Pojišťovna Kooperativa má povinnost reportovat podle standardů ESRS již za účetní období roku 2024. Povinnost vyplývá ze směrnice CSRD, která stanovuje, že do první reportingové vlny spadají mj. velké subjekty veřejného zájmu, jako jsou banky a pojišťovny, které měly povinnost nefinančního reportingu podle směrnice NFRD.
Stejně jako řada dalších společností, které mají možnost využít legislativní výjimku, se i Kooperativa odkazuje na konsolidovanou zprávu své mateřské společnosti – Vienna Insurance Group –, do níž přispívá. Ačkoli by se mohlo zdát, že tímto odkazem je většina práce hotova a stačí pouze rozeslat a následně shromáždit příslušné datové tabulky, v následujícím textu přibližujeme, jak k ESRS reportingu přistoupila v prvním roce Kooperativa.
Koordinací reportingu dle standardů ESRS byl v Kooperativě pověřen Odbor udržitelnosti a prevence. Tento odbor se zaměřuje především na definování lokální strategie udržitelnosti a koordinaci jejího naplňování. Ve své gesci má rovněž činnost Nadace Kooperativy, dceřinou společnost Platforma VIZE 0 a aktivity v rámci společenské odpovědnosti a zapojování zaměstnanců. Na koordinaci ESRS reportingu se v týmu Udržitelnosti a prevence podílely především tři klíčové členky: právnička, expertka na oblast životního prostředí a koordinátorka celého procesu.
V prvé řadě bylo nutné se zorientovat v poměrně komplexním a neustále se měnícím procesu sběru dat a najít v něm vlastní systém, na jehož základě jsme pak definovali, jakou roli zastává v prvním roce ESRS reportingu Odbor udržitelnosti a prevence:
• monitorování veškerých informací a podkladů z mateřské společnosti (a podrobení požadavků kritice z pohledu pojišťovny; zejména rozhodování, zda lze požadavky mateřské společnosti naplnit, či je nutné je upravit pro lokální potřeby);
• distribuce příslušných požadavků odborným útvarům napříč společností;
• edukace odborných útvarů o požadavcích reportingu nebo o ESG obecně;
• kontrola odpovědí odborných útvarů (a následná diskuze s odbornými útvary či s Odborem compliance);
• konsolidace dat;
• v omezené míře podpora vybraných dceřiných společností, které byly rovněž do konsolidované zprávy zapojeny.
Proces reportingu zahrnoval několik etap. Prvním krokem byla validace analýzy dvojí materiality, kterou zpracovala mateřská společnost, a úlohou Kooperativy bylo především poskytnutí zpětné vazby na připravený podklad. Následně byla realizována GAP analýza. Ač se jednalo o časově i kapacitně náročnou záležitost, kvůli nedostatku času na vyhodnocení výstupů z GAP analýzy nepřinesl tento krok požadované informace. Naopak i přes značnou časovou tíseň se nám velmi osvědčil testovací sběr kvantitativních dat. Testování lze udělat na datech za předchozí rok či za vybrané kvartály roku, za který reporting probíhá. Díky tomu je možné odhalit řadu možných nedostatků. Součástí procesu byl rovněž velmi náročný sběr kvalitativních dat a koordinace následného auditu.
Výzvou byla kromě omezeného časového rámce i komplexnost celého procesu a množství útvarů, které bylo nutné zapojit. Do zpětné vazby na analýzu dvojí materiality přispívalo 23 útvarů, sběru kvalitativních dat se účastnilo 16 útvarů a kvantitativní data poskytovalo 10 útvarů. Problematické bylo i přiřazení datových bodů konkrétním data-ownerům, přičemž nejednou jsme narazili na sporné situace. Přesto věříme, že snaha o neustálou edukaci zaměstnanců v oblasti ESRS reportingu a poměrně robustní přístup k celému procesu budou přínosem pro budoucí reportovací období.
Domníváme se, že díky ESRS reportingu bude také o něco snazší zavádění dalších povinných legislativ do praxe – například budoucích povinností v souvislosti s CSDDD. Jako velmi užitečná hodnotíme také setkání více odborných útvarů nad konkrétními datovými požadavky a společné brainstormování nad tématy udržitelnosti, která v těchto složeních odborných útvarů mnohdy dosud projednávána nebyla. Zároveň se podařilo nastavit sdílení některých nových informací napříč společností a pracujeme i na technických řešeních vybraných typů dat.
V průběhu celého procesu jsme se postupně posunuli od samotného reportování k širší diskuzi o udržitelnosti jako takové. Data, která byla shromážděna při ESRS reportingu, se ukázala jako cenný zdroj i pro tvorbu naší lokální strategie udržitelnosti a umožnila nám lépe pochopit jednotlivé procesy v pojišťovně.
Nešťastné se zpětně jeví již zmiňované časování ESRS reportingu. Pro řadu kolegů a kolegyň z útvarů, kam se dosud udržitelnost tolik nepropsala, se jednalo o první setkání s agendou udržitelnosti v rámci jejich činnosti a šlo tak o poměrně náročný vstup do tohoto tématu.Reportování dle ESRS se tak ukázalo být poměrně náročným procesem, na který by si měly společnosti vyhradit nejen dostatek času, ale i lidských kapacit, kterým bude záležet na kvalitě sesbíraných dat a budou schopny je propojit s konkrétními tématy udržitelnosti ve firmách.
