U příležitosti výročí 100 let Pojistného obzoru přinášíme komentované příspěvky zajímavých článků z jeho archivu. |
Na cestě k jednotnému systému
Od té doby se leccos změnilo. 70. léta minulého století byla obdobím relativního klidu v tomto systému, od poloviny 80. let se začalo pracovat na revizi Jednotné dohody mezi kancelářemi a na revizi tzv. dodatkových dohod (o ručení za pojištění na základě státní poznávací značky). 15. března 1991 byla signatáři dřívějších dodatkových dohod podepsána Multilaterální dohoda o zárukách, která sjednotila dřívější dodatkové dohody v jeden smluvní dokument. To také zprůchodnilo některé úpravy v Jednotné dohodě mezi kancelářemi. Nicméně již v polovině 90. let bylo zřetelné, že se oba hlavní smluvní dokumenty od sebe začínají vzájemně odchylovat i tam, kde k tomu nebyl důvod. Vedlo to ke zbytečným komplikacím ve spolupráci mezi národními kancelářemi a jejich členskými pojišťovnami. Proto v roce 1997 nově zvolený prezident Rady kanceláří p. Ulf Lemor přišel se strategickou myšlenkou zahájit práce na sloučení obou relativně samostatných smluvních dokumentů v jeden jediný, byť vnitřně strukturovaný. Práce jsme zahájili v r. 1998 a valné shromáždění Rady kanceláří v roce 2002 schválilo tzv. interní pravidla. Upravila se také organizační struktura Rady kanceláří vytvořením Výboru pro obecná pravidla (pravidla pro spolupráci na základě zelené karty) a Výboru pro specifická pravidla (problematika Multilaterální dohody o zárukách za pojištění SPZ) a předsedové těchto výborů byli ex offo členy toho druhého výboru a odpovídali za koordinaci a harmonizaci obou hlavních dokumentů a výkladového memoranda k nim.
Zastoupení v Radě kanceláří
Díky tzv. 4. „motorové“ směrnici EU, která zavedla ochranu návštěvníků členských států EU pro případ poškození provozem motorového vozidla (což systém zelené karty neřeší), se objevily nové prvky v přeshraničním pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako např. informační střediska, kompenzační orgány a garanční fondy. Zejména posledně jmenované garanční fondy, jež jsou v řadě zemí samostatné na národních kancelářích nezávislé právnické osoby, začaly vyvíjet nezbytnou mezinárodní spolupráci. Bylo nás několik členů Řídícího výboru Rady kanceláří, kdo intenzivně pracovali na tom, aby se spolupráce garančních fondů řešila v rámci Rady kanceláří. Od roku 2006 do roku 2020 se tato spolupráce odehrávala na smluvním základě (garanční fondy tehdy nemohly být členy Rady kanceláří), ale v lednu r. 2020 valné shromáždění Rady kanceláří schválilo zcela nové Stanovy Rady kanceláří, jež mj. umožnily vznik členství garančních fondů a kompenzačních orgánů a informačních středisek v Radě kanceláří. Tato nová členství se začala postupně během let 2020 a 2021 naplňovat.
Otázky dneška
Jakkoli je zapotřebí, aby Rada kanceláří řešila řadu strategických věcí, jako např. přípravu nové dohody mezi garančními fondy pro případ insolvence pojišťovny, s níž počítá nejnovější „motorová“ směrnice EU z prosince 2021, aktuálně se musí zabývat řešením problémů spojených s válkou Ruska proti Ukrajině, které na přeshraniční provoz motorových vozidel a jejich pojištění odpovědnosti dopadají.