Orná půda všude kolem nás
V roce 2024 pokrývala orná půda 32 % rozlohy Česka. Tento údaj vychází z veřejného registru půdy, který slouží jako podklad pro výplatu zemědělských dotací na skutečně obhospodařovanou plochu, a proto je přesnější než katastr nemovitostí. Bohužel mezi katastrální evidencí a faktickým stavem v terénu je častý nesoulad.
Intenzivní průmyslové zemědělství poškozuje půdu
Intenzivní zemědělství vede k masivní degradaci půdy. Orba, nadměrná chemizace, časté pojezdy po poli těžkou zemědělskou technikou nebo ponechání orné půdy bez vegetace způsobují ztrátu organické hmoty, úbytek půdních organismů a poškození půdní struktury, což vede ke zhutnění půdy.
Takto poškozená půda nedokáže vsáknout a zadržet ani běžné srážky, natož čím dál tím častější přívalové deště. Voda, která se na poli nevsákne, odtéká po povrchu a odnáší s sebou i cennou ornici. Tomuto procesu se říká eroze.
Rychlý povrchový odtok vody z polí způsobuje povodně a záplavy v níže položených územích a rozsáhlé škody na majetku. I když protipovodňová opatření ochrání nemovitosti v nejbližším okolí, ve skutečnosti problém jen posouvají níže po proudu. Ochránit všechna sídla a infrastrukturu měst a obcí před povodněmi a záplavami není možné. Když se rychle naakumuluje velké množství vody z rozsáhlého území, nepomohou ani nákladná technická opatření, jako jsou průlehy, suché poldry, retenční vodní nádrže, přehrady nebo protipovodňové hráze.
Živá půda jako prevence pojistných událostí
Skutečné řešení je jednoduché a levné – změna způsobu hospodaření na orné půdě. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy je schopnost české půdy zadržet vodu aktuálně využita jen na 60 %. Pokud by se změnil způsob hospodaření a došlo ke zlepšení stavu půdy, dokázala by zadržet tolik vody jako 11 nádrží velikosti Lipna.
Zkušenosti zemědělců z Platformy pro regenerativní zemědělství ukazují, že pozitivní změny nastávají už v průběhu prvního roku po přechodu na regenerativní zemědělství. Struktura půdy se výrazně zlepšila, zvýšila se její schopnost zadržovat vodu a eroze zcela vymizela.
Klíčové je přestat zpracovávat půdu. Vědecké studie i praxe regenerativních zemědělců ukazují, že orba půdu ve skutečnosti spíše utužuje, než kypří. Promícháním vrstev se ničí půdní organismy, které udržují její strukturu. Jemné jílové částice se v poorané půdě splavují do nižších vrstev, kde vytvářejí nepropustnou vrstvu, kterou kořeny rostlin ani voda nemohou prorazit. Po intenzivním dešti, zejména krátce po orbě, dochází k odplavení nekryté a nakypřené vrstvy půdy, která po utužené vrstvě sklouzne jako po igelitovém ubrusu.
Moderní technologie nabízejí mnoho alternativ k orbě. Zemědělci mohou využít bezorební secí stroje (no-till) nebo stroje pro pásové zpracování půdy (strip-till), které zpracovávají pouze úzké řádky pro setí a zbytek pole zůstává nedotčen. Stát nabízí celou řadu dotačních titulů, které činí nákup této techniky finančně dostupnější.
I půda potřebuje peřinu
Dalším zásadním opatřením pro obnovu půdní struktury a zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu je celoroční pokryv vegetací (tzv. pravidlo „žádná holá půda“). Ihned po sklizni zemědělec, ideálně bezorebně, vyseje meziplodiny přímo do strniště. Ty zůstávají na poli až do výsevu další plodiny na podzim nebo na jaře příštího roku. Následující plodina se pak opět vysévá bezorebně přímo do porostu meziplodiny, čímž je půda celoročně chráněná vegetací.
Pásové střídání plodin
Efektivním způsobem ochrany půdy před erozí je rozdělení velkých polí na menší pomocí pásového střídání plodin setých po vrstevnicích. Tato metoda, která bude od roku 2025 podporována novou zemědělskou dotací, spočívá v pěstování dvou a více různých plodin v pásech širokých 20–40 metrů. Pásy s plodinami s nižší schopností zadržovat vodu (například kukuřice, slunečnice, brambory nebo sója) jsou střídány s pásy plodin, které půdu lépe chrání (travní porosty, víceleté pícniny nebo hustě seté obiloviny). Vegetace na ochranných pásech zadržuje vodu a snižuje riziko eroze. Šíře pásů odpovídá násobkům pracovní šířky zemědělské techniky. Díky tomu mohou zemědělci využívat svou velkou techniku a zároveň pěstovat plodiny, které by na svažitých pozemcích nešlo pěstovat bez rizika vzniku eroze.
Monitoring eroze: rekordní rok 2024
Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy provozuje webovou aplikaci Monitoring eroze, která slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování jednotlivých erozních událostí. K záznamu erozní události dojde, pokud ji někdo včas nahlásí pracovníkům pozemkových úřadů a ti provedou kontrolu v terénu. Podle odhadů je tak zaznamenáno jen přibližně 10 % erozních událostí. Navzdory tomu byl rok 2024 rekordní. V Monitoringu eroze bylo zaregistrováno 509 erozních událostí, a to většina z nich ještě před extrémními dešti v září, kdy spadlo přes 250 mm srážek.
Eroze na obecní půdě
Škody na obecním majetku bývají často způsobené erozními událostmi, které vznikly kvůli špatnému hospodaření zemědělců na obecní půdě. V roce 2024 jsme v poradně Živé půdy řešili desítky takových případů. Hlavním problémem jsou špatně nastavené pachtovní smlouvy, které dostatečně nechrání obecní půdu, protože nemají nastavené podmínky péče o půdu. Následkem toho vznikají značné škody nejen na obecním majetku, ale i na majetku občanů. Řešením jsou dobře nastavené pachtovní smlouvy, které zemědělce zavazují k dodržování například výše uvedených protierozních opatření. Vzorová pachtovní smlouva je k dispozici zdarma ke stažení na www.pachtovnismlouva.cz.
Závěr
Netvrdím, že přechod všech zemědělců na regenerativní zemědělství by zcela eliminoval problémy s povodněmi a záplavami. Zlepšená péče o půdu by však určitě vedla k jejich výrazně menší frekvenci a razantnímu snížení škod na majetku. Nezpochybňuji ani význam dalších opatření, jako je obnova polních cest s výsadbou doprovodné zeleně, budování protierozních prvků, průlehů, suchých poldrů nebo ochranných protipovodňových hrází. Svůj význam má i vymezení rozlivových zón, tedy území, kam lze odvést přívalovou vodu, aniž tam napáchá větší škody. Všechna tato opatření by však měla být vnímána jako doplněk, který jde ruku v ruce se zlepšením hospodaření na orné půdě.
