Diskuse o nové koncepci probíhaly v rámci pracovních skupin ČAP Rizikové inženýrství, Korporátní pojištění, Retailový majetek a odpovědnost a Likvidace pojistných událostí. Odborné konzultace k modelování povodní zajišťuje tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Langhammera.
Říční povodně: Když se přehodnocují stoletá čísla
Zásadní změnou v nové generaci map říčních povodní je přehodnocení tzv. N-letosti průtoků. V oblastech zasažených extrémní povodní v září 2024, jako je Jesenicko, povodí Opavy, horní Morava, Malše či horní Lužnice, přistupuje ČHMÚ k revizi hydrologických dat. V praxi to znamená, že dříve dvacetiletý průtok může být nově klasifikován jako desetiletý – což přímo ovlivní návrhové průtoky pro protipovodňová opatření i velikost rozlivu.
Druhou zásadní změnou je zapojení mostních profilů do modelování. Zatopení opavského sídliště Kateřinky mostem Ratibořská během povodní 2024 jasně ukázalo, jak se nekapacitní mosty při extrémních průtocích chovají jako bariéry. Tím dochází k dodatečnému rozlivu nejen po proudu, ale i proti směru toku. Nedávno zveřejněná státní mapa kapacit mostů umožňuje jejich reálné zapojení do výpočtů v intravilánech přibližně 130 měst a podél stovky významných toků.
Ukázalo se též, že agresivita vody hrála při škodách větší roli, než se čekalo. Proto je významně rozšířeno 2D modelování rychlosti proudění vody pomocí dvourozměrné hydrauliky na sto významných toků.
Vytvořené mapy budou validovány pomocí anonymizovaných dat o pojistných škodách ze září 2024, které ČAP poskytlo více pojišťoven. To umožní jejich optimalizaci tak, aby lépe odpovídaly reálným dopadům na pojištěná území.
Přívalové povodně: Přesnější data, realističtější modely
Druhá generace map přívalových povodní nahradí dosud používané mapy z roku 2012. Výrazné zpřesnění vstupních dat umožňuje realističtější simulace plošných rozlivů i hloubek vody při intenzivních srážkách, jakož i jejich rozšíření na čtyři N-letosti.
Významný posun přináší aktualizace digitálního modelu reliéfu od ČÚZK, jehož přesnost se zvýšila přibližně na 20 centimetrů. To má zásadní vliv na vedení proudu vody kolem překážek v krajině a v urbanizovaných územích. Díky mapám půdorysů budov lze v modelu realisticky směrovat proudění vody mimo stavby a do uliční sítě.
Zcela nová je i sada tzv. CN-map od VÚMOP, které popisují hydrologické vlastnosti půd. Umožňují výrazně lépe určit, jaká část přívalových srážek se vsákne a jaká poteče po povrchu. Přesnější jsou rovněž mapy využití území a z nich odvozené mapy drsnosti terénu, které ovlivňují výpočet rychlosti povrchového odtoku.
Tarifní zóny: Semafor, který lépe odráží realitu
Zjednodušený systém tarifních zón, které shrnují míru ohrožení do čtyř stupňů – TZ1 až TZ4 –, je využíván celým pojistným trhem pro indikaci míry ohrožení povodní. Výpočet zón se řídí metodikou Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která kombinuje typ povodně, její N-letost, hloubku zaplavení a rychlost proudění.
Nově by měly tarifní zóny zohledňovat též celou mapu přívalových povodní. Nejen blesková vybřežení malých toků (flash flood), ale i tečení vody z polí a její odtok uliční sítí – tedy scénáře, které dříve zůstávaly mimo zónování.
Zkušenosti ze září 2024 zároveň povedou k úpravě parametrů pro říční povodně. Validace škodními daty může ukázat, že v některých lokalitách bylo riziko podhodnoceno. Toto by se promítlo do přísnější klasifikace některých oblastí. A konečně – zatímco dosud měla přívalová povodeň při tvorbě tarifních zón nižší váhu než povodeň říční, nová metodika směřuje k vyváženějšímu přístupu.
Risk Asistent: Když nestačí jen mapa
Analýza nastalých pojistných škod ze září 2024 též ukázala, že jednoduché vyhodnocení rizika povodně pouze adresním bodem je nejenom nedostačující, ale místy i zavádějící.
Risk asistent je nástroj, který pro zadaný objekt (rodinný dům, firemní areál) připraví kompletní geoprostorový popis (parcela, obrysy budov a jejich struktura) a ten komplexně vyhodnotí vzhledem k množině přírodních rizik.
Toto vyhodnocení nezůstává přitom jen u jednoduchého „v zóně / mimo zónu“, ale pracuje i s převýšením, vzdáleností k nejbližší zóně a vodnímu toku nebo přítomností terénních překážek. Výsledné zařazení do zóny pak bere v potaz všechny prostorové souvislosti.
U firemních subjektů s více provozovnami umí dohledat jejich lokalizaci a následně je vyhodnotit. Cílem nástroje není nahradit expertní úsudek, ale podpořit ho a zjednodušit jeho přípravu. Významným efektem je zkrácení času potřebného pro prvotní screening rizik.
Ve spolupráci s ČHMÚ a Geofyzikálním ústavem AV ČR byly též vyvinuty nové meteorologické, geofyzikální a hydrologické analytiky a data zaznamenávající historii a průběh přírodních jevů, jako jsou: mimořádné srážky, extrémní vítr, kroupy, blesky, tíha sněhu, ale i zemětřesení a povodně. To umožňuje při likvidaci zpětně ověřit, zda na daném místě a v daném čase skutečně mohlo dojít k hlášené události v souvislosti s nebezpečným přírodním jevem.
Závěrem
Nové povodňové mapy spolu s moderními nástroji pro jejich analýzu a validaci kombinované s dalšími informacemi z oblasti meteorologie, hydrologie a klimatologie přinášejí pojišťovnám vyšší transparentnost a objektivitu. To umožňuje datově podložená rozhodnutí tam, kde dříve hrála roli především výpověď klienta a místní znalost.
Výsledkem je přesnější a spravedlivější hodnocení rizika a efektivnější řízení pojistných smluv.
