Řešení nedostatků v ochraně vyžaduje spolupráci tvůrců politik, pojistitelů a veřejnosti

Nedostatky v ochraně existují všude a jejich snižování proto nemusí být jednoduché. Stejně jako u jiných velkých výzev je zapotřebí, aby spolupracovala celá řada zúčastněných stran, včetně pojistitelů. Mezi nejběžnější příklady mezer v pojistné ochraně patří nedostatečné důchodové zabezpečení, nedostatečné krytí pro případ přírodních katastrof a nedostatečné krytí kybernetických rizik.

Důchodové zabezpečení

Vlády na celém světě se potýkají s problémy při zajišťování finančních prostředků pro občany v důchodu. Důvodem je především klesající poměr pracujících a důchodců ve většině zemí, což má dopad na průběžně financované důchodové systémy. Lidé by si proto měli na důchod více spořit. Ve skutečnosti se tak však neděje. Například průzkum, který v roce 2021 provedla Insurance Europe, zjistil, že více než třetina respondentů si na důchod nespoří.

V této otázce neexistuje žádné zázračné řešení a řešením rozhodně není ani nečinnost. Zvýšení důchodového zabezpečení bude vyžadovat, aby k němu různými způsoby přispěly vlády jednotlivých států, pojistitelé, veřejnost a EU. Veřejné orgány by se měly přestat bát. Musí transparentně informovat o demografické situaci a o stavu veřejných financí. Měly by dát jasně najevo, že si lidé prostě musí na stáří více spořit. Aby k tomu skutečně došlo, musí veřejnost ke spoření motivovat, a to prostřednictvím správných pobídek a podporou vyvážených vícepilířových důchodových systémů, v nichž mohou pojišťovny hrát klíčovou roli jako poskytovatelé druhého a třetího důchodového pilíře. Tyto systémy zase musí být postaveny na vhodných, stabilních a atraktivních regulačních rámcích.

Rychlost vnitrostátních reforem se v posledních letech povzbudivě zvýšila. Mnohé vlády totiž přistoupily k úpravě svých důchodových systémů, která spočívá v odklonu od výhradního spoléhání se na tradiční, sociální a průběžně financované veřejné důchody, přisuzování většího významu soukromým důchodům a požadování po jednotlivcích, aby převzali odpovědnost za plánování svého stáří.

Ideálním stavem a současně největší změnou v tomto ohledu by bylo, pokud by reformy dosáhly:

• automatické účasti, která je účinným nástrojem proti setrvačnosti tím, že se lidé automaticky účastní spoření na důchod,
• služby sledování důchodů, jejichž cílem je obvykle poskytnout lidem přehled o jejich současných a/nebo plánovaných důchodech na jednom místě,
• tvorby penzijních produktů, kdy na mnoha trzích již došlo nebo dochází k úpravě tvorby produktů tak, aby byly pro veřejnost atraktivnější.
  
  

Iniciativy na evropské úrovni vedou k většímu zaměření na tuto otázku a vznikl také akční plán Unie kapitálových trhů. Klíčovou roli budou hrát i další předpisy EU. Je například důležité, aby revize Solventnosti II vedla k cílenému zlepšení rámce i v této oblasti. Správné změny například mohou umožnit pojistitelům lépe plnit jejich role v oblasti dlouhodobých produktů, které nabízejí střadatelům.

Změna klimatu

V této oblasti se sice situace v různých zemích značně liší, ale rozsah nedostatečné ochrany může být šokující. Například podle společnosti Swiss Re způsobily přírodní katastrofy v roce 2021 celosvětové ekonomické ztráty ve výši 270 miliard dolarů, přičemž pojištěna byla pouze polovina této částky. Tento problém může být obzvláště kritický pro rozvíjející se ekonomiky. Obavy vzbuzuje fakt, že vzhledem k tomu, že změna klimatu je dnes realitou, mohou se nedostatky v ochraně ještě zvětšit.

První a klíčovou prioritou je proto zmírnění změny klimatu prostřednictvím drastického a rychlého snížení emisí. Bez zásadních kroků vedoucích ke snížení emisí by se velká část našich ekonomik a společností mohla stát v podstatě nepojistitelnou. Dohody dosažené na konferenci COP26 a cíl Komise, aby Evropa byla do roku 2050 uhlíkově neutrální, proto velmi vítáme.

Samotné snížení emisí však stačit nebude. Každý den si připomínáme – ať už prostřednictvím vln veder, lesních požárů, nebo bezprecedentních povodní –, že ke změně klimatu již dochází. Musíme proto podniknout kroky k přizpůsobení naší společnosti: počínaje zvýšením odolnosti našich měst a přizpůsobením zemědělského hospodaření až po lepší územní plánování a prosazování odpovídajících stavebních předpisů.

Ačkoli hlavní odpovědnost nesou veřejné orgány, přispět může různými způsoby i naše odvětví. Příkladem je ochrana, kterou poskytujeme pojistníkům proti ztrátám způsobeným klimatickými jevy, nebo významné investice do udržitelných aktiv. Nesmíme opomenout ani rozsáhlé a špičkové modelovací schopnosti odvětví a iniciativy na zvyšování povědomí, které mohou pomoci společnostem lépe porozumět rizikům, jimž v souvislosti s klimatem čelí. A v neposlední řadě je velmi často povinností samotných pojistníků (ať už jednotlivců, nebo podniků) přijmout opatření, která zvyšují jejich odolnost vůči přírodním katastrofám.

Kybernetická rizika

Rostoucí počet kybernetických útoků ukazuje, jak moc jsme vystaveni online zločincům. Existuje proto jasná ekonomická a společenská potřeba zvýšit kybernetickou odolnost. Pozitivní je, že se zvyšuje informovanost, což vede k tomu, že společnosti a občané posilují svou obranu proti kybernetickým útokům. Stejně tak se i pojišťovny snaží sehrát svou roli tím, že vyvíjejí produkty na ochranu svých zákazníků. Poskytování pojištění proti kybernetickým rizikům je však složité. Například na rozdíl od přírodních katastrof nemají kybernetická rizika geografické hranice. To vyvolává otázky kumulace a agregace. A je to jeden z důvodů, proč jsou pojistitelé v případě kybernetických rizik spíše opatrní.

Dalším klíčovým faktorem, který omezuje rozvoj kybernetického pojištění, je nedostatek dostupných údajů pro modelování a oceňování rizik. To by se však mohlo změnit, zejména s přijetím právních předpisů na úrovni EU, jako je GDPR, které ukládá společnostem povinnost oznamovat vnitrostátním orgánům narušení bezpečnosti údajů.

Kybernetická rizika se však budou i nadále vyvíjet. Zajištění kybernetické odolnosti společností proto bude neustálým bojem. Jedním z nejlepších dostupných nástrojů bude i nadále zvyšování povědomí o způsobech prevence narušení kybernetické bezpečnosti a o tom, co dělat, když k němu dojde. I zde hraje naše odvětví klíčovou roli, a to v úzké spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami.

Bez ohledu na to, o jakém typu nedostatečné pojistné ochrany mluvíme, jedním z účinných způsobů, jak lidi přimět k ochraně pomocí pojištění, je pomoci jim pochopit výhody pojištění. A je třeba jasně říci, které produkty zahrnují pojistnou ochranu a které ne. To by měla umožnit pravidla EU. Bohužel ale například dokument s klíčovými informacemi PRIIPs se zaměřuje téměř výhradně na náklady a pojistitelé v něm nemají možnost vysvětlit, jakou pojistnou ochranu jejich produkty nabízejí. Mají-li lidé lépe pochopit, které produkty jim mohou pomoci se chránit, je třeba se těmito otázkami zabývat.

Nebude to snadné, ale pokud budeme všichni spolupracovat, můžeme začít odstraňovat nedostatky a pracovat na pojištění pro všechny.