Záplavy z přívalových dešťů jsou problém, který systémově zatím není v pojišťovnictví příliš dobře podchycen, a ve srovnání s říční povodní se jejich vznik dá předvídat výrazně obtížněji. Bleskové záplavy totiž nevznikají na stálých vodních tocích, ale v okolní krajině.
K většímu počtu záplav přispívají změny a nesprávné hospodaření v krajině. Mezi hlavní příčiny patří v minulosti narovnané vodní toky a odvodněná území, nevhodně osetá pole či intenzivní těžba dřeva v lesích. Města a obce jsou navíc tvořeny převážně povrchy, které jsou málo propustné a způsobují velice rychlý odtok vody z území. Množství odváděné vody je ale omezeno kapacitou stokového systému, která si s přívalovými dešti nedokáže poradit, a vzniklá záplava pak vede až k poškození budov a infrastruktury.
Proto přišla Kooperativa s prevenčním programem pro odolnější krajinu. V rámci programu chce pojišťovna spolupracovat s obcemi a pomocí opatření blízkých přírodě zmenšit škody na majetku způsobené právě záplavami.
Studie na míru
Spolek Voda, lidé, krajina v rámci tohoto programu zpracovává pro obce tzv. generel, tedy koncepční studii. Každá z obcí, která se do programu zapojí, dostane zdarma na míru vytvořenou studii s mapou zranitelnosti a konkrétními návrhy na opatření v krajině, která jsou posuzována s ohledem na jejich efektivitu, naléhavost i proveditelnost.
Na náklady spojené s vypracováním studie se nevztahují žádné dotační tituly a obce tyto prostředky často raději investují do viditelnějších změn. Tomu jde Nadace Kooperativy naproti a zapojeným obcím studii plně hradí. Vyhotovení studie obce k ničemu nezavazuje a mohou se rozhodnout, zda navrhovaná opatření zrealizují, či nikoliv. Pokud však obec k realizaci přistoupí, je jí nabídnuta pomocná ruka v podobě doporučení odborníků na krajinu, projektantů či dotačních specialistů.
Navrhovaná opatření se řadí do tří kategorií podle časové náročnosti na realizaci a zohledňují i dostupnost pozemků z pohledu majetkoprávních vztahů. Do první kategorie spadají opatření, která obec může uskutečnit do roka od rozhodnutí. Opatření ve druhé kategorii vyžadují o něco náročnější úřední proces, ale jejich realizace by probíhala na pozemcích obce, přičemž proveditelnost v takovém případě je dva až tři roky. Do třetí kategorie se řadí projekty, které by bylo velmi vhodné realizovat, avšak pozemek pro realizaci je v majetku soukromého vlastníka.
Právě majetkoprávní vztahy se zatím jeví jako největší výzva v projektu, a to zejména kvůli obtížné komunikaci a následné spolupráci se soukromými vlastníky pozemků.
Přírodě blízká opatření
Přírodě blízká opatření mohou zlepšit také život místních obyvatel, jelikož mají obvykle i multiplikační efekt v krajině. Kromě ochrany před záplavami zvyšují biodiverzitu a zlepšují situaci se suchem.
Běžně se využívá až třiceti různých druhů opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině. Mezi nejznámější patří průlehy, stromořadí nebo pásy keřů – často jde o to, aby tyto prvky byly dobře propojené. Různé technické prvky, jako jsou betonové hráze nebo koryta, v programu nejsou podporovány.
Zpracování prvních studií
Aktuálně je do pilotního projektu zapojeno šest obcí, které mají k dispozici první modely a návrhy vhodných opatření pro zadržování vody v krajině s důrazem na zmírnění dopadů záplav v kritických bodech (tedy místech, kde dochází k největší kulminaci vody – pozn. red.). Některá navrhovaná opatření by mohla být hotová již v příštím roce.
Kromě opatření je součástí generelu i kalkulace nákladů a přehled dotačních titulů, které je možné při realizaci využít. Navrhovaná opatření se dají realizovat již od půl milionu korun, přičemž až 90 procent nákladů lze hradit z dotací. Z vlastních prostředků obce platí projektovou přípravu, která se pohybuje kolem deseti procent z celkové částky na realizaci opatření. Obce si hradí i spoluúčast v rámci dotačních titulů, která je obvykle v rozmezí 10 až 15 procent.
Za realizovaná opatření výhodnější pojištění
Najít způsob bonifikace pro zapojené obce nebylo jednoduché. Stávající pojistné modely povodní nezahrnují záplavy (tzv. povrchové povodně) do celkového rizika. Chování povrchové vody je modelováno jako nadstandardní výstup a více reprezentativní jsou výsledky v extravilánu. Míra ohrožení majetku povrchovou vodou je tak v intravilánu stanovena s vyšší nepřesností. Z toho vyplývá i problematika úpravy podmínek pojištění. Podobné bariéry se ale postupně daří překonávat. Podle rozsahu realizovaných opatření Kooperativa dané obci rozšíří např. krytá rizika či zvýší limity plnění v pojistné smlouvě. Nejsilnější stránkou projektu je ucelené řešení, které obce motivuje reagovat na klimatické změny a zároveň je odměňuje v podobě zvýhodnění pojistné smlouvy. Pozitivní efekt to může mít i pro pojišťovnu, a to díky nižší výplatě pojistného plnění z majetkového pojištění. Řešení je tedy výhodné pro všechny.
Na pilotním projektu spolupracuje Kooperativa kromě spolku Voda, lidé, krajina také s designérským studiem Pábení, které se dlouhodobě zabývá tématem udržitelnosti.
Obec Lipová-lázně, pohled na povodí kritického bodu
Zdroj: Spolek Voda, lidé, krajina
Krajinné opatření – průleh s výsadbou
Zdroj: Spolek Voda, lidé, krajina
Lipová – místo, kde vznikne průleh se zasakovacím remízem
Zdroj: Spolek Voda, lidé, krajina
Lipová – pohled na lokalitu budoucího remízu s průlehem
Zdroj: Spolek Voda, lidé, krajina
Průleh – mokřad
Zdroj: Spolek Voda, lidé, krajina
