S klimatickou změnou význam zemědělského pojištění roste

Zemědělci mají dílnu pod širým nebem, to je prostý fakt – se svou přímou závislostí na počasí a jeho menších či větších rozmarech je zemědělství vysoce rizikovým oborem podnikání. Pojištění je jedním z mála nástrojů, kterými mohou zemědělci své podnikání ochránit. S probíhající klimatickou změnou jsou však i pojišťovny postaveny před výzvu, jak této cílové skupině zajistit kontinuitu podnikání prostřednictvím ekonomicky udržitelných pojistných produktů.

Trend jde směrem ke specializovaným pojistitelům

Nejen vývoj a přizpůsobování pojistných produktů klimatickým změnám, ale i rostoucí nároky na rychlou a kvalitní likvidaci škod se všemi jejími specifiky a obšírnou metodikou – to jsou příklady toho, že zemědělské pojištění je skutečně náročný obor. Ve stále větší míře se proto přesouvá do rukou specializovaných pojistitelů, kteří se stávají jedničkami v podílech na trhu. Je tomu tak nejen v Německu a Rakousku, ale např. i na Slovensku, v Maďarsku či Rumunsku.

Podle mého názoru si zemědělství tuto specializaci zaslouží. Na jeho dlouhodobě udržitelném a správném fungování závisí, co a v jaké kvalitě budeme jíst, nakolik budeme potravinově soběstační, a například i to, jak bude vypadat naše krajina.

Krupobití je i nadále riziko číslo jedna

Krupobití a jeho pojišťování má u českých zemědělců i pojistitelů dlouhou tradici. Nevyplatí se je podceňovat – dokáže „sklidit“ úrodu z pole během několika minut. V našich zeměpisných šířkách i nadále tvoří největší podíl na vyplaceném plnění. I pro ně platí, že je s klimatickými změnami na vzestupu.

Státní podpora zemědělského pojištění je nezbytná

Pojištění plodin nemůže být levné vzhledem k tomu, že rizikovost tohoto podnikání je prostě z výše uvedených důvodů vysoká. Proto ve většině evropských států a i jinde ve světě funguje podpora pojištění na principu public private partnership – stát přispívá na část pojistného. V České republice se tak děje formou programu PGRLF¹ – finanční podpora pojištění. Zemědělský subjekt si podá žádost a dostane část pojistného zpět. V Rakousku či ve Slovinsku rovnou pojišťovny předepisují jen např. 45 % pojistného zemědělcům, zbytek dostávají přímo od státu.

Tento formát je samozřejmě z důvodu příznivějšího cash flow i předem známé výše podpory ideální, stávající český program však funguje také velmi dobře a má bezesporu příznivý dopad na propojištěnost. Je pravda, že bez státní podpory pojištění by pojištění plodin bylo pro zemědělce mnohdy neúnosně vysokou finanční položkou.

Aktuální škody v sadech a vinicích, které způsobily dubnové mrazy, jsou opravdu výjimečnou událostí. Nezvykle nízké teploty panovaly mnoho hodin a vracely se. V Agra pojišťovně jsme zaznamenali prakticky 100% četnost škod – až na jednu nebo dvě výjimky nahlásil škodu každý ovocnář a vinař, kteří mají pojištění mrazu u nás sjednáno. Ve většině ovocných 
sadů, které naši likvidátoři prohlédli, nelze očekávat výnos. Pokud tam nějaká jablka a hrušky zůstanou, budou mít jakostní škody – poškození pletiv mrazem se projeví např. mrazovými kroužky.

Ze svých statistik a odhadů pro pojistný  kmen dokážeme odvodit, že propojištěnost  pro toto riziko není vysoká, a to ani u těch druhů ovoce, pro které lze mráz jako  riziko sjednat. Účinné státní kompenzace  by musely jít opravdu do miliardové  výše, pokud by měly být alespoň trochu  srovnatelné s pojistným plněním.

Pojistitelnost či nepojistitelnost některých rizik

U pojištění je vždy třeba zvážit, zda si pojistný produkt někdo koupí. Mráz je rizikem, které udeří relativně často a postihuje citlivé (a drahé) plodiny. Pojistný tarif je tedy tomu uzpůsoben. Pomocí spoluúčasti se dá cena poněkud snížit, pojištění se ale stává méně atraktivní. U některých druhů ovoce by buď cena, spoluúčast, nebo obojí musely být tak vysoké, že by si takové pojištění nikdo nesjednal.

Nepojistitelnost některých rizik v zemědělství je významným problémem, na jehož řešení se ale podle mého názoru budou muset vždy podílet pojišťovny ve spolupráci se státní správou. Data uveřejněná v Zelené zprávě za rok 2022 hovoří jasně – škodní průběh u pojištění plodin byl v roce 2021 za celý trh 95 % a v roce 2022 činil 82 %. Vzhledem k nákladům pojistitelů znamenají obě tato čísla ve výsledku zápornou bilanci.

Současně ale dokládají, že je zemědělské pojištění důležité, protože podnikům nahrazuje ztráty, které by jinak musely nést samy.