Podle údajů ČNB působilo v roce 2022 na českém pojistném trhu 42 subjektů. Z toho ČNB vykonávala dohled především nad 23 tuzemskými pojišťovnami, jednou zajišťovnou a v omezeném rozsahu také nad 18 pobočkami zahraničních pojišťoven, z nichž všechny měly sídlo v některé z členských zemí EHP. Z celkového počtu se většina řadí mezi neživotní pojišťovny, kterých bylo 25, čistě životních pojišťoven bylo 5 a zbývajících 11 je pojišťoven se smíšenou činností. Na českém pojistném trhu nadále působí jediná zajišťovna s licencí ČNB, a to VIG RE zajišťovna, a.s.
Počet zahraničních pojišťoven a poboček pojišťoven z jiných členských států EU a EHP, které poskytují přeshraniční služby v ČR, se meziročně mírně navýšil, z 828 na 837. Ty se ve své činnosti zaměřují zejména na oblast neživotního pojištění a rozsah poskytovaných obchodů je odhadován na jednotky miliard korun.
Ke konci roku 2022 bylo registrováno 822 samostatných zprostředkovatelů, 30 048 vázaných zástupců a 1 578 doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů.
Celkové výsledky českého pojistného trhu dle statistik ČNB
Podle údajů zveřejněných ČNB, které pokrývají celý český pojistný trh, dosáhlo v roce 2022 celkové předepsané hrubé pojistné včetně aktivního zajištění hodnoty 200,1 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2021 se navýšilo o 11,3 %. Pokračuje růst předepsaného pojistného v neživotním pojištění, které meziročně stouplo o 13,9 % na 145,8 mld. Kč. Životní pojištění po loňské stagnaci a předcházejícím dlouhodobém poklesu nyní také meziročně posílilo o 5 % s předepsaným pojistným dosahujícím hodnoty 54,3 mld. Kč.
Podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném dále klesá, konkrétně z 29 % na 27 %. Na neživotní pojištění tak zbývá většinový 73% podíl. V západoevropských státech je tento poměr zpravidla opačný ve prospěch životního pojištění, protože tam jsou komerční pojišťovny často zapojeny do penzijních a případně i zdravotních systémů, což právě do životního pojištění přináší významné finanční objemy. To s realitou v ČR prozatím nekoresponduje.
Počet pojistných smluv se v průběhu roku 2022 mírně snížil. Celkově klesl o 1,8 %, resp. o 552 tis., na 29,8 mil. kusů. V životním pojištění jich bylo aktivních 5,3 mil., zatímco v neživotním 24,6 mil. Hybatelem tohoto vývoje jsou shodně životní i neživotní pojištění. V životním pojištění počet uzavřených smluv klesl o 5 %, resp. o 279 tis., v neživotním pojištění o 1,1 %, resp. o 273 tis. V současné době tak i nadále pokračuje dlouhodobý trend posilování podílu neživotního pojištění na úkor životního.
Náklady na pojistná plnění se meziročně zvýšily o 14,7 % a dosáhly hodnoty 117 mld. Kč. V životním pojištění narostly o 19,2 % na 47,2 mld. Kč, v neživotním pojištění o 11,8 % na 69,8 mld. Kč. V životním pojištění je důvodem vyšší počet předčasně ukončených smluv spojený s nadprůměrnou výplatou odbytného, zatímco v neživotním pojištění návrat k předpandemické míře škodovosti spojený již s významným růstem škodní inflace, i když z pohledu výskytu živelních událostí nebyl rok 2022 nijak výjimečný.
Výše popsanému odpovídá i vývoj samotného počtu pojistných událostí, který se meziročně navýšil o 15,8 %. V životním pojištění jejich počet vzrostl o 18,3 % na 604 tis. a v neživotním pojištění o 15,2 % na 2,5 mil. Celkově tak počet pojistných událostí překonal hodnotu 3,1 mil.
ČAP a její členové
Celková výše vlastního kapitálu členských pojišťoven se v roce 2022 snížila o 7,7 % na 66,2 mld. Kč. Samotný základní kapitál se ale nezměnil a zůstal ve stejné výši 17,5 mld. Kč. Zisk členských pojišťoven ČAP se meziročně snížil o 43,8 % na 15,1 mld. Kč, což ale odpovídá dlouhodobé situaci (loňský mimořádný zisk byl důsledkem jednorázových vnitroskupinových operací dvou členských pojišťoven zrealizovaných v roce 2021). Na daních poté členské pojišťovny ČAP v roce 2022 uhradily necelých 2,7 mld. Kč.
Celkové technické rezervy se meziročně snížily o 5,8 % a souhrnně dosáhly hodnoty 314 mld. Kč. Dominantní rezervy životního pojištění klesly výrazněji, o 8,8 % na 242 mld. Kč, zato v neživotním pojištění naopak narostly o 5,8 % na 72 mld. Kč. Samotná technická rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, meziročně poklesla nejvýrazněji, a to o 11,4 % na 89 mld. Kč.
Aktiva členských pojišťoven se snížila o 6,9 %, na úroveň 437 mld. Kč. Ve stejném duchu se vyvíjely i investice, jejichž hodnota byla meziročně o 8,8 % nižší a dosáhla 270 mld. Kč. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, kleslo shodně jako příslušné technické rezervy o 11,4 % na 89 mld. Kč. Za těmito poklesy stojí především vyšší úrokové sazby, které mají dopad na diskontování technických rezerv, a tedy v důsledku vedou k nižším objemům držených aktiv. Pojišťovny stále nejvíce investují do dluhopisů.
Jejich podíl v portfoliích členů dosahuje 71 % a samotná výše 193 mld. Kč. Podíl akcií v aktuální hodnotě 23 mld. Kč se meziročně snížil na konečných 8 %. Po poklesu finančního umístění v podnikatelských seskupeních během minulých let v souvislosti s dokončováním fúzí několika členských pojišťoven jeho váha nyní jen mírně posílila na 10 %. V těchto aktivech bylo uloženo 27 mld. Kč, podobně jako o rok dříve. Hodnota depozit u finančních institucí se znatelně navýšila, konkrétně o 68 % na 12 mld. Kč. Zbývající investiční nástroje dosahují souhrnné výše 16 mld. Kč a mají v portfoliích pojišťoven minoritní podíly v řádu jednotek procent.
Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění meziročně klesl o 41 % na 8,7 mld. Kč, a to v důsledku letošní výrazně nižší výše převedených výnosů z investic z netechnického účtu, což souvisí s již zmíněnými jednorázovými vnitroskupinovými operacemi. Čisté náklady na pojistná plnění stouply o 9,9 % na 45,6 mld. Kč a čistá výše provozních nákladů o 10 % na 26,9 mld. Kč. Kladný výsledek byl dále podpořen růstem čistého zaslouženého pojistného o 8,8 %, resp. o 7 mld. Kč, na 86,6 mld. Kč.
V životním pojištění je situace odlišná. Čisté zasloužené pojistné se meziročně téměř nezměnilo a zůstalo na hodnotě 51,4 mld. Kč. Proti tomu čisté náklady na pojistné plnění narostly o 15,4 %, resp. 6,1 mld. Kč na necelých 46 mld. Kč, ale čisté provozní náklady se navýšily jen nepatrně, o 2,2 % na 13,3 mld. Kč. Meziročně se ale především zhoršila celková bilance finančního umístění. Konečný výsledek naopak vylepšilo rozpouštění rezerv, které se snížily o 23,5 mld. Kč. Celkový výsledek technického účtu k životnímu pojištění poté klesl o 39,8 % na 8,6 mld. Kč.
Souhrnné výsledky členů ČAP
Celkové předepsané smluvní pojistné upravené podle metodiky ČAP1 se zvýšilo o 7 %, na 157,4 mld. Kč. Vývoj v oblasti životního i neživotního pojištění se ale odlišuje. V životním pojištění růst mírně zpomalil, a to na 3,2 %. Předepsané pojistné dosáhlo hodnoty 49,8 mld. Kč, a to výhradně zásluhou běžně placeného pojistného, které překonalo 49 mld. Kč. Jednorázově placené pojistné naopak o 15,2 % oslabilo, ale jeho vývoj je v čase velmi proměnlivý a na celkový výsledek má jen zanedbatelný vliv. Zato v neživotním pojištění se situace v meziročním srovnání změnila více. Dynamika růstu se zvýšila z loňských 3,9 % na aktuálních 8,9 %, tedy přesně o 5 p. b., a předepsané pojistné v neživotním pojištění dosáhlo rekordní výše 107,6 mld. Kč, poprvé nad hranici 100 mld. Kč. K tomu přispěly přírůstky ve všech hlavních skupinách pojištění, jak v pojištění vozidel, tak i v pojištění majetku a odpovědnosti.
Pojistný kmen se výrazně nezměnil. Meziročně se snížil o pouhou 0,1 % a celkový počet pojistných smluv tak stále jen zůstává na dohled hranici 29 mil. kusů. V životním pojištění pokračuje dlouhodobý pokles. Celkově se jejich počet nyní snížil o 1,6 % na 4,9 mil., resp. těch běžně placených ubylo o 1 % na 4,7 mil. V dominantním neživotním pojištění počet smluv naopak lehce, o 0,2 %, stoupl na 24 mil.
Hlavní trendy v životním a neživotním pojištění
Pro stabilní růst jsou podstatné především smlouvy s běžně placeným pojistným. Ty jsou dominantní i do počtu, zahrnují 96 % všech smluv životního pojištění a tento podíl stále roste. Naopak vývoj jednorázově placených smluv je značně nepředvídatelný, neboť pro klienty představují spíše investiční příležitost než nástroj pro krytí rizik spojených s jejich životem nebo zdravím. Zájem o tyto produkty tak v čase značně kolísá.
Podle objemu jsou již druhým rokem nejvýznamnější doplňková pojištění úrazu nebo nemoci. Jejich podíl podle předepsaného pojistného v posledních pěti letech rychle rostl a nyní již dosahuje dominantních 43,9 %. Předpis stoupl o 6,8 %, na 21,9 mld. Kč, a s aktuálním 1,4mld. přírůstkem se tak stále jedná o hlavního hybatele současného vývoje v životním pojištění.
Druhé místo obhájily produkty spojené s investičním fondem, známé také jako investiční životní pojištění. Nicméně jejich podíl v posledních letech klesá a nyní dosahuje hodnoty 36,9 %. Předepsané pojistné se sice meziročně snížilo jen o 1,8 %, na 18,4 mld. Kč, ale smluv ubývalo rychleji, o 6,7 %, na konečných 2,55 mil. kusů.
Na třetím místě upevnilo svoji pozici pojištění pro případ smrti, jehož podíl stále roste a letos poprvé překonal hranici 10 %, a to přesně o 0,9 p. b. Předpis se navýšil o 19,4 % na 5,4 mld. Kč.
V kontrastu s tím ale oslabují všechna ostatní tradiční odvětví životního pojištění, včetně pojištění pro případ dožití nebo pojištění důchodu, která souhrnně nemají už ani 10% podíl.
V neživotním segmentu má dominantní postavení pojištění vozidel. Na předepsaném pojistném při zahrnutí zákonného pojištění zaměstnavatele má souhrnný podíl 47,5 %. Samostatně je nejvýznamnějším odvětvím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zasloužené pojistné se meziročně navýšilo o 5 % na 29,4 mld. Kč. Celkové náklady spojené s těmito produkty narostly o 9,1 % a dosáhly výše 27,9 mld. Kč. Kombinovaný škodní poměr (podíl všech nákladů a zaslouženého pojistného) se tak po dočasném zlepšení, které souviselo se zavedením protipandemických opatření v minulých letech, nyní opět zhoršil na současných 95 %. V havarijním pojištění vozidel se předepsané pojistné navýšilo o 9,4 % a dosáhlo hodnoty 28 mld. Kč.
Předepsané pojistné v souhrnu odvětví kryjících většinu ostatních škod na majetku občanů i podnikatelů meziročně stouplo o 11,2 %, na 28,2 mld. Kč, a jeho podíl se mírně, o 0,6 p. b., zvýšil na 23,4 %. V případě pojištění domácnosti se navýšilo o 6,2 % na 4 mld. Kč a u pojištění budov a staveb občanů o 12,6 % na 7,8 mld. Kč. Jedním z impulsů pro zvýšený růst v pojištění majetku občanů byla již v roce 2021 série nepříznivých živelních událostí v čele s ničivým tornádem, které zasáhlo jižní Moravu. V roce 2022 se navíc plně projevil nový fenomén dvouciferného růstu spotřebitelských cen, který vyústil ve vysokou škodní inflaci napříč celým portfoliem pojistných produktů a v jejím důsledku v nutnost adekvátního ohodnocení aktuálního rizika.
Všeobecné pojištění odpovědnosti bez započtení zákonného pojištění sice v předpisu také posílilo, o 6,5 % na 10 mld. Kč, ale jeho podíl se naopak mírně snížil, o 0,1 p. b. na 8,3 %. Z toho na pojištění občanů připadá 3,1 mld. Kč, což je meziročně o 9,2 % více.
Zbývající pojistná odvětví mají na předpisu souhrnný 12,5% podíl, který oproti roku 2021 stoupl o 0,7 p. b.
Na závěr ještě popíšeme průřezové výsledky pojištění podnikatelských rizik. Příslušné předepsané pojistné se zvýšilo o 8 %, na 24,7 mld. Kč. V pojištění majetku podnikatelů stouplo výrazněji, o 9,9 % na 16,7 mld. Kč, zatímco v pojištění odpovědnosti rostlo pozvolněji, o 6,8 % na 7,1 mld. Kč.
