Neřízený lovecký tlak vytváří stres populace zvěře, který může mít řadu vedlejších efektů a nemusí vést k potřebnému snížení vlivu zvěře na prostředí. Nesoulad zájmu vlastníka pozemků a uživatele honitby vede k dlouhodobému potlačování zájmů vlastníků a logickému tlaku na změnu legislativy. Stárnoucí a méně početná základna myslivců není dostatečně motivovaná k řešení stavů zvěře a dopadu vlivu populací zvěře na prostředí. Aktivní řízení populací zvěře je postaveno na biologii jednotlivých druhů zvěře, využívá potravních a klidových preferencí v prostředí a je založeno na intenzivním mysliveckém hospodaření, přičemž zájmy vlastníka pozemků nejsou dlouhodobě poškozovány, ba naopak, prevence řešení škod je podpořena systematickou komunikací mezi uživatelem honitby a lesním či zemědělským hospodářem. Aktivní management pracuje s hustotou populací zvěře, která je přírodě blízká, množství ulovené zvěře vychází z úbytku, který by v území probíhal, pokud by byly v prostředí přítomni predátoři v přirozeném množství.
Management neznamená jen odlov
Mladé lesní kultury1 jsou pod obligátním tlakem zvěře, ať již hovoříme o umělé, nebo přirozené obnově. Zvěř má v tomto případě zásadní vliv na druhovou diverzitu přirozené obnovy a odrůstání zejména melioračních a zpevňujících dřevin v umělých výsadbách. Jako účinné lze v tomto případě použít oplocení proti zvěři, které má však pouze lokální efekt a při současné velikosti lesnických úseků či revírů a použití ekonomických technologií není oplocení efektivně udržitelné. Navíc oplocením pastevně atraktivních ploch v podstatě nutíme zvěř, aby se soustředila především do míst s potenciálem přirozeného zmlazení2 a tím podporujeme další újmu na lese a zejména jeho druhové pestrosti. Oplocování lesních kultur lze v podstatě z dlouhodobého hlediska a pohledu prostorové i druhové pestrosti lesa považovat za škodlivé, nehledě na všudypřítomné pozinkované dráty, na jejichž úklid mnohdy vlastníkovi lesa nezbývají prostředky. Především lesy postižené kalamitou vyžadují zvláštní přístup pro zajištění efektivní obnovy, cest k cíli je celá řada, ale v každém případě je vliv zvěře na odlesněných plochách zásadní. Na ploše, která zcela ztratí klima lesa, je efektivní odrůstání cílových dřevin limitováno vlivem zvěře i ostatních faktorů, které se na otevřené a osluněné ploše chovají diametrálně jinak než v zapojeném lese. Vliv zvěře na odrůstání kultur kalamitních holin může být fatální, a to zejména působením nenápadné srnčí zvěře nebo i zajíce. Managementová opatření spočívající v aktivním řízení populací zvěře mají při důsledném dodržování na odrůstání lesních kultur obrovský efekt a nejedná se přitom o prostou redukci početních stavů zvěře.
Výsledky hospodaření v lesích ČZU
Lesy ČZU hospodaří celkem na 6 700 ha lesních pozemků, 5 000 ha jsou pozemky vlastní, ostatní propachtované. V roce 2018 se myslivecky hospodařilo na 3 500 ha vlastních honiteb s lovem 8,5 ks / 100 ha srnčí zvěře, náklady na pěstební činnost v tomto roce činily 16 450 tis. Kč. Ochrana kultur proti zvěři se realizovala především oplocením (12 km ročně s nákladem 1 085 tis. Kč), dále individuální ochranou za téměř 350 tis. Kč. V rámci aktivního řízení populací srnčí zvěře se podařilo posunout odstřel od roku 2019 na více než desetinásobek se zaměřením řízení populací zvěře do mladých lesních kultur. Zároveň byly oplocování kultur i realizace individuální ochrany proti zvěři v lesích ve vlastní honitbě zcela zrušeny. Celkové náklady na pěstební činnost v průběhu čtyř let klesly o jednu třetinu (v roce 2022 činily 10 380 tis. Kč) a v dalších letech očekáváme další významný pokles nákladů na pěstování mladých lesních kultur související s vyšším využitím potenciálu obnovy.
Výše uvedená čísla jednoznačně dokládají, jak důležité je pracovat s přirozenou, přírodě blízkou populační hustotou zvěře pro hospodáře na lesním pozemku. Tato čísla v sobě však nezahrnují jeden zásadní benefit a tím je vyšší druhová pestrost přirozené obnovy lesa a tím vytvoření lesů, které mají vyšší potenciál odolnosti vůči klimatické změně. Dnes již běžně pracujeme s 8 druhy dřevin v mladých lesních porostech, v některých případech i s 12 druhy. Běžně se zmlazuje a odrůstá dub, buk, javor, jasan, třešeň, habr či jedle. V současné době se potýkáme s větším výskytem a vlivem okusu semenáčků zajícem.
Velmi důležitá je komunikace se státní správou a vyřízení výjimek ze zakázaných způsobů lovu. Státní správa myslivosti je však v některých případech velmi konzervativní a všechny požadované výjimky ze zakázaných způsobů lovu neumožní, byť se chová v rozporu s doporučením Ministerstva zemědělství a zájmem vlastníka, nezabírají ani argumenty o komplikovaném lovu v rozsáhlých holinách po kůrovcové kalamitě.
Klíčový je sběr dat
Od roku 2019 jsou data o ulovené zvěři v rámci projektu aktivního řízení populací zvěře, zahrnující tělesnou kondici, reprodukční potenciál i kvalitu trofejí, pečlivě sbírána a následně budou vyhodnocena. Sběr dat z prostředí se zaměřením na vyhodnocení vlivu samozřejmě
probíhá také. Česká myslivecká legislativa bohužel nepracuje cíleně s biologií jednotlivých
druhů zvěře. Praxe jednoznačně dokazuje, že selektivní přístup k řízení populací zvěře vede k ovlivnění početních stavů zvěře, jejího chování a tím i jejího vlivu na prostředí. Cílená aktivní práce s populacemi zvěře je nástrojem k tomu, aby vlastník pozemku nebyl poškozován sníženým výnosem nebo škodami zvěří a myslivecký hospodář přitom provozoval aktivní a úspěšný lov. Každý druh zvěře upřednostňuje ve své strategii jinou potravu a má jiné požadavky na klid a úkryt. Účinnost naháněk při aktivním řízení populace srnčí zvěře se v praxi potvrdila jako stěžejní. Přestože je zvěř v lesním prostředí lovena bez jakékoliv selekce a ve vysoké intenzitě cca 100 kusů srnčí zvěře na 1 000 ha honitby, nevede takový lov ke snížení kvality ani produkční schopnosti populace. Z mysliveckého chovatelského pohledu dokonce snížení populační hustoty vede ke zvýšení kvality trofejí.
Principy aktivního managementu
Aktivní management populací zvěře je podmíněn aktivním přístupem, dobrým plánováním i technickým vedením lovu. Organizace společného lovu cílená na úspěch, zejména u srnčí zvěře, je na přípravu velice náročná, vyžaduje znalost prostředí a dostatek loveckých psů. Náročnost lovu se v čase s adaptací zvěře na intenzivní lov zvyšuje. Je nutné hledat stále nové prvky do společných lovů a apelovat také na změnu vnímání srnčí zvěře v očích českých myslivců. Důležitá je i skutečnost, že přírodě blízký management nepředpokládá přikrmování srnčí zvěře. Tato zvěř má v přirozeném prostředí obrovský výběr pestré stravy a pro podporu kvality umělé přikrmování člověkem nepotřebuje, přikrmování dokonce u srnčí zvěře ani nevede ke změně prostorové aktivity. Vysoký odlov v desetinásobných číslech oproti běžnému mysliveckému hospodaření dlouhodobě jednoznačně nevede k vyhubení zvěře. Omlazené populace dobře prosperují, produkují velké množství zvěřiny a její vnitrodruhový tlak a tlak na prostředí se významně sníží. Aktivní odlov v rizikových zónách mladých kultur pak vede k vysoké efektivitě pěstební činnosti a bezproblémovému zajištění kultur, viz graf 1.
Praktické zkušenosti ukazují, že myslivecké plánování se srnčí zvěří není postavené na reálných základech a přirozené populační hustotě této zvěře. Aktivní řízení populací srnčí zvěře je možné doporučit pro lesní honitby s vysokými škodami působenými touto zvěří, ale neobejde se bez cíleného lovu v lesních kulturách a mlazinách. Technicky je individuální lov v mladých lesních porostech neúčinný, a proto je třeba využít společného lovu se psy, ideálně naháňky se slíděním.3
Výhody pro majitele lesa, myslivce i krajinu
Při silném loveckém tlaku se změní intenzita odrůstání i druhové složení dřevin a zároveň nedochází ke snížení počtu lovených kusů zvěře. Prostřednictvím aktivního managementu populací zvěře lze dosáhnout propojení zájmu vlastníka pozemků i uživatele honitby. Druhová pestrost obnovy lesa se významně zvýší, zejména ve prospěch listnatých dřevin. Lesní hospodář při využití aktivního řízení populací zvěře nemusí chránit mladé lesní kultury oplocením, výrazně tak snižuje náklady na pěstební činnost a nemusí řešit intenzivní kontrolu oplocení. Aktivní management není prostá redukce stavů zvěře a uživatel honitby pracuje s intenzivním loveckým vyžitím i finančními příjmy za zvěřinu či trofeje.
