Podle údajů ČNB působilo v roce 2021 na českém pojistném trhu 42 subjektů (41 pojišťoven a jedna zajišťovna). Počet tuzemských pojišťoven se snížil na 23, ale počet zahraničních poboček naopak narostl ze 17 na 18. Z celkového počtu se většina řadí mezi neživotní pojišťovny, kterých bylo 25, čistě životních pojišťoven bylo 5 a zbývajících 11 je pojišťoven se smíšenou činností. Na českém pojistném trhu nadále působí jediná zajišťovna s licencí ČNB, a to VIG RE zajišťovna, a.s.
Počet zahraničních pojišťoven a poboček pojišťoven z jiných členských států EU a EHP, které poskytují přeshraniční služby v ČR, se meziročně snížil, z 974 na 826. Ty se ve své činnosti zaměřují zejména na oblast neživotního pojištění a rozsah poskytovaných obchodů je odhadován na jednotky miliard korun.
Ke konci roku 2021 bylo registrováno 829 samostatných zprostředkovatelů, 28 473 vázaných zástupců a 1 575 doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů.
Mezi nejvýznamnější řízení v sektoru pojišťoven patřilo schválení přeshraniční fúze zanikajících tuzemských pojišťoven AXA pojišťovna, a.s., AXA životní pojišťovna, a.s., a slovenské pojišťovny UNIQA poisťovňa, a.s., do nástupnické UNIQA pojišťovna, a.s., a dále vydání souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na ERGO pojišťovně a.s. ze strany německé skupiny S.V. Holding AG a souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na Pillow pojišťovně a.s. subjekty ze skupiny RSJ.
Český pojistný trh
Podle údajů zveřejněných ČNB, které pokrývají celý český pojistný trh, dosáhlo v roce 2021 celkové předepsané hrubé pojistné včetně aktivního zajištění hodnoty 179,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2020 se navýšilo o 6,9 %. Pokračuje růst předepsaného pojistného v neživotním pojištění, meziročně o 10,1 % na 127,9 mld. Kč. Životní pojištění stagnuje na úrovni –0,3 % s předepsaným pojistným dosahujícím hodnoty 51,7 mld. Kč.
Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném dále klesá, konkrétně z 31 na 29 %. Na neživotní pojištění tak připadá většinový 71% podíl. V západoevropských státech je tento poměr zpravidla opačný ve prospěch životního pojištění, ale přímé srovnání zatím není možné, protože komerční pojišťovny jsou zde v různé míře zapojeny do penzijních, případně zdravotních systémů, což právě do životního pojištění přináší významné finanční objemy. To s realitou v ČR nekoresponduje a v tomto ohledu je pojistný trh směrem na západ výrazně rozvinutější.
Počet smluv v průběhu roku 2021 stoupal. Celkově narostl o 7,1 %, resp. o 2 mil., na 30,4 mil. kusů. V životním pojištění jich bylo aktivních 5,6 mil., zatímco v neživotním 24,8 mil. Hybatelem tohoto vývoje je především neživotní pojištění, kde meziročně přibylo přes 1,7 mil. smluv (+ 7,5 %). I v životním pojištění počet uzavřených smluv narostl, a to o 5,5 %, resp. o 289 tis. V současné době tak pokračuje dlouhodobý trend posilování podílu neživotního pojištění na úkor životního.
Pandemie covidu-19 se tak do celkových výsledků českého pojistného trhu promítla především v průběhu roku 2020, zatímco v roce 2021 už její vliv odezníval. Novou výzvou nejen pro české pojišťovnictví je nyní aktuální enormní nárůst inflace, který česká společnost nezažila po téměř 3 desetiletí.
Evropský pojistný trh
Podle údajů, které zveřejňuje Insurance Europe (IE)1 , dosahovalo celkové předepsané pojistné všech jejích členů v roce 20202 výše 1 297 mld. EUR a bylo tedy o necelých 60 mld. EUR nižší než o rok dříve. To také odpovídá již druhému meziročnímu poklesu v řadě, aktuálně o 4,4 %. Ke snížení a změně trendu totiž došlo již v roce 2019, ale tehdy téměř výhradně značným výkyvem hodnot Spojeného království v životním pojištění. Situace se o rok později opakuje s tím, že nyní se pokles životního pojištění v různém rozsahu projevil u všech velkých evropských trhů. Tento výsledek částečně souvisí i s plným propuknutím pandemie covidu-19 na začátku roku 2020 v souvislosti s dominantním postavením životního pojištění ve státech západní Evropy. Jeho předepsané pojistné se dále snížilo o výrazných 9,5 %, na hodnotu 699 mld. EUR. V neživotním pojištění (bez zahrnutí zdravotního pojištění) dosahuje částky 422 mld. EUR a meziročně se navýšilo o 1,9 %. Zbývajících 175 mld. EUR připadá na samostatně vykazované zdravotní pojištění, které meziročně posílilo o 3,3 %. V návaznosti na výše uvedené se v roce 2020 dále snížil podíl převládajícího životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném z 57 na 54 %.
V neživotním pojištění (bez zdravotního pojištění) má i na evropské úrovni největší váhu podle předepsaného pojistného pojištění motorových vozidel. Jeho podíl dosahuje 36 %. Následuje pojištění majetku s 27 % a pojištění všeobecné odpovědnosti s 12 %. Zbývající druhy pojištění mají na předepsaném pojistném souhrnně 25% podíl. Zdravotní pojištění uvádí IE od roku 2016 samostatně, což lze dobře odůvodnit značnou rozmanitostí v jeho rozsahu i v samotném zastoupení mezi jednotlivými členskými státy a tím pádem problematickou vzájemnou srovnatelností tohoto produktu v rámci celé Evropy. Konkrétním příkladem je i ČR, kde pro české občany funguje veřejný zdravotní systém a např. soukromé zdravotní pojištění zatím představuje pouze produkt určený pro málo početnou skupinu cizinců.
Průměrné pojistné na jednoho obyvatele se v zemích EU v souvislosti s poklesem předepsaného pojistného snížilo a podle údajů IE dosáhlo v roce 2020 výše 2 181 EUR (1 831 EUR bez zahrnutí zdravotního pojištění). V ČR sice aktuálně opět narostlo, ale i tak docílilo hodnoty 588 EUR, tedy stále hluboko pod průměrem EU.
Jak již bylo naznačeno, srovnání s nejvyspělejšími státy západní Evropy je bez detailního rozboru obtížně interpretovatelné. Pro lepší pochopení rozdílů je proto vhodné posuzovat propojištěnost v životním a neživotním pojištění zvlášť, a navíc bez zahrnutí zdravotního pojištění (a pokud možno vycházet z hodnot očištěných o penzijní programy). V takovém případě již nejsou zaznamenané rozdíly v neživotním pojištění tak dramatické a ČR překonává nejen většinu svých východních sousedů, nýbrž se svou propojištěností už blíží evropskému průměru, od kterého se zásadně neodchylují ani největší evropské trhy.
Celková situace v životním pojištění už tak příznivá není ani po zmíněném očištění. Pokud se ale propojištěnost posuzuje pouze u produktů investičního životního pojištění, které jsou v ČR dominantní, jsou výsledky více srovnatelné i s vyspělými státy západní Evropy, i když stále značně zaostáváme. Jejich propojištěnost totiž i tak dosahuje téměř trojnásobných hodnot. Navíc trh s těmito produkty je v ČR aktuálně nasycen a klienti u nových smluv preferují čistě rizikový přístup bez tvorby kapitálové hodnoty, a tedy i s nižším celkovým pojistným, zato ale s bohatou škálou připojištění. Potenciál pro další rozvoj proto souvisí spíše s vývojem celkové životní úrovně, příslušné legislativy, daňového prostředí a v neposlední řadě i samotného konceptu sociálního, penzijního a příp. i zdravotního systému v ČR.
Členové ČAP a jejich výsledky
Celková výše vlastního kapitálu členských pojišťoven se v roce 2021 snížila o 7,5 % na 71,7 mld. Kč. Z toho samotný základní kapitál klesl o 10 % na 17,5 mld. Kč. Hodnota ostatních kapitálových fondů se zmenšila na polovinu a o 34 % se snížil i nerozdělený zisk z minulých účetních období po odkladech výplat dividend vinou pandemie covidu-19. Dohromady tyto složky vlastního kapitálu ztratily téměř 15,7 mld. Kč. Oproti tomu narostl samotný zisk, meziročně o 85 %, na 26,9 mld. Kč. Tento mimořádný nárůst zisku je ale výsledkem jednorázových vnitroskupinových operací dvou členských pojišťoven zrealizovaných v roce 2021. Kooperativa pojišťovna prodala svoji majetkovou účast v ČPP mateřské skupině VIG a zároveň inkasovala nevyplacenou dividendu z minulých let. GČP inkasovala dividendu od Generali Penzijní společnosti a prodala účast ve společnosti CP Strategic Investments N.V. Po očištění o uvedené vlivy zisk členských pojišťoven ČAP zásadně nevybočuje z dlouhodobého průměru. Členské pojišťovny ČAP uhradily v roce 2021 na daních přes 2,2 mld. Kč.
Celkové technické rezervy se meziročně navýšily o 0,9 % a souhrnně dosáhly hodnoty 334 mld. Kč. Dominantní rezervy životního pojištění se jen mírně navýšily, o 0,6 % na 266 mld. Kč, zato v neživotním pojištění rostly o trochu rychleji, aktuálně o 2 % na 68 mld. Kč. Samotná technická rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, meziročně narostla o 4,8 % na kulatých 100 mld. Kč.
Aktiva členských pojišťoven stoupla stejně jako v roce 2020 o 1,6 %, na úroveň 469 mld. Kč. Hodnota investic se ale meziročně snížila o 3,4 % na 296 mld. Kč. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, narostlo shodně jako příslušné technické rezervy o 4,8 % na 100 mld. Kč. Pojišťovny stále nejvíce investují do dluhopisů. Jejich podíl v portfoliích členů dosahuje 76 % a samotná výše 225 mld. Kč. I akcií v hodnotě 29,5 mld. Kč držely pojišťovny o 10 % více než v roce 2020 a jejich podíl proto narostl na rovných 10 %. Po poklesu finančního umístění v podnikatelských seskupeních během minulých dvou letech v souvislosti s dokončováním fúzí členských pojišťoven jeho váha nyní mírně posílila na 8,9 %. Takto alokovaných investic je 26,4 mld. Kč, meziročně o 1,7 % více. Zvýšila se i hodnota depozit u finančních institucí o 4,3 % na 7 mld. Kč. Zbývající investiční nástroje mají v portfoliích pojišťoven minoritní podíl v řádu jednotek procent.
Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění se výrazně zlepšil, když stoupl o 61 %, resp. 5,5 mld. Kč na 14,7 mld. Kč, a to zásluhou převedených výnosů z investic z netechnického účtu, což souvisí s jednorázovými vnitroskupinovými operacemi. Čisté náklady na pojistná plnění se navýšily o 2,8 % na 41,5 mld. Kč a čistá výše provozních nákladů o 5,1 % na 24,4 mld. Kč. Pozitivní výsledek byl dále podpořen růstem čistého zaslouženého pojistného o 2,1 %, resp. 1,6 mld. Kč na 79,6 mld. Kč.
V životním pojištění se situace výrazně neliší. Čisté zasloužené pojistné se meziročně navýšilo o 1,3 % na 51,5 mld. Kč a i zde se ale především výrazně zlepšila celková bilance finančního umístění. Čisté náklady na pojistná plnění rostly o 4,1 % na 39,8 mld. Kč a čisté provozní náklady o 8,7 % na 13 mld. Kč. Důsledkem je opět značné meziroční zlepšení celkového výsledku technického účtu k životnímu pojištění o 78,8 % na 14,2 mld. Kč.
Hlavní trendy v životním a neživotním pojištění
Životní pojištění v minulosti dlouhodobě rostlo. V roce 2013 se ale projevilo zpomalení, které o rok později přešlo do mírného poklesu a ten se v roce 2015 výrazně prohloubil. Nezanedbatelný vliv na to měla i legislativní úprava z konce roku 2014, která značně omezila daňové zvýhodnění spojené s úhradou pojistného. První náznaky zlepšení se objevily v roce 2017 a v následujících letech se znovu potvrdily, ale charakter vývoje životního pojištění se postupně mění.
Pro stabilní růst jsou podstatné především smlouvy s běžně placeným pojistným. Ty jsou dominantní i do počtu, zahrnují 96 % všech smluv životního pojištění a tento podíl stále roste. Naopak vývoj jednorázově placených smluv je značně nepředvídatelný, neboť pro klienty představují spíše investiční příležitost než nástroj pro krytí rizik spojených s jejich životem nebo zdravím. Zájem o tyto produkty tak v čase značně kolísá.
V neživotním segmentu má dominantní postavení pojištění vozidel. Na předepsaném pojistném při zahrnutí zákonného pojištění zaměstnavatele dále posílilo svůj podíl na aktuálních 48,4 %. Z tohoto pohledu je nejvýznamnějším odvětvím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zasloužené pojistné se meziročně navýšilo o 6,3 % a překonalo částku 28 mld. Kč. Celkové náklady spojené s těmito produkty narostly o 7,5 % a dosáhly výše 25,6 mld. Kč. Po loňském propadu, který byl způsoben značným omezením mobility obyvatel i silničního provozu v rámci mimořádných opatření proti šíření nemoci covid-19, došlo již téměř k návratu na hodnoty roku 2019. Související úbytek škod ještě částečně přetrvával i v roce 2021, ale obecně se jedná o ojedinělý fenomén, který pouze dočasně vedl ke zlepšení výsledků tohoto odvětví. Kombinovaný škodní poměr (podíl všech nákladů a zaslouženého pojistného) se tak po minulém skokovém zlepšení nyní mírně zhoršil, o 1 p. b., na 91,4 %.
V havarijním pojištění vozidel se předepsané pojistné navýšilo o 6,7 % a dosáhlo hodnoty 25,6 mld. Kč. Počet vyřízených pojistných událostí sice meziročně stoupl o 1 %, ale samotná vyplacená plnění naopak o 7,6 % klesla. I tak členské pojišťovny ČAP svým klientům vyplatily v podobě finančních kompenzací za poškozená vozidla téměř 13,5 mld. Kč a vyřídily téměř 598 tis. pojistných událostí.
Předepsané pojistné v souhrnu odvětví kryjících většinu ostatních škod na majetku občanů i podnikatelů meziročně stouplo o 3,8 %, na 25,4 mld. Kč, a jeho podíl se jen nepatrně, o 0,1 p. b., snížil, na 22,8 %. V případě pojištění domácnosti se navýšilo o 9,7 % na 3,7 mld. Kč a u pojištění budov a staveb občanů o 7,7 % na 7 mld. Kč. Impulsem pro zvýšený růst v pojištění majetku občanů byla mimo jiné i série nepříznivých živelních událostí roku 2021 v čele s ničivým tornádem, které zasáhlo jižní Moravu.
Všeobecné pojištění odpovědnosti bez započtení zákonného pojištění sice v předpisu také posílilo, o 5,5 % na 9,3 mld. Kč, ale podíl si jen udrželo na loňské úrovni, 8,4 %. Z toho na pojištění občanů připadá 2,9 mld. Kč, tedy meziročně o 5,7 % více. V zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se potvrdily známky oživení, když vykázané pojistné narostlo o 5,4 % na 9,5 mld. Kč. Ostatní odvětví mají na předpisu souhrnný 11,8% podíl, který oproti roku 2020 dále klesl o 0,9 p. b.
Na závěr nelze opomenout ani průřezové pojištění podnikatelských rizik, i když se jeho výsledky vyjma vyplacených plnění v pojištění majetku meziročně příliš nezměnily. Příslušné předepsané pojistné se zvýšilo o 1,3 %, na 22,9 mld. Kč. V pojištění majetku podnikatelů stouplo jen nepatrně o 0,3 % na 15,2 mld. Kč, zatímco v pojištění jejich odpovědnosti o více než 1,5 % na 6,6 mld. Kč. Vyplacená pojistná plnění v souvislosti s již výše popsaným zvýšeným výskytem živelních škod rostla o 17,9 %, resp. o 28,1 % při zohlednění pouze pojištění majetku, i když počet vyřízených pojistných událostí opět klesl, aktuálně na 229 tis. případů.
1.Evropská federace pojišťoven a zajišťoven.
2.Poslední aktualizace k 5. 8. 2021 (novější údaje nebyly v době zpracování výroční zprávy k dispozici).
