Zemědělci mají dílnu pod širým nebem, to je prostý fakt – se svou přímou závislostí na počasí a jeho menších či větších rozmarech je zemědělství vysoce rizikovým oborem podnikání. Pojištění je jedním z mála nástrojů, kterými mohou zemědělci své podnikání ochránit. S probíhající klimatickou změnou jsou však i pojišťovny postaveny před výzvu, jak této cílové skupině zajistit kontinuitu podnikání prostřednictvím ekonomicky udržitelných pojistných produktů.
Trend jde směrem ke specializovaným pojistitelům
Nejen vývoj a přizpůsobování pojistných produktů klimatickým změnám, ale i rostoucí nároky na rychlou a kvalitní likvidaci škod se všemi jejími specifiky a obšírnou metodikou – to jsou příklady toho, že zemědělské pojištění je skutečně náročný obor. Ve stále větší míře se proto přesouvá do rukou specializovaných pojistitelů, kteří se stávají jedničkami v podílech na trhu. Je tomu tak nejen v Německu a Rakousku, ale např. i na Slovensku, v Maďarsku či Rumunsku.
Podle mého názoru si zemědělství tuto specializaci zaslouží. Na jeho dlouhodobě udržitelném a správném fungování závisí, co a v jaké kvalitě budeme jíst, nakolik budeme potravinově soběstační, a například i to, jak bude vypadat naše krajina.
Krupobití je i nadále riziko číslo jedna
Krupobití a jeho pojišťování má u českých zemědělců i pojistitelů dlouhou tradici. Nevyplatí se je podceňovat – dokáže „sklidit“ úrodu z pole během několika minut. V našich zeměpisných šířkách i nadále tvoří největší podíl na vyplaceném plnění. I pro ně platí, že je s klimatickými změnami na vzestupu.
Státní podpora zemědělského pojištění je nezbytná
Pojištění plodin nemůže být levné vzhledem k tomu, že rizikovost tohoto podnikání je prostě z výše uvedených důvodů vysoká. Proto ve většině evropských států a i jinde ve světě funguje podpora pojištění na principu public private partnership – stát přispívá na část pojistného. V České republice se tak děje formou programu PGRLF1 – finanční podpora pojištění. Zemědělský subjekt si podá žádost a dostane část pojistného zpět. V Rakousku či ve Slovinsku rovnou pojišťovny předepisují jen např. 45 % pojistného zemědělcům, zbytek dostávají přímo od státu.
Tento formát je samozřejmě z důvodu příznivějšího cash flow i předem známé výše podpory ideální, stávající český program však funguje také velmi dobře a má bezesporu příznivý dopad na propojištěnost. Je pravda, že bez státní podpory pojištění by pojištění plodin bylo pro zemědělce mnohdy neúnosně vysokou finanční položkou.
Aktuální škody v sadech a vinicích, které způsobily dubnové mrazy, jsou opravdu výjimečnou událostí. Nezvykle nízké teploty panovaly mnoho hodin a vracely se. V Agra pojišťovně jsme zaznamenali prakticky 100% četnost škod – až na jednu nebo dvě výjimky nahlásil škodu každý ovocnář a vinař, kteří mají pojištění mrazu u nás sjednáno. Ve většině ovocných
sadů, které naši likvidátoři prohlédli, nelze očekávat výnos. Pokud tam nějaká jablka a hrušky zůstanou, budou mít jakostní škody – poškození pletiv mrazem se projeví např. mrazovými kroužky.
Ze svých statistik a odhadů pro pojistný kmen dokážeme odvodit, že propojištěnost pro toto riziko není vysoká, a to ani u těch druhů ovoce, pro které lze mráz jako riziko sjednat. Účinné státní kompenzace by musely jít opravdu do miliardové výše, pokud by měly být alespoň trochu srovnatelné s pojistným plněním.
Pojistitelnost či nepojistitelnost některých rizik
U pojištění je vždy třeba zvážit, zda si pojistný produkt někdo koupí. Mráz je rizikem, které udeří relativně často a postihuje citlivé (a drahé) plodiny. Pojistný tarif je tedy tomu uzpůsoben. Pomocí spoluúčasti se dá cena poněkud snížit, pojištění se ale stává méně atraktivní. U některých druhů ovoce by buď cena, spoluúčast, nebo obojí musely být tak vysoké, že by si takové pojištění nikdo nesjednal.
Nepojistitelnost některých rizik v zemědělství je významným problémem, na jehož řešení se ale podle mého názoru budou muset vždy podílet pojišťovny ve spolupráci se státní správou. Data uveřejněná v Zelené zprávě za rok 2022 hovoří jasně – škodní průběh u pojištění plodin byl v roce 2021 za celý trh 95 % a v roce 2022 činil 82 %. Vzhledem k nákladům pojistitelů znamenají obě tato čísla ve výsledku zápornou bilanci.
Současně ale dokládají, že je zemědělské pojištění důležité, protože podnikům nahrazuje ztráty, které by jinak musely nést samy.
Agra pojišťovna Byla založena v roce 2006 jako první zahraniční pobočka |
1. PGRLF – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.