Panel se uskutečnil za značného zájmu odborné veřejnosti a ministerstev pod záštitou rektora ČZU pana prof. Petra Skleničky. Že jde o panel s vysokým kreditem a tím i respektem odborné veřejnosti, potvrdila hned v úvodu videozdravice, prostřednictvím které se k účastníkům diskuse připojil ministr zemědělství Marek Výborný. Ten ve svém příspěvku zaměřeném na nastínění cesty zpět ke zdravému lesu mimo jiné zmínil důležitou roli legislativy: „Abychom mohli les udržovat pro další generace, musíme mít legislativní oporu. Máme teď velký problém s tím, jak nám dnes lesy, zvláště malé stromky, ničí zvěř. To je jeden z důvodů, proč finalizujeme novelu mysliveckého zákona.“
O srážkách se zvěří se mluví, výsledek žádný
K potřebě diskutovat o tématu přemnožené zvěře se následně vyjádřil ve svém příspěvku výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek, který připomněl důležité statistické údaje: „Problém přemnožené zvěře pozorujeme i na datech ČKP. Od roku 2010 vzrostl téměř 4násobně počet nehod se zvěří." Současně se zmínil také o problému stále odkládaného koncepčního řešení. „O neudržitelných počtech vysoké i černé zvěře se mluví v médiích a odborné komunitě roky, nic se ale nezměnilo,“ dodal během akce Jan Matoušek.
Výkonný ředitel ČAP se ve svém příspěvku dále zmínil i o čistě lidském, osobním přístupu k problému. Připomenul, že pojišťovny zaměstnávají desetitisíce zaměstnanců, kteří chtějí žít v zemi se zdravými lesy. Právě tyto pojišťovny disponují unikátním know- -how, mimo jiné například povodňovými mapami, a díky svým datům a zkušenostem mohou proto přispět také k řešení diskutovaného problému přemnožené zvěře. „Jestli něco neuděláme co nejdřív, tak efekt změny nikdo z nás zde přítomných prakticky neuvidí. Chceme proto akcelerovat diskusi. Víme, že krajina musí být lépe připravená na výkyvy počasí a problém se musí opravdu rychle řešit. Chceme slyšet v diskusi to, jak zvyšovat motivaci myslivců a jak společně dostat systém pod kontrolu. Chceme diskutovat také o tom, jaká by měla být i pozice vlastníků lesů,“ dodal Jan Matoušek.
Umíme jednotlivosti, nemáme systémový přístup
Velmi zajímavý příspěvek nabídl následně rektor ČZU prof. Petr Sklenička, který se zaměřil na představení projektu Chytrá krajina a jeho prvních dvou (z celkového počtu pěti) fází. Ve svém příspěvku nejprve představil úvodní část projektu zaměřenou na zemědělskou krajinu, aby se následně přenesl k tématu lesů, kterým se věnuje Chytrá krajina ve své druhé fázi. V případě zemědělské krajiny zmínil například velmi zajímavé ukázky umělých mokřad, využití odvodňovacích soustav, regulační drenáže a k tomu nové výsadby. V rámci prezentace druhé části projektu představil přesnou lokalitu postiženého lesa a zmínil výzvu udržet v dané lokaci les na 2000 hektarech. Jak ale sám zároveň uvedl, bude to velmi těžká výzva.
Svoji prezentaci pan rektor Petr Sklenička doplnil i odkazem na hostitele panelu: „Zaujala mne skutečnost, že konferenci pořádá ČAP, protože právě pojišťovny jsou těmi institucemi, které se po událostech velkých povodní, například v letech 1997 a 2002, poučily nejlépe a jednoznačně nejvíc. Osobně jsem pojišťovny již před časem, a dnes to velmi rád udělám znovu, označil novodobými pozitivními krajinotvornými prvky.“
Petr Sklenička upozornil, že na rozdíl od mitigace máme ve svých rukou adaptaci krajiny. Současné tempo adaptace ovšem nestačí tempu klimatických změn. „Umíme jednotlivosti, nemáme systémový přistup. Je to, jako kdybychom s covidem bojovali tak, že v Chebu se budou nosit roušky a v Brně zavřeme vysoké školy,“ uvedl Sklenička.
Nedílnou součástí druhé fáze projektu Chytrá krajina bude i management zvěře, který eliminuje její škody. Tohoto tématu se dle Skleničky přestávají bát i konzervativní politici. Projekt má poměrně jisté výsledky. Vše je založené na výzkumu a na inovacích. Čím dál tím víc se zapojuje nových partnerů, firem i jednotlivců, kteří v tomto našem přístupu vidí řešení. „Věřím proto, že se nám podaří zobecnitelné principy a zásady, jak se může lesu pomoci, dál aplikovat i na jiných územích České republiky,“ uvedl na závěr svého příspěvku Sklenička.
Až 1 miliarda ročně na ochranu lesa proti zvěři
Další z prezentujících, Kamil Turek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, ve svém příspěvku upozornil na to, že z dat sledování stavu lesů vyplývá, že od roku 2013 do roku 2021 se kvůli přemnožené zvěři snížila biodiverzita druhů dřevin v průměru o 13 procent a zvěř zcela zničila 15 procent stromků. „Z objektivně nasbíraných dat velkého rozsahu vyplývá, že nárůst stavu zvěře za posledních 70 let je enormní,“ řekl ve svém příspěvku Turek.
Česká republika má dle Turka největší hustotu černé zvěře ve střední Evropě, možná i v celé Evropě. Její stavy jsou oproti stavům po druhé světové válce tisícinásobné. Dlouhodobě jsme v této oblasti bohužel na špici. Velký vliv na zvyšování poškození mají přitom smrkové monokultury. „V ČR je sloupáno přibližně 7 procent lesa, enormní poškození je například v Karlovarském nebo Ústeckém kraji. Lesy ve vlastnictví státu jsou poškozené o polovinu více než lesy fyzických osob nebo lesy městské,“ uvedl na panelu Turek.
Velice kriticky také vyzněly další informace z jeho prezentace, kdy zástupce ÚHÚL zmiňoval, že každý čtvrtý smrk v České republice je sloupán zvěří, čímž se výrazně snižuje stabilita lesů. „Náklady na ochranu lesa proti zvěři se pohybují v průměru kolem 1 miliardy korun za rok. Dohromady mohou škody způsobené zvěří v lesnictví, zemědělství a dopravě ročně dorůstat do hodnoty 6 až 7 miliard korun, k tomu je ale potřeba připočíst náklady na řešení snížené biodiverzity lesa,“ zdůraznil v závěru své prezentace Turek.
Příklady ukazují, že to jde. Důležité je nepolevit
Ve finále představil své téma také pan Zdeněk Macháček, ředitel Lesů ČZU, který nabídl zajímavé příklady ukázkového mysliveckého hospodaření v lesní a zemědělské krajině. Během své prezentace k tématu, jak znovu vytvořit na klimatických změnách odolný les, odmítl jeden velmi rozšířený a cynický mýtus, že odlov holé srnčí není třeba, protože dostatečnou redukci zajistí autoprovoz. Macháček především hovořil o spolupráci. Aktivní přístup regulace zvěře podle něj vychází ze souladu mezi zájmy vlastníka pozemku a mysliveckého hospodáře. „Jedním z cílů našeho aktivního přístupu je to, aby zvěř byla silná ne počtem, ale svojí kvalitou, a samozřejmě aby to vše přineslo i pozitivní ekonomické dopady,“ upřesnil ve svém příspěvku Macháček a zároveň dodal: „Aktivní řízení populace zahrnuje i budování klidových zón, kde je možné lovit selektivně, a ne živelně. Důležité je nelovit klasicky na posedu. Je potřeba lovit v teritoriích zvěře, kde je vysoký výskyt škod. Výsledek našeho přístupu je i to, že již není potřeba oplocování kultur,“ rozvedl detaily odlišného přístupu. Dobré zkušenosti s takto nastavenou cestou mají například v Německu a Rakousku. „Důležité je nepolevit,“ apeloval v závěru Macháček. Myslivci chtějí posílit vliv státní správy Po úvodních prezentacích následovala velmi živá, téměř 90minutová panelová diskuse. V ní dostal významný prostor také předseda Českomoravské myslivecké jednoty pan Jiří Janota, který okamžitě reagoval na výzvu diskutovat společně a věcně o novele mysliveckého zákona: „Myslím si, že alfou a omegou toho, co by měl ten zákon řešit a na co by se měli zaměřit všichni zainteresovaní, jsou příčiny nárůstu stavu zvěře. Dnes je to na nás myslivcích, abychom se tady s touto situací popasovali. Přiznávám, že ne všude se to daří.“ Janota současně upozornil na předchozí chyby: „Myslím, že zásadní chyba byla v jedné věci, že při novele zákona 449 v roce 2002 došlo k tomu, že si vlastníci prosadili svým způsobem větší práva v rámci rozhodování a potlačili do pozadí státní správu.“
I proto měla v diskusi pozornost také práva vlastníků a jejich motivace. Využívají dnes opravdu svých práv? Pokud ne, není důvodem to, že dle vlastníků to vlastně ani nemá cenu, protože stát na konci řekne ne? Není cesta k efektivní změně spíše posílení reálných pravomocí vlastníků? I o tom se v sídle ČAP vedla diskuse s různými postoji a názory.
Systémová změna, nová elektronická evidence myslivosti
V další části vystoupil také například zástupce ministerstva zemědělství pan Patrik Mlynář, který ve své reakci mimo jiné zmínil záměr implementovat zcela nový nástroj elektronické evidence myslivosti. Ten se stane základem pro digitální komunikaci mezi uživatelem, vlastníkem, hospodařícím subjektem a státní správou s cílem zefektivnit státní správu.
Mlynář komentoval i chystanou novelu mysliveckého zákona z pohledu nutného systémového přístupu: „Problém přemnožené zvěře je dlouhodobý. Je třeba na něj navázat legislativní změnou, a to změnou systémovou, nikoliv změnou parametrů. Důležité je nastavení plánu mysliveckého hospodaření tak, aby vycházel z reálných čísel, z reálného poškození zvěře v lesních ekosystémech a odvozování plánu lovu pro příští období. To vše proto, abychom se v krátkém časovém horizontu do pěti let, jak plánuje naše novela, dostali na rovnovážný stav.“
Mlynář zároveň v reakci na komentáře dalších účastníků panelu k sledování počtu ulovené zvěře v závěru uvedl, že ministerstvo zemědělství nechce, aby se plánovalo na základě propisování čísel, kolik se ulovilo a kolik se nasčítalo zvěře na jaře, ale naopak na základě toho, kolik zvěře v lesích je a jaké škody páchá. Na základě toho se nastaví minimální odlov. „Jedná se o systémovou změnu, se kterou souvisí i controlling ulovené zvěře. Nový systém plánování mysliveckého hospodaření bude založený na jiných mechanismech než stávající zákon a měl by přinést kýžený stav,“ dodal Mlynář.
| Záznam z diskusního panelu je ke zhlédnutí zde: |
