Podpora pojišťoven stárnoucí populaci

Ze současných 360 tisíc osob v nějakém stupni nesoběstačnosti se v roce 2060 dostaneme na 1,1 milionu.¹ Prognóza, která říká vše – hovoří o nedostatku sociálních služeb, financí i celkovém ekonomickém dopadu. Vezměme to ale popořadě.

Stárnoucí populace a zvyšující se náklady

Stárnoucí populace s sebou logicky nese zvýšené náklady. Zatímco v roce 2008 se 296 000 osobám vyplatilo 18,25 mld. Kč, v roce 2021 šlo o téměř 33 mld. Kč, které směřovaly k 361 000 pobíratelům příspěvku na péči.¹ Zatímco ale na počátku této dekády připadali na jednoho seniora dva ekonomicky aktivní, za 30 let to bude již jeden na jednoho. Systém tak bude mít stále více nákladů na rostoucí počet nesoběstačných, zároveň však bude ubývat těch, kteří do něj přispívají. K tomu připočítejme odchod z placeného zaměstnání až 160 tisíc osob, tedy 3 % práceschopného obyvatelstva, která budou pečovat o rodinné příslušníky, a finanční dopad stárnutí populace se ukáže ještě bolestivější. Kromě státu se tak do problémů mohou dostat i firmy, protože budou muset hledat nové zaměstnance a zajišťovat jejich zaučování.¹

O nesoběstačné pečuje rodina

Péče o nesoběstačné v rámci rodiny je dnes běžným jevem. O blízké se stará pětina dospělých, kteří tím tráví 37 hodin týdně.² Často jim nic jiného nezbývá – umístit nesoběstačného do specializovaného domova bývá otázkou měsíců, pro každého desátého dokonce více než roku. A průměrná vzdálenost od bydliště činí 24 km³. Převis poptávky nad nabídkou tak už nyní dosahuje 20–40 %, tedy přes 40 tisíc lůžek. Některé odhady hovoří dokonce o dvojnásobku. Není tedy divu, že neschopnosti sebeobslužnosti ve stáří se podle pravidelných průzkumů České asociace pojišťoven obává okolo 70 % Čechů. Od roku 2021 se jedná o nejvýznamnější měřené riziko a obavy z něj mezi lety 2021–2025 vzrostly o 13 %.
Systém péče o seniory tak bude čím dál tím víc záviset na neformální péči rodinných příslušníků, pokud se nepodaří razantně navýšit stávající kapacity nebo do systému nevstoupí soukromý sektor. Se stárnutím populace se ale nepotýká jen Česká republika, je to celosvětový trend, který krystalizuje v chybějících kapacitách sociálních zařízení. 

Bez soukromého sektoru to nepůjde

V roce 2020 proto vznikla rozsáhlá analýza České asociace pojišťoven Výzvy systému dlouhodobé péče pohledem komerčních pojišťoven, která zmapovala aktuální situaci, možné scénáře vývoje a zjišťovala i postoje veřejnosti. Analýza mapovala také modely, jakými je zajišťováno financování v zahraničí – od dominance státního rozpočtu a veřejného pojistného přes trh s privátním pojištěním až po přímé platby pacientů. A právě možnost doplnit stávající systém komerčním pojištěním pro případ nesoběstačnosti se ukázala jako cesta, jak do péče o nesoběstačné seniory nasměřovat nové – soukromé – finanční prostředky.

Pomoc první: pojištění ztráty soběstačnosti

Analýza ČAP identifikovala konkrétní možné přínosy takového produktu pro všechny strany: okamžité čerpání financí a menší ekonomický i psychologický tlak pro klienty, rychlé a bezpečné posílení příjmů poskytovatelů služeb, snížení tlaku na státní dotace, zlepšení podmínek pro zadavatele sociálních služeb z řad obcí a krajů a v neposlední řadě pro zaměstnavatele, kteří by nemuseli přicházet o důležité lidi. Možnost soukromého pojištění získala i podporu veřejnosti – podle průzkumu ČAP z roku 2022 by pojištění pro případ dlouhodobé péče a nesoběstačnosti uvítalo 69 % Čechů, zájem si ho sjednat projevilo 53 % respondentů.⁴ Produkt se tak dostal do portfolia pojišťoven a funguje na principu doživotní renty na péči při přiznání státního příspěvku na péči (stupeň III. a IV.). Vyplácená finanční částka sice není účelově vázaná, ale má pomoci pokrýt náklady na péči v domácím prostředí, pečovatelskou službu, náklady na umístění v pobytovém zařízení nebo na financování kompenzačních pomůcek. Naplněn je i příslib rychlosti – finanční plnění je poskytnuto od okamžiku, kdy je ztráta soběstačnosti oznámena pojišťovně. A nečeká se na dokončení často velmi zdlouhavého procesu přiznání stupně nesoběstačnosti ze strany úřadů. Nedílnou součástí produktu je i poskytnutí odborného poradenství, které je v krizové situaci zcela zásadní. I to je ostatně to, co veřejnost podle průzkumů od takového pojištění očekává.⁴ 
Poradenství, jak postupovat v případě nesoběstačnosti, by chtělo 41 % dotázaných, asistenci při zajištění státního příspěvku na péči pak 40 %.

Pomoc druhá: daňové úlevy

Podle průzkumů by navíc takové pojištění měl podpořit i stát, ideálně formou daňových úlev.⁵ A zde se dostáváme k druhému kroku – změně legislativy. Od roku 2024 má pojištění ztráty soběstačnosti daňovou úlevu v rámci existujících podmínek pro daňovou podporu produktů spoření na stáří (penze, DIP, životní pojištění), tedy bez negativního fiskálního dopadu pro stát.

Pomoc třetí: Centrum dlouhodobé péče

Již v úvodu diskuse pojišťovny avizovaly širší pomoc, která by se neměla soustředit jen na finanční plnění. Vznikl tak společný projekt Centrum dlouhodobé péče, jehož cílem je po celé České republice do 10 let vybudovat 20 domovů s kapacitou kolem 2 500 lůžek. Domovy by měly být nejen moderními zařízeními s důrazem na kvalitu, ale začlenit se i do místní komunity. Za účelem financování výstavby domovů založila Česká kancelář pojistitelů fond kvalifikovaných investorů, který sbírá investiční prostředky od pojišťoven a prostřednictvím dceřiných společností realizuje akvizice pozemků či objektů k rekonstrukci. První domov byl otevřen na podzim roku 2025 v rekonstruovaném zámku v Chodové Plané.

Pomoc čtvrtá: garance služby

Možností je ale více. Z průzkumů⁴ vyplynul například zájem o zajištění terénní či mobilní služby, a to u 49 % Čechů, či dokonce zabezpečení místa v pobytovém zařízení, které považuje za důležité
46 % respondentů. Některé pojišťovny proto zvažují či již nabízejí přímo zajištění místa v odpovídajícím zařízení.

Budoucnost

Stárnutí populace je celosvětový trend, na který je třeba reagovat. Řešení je přitom běh na dlouhou trať, který pomůže nastartovat spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Jednu z cest ukazuje český pojistný trh – vícezdrojové financování, daňová podpora, výstavba nových lůžkových kapacit či asistence klientům.