Rok 1999 a zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Rok 1999 byl pro uvedený zákon i pro nově vznikající trh tohoto pojištění zlomový. Vláda v únoru r. 1999 schválila a postoupila návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání. Jakkoli byla dřívější období přípravy tohoto zákona náročná až komplikovaná, několikaměsíční období bylo velmi napínavé. Objevily se pozměňovací návrhy v oblasti výjimek z tohoto pojištění (vozidla integrovaného záchranného systému) a také v oblasti stanovení výše pojistného. Někteří poslanci zavnímali, že riziku neadekvátní úroveň sazeb pojistného v končícím zákonném pojištění bude mít za následek růst sazeb pojistného v komerční povinně smluvní formě tohoto pojištění, a pojali obavy z jejich exploze, a tedy i dostupnosti pro všechny skupiny motoristů. Jejich pozměňovacím návrhem se pak do zákona dostalo přechodné tříleté období určité regulace pojistného. To mělo nějaké výhody, ale i – jak tomu v podobných případech úprav šitých horkou jehlou bývá – problémy. Celému systému výměny dat o vozidlech mezi pojišťovnami, Kanceláří a tehdejším registrem vozidel významně pomohlo prosazení pozměňovacího návrhu § 15 z pera ČAP, který si osvojil a úspěšně prosadil Cyril Svoboda. Vládní verze totiž byla chaotická a nefunkční.

Krátce po schválení návrhu zákona vládou Prezidium ČAP se vší vážností rozhodlo o intenzivním zahájení přípravy České kanceláře pojistitelů jako instituce a jako provozovatele významného informačního systému výměny dat podle zmíněného § 15. Zcela zásadní roli sehrál tehdejší prezident ČAP Vladimír Mráz. Vědom si společenského závazku komerčního pojišťovnictví připravit celý systém této nové formy pojištění k 1. 1. 2000 akcentoval orientaci na řešení věcných úkolů a vyzval své kolegy v Prezidiu ČAP, aby se přestalo útočit na provozovatele zákonného pojištění – Českou pojišťovnu – a aby se opravdu všechny síly nasadily na úspěšné zvládnutí celého procesu.

Jakkoli byla příprava ČKP náročným procesem zejména v oblasti informačních technologií, šlo o relativně autonomní oblast, samozřejmě i s dopadem na pojišťovny. Pojišťovny se však musely intenzivně připravovat na zabezpečení celého nového produktu od A až do Z. Teprve po publikaci schválené verze zákona v srpnu 1999 mohly finalizovat své všeobecné pojistné podmínky pro toto pojištění a začít je předkládat ke schválení Ministerstvu financí. To oproti očekávání projevilo určitou velkorysost a do poloviny října 1999 udělilo 11 licencí. Tím také vznikla členská základna ČKP a Kancelář, která de iure vznikla publikací zákona v srpnu 1999, vznikla uskutečněním prvního shromáždění členů 22. 10. 1999 de facto.

Zbývající období 2 měsíců do konce roku 1999 byl celkem šibeniční časový interval pro uzavření cca 6 milionů pojistných smluv, aby byla všechna v ČR provozovaná vozidla od 1. 1. 2000 pojištěna. Žádné sjednávání po internetu nebo po telefonu, hezky klasicky papírové dokumenty. Kdo uměl psát, vyplňoval pojistné smlouvy. Pak je musel někdo „zavést“ do provozního systému. A souběžně s tím probíhala zkušební výměna dat mezi pojišťovnami a ČKP.

Rok 1999 byl náročným obdobím pro české pojišťovnictví. Ale který nebyl? A pojišťovnictví i v tomto náročném roce obstálo, díky obrovskému nasazení mnoha lidí a díky moudrému přístupu tehdejších stratégů českého pojišťovnictví.