V úvodu vystoupila viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, která zdůraznila, že odolnost ekonomiky začíná u důvěry v instituce, finanční systém i schopnost státu reagovat na krize. Zamrazilová současně ve svém projevu ocenila, že pojišťovny umí problémy včas identifikovat a přicházet s řešeními, proto už dnes umožňují pojistit se na období ztráty soběstačnosti. Prezident ČAP Martin Diviš následně připomněl, že úkolem pojišťovnictví je vracet do společnosti vše to, čím samy pojišťovny disponují a jak samy dnes fungují. „Jsme přínosnou a stabilní součástí ekonomiky. Překonávání těžkých věcí a složitých výzev nás posiluje,“ uvedl a zároveň poděkoval českému pojišťovnictví za jeho fungování v posledních 30 letech, za způsob, jakým zvládlo povodně, covidovou krizi a další kritické momenty.
Hlavního projevu se následně ujala bývalá předsedkyně Dolní sněmovny britského parlamentu Penny Mordaunt, která otevřeně hovořila o tom, že demokratické společnosti čelí útokům, jejichž cílem není jen škoda, ale i rozklad samotné soudržnosti. Penny Mordaunt ve své přednášce upozornila i na to, že v některých oblastech je postup pomalý, a to zejména v těch, které se týkají odolnosti. Jedná se o oblast snižování rizik a přizpůsobování se dynamickému vývoji. Problémem a znatelným limitem je dle Mordaunt i to, že nejsou vyčleňovány dostatečné rozpočty. Vlády přitom musí být schopné využívat dispozice dostatečného počtu talentů a současně s tím na novou realitu připravovat běžné občany.
Katarina Schachtschneider; Zdroj: ČAP
První tematický blok se věnoval hrozbám spojeným s dezinformacemi a hybridními útoky. Exekutivní zkušenost do diskuse přinesla bývalá eurokomisařka Věra Jourová, která varovala, že manipulace veřejného mínění je dnes levnější a efektivnější než kdykoli dřív. Jourová přitom zmínila, že vlády často rezignují na to, aby byly tím nejsilnějším informátorem, čímž dávají prostor dezinformátorům. „Vlády by měly dělat více v oblasti komunikace. Strategická komunikace jdoucí proti dezinformacím se dá očekávat od demokratických stran,“ uvedla v rozhovoru během konference v ČNB.
O dopadech na evropské trhy hovořil zástupce pojišťovacího trhu Malik Abbassi-Antoine ze společnosti Lloyd’s. Ten upozornil především na to, že pojišťovny by se dnes měly zaměřit zejména na kybernetická rizika, rizika spojená s umělou inteligencí a brzy i s kvantovými technologiemi. Analytik z COI Hybrid Influence Jakub Kalenský následně popsal nejnovější taktiky hybridních útoků. V informační oblasti se Rusko podle Kalenského zaměřuje na oslabování společnosti. „Jde o mechanismus zlého doktora – najít největší slabinu pacienta a poté ji zhoršit. Chtějí polarizovat póly a zničit středovou diskusi,“ doplnil ve svém příspěvku Kalenský a investigativní novinář Vojtěch Boháč následně výrazně naléhavě upozornil na rozsah a sofistikovanost ruského vlivu ve veřejném prostoru. Panel ukázal, že obrana demokracie vyžaduje investice do mediální gramotnosti, bezpečnostních mechanismů i včasného odhalování manipulací.
Penelope Mary Mordauntová
• Britská politička, členka Konzervativní strany, v letech 2022–2024 vůdkyně Dolní sněmovny a lord předsedkyně Soukromé rady.
• V letech 2010–2024 poslankyně Dolní sněmovny za obvod Portsmouth North.
• Působila jako služebně mladší ministryně pod vedením Borise Johnsona, předtím byla ve vládě Theresy Mayové, v letech 2017 až 2019 státní tajemnicí pro mezinárodní rozvoj a od května do července 2019 státní tajemnicí pro obranu.
„Žijeme v době, kdy máme na vstřebání informace mnohdy jen pár vteřin. Hrnou se na nás kvanta informací, které sociální sítě řadí na základě popularity a klikacího potenciálu. Mohli jste to pozorovat v případě masivních požárů v Kalifornii. Vedle ověřeného zpravodajství se na sociálních sítích objevila videa a zprávy generované umělou inteligencí. Pokud se někdo orientoval podle nich, mohlo ho to ohrozit na životě. Jediné, co můžeme udělat, je varovat společnost před potenciálně nečestným jednáním."
Po přestávce se pozornost přesunula k demografickým změnám. Úvodní prezentaci přednesla expertka z organizace GLOBSEC Katarina Schachtschneider. Ta zdůraznila, že demografie není jen otázkou počtů, ale i strategickým faktorem ovlivňujícím konkurenceschopnost a bezpečnost kontinentu. V následné panelové diskusi se ekonomka Helena Horská, demograf z Univerzity Karlovy Tomáš Kučera a ekonom zastupující švédský pojišťovací sektor Magnus Vesterlund shodli, že Evropa bude muset zásadně přehodnotit své systémy zdravotní a sociální péče. Horská během diskuse upozornila například na to, že stárnutím populace ubude daňových poplatníků. Na to se musí připravit sociální, důchodový systém atd. Současně s tím představila hned několik urgentních otázek pro firmy.
Demograf z Mendelovy univerzity Robert Stojanov navázal prezentací o klimatické migraci, která může v nadcházejících dekádách zásadně změnit populaci i pracovní trhy. A tím otevřel i poslední část konference. Její závěrečný blok se zaměřil na dopady klimatických změn. Hlavní klimatický vědec společnosti Munich Re Tobias Grimm připomněl, že extrémní jevy jsou dnes častější, intenzivnější a méně předvídatelné. Novou standardní hodnotou se dle Grimma stává 1 miliarda dolarů jako průměrný ekonomický dopad škod. Odpovědnost pojišťoven podle něj spočívá nejen ve správném nastavení pojistných produktů, ale i v podpoře prevence a adaptačních opatření. Strategickou perspektivu doplnil globální expert na klimatická řešení ze společnosti Zurich Insurance Amar Rahman, který uvedl, že udržení pojistitelnosti klimatických rizik bude jedním z klíčových úkolů příštích let, jelikož už dnes víme, že míra růstu škod vyvolaných přírodními katastrofami je větší než míra růstu globálního HDP.
Jakub Kalenský, Zdroj: ČAP
Výroční konference ukázala, že odolnost společnosti je mnohovrstevnatý pojem – zahrnuje soudržnost, připravenost institucí, schopnost předvídat změny i odvahu proměňovat zažité postupy. V prostředí narůstající nejistoty tak zůstává jasné, že pojišťovny mají v procesu řízení rizik a posilování stability společnosti nezastupitelné místo.
Křest knihy Dějiny českého pojišťovnictví
Samotný závěr konference patřil slavnostnímu okamžiku – křtu publikace Dějiny českého pojišťovnictví, 4. díl, která mapuje vývoj moderního pojišťovnictví za posledních 35 let. Na pódiu projekt nejprve uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek, který také vzpomenul na jednoho z hlavních editorů knihy, pana profesora Jaroslava Daňhela, který krátce před křtem skonal. Následně ho vystřídala čtveřice hostů, kteří se s publikem podělili o osobní vzpomínky i svůj vztah k tomuto rozsáhlému projektu. Osobnostmi, které k pojistnému trhu i knize neodmyslitelně patří, jsou Václav
Křivohlávek, Jiřina Nepalová, Martin Diviš a Jitka Chizzola. Jejich vystoupení nabídlo nejen lidský rozměr celé knihy, ale i pohled do zákulisí jejího vzniku.
Jan Matoušek a Martin Diviš křtí knihu
Zdroj: ČAP
Václav Křivohlávek ve svém vystoupení připomněl význam díla jako celku a vyzdvihl práci všech editorů a autorů, kteří se na jeho vzniku podíleli. Zdůraznil, že publikace není pouze historickým záznamem, ale také důležitým svědectvím o proměnách celého odvětví v kontextu společenských a ekonomických změn. Současně sdílel i osobní vzpomínku na své zapojení do projektu.
„Já jsem byl na počátku práce na knize spokojený, že jsem vedle sebe měl dva bývalé spolupracovníky a přátele z ministerstva financí Vláďu Přikryla a Janu Čechovou. S těmito dvěma bylo možné naprosto špičkově celou problematiku, kterou jsme měli zadánu do dějin, zvládnout a zpracovat, říkal jsem si. Bohužel osud to viděl jinak a kvůli autohavárii před dvěma lety jsem na zpracování textu zůstal sám. Byl jsem sice na ministerstvu financí od prvopočátku, měl jsem pocit, že problematiku znám a na všechno mám podklady, že psaní bude vlastně nádhera. Jakmile jsem ale otevřel počítač a začal psát, zjistil jsem, že spousta vzpomínek je sice zasunuta v paměti, ale nejsou často tak úplně přesné, abych je mohl použít do dějin, některé vymizely úplně. Pak začala ta velká mravenčí práce s fakty. Ale byla to skvělá práce, do které jsem se zamiloval.“
Na jeho slova navázaly obě dámy se svými vzpomínkami a zkušenostmi a přiblížily své profesní začátky spojené s českým pojišťovnictvím. Obě se shodly v tom, že důležitá je zejména pomoc lidem a že je pro obě důležité, aby tuto skutečnost věděli jak jejich klienti, tak i jejich zaměstnanci. Nakonec Martin Diviš vyjádřil touhu, aby kniha přiměla novou generaci, aby se do tohoto oboru zamilovala, podobně jako to měl on i spousta lidí z jeho okolí.
Jan Matoušek poté pozval na pódium osobnosti, které poskytly do knihy rozhovory. Společně pak publikaci symbolicky pokřtili a završili tak nejen celý konferenční den, ale i dlouhodobou práci, která za vznikem knihy stojí.
Publikace Dějiny českého pojišťovnictví, 4. díl představuje ucelený pohled na moderní etapu vývoje oboru, který v posledních desetiletích prošel zásadní transformací. Zachycuje nejen klíčové milníky a události, ale také příběhy osobností, které se na jeho formování podílely. Díky tomu nabízí čtenářům komplexní a zároveň čtivý obraz proměn českého pojišťovnictví.
Kniha je nejen důležitým historickým dokumentem, ale i inspirací pro další generace odborníků, kteří budou formovat budoucnost tohoto odvětví. Slavnostní křest tak symbolicky uzavřel konferenci, která se věnovala odolnosti společnosti, a připomněl, že porozumění minulosti je klíčem k odpovědnému zvládání budoucích výzev.
zleva: J. Matoušek, R. Juráš, J. Hradec, M. Žáček, J. Chizzola,
J. Nepalová, V. Mráz, V. Křivohlávek, M. Diviš
Zdroj: ČAP
