První novinkou je změna definice vozidla. Ustanovení § 2 zákona nově specifikuje, že vozidlem se pro účely tohoto zákona rozumí motorové vozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem, pokud splňuje následující kritéria:
• maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km/hod. nebo
• provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km/hod.
Co je a není vozidlo?
Velmi důležitým slovem v definici vozidla je slovo „výhradně“. Za vozidlo je opravdu považován jen dopravní prostředek, který se dokáže pohybovat pouze a výhradně pomocí vlastního motoru. Z tohoto důvodu jsou z definice vozidla vyloučena elektrokola, kde motor pomáhá pouze při šlapání a v případě, že cyklista přestane šlapat, vypne se i pomoc motoru.
Protože se touto novou definicí vozidla rozchází povinnost pojištění s povinnou registrací, budou existovat vozidla, která nepodléhají registraci, ale splní podmínku povinného pojištění. Půjde především o elektrokoloběžky, pracovní stroje, traktůrky, sněžné rolby atd.
Dále jsou za vozidla považována také přípojná vozidla. Naopak za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením
Použití vozidla
Zákon v § 2 odst. 4 zákona definuje pojem provoz vozidla, kterým se rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu. Tato definice není v rozporu se stávajícím výkladem provozu, jak je dlouhodobě definován judikaturou. Není-li zřejmé, v jaké funkci bylo vozidlo v době vzniku škodné události použito, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek. Je tedy nutno odlišit, zda bylo vozidlo použito jako pracovní stroj, nebo jako dopravní prostředek.
Na druhou stranu již nový zákon opouští rozlišování veřejně přístupné či nepřístupné účelové komunikace. Povinnost pojištění musí být splněna bez ohledu na terén. Existuje ovšem jedna výjimka. Tou je § 7 odst. 1 písm. e) zákona. Vozidla nepodléhající registraci vozidel provozovaná pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti, nemusí být pojištěna.
Leasing a pojištění
Další změnou nového zákona je přenesení povinnosti za řádné sjednání pojištění. Dle staré právní úpravy měl povinnost uzavřít pojištění vlastník vozidla. Dle § 6 zákona má nově povinnost zajistit pojištění provozovatel vozidla. Pro běžného motoristu je tato změna zanedbatelná, jelikož velká většina vozidel má shodného vlastníka s provozovatelem. Změna se bude nejvíce dotýkat vozidel na leasing. Vlastníkem vozidla je zpravidla leasingová společnost a u některých typů leasingu je provozovatelem leasingový nájemce. Vždy bude záležet na detailech leasingové smlouvy.
Zvyšují se minimální limity pojistného plnění
Minimální limit pojistného plnění se z dnešních třiceti pěti mění na padesát milionů korun. Tato změna plyne z evropské motorové směrnice, kterou je třeba implementovat do našeho zákona. Limity v ní jsou stanoveny na 1,3 milionu eur s pravidelnou indexací. Stávajících 35 mil. Kč by v blízké době nemuselo postačovat, proto zákonodárce minimální limity v § 14 a § 15 zákona navýšil na 50 mil. Kč. Změna se týká nejen pojistných smluv, i když pojišťovny běžně nabízí limity mnohem vyšší, ale hlavně ČKP. ČKP totiž dle § 63 odst. 2 zákona plní z garančního fondu vždy pouze do výše minimálních limitů.
Zákon také v § 8 stanovuje nový typ pojištění pro motorsport. Pořadatel motoristického závodu má povinnost sjednat pojištění pro případ škod způsobených vozidly během závodu s minimálními limity pojistného plnění podle § 14 a § 15. Motorsport zahrnuje nejen samotný závod, ale i přípravu včetně školení, testování a předvádění. Dle § 8 lze z pojištění motorsportu vyloučit újmy vzniklé na majetku závodící osoby nebo pořadatele motorsportu. V případě, že nebude splněna povinnost pojištění motorsportu, poskytuje plnění ČKP z garančního fondu.
Pravidla pro stanovení cen pojištění
Zákon dále nově v § 16 upravuje pravidla, která má pojistitel zohlednit při stanovení výše pojistného nebo její změny. Pojistné musí být stanoveno nediskriminačním způsobem a má zohlednit předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka nebo provozovatele (bylo-li tak sjednáno), a to za dobu nejméně 5 let, nejdéle za dobu 20 let.
Při zohlednění škodného průběhu se nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti a ke škodným událostem vzniklým v době, kdy vozidlo bylo v opravě nebo bylo užito bez vědomí nebo proti vůli provozovatele vozidla.
Rozsah pojištění
Zákonem se mění i rozsah pojištění. Nově v § 18 písm. d) výslovně uvádí, že pojistitel hradí regresní náhradu sociálním institucím z jiného členského státu EU, které poskytly poškozenému dávky a které mají ve svém státě právo regresu vůči pojištěnému. Toto rozšíření reaguje na nedávný nález Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 1011/21), který absenci tohoto nároku v předchozí právní úpravě kritizuje.
Ustanovení § 18 písm. e) zákona zmiňuje, že pojistitel hradí i zachraňovací náklady podle občanského zákoníku včetně nákladů na likvidaci následků dopravní nehody z bezpečnostních, hygienických nebo ekologických důvodů.
Změny oproti stávající právní úpravě obsahují i výluky z pojištění, kde dochází v podstatě o zúžení okruhu situací, kdy pojistitel mohl výluku uplatnit. Konkrétně se jedná o výluku z plnění v případě věcné škody způsobené mezi manžely. Ta již byla z nového zákona vypuštěna. Odmítnout plnění manželovi tak nelze paušálně, ale pouze za předpokladu, že poškozený majetek byl součástí společného jmění manželů.
Upravena byla také výluka plnění řidiči škodícího vozidla. Dle § 22 odst. a) zákona neposkytne pojistitel takovému řidiči plnění v rozsahu, v jakém mu lze vznik újmy přičítat. Tento případ má směřovat na situace, kdy řidič vozidla není jeho provozovatelem a ke škodné události došlo nikoli jeho zaviněním, ale například z důvodu technické závady na vozidle.
Zánik pojištění
Další změny doznalo i ustanovení o zánicích pojištění. Protože celý nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pracuje s principem subsidiarity občanského zákoníku, řídí se zániky pojištění primárně právě občanským zákoníkem. V novém zákoně jsou v § 24 uvedeny pouze ty situace, které občanský zákoník neupravuje. Jedná se o zánik pojištění vyřazením vozidla z provozu na registru vozidel (§ 24 odst. 1 písm. d), zánik odcizením vozidla (§ 24 odst. 1 písm. c), zánik pojištění dnem zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel (§ 24 odst. 1 písm. e).
Nově ale zákon nahrazuje původní zánik pojištění z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla novým typem zániku, a to oznámení zániku pojistného zájmu (§ 24 odst. 1 písm. b). Tato změna je celkem logická, vlastník již nehraje tak významnou roli. Nově má povinnost zajistit existenci pojištění provozovatel vozidla, proto zákon musí umožnit ukončit pojištění i provozovateli. Odchylně od § 2810 občanského zákoníku nezaniká pojištění zánikem
pojistného zájmu, ale až oznámením zániku pojistného zájmu pojistiteli.
Přechod na online
Velmi zásadní a převratnou změnou, která nastane až od 1. 10. 2024, je přechod na on-line zpracování dat. Jedná se o významný milník na pojistném trhu. Pojišťovny budou dle § 40 odst. 2 zákona povinny předávat informace o nových pojistných smlouvách nebo provedených změnách či zánicích do databáze ČKP v reálném čase, tedy v online režimu. Databáze ČKP bude jediným referenčním zdrojem pro provádění kontrol. Bude sloužit pro potřeby Policie České republiky (§ 44 odst. 1 zákona), registru silničních vozidel (např. § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb.).
On-line systém nebude ze své podstaty umožňovat zpětné hlášení nových pojistných smluv. Pokud bude chtít motorista mít pojištění ihned, bude muset platbu uhradit také ihned. Teprve poté budou data zaslána do databáze ČKP a budou k dispozici pro další kontroly.
ČKP a jednotlivé pojišťovny budou mít také od 1. 10. 2024 dle § 40 odst. 2 zákona nově on-line informace o vozidlech vedených v registru silničních vozidel.
Od zavedení on-line přenosu informací očekáváme především zkvalitnění dat. Nově se už nebudou muset při sjednávání pojištění údaje ručně přepisovat z dokladů k vozidlu, což odstraní chybovost. Díky online databázi pojištění bude lépe fungovat kontrola pojištění, což mj. umožní, že na území ČR již nebude nutné s sebou ve vozidle vozit zelenou kartu, a to aniv papírové, ani elektronické podobě. Kontrola bude probíhat výhradně přes databázi ČKP.
Zelená karta jen do zahraničí
Zelená karta tedy zůstane ve své původní podobě jen jako dokument pro cesty do zahraničí. Do konce roku 2024 ji i nadále bude nutné vozit s sebou ve vytištěné podobě, od 1. 1. 2025 bude postačovat v elektronické verzi v PDF. Územní rozsah zelené karty stanoví § 19 zákona. Pojištění odpovědnosti musí krýt členské státy EU. To je stejné jako v předchozí právní úpravě. Další státy s povinným krytím dříve stanovovala vyhláška Ministerstva financí, ale nově bude tyto další povinné státy určovat dle § 19 zákona shromáždění členů ČKP. Faktický územní rozsah ale zůstává stejný.
ČKP bude orgánem pro insolvence
Další významnější novinkou nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je zřízení „tzv. orgánu pro insolvence“, který bude řešit situace, kdy se některá pojišťovna v EU dostane do úpadku nebo bude v likvidaci. Pokud vozidlo, které je u ní pojištěno, způsobí újmu, bude tento nově zřízený subjekt poškozeným garantovat řádné odškodnění. V ČR je tímto subjektem dle § 62 písm. g) zákona ve spojení s § 68 až § 70 zákona ČKP. Pokud bude občan EU poškozen kdekoli v EU vozidlem pojištěným u některé pojišťovny z EU a ta bude v insolvenci, odškodní ho jeho domovský orgán, tedy v našem případě ČKP. Tento orgán si může následně vyplacené plnění uplatnit vůči stejnému orgánu ve státě sídla pojišťovny.
|
Otázka pro Ing. Michala Truxu, místopředsedu představenstva pojišťovací makléřské skupiny RESPECT: |
