Nehodovost se zvěří vykazuje dlouhodobě rostoucí trend a počet nehod se v průběhu let stále zvyšuje (výjimkou je rok 2020, který byl ovlivněn obecně nižší nehodovostí vlivem pandemie covidu-19). Pro srovnání, v roce 2021 bylo evidováno 14 849 nehod se zvěří, zatímco před 10 lety bylo zaznamenáno „pouze“ 3 633 nehod. Obdobný nárůst lze pozorovat i při vyjádření podílu nehod se zvěří na celkové nehodovosti, který za loňský rok činil 15 %, zatímco v roce 2011 necelých 5 %.
Geografické členění
Při pohledu na geografické rozložení je z pohledu nejvyšší nehodovosti se zvěří (data opět od roku 2010) s výrazným rozdílem nejhorší Středočeský kraj (25 627 nehod), následován je krajem Moravskoslezským (14 312 nehod), Ústeckým (13 564 nehod) a Vysočinou (13 155 nehod). V přepočtu na podíl nehod se zvěří na celkový počet nehod v kraji je však nejhorší Kraj Vysočina (kde nehody se zvěří tvoří téměř 27 % všech nehod v kraji), následují kraje Zlínský (17,9 %) a Středočeský (16,2 %). Pro okresy platí, že k nejvíce nehodám se zvěří dochází v okresech Benešov (3 861 nehod), Česká Lípa (3 844 nehod) a Mladá Boleslav (3 522 nehod). Zajímavé jsou však opět podíly nehodovosti se zvěří na celkové nehodovosti, kdy nejvyšší podíl je v okrese Třebíč (31,1 %), Pelhřimov (31,0 %) a Havlíčkův Brod (28,3 %). Na mapě zobrazující rozložení nehod se zvěří v České republice si je také možné všimnout, že celá oblast Jihočeského a Plzeňského kraje má výrazně nízké hodnoty. To není způsobeno tím, že by v těchto místech k nehodám se zvěří vůbec nedocházelo, ale tím, že zde Policie ČR tyto nehody dlouhodobě neevidovala stejným způsobem jako v jiných krajích, a proto data o nehodách se zvěří z této oblasti nejsou k dispozici. V blízké době by však mělo dojít ke sjednocení metodiky sběru dat od PČR, což umožní analyzovat data o nehodách se zvěří i v těchto krajích.
Roli hraje sezóna
Nejčastěji dochází ke střetům s vysokou zvěří, a to především v jarních měsících, obzvlášť v květnu. Obecně u nehod se zvěří lze pozorovat zřejmou sezónnost, konkrétně tedy jarní vlnu nehod (primárně měsíc duben a květen) a následně podzimní, kdy je velký nárůst nehod v říjnu a listopadu. Podíl nehod se zvěří na celkové nehodovosti v České republice v květnu přesahuje 13 %, přičemž v listopadu (kdy je podíl v podzimní vlně nejvyšší) je to téměř 12,5 %. Právě na podzim dochází k velkému nárůstu podílu nehod s černou zvěří (divoká prasata). Pro srovnání, v jarní nehodové vlně (duben, květen) se divoká prasata podílejí na celkové nehodovosti se zvěří přibližně 8 %, zatímco na podzim je to už okolo 20 % nehod se zvěří.
Černá vs. vysoká
U nehodovosti s černou zvěří přináší zajímavé informace i pohled na vývoj počtu nehod v jednotlivých letech. Z dat od roku 2010 totiž vyplývá, že dochází k pravidelnému střídání vyšší a nižší nehodovosti s divokými prasaty vždy ob jeden rok. Výjimkou je pouze rok 2015, kdy došlo k nárůstu nehod s černou zvěří druhý rok po sobě. Aktuálně tedy v roce 2022 je na základě pravidelného střídání očekáváno, že dojde k mírnému poklesu nehod s divokými prasaty, tedy že nehod nebude více než 1 561, což je počet z minulého roku.
Vliv denní doby
Ze zaokrouhleného času nehod se zvěří vyplývá, že v součtu za celé sledované období došlo k nejvíce nehodám ve 21 hodin (11 225 nehod) a následně v 5 hodin ráno (9 266 nehod). V podílovém vyjádření nehod se zvěří na celkové nehodovosti je nejhorší 4. hodina s 33,75 % a poté 21. hodina s 31,40 %. Rozložení nehod v čase se však výrazně mění v závislosti na roční době. Pro první čtvrtletí platí, že nejvíce nehod ráno je kolem 6. hodiny, zatímco večer to je ve 21 hodin. Jinak je to pro druhé a třetí čtvrtletí, kde maximum nehod ráno je v 5 hodin a večer mezi 17.–18. hodinou.
U nehod se zvěří totiž lze pozorovat souvislost mezi počtem nehod a východem/západem slunce. Zvěř je totiž nejvíce aktivní právě za úsvitu a soumraku, což je denní doba, která pro řidiče znamená zhoršenou viditelnost. V mnoha měsících (především ráno) se to navíc kryje s vysokou intenzitou dopravy, z důvodu dojíždění za prací. U letních měsíců se však ukazuje, že v době, kdy může být intenzita dopravy vyšší (mezi 16.–18. hodinou), tak nehodovost se zvěří je nízká a nárůst nehod nastává až právě kolem západu slunce.
Pozitivem na nehodách se zvěří je, že se naprostá většina (99 %) nehod obejde bez zranění osob. Přesto však ve sledovaném období (od roku 2010 do poloviny roku 2022) došlo k 1 095 nehodám s lehkým zraněním, 103 nehodám s těžkým zraněním a k 19 nehodám s úmrtím. Nejhorší z tohoto pohledu byl rok 2019, ve kterém bylo zaznamenáno 121 nehod s lehkým zraněním, 17 nehod s těžkým zraněním a 2 nehody s úmrtím.
| Nejrizikovější místa v České republice, kde dochází k nehodám (nejen se zvěří), je možné pozorovat na Portálu nehod (www.portalnehod.cz). Nehodový portál pomocí interaktivních map upozorňuje na riziková místa, kde se za posledních 24 měsíců stalo nejvíce nehod. Riziková místa jsou vypočítaná pomocí shlukové analýzy, která sdružuje nehody s podobnými vlastnostmi do shluků. Kromě nehodovosti se zvěří je zde možné si zobrazit i riziková místa z důvodu nepřiměřené rychlosti, předjíždění nebo nehod cyklistů. Samozřejmě je zde i obecná vrstva nejrizikovějších míst, která se týká všech nehod bez rozdílu příčin nebo dopravního prostředku. Portál nehod nabízí i možnost výběru rizikových míst dle závažnosti zranění při nehodách, filtraci pomocí jednotlivých krajů či okresů nebo rychlé zobrazení tabulky top 10 nejrizikovějších míst. |
