Zapojilo se do něj 1000 Čechů a z toho 790 řidičů. Data reprezentující názory české populace byla následně doplněna o kvalitativní insighty ze dvou diskusních skupin.
Cítíme se bezpečně?
Klíčovou otázkou výzkumu bylo, zda se čeští řidiči cítí na silnicích bezpečně. 54 % řidičů uvedlo, že nikoliv. Jako důvod lidé nejčastěji uváděli bezohledné a agresivní chování ostatních řidičů. Někteří respondenti vyloženě popisovali: „Čeští řidiči rádi porušují pravidla a hrají si na machry.“ Pokud tak jde o samotné přestupky, ve výsledném žebříčku se mezi ty nejčastější zařadilo nedodržování rychlostních předpisů (74 %) a nedodržování bezpečné vzdálenosti (51 %), přičemž právě nedodržování bezpečného odstupu (dělá 37 % řidičů) je spolu s používáním telefonu za jízdy řidiči považováno za dva nejnebezpečnější přestupky.
Proč porušujeme předpisy?
Otázku, proč se řidiči přestupků dopouští, i když je považují za nebezpečné, je policejní kontrola na silnicích. Ta je dle 63 % řidičů přiměřená. Výši pokut však řidiči hodnotí jako nízkou, s malým rozpětím a nereflektující míru potenciálního ohrožení. Z diskusních skupin však následně vyplynulo, že jejich navýšení by mělo jen limitující dosah. Sami řidiči totiž uváděli, že efekt „ponaučení pro příště“ u nich rychle vyhasíná, není pociťován jako újma a funguje spíše jako potrestání.
Překvapivým závěrem byla dosavadní účinnost bodového systému. Ten byl v České republice zaveden před 17 lety, a tak by se dalo předpokládat, že mu řidiči již nepřikládají příliš velkou váhu. Opak je však pravdou. 84 % řidičů uvádí, že je bodový systém k dodržování pravidel motivuje. V porovnání s pokutou má totiž bodový systém „výhodu“ v podobě dlouhodobé hrozby, kterou přináší. Ztráta řidičského oprávnění, ač jen dočasného, by pro řidiče znamenala pracovní i osobní obtíže.
Autoškolství
Tresty za přestupky jsou jen jednou stranou mince, tou druhou je vzdělávání a prevence. 71 % řidičů uvádí, že je autoškola připravila na provoz a tři pokusy na složení praktické a teoretické zkoušky jsou považované za optimální. Rezervy ve zkušenostech řidiči přiznávají především při nestandardních a krizových situacích, jako je chování vozu na různých površích, autonehoda či technická závada. Ve veřejném prostoru se proto jako jedno z preventivních řešení diskutují návazná školení garantovaná státem. O jejich zavedení projevilo zájem 76 % řidičů začátečníků. Pozitivní odezvu měl i koncept řidičáku na zkoušku. Řidičák na zkoušku je preventivní opatření, kdy, pokud řidič začátečník spáchá během následujících dvou let šestibodový přestupek nebo mu je řidičský průkaz zadržen za závažný přečin, musí absolvovat dopravněpsychologickou přednášku a tzv. evaluační jízdu. Zájem o jeho zavedení projevilo 80 % řidičů.
Rychlá jízda
Mimo výše zmíněná opatření se výzkum zaměřil i na vnímání změn rychlostních limitů. Obecně lze říci, že čeští řidiči by na silnicích radši zrychlovali. S navýšením maximálního rychlostního limitu na dálnicích ze 130 na 150 km za hodinu by souhlasilo 48 % řidičů. Naopak návrhy vedoucí ke snížení maximální povolené rychlosti se moc velké oblibě netěšily. Se snížením maximální povolené rychlosti mimo město z 90 na 80 km za hodinu souhlasí 31 % řidičů a snížení rychlostního limitu v obci z 50 na 30 km by akceptovalo už pouze 15 % řidičů.
O výzkumuVýzkum realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven. Kvantitativní sběr dat proběhl v září 2022, a to jako on-line dotazníkové šetření na 1000 respondentech (z toho 790 řidičích) ve věku 18–79 let v kvótním výběru podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště a skupinové diskuse. Kvalitativní část probíhala formou dvou skupinových diskusí v prosinci 2022 a zúčastnili se jí v první fázi zkušení a v druhé nezkušení řidiči. |
