foto © Goran Tačevski
Když si vzpomenete na začátek Vašeho působení v pojistném sektoru, co Vás do něj přivedlo a nejvíc lákalo?
Zpočátku mě lákala výzva vybudovat významnou evropskou federaci od základů. Ačkoli Comité Européen des Assurances (CEA), jak se naše federace původně jmenovala, existovala již od roku 1963, její hlavní sídlo bylo v Paříži a bruselské záležitosti byly zanedbávané. Evropské lobbistické úsilí této federace vyžadovalo zásadní rozvoj. Měla jsem již zkušenosti jak s lobbováním, tak s rozvojem unijních aktivit federací, které nebyly dostatečně efektivní.
Třešničkou na dortu bylo, že jsem se s pojišťovnictvím opravdu ztotožnila. Tento obor poskytuje lidem ochranu a bezpečí, je významným zaměstnavatelem a investuje do ekonomiky. Proto jsem se cítila poctěná, že jsem mohla přispět k odvětví, které má takový význam.
foto © Goran Tačevski
Když se ohlédnete za svými 18 lety na pozici generální ředitelky Insurance Europe, které milníky považujete za nejvýznamnější? Jaké nejzásadnější rozdíly v sektoru evidujete na začátku Vašeho působení a v jeho závěru?
Vždy existovala náročná období, ale charakter výzev se měnil. Na začátku bylo klíčové zaměřit se na vytvoření systému řízení, který by vyhovoval všem členům, malým i velkým. Tento systém musel být transparentní, spravedlivý a spolehlivý. Další výzvou bylo přilákat nové kvalifikované pracovníky do organizace, která tehdy neměla nejlepší reputaci. Důležitou částí práce bylo také vytvoření důvěryhodných a fakticky podložených postojů a navržení lobbingového přístupu ve spolupráci se všemi našimi členy.
V průběhu let přicházely finanční výzvy i nutnost koordinace s podobně smýšlejícími organizacemi, včetně pracovních skupin a jejich generálních ředitelů. Další zásadní výzvou bylo vybudování globální federace, jejímž sekretariátem se nakonec stala Insurance Europe. Během mého působení na pozici generální ředitelky Insurance Europe jsme se dvakrát přestěhovali a vybudovali „dům pojištění“. Ten je nyní pronajímán 18 subjektům, včetně národních asociací pojišťoven i pojišťoven působících v Bruselu.
Na poli lobbingu jsme spustili úspěšnou kampaň „target 2°“, a to před Pařížskou klimatickou dohodou. Naše iniciativy týkající se Solventnosti II, aktivity v oblasti chování, digitální sféry a nejnověji naše spolupráce s Evropskou organizací pro pacienty s rakovinou jsou jen některé z významných úspěchů, které stojí za zmínku.
Jste silnou zastánkyní reforem v oblasti (nadměrné) regulace. Jaké vnímáte největší úspěchy v oblasti zlepšení regulačního prostředí pro pojišťovny a kde si myslíte, že je ještě potřeba dalších změn?
Zdravý a prosperující průmysl potřebuje pevnou a robustní regulaci. Jsem hrdá na náš příspěvek k evropskému rámci Solventnosti II. Naše spolupráce s tvůrci politik a sektorem při revizi Solventnosti II vedla k uvolnění minimálně 40 miliard eur a potenciálně až 100 miliard eur v kapitálových požadavcích, což představuje zásadní krok pro pojišťovny napříč Evropou. Nyní je však důležité zajistit, aby duch a záměr textu úrovně 1 byly zachovány ve finálních opatřeních úrovně 2, aby bylo dosaženo maximálních přínosů.
Od roku 2012 však počet legislativ EU ovlivňujících pojišťovnictví vzrostl z 12 na přibližně 70. Závazek Evropské komise snížit administrativní zátěž o 25 % je vítaný, ale zatím zůstává pouze na úrovni slov, nikoli reálných činů.
Celkově potřebujeme nový přístup k tvorbě regulace v Evropě – takový, který je efektivní a umožňuje podnikům být konkurenceschopnými a růst. Proto Insurance Europe vyzývá Evropskou komisi k vytvoření „centra odborných znalostí pro pojišťovnictví“, které by zajistilo, že nové legislativy, iniciativy a pravidla EU – ať už horizontální, nebo sektorově specifické – splní zamýšlené cíle, zabrání překryvům a opakováním, aniž by ohrozily pojistitelnost.
Jak se podle Vás změnila role pojišťoven v reakci na nově vznikající rizika, jako jsou kybernetické hrozby a katastrofy spojené se změnou klimatu? Jak si představujete roli průmyslu v podpoře udržitelné budoucnosti, zejména v souvislosti s klimatickým rizikem?
Úspěch pojišťovnictví závisí na jeho schopnosti rozumět tepu doby. Myslím tím schopnost chápat rizika, připravovat se na ně a reagovat na ně. Právě proto se tento sektor aktivně vyjadřuje k narůstajícímu problému „protection gap“ – tedy počtu podniků a jednotlivců, kteří nejsou dostatečně chráněni před riziky, kterým čelí. Na globální úrovni se tato mezera odhaduje na 2,8 bilionu USD ročně. Pojišťovnictví se proto snaží zvyšovat povědomí o této problematice a nabízet řešení, zejména v oblastech, jako jsou penze, zdravotní ochrana, kybernetická bezpečnost a přírodní katastrofy.
Pokud jde o přírodní katastrofy, nedávné tragické záplavy ve Španělsku jsou další připomínkou nutnosti budovat odolnost a připravit se na častější a intenzivnější pohromy způsobené změnou klimatu. Znepokojivé je, že v Evropě je pojištěno pouze 25 % ztrát. Je tedy nezbytné, abychom se kromě zmírňování změn klimatu věnovali také přizpůsobení se těmto změnám.
Pojišťovny musí i nadále hrát svou roli při poskytování ochrany a přispívat k boji proti změně klimatu tím, že zvyšují odolnost lidí a podniků prostřednictvím svých pojistných produktů, motivují k adaptaci na změnu klimatu, poskytují dotčeným orgánům poradenství v oblasti řízení rizik a prevence, částečně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, a jako jedna z největších skupin institucionálních investorů pomáhají financovat přechod na uhlíkově neutrální, zdrojově efektivní a udržitelnější ekonomiku.
Mluvila jste o snižování protection gap, například u přírodních katastrof a penzí. Jaké strategie jsou podle Vás klíčové pro to, aby pojišťovnictví tuto propast účinně překlenulo?
V první řadě je nezbytné, aby zainteresované strany pracovaly konstruktivně na efektivním řešení protection gaps. Pojišťovnictví musí dále posilovat dialog nejen s občanskou společností, ale i s vládami na všech úrovních, aby se vytvořily kroky a politiky, které zajistí lepší připravenost společnosti a větší odolnost vůči sdíleným výzvám, jako jsou přírodní katastrofy a důchody.
Za druhé je důležité pokračovat ve spolupráci mezi jurisdikcemi v Evropě i mimo ni, aby se zajistilo, že regulace bude vhodně přizpůsobena naplnění cílů.
Za třetí musíme ukázat ambice při testování nových nápadů a investování zdrojů do inovací – ať už jde o politiky, či produkty. Využití příležitostí, které nabízejí nové technologie, jako je umělá inteligence, a sdílení těchto zkušeností napříč odvětvím jsou klíčové.
Během posledního desetiletí digitální transformace výrazně ovlivnila finanční sektor. Jak si myslíte, že digitalizace přetvořila pojišťovnictví a jaké přináší příležitosti a rizika? Popřípadě, evidujete nějaké brzdy dynamičtějšího rozvoje v této oblasti?
Pojišťovny zavádějí mnoho inovativních technologických řešení, která podporují digitální transformaci, zvyšují efektivitu a činí finanční služby přístupnějšími pro spotřebitele. Odvětví například stále více využívá nástroje umělé inteligence pro různé účely, jako je prevence a zmírňování klimatických rizik, odhalování podvodů nebo zlepšování zákaznické zkušenosti. Schopnost pojišťoven inovovat jim umožňuje neustále vyvíjet nové produkty, které reagují na nově vznikající rizika a slabiny.
Nicméně co se týká překážek, existuje znepokojivý trend mezi tvůrci politik, kteří zpochybňují využívání a přístup pojišťoven k datům. Omezení tohoto přístupu by mohlo bránit schopnosti odvětví nadále nabízet komplexní krytí. Přístup k datům je klíčový pro to, aby pojišťovnictví mohlo přesně posuzovat rizika a nabízet produkty, které jsou cenově dostupné a odpovídají potřebám lidí. Například již delší dobu obhajujeme, aby evropská regulace zajistila rovný přístup ke všem datům z vozidel napříč odvětvími. V současné době tato rovnost přístupu neexistuje.
Zastáváme názor, že řidič nebo vlastník vozidla by měli rozhodovat, komu svá data poskytnou, místo aby byl automobilový průmysl jediným správcem všech dat z vozidel. Bez těchto dat nemohou pojišťovny dodávat inovativní řešení, která zákazníci očekávají. To dále omezuje jejich schopnost nejen podporovat cíle udržitelnosti a bezpečnosti silničního provozu, ale také řešit rizika spojená s novými formami mobility, jako je autonomní řízení.
Jaké budou podle Vás jako někoho, kdo byl hluboce zapojen do tvorby politiky v EU, klíčové priority pro sektor pojišťovnictví v rámci širšího regulačního rámce EU?
Insurance Europe definovala čtyři priority pro EU. Zaprvé, snížení narůstajících protection gaps především v oblastech, jako jsou důchody, zdravotní ochrana a kybernetická bezpečnost. Zadruhé, potřebujeme regulaci, která odpovídá účelu. To umožní sektoru pojišťovnictví prosperovat. Zatřetí, je nezbytná reforma pro uvolnění investic. Je klíčové usnadnit lidem investování do pojistných a penzijních produktů a diverzifikovat zdroje financování pro evropské podniky. Závěrem, potřebujeme spravedlivý přístup k datům, jak bylo zmíněno výše.
Jaké hlavní přínosy podle Vás přináší spolupráce pojišťovacího sektoru na evropské úrovni?
Pokud dokážeme jednat společně napříč národními hranicemi, naše poselství se stává silnějším a šance být slyšeni a uspět se mnohonásobně zvyšuje. Žádná země, nebo v našem případě žádná národní asociace či společnost, dokonce ani ta největší, toho nedosáhne sama.
Jak hodnotíte zapojení menších asociací včetně ČAP do fungování Insurance Europe?
Během mého působení byla ČAP významným a hlasitým členem Insurance Europe. Vždy konstruktivně podporovala širší agendu EU a byla klíčová pro úspěch Insurance Europe v průběhu let. Pod vedením generálního ředitele Jana Matouška zajistila, aby byl český pojišťovací sektor dobře zastoupen a jeho hlas slyšen.
ČAP se aktivně podílela na řešení výzev, jako je podpojištění ve zdravotnictví, a zapojila se do spolupráce s českou vládou i poslanci Evropského parlamentu při ovlivňování regulací EU. Jejich úsilí bylo klíčové pro rozvoj úspěšného evropského pojišťovacího sektoru.
Obzvláště mě zaujaly osvětové kampaně ČAP. Iniciativa „Národní den beze spěchu“ nejenže získala mezinárodní ocenění, ale měla také hmatatelný dopad na snižování počtu nehod. Kromě toho kampaň „Život za to stojí“ efektivně komunikovala přidanou hodnotu a společenský přínos životního pojištění. Jan Matoušek obě kampaně představil na našem výkonném výboru, kde vzbudily značný zájem a ocenění.
Jaké odkazy byste po odstoupení z Vaší funkce chtěla v pojišťovnictví zanechat a jaké rady byste dala nové generaci lídrů v tomto odvětví?
Byla bych ráda, kdyby byla Insurance Europe vnímána jako silná a úspěšná lobbistická organizace, která je respektována pro své mimořádně znalé pracovníky a přínosné postřehy a vysvětlení, jež vnáší do debat na úrovni EU.
