Zahájení a úloha ČAP
Úvodní slovo patřilo Janu Matouškovi, výkonnému ředitel ČAP. Ve svém proslovu se zaměřil na palčivé otázky současnosti. Téma bezpečnostních rizik a demokracie se podrobně rozebíralo na konferenci Válečné ekonomiky, která zde byla krátce přiblížena. Této oblasti se bude věnovat i Výroční konference ČAP o budování odolné společnosti. Ani další aktuální téma – stárnutí populace – se netýká jen České republiky, ale jde o globální problém. České pojišťovny proto i nadále pokračují v podpoře dlouhodobé péče. V Chodové Plané na Tachovsku vzniklo první centrum pro dlouhodobou péči, druhé se plánuje otevřít v Dolních Břežanech poblíž Prahy. Cílem je přitom mít 20 domovů, kde bude o seniory důstojně postaráno. Česká republika se ale potýká i s dalším globálním trendem – klimatické změny Česko silně pocítilo v roce 2024, který byl zatím co do extrémního počasí nejhorším z posledních let, a to zejména kvůli povodním na severní Moravě. Bohužel extrémní počasí, jako jsou povodně, vichřice a krupobití, odkrývá častý problém podpojištění, kdy je předmět, zpravidla se v těchto případech jedná o nemovitost, pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota. Lidé postiženi přírodní katastrofou pak v případě nahlášení pojistné události nemusí dostat adekvátní plnění, které je dostatečné k obnově poničeného majetku.
Důležitými tématy, kterými se ČAP dále zabývá, jsou např. deregulace a debyrokratizace, z těch evropských pak lze uvést nařízení Financial Data Access Framework (FIDA). ČAP se přitom aktivně snaží na uvedená témata upozorňovat a reagovat na ně. Zmínit nezapomněl ani úspěch České kanceláře pojistitelů, které se v tomto roce povedla webová aplikace Bouračka. Tuto elektronickou alternativu k již existujícímu papírovému „euroformuláři“ použije cca 100 řidičů za den v situacích, kdy není nutné volat policii. Informovali jsme o ní v předchozím čísle. Úvodní vystoupení tak připomnělo, že úlohou ČAP není pouze obhajoba a prosazování zájmů členských pojišťoven, ale přispívá i k odpovědné společnosti a aktivně reaguje na globální problematiky.
10 let v Evropské komisi
Významným bodem programu byla přednáška Věry Jourové, bývalé místopředsedkyně Evropské komise a nyní prorektorky Univerzity Karlovy. Věra Jourová se ohlédla za svým desetiletým působením v Evropské komisi, kde v letech 2014 až 2019 byla komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti, v letech 2019 až 2024 komisařkou a místopředsedkyní pro hodnoty a transparentnost. Jejím hrdým dílem je pak evropský zákon o svobodě médií, který ve světle posledního dění nejen v Evropě nabývá na důležitosti. Věra Jourová se ve svém velmi upřímném a otevřeném vystoupení dotkla i současné politické situace jak u nás, tak v zahraničí.
Dohled ČNB v oblasti ochrany zákazníků pojišťoven
Další odborný blok věnovaný ochraně zákazníků pojišťoven uvedly Jaroslava Jirmanová a Zuzana Filipová z České národní banky (ČNB). Ve svých prezentacích shrnuly aktuální očekávání dohledu v oblasti odborné péče a férového zacházení se zákazníky. Přednášející poukázaly na to, že ČNB v posledních letech posiluje tematické kontroly zaměřené na distribuci pojištění a informování klientů. Podněty ze strany veřejnosti jsou přitom stále klíčovým zdrojem informací o postupu a chování pojišťoven. Není bez zajímavosti, že stížnosti obdržené ČNB ve vztahu k produktům se nejvíce týkají odpovědnosti za újmu z provozu vozidla (33,7 %), čím dál tím méně stížností se dotýká životního pojištění (11,4 %). Nejčastějšími důvody stížností pak je nesprávná komunikace ze strany pojišťoven (31,6 %), na dalším místě jsou průtahy (19,1 %). Zástupkyně ČNB dále uvedly, že problematické mnohdy bývají i převody klientů do nových či změněných produktů. I zde je klíčová komunikace a pojišťovnám je tak doporučováno otevřeně uvádět rozdíly a možné negativní dopady na zákazníky.
Ochrana spotřebitele: rovnováha mezi právem a praxí
Tematiku ochrany spotřebitele dále rozvinul diskusní panel, ve kterém vystoupili Petra Bernklau (JŠK), Karel Haas (Poslanecká sněmovna PČR), Kryštof Kruliš (Spotřebitelské fórum) a Vuk Djukič (Havel & Partners). Jednotlivé příspěvky účastníků ukázaly, že klíčovou výzvou je najít rovnováhu mezi ochranou spotřebitele a přiměřenou mírou regulace. Kryštof Kruliš pak posluchače blíže seznámil s fungováním a činností spotřebitelských organizací v České republice.
Zajištění
Odborný blok pokračoval odpolední přednáškou Karla Veselého a Petra Svojítky z Deloitte, kteří se věnovali otázkám zajištění a jeho právním aspektům. Osazenstvo seznámili s historií zajištění, jeho základními typy, včetně vybraných aspektů specifik zajistných smluv. Pro praxi přínosná byla část týkající se uznatelnosti zajištění pro potřeby snížení kapitálového požadavku podle Solventnosti II.
Cesta k úspěchu
Závěr prvního dne patřil odlehčenějšímu, ale zároveň inspirativnímu vystoupení Jiřího Ježka, šestinásobného paralympijského vítěze a šestinásobného mistra světa, který je nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie. Jiří Ježek přenesl téma cesty k úspěchu do kontextu odolnosti, vytrvalosti a adaptace – vlastností důležitých i pro právní profese v měnícím se světě pojištění.
Ochrana spotřebitele v evropském kontextu
Druhý den odstartovalo další téma z řady ochrany spotřebitele. Milan Indra z Ministerstva financí ČR shrnul aktuální stav evropské regulace, včetně revize retailového investičního balíčku RIS/RIP, směrnice o spotřebitelských úvěrech (CCD2) a směrnice DMFS. Tyto změny přinášejí nové požadavky na transparentnost, informační povinnost a ochranu spotřebitele. Uvedené Milan Indra doplnil o přístup Ministerstva financí k regulaci a ochraně spotřebitele. V této souvislosti navíc vyzdvihl samoregulační aktivity ČAP, např. právo být zapomenut, které Ministerstvo financí kvituje. Pochvalně se vyjádřil rovněž i o informačních kampaních týkajících se zejména dopravních nehod, drog či podpojištění.
Umělá inteligence a právní důkaz v éře deepfakes
Závěrečným bodem odborného programu bylo vystoupení Vojtěcha Staňka z VUT v Brně na téma AI a vytváření falešných důkazů. Přednáška nabídla technický i právní pohled na využití (a zneužití) umělé inteligence při tvorbě důkazního materiálu, ať už v kontextu pojistných podvodů, nebo v soudním řízení. Vojtěch Staněk apeloval na potřebu právního ukotvení a etického rámce, který by využívání umělé inteligence reguloval.
Závěr
Seminář právníků i v tomto roce potvrdil svou roli jako klíčové odborné platformy, kde se propojují regulace, praxe i nové technologické výzvy, vysoce odborné přednášky i neformální diskuse. O vysoký zájem ze strany účastníků i kvalitu obsahu se zasadili nejen přednášející, ale i organizátoři z ČAP, kterým patří poděkování za profesionální přípravu celé akce.
