Udržitelnost v pojišťovnictví: Role Taxonomie EU

Co je to Taxonomie EU?

Taxonomie EU (dále také jen „Taxonomie“)¹ je klasifikační systém pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti – touto úrovní členění (tj. na činnosti, activity level) se tak zcela vymyká tradičnímu výkaznictví (které se zaměřuje na ekonomický subjekt jako celek, entity level). Cílem Taxonomie je poskytovat jasná kritéria udržitelnosti, zvyšovat transparentnost, zabránit greenwashingu, podporovat investice s environmentálními prvky a plnit cíle EU v oblasti klimatu a dalších cílů spojených se životním prostředím, v souladu s Pařížskou dohodou a dalšími mezinárodními závazky, stejně jako se Zelenou dohodou pro Evropu. Definice jsou dostupné v nařízení (EU) 2020/852, známém jako „nařízení o Taxonomii“ (Taxonomy Regulation).

Taxonomie se zaměřuje na šest environmentálních cílů:

– zmírnění změny klimatu,
– přizpůsobení se změně klimatu,
– udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
– přechod na oběhové hospodářství
– prevence a kontrola znečištění,
– ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.Tyto cíle mohou být naplňovány prostřednictvím různých typů hospodářských činností: 
– aktivity významně přispívající alespoň k jednomu z výše uvedených 6 cílů,
• u klimatického cíle zmírňování (tzv. mitigace) se někdy také hovoří o nízkouhlíkových (low-carbon) činnostech; za určitých předpokladů se mohou kvalifikovat pro tento cíl také činnosti přechodné (transitional)², čímž se mají na mysli činnosti posouvající ekonomiku směrem ke klimatické neutralitě,
– aktivity podpůrné (enabling). Taxonomie usiluje o přesměrování kapitálových toků k udržitelným investicím, začlenění udržitelnosti do řízení rizik a podporu dlouhodobých investic – viz obrázek 1, jenž ilustruje vztah mezi zeleným financováním a financováním přechodu (transition finance) dnes a v průběhu času.Taxonomie je důležitá pro pojišťovny, protože jim pomáhá lépe chápat ekonomické aktivity, které mohou být environmentálně udržitelné.

A jak je na tom reportování dat?

Na základě nejnovějšího informačního přehledu zveřejněného Platformou pro udržitelné finance (PSF)³  a výzkumu provedeného společností Goldman Sachs (GS)⁴  se kapitálové výdaje (CAPEX) do projektů v souladu s Taxonomií za finanční rok 2023 výrazně zvýšily.5

Ve finančním roce 2022 (FY 2022) vykázalo zhruba 600 evropských společností kapitálové výdaje do aktivitv souladu s Taxonomií ve výši 196 mld. eur. Za FY 2023 společnosti vykázaly již 248 mld. eur, což signalizuje pozoruhodný růst. Studie GS ani informace poskytnuté PSF se bohužel blíže nezmiňují o tom, jak bylo těchto hodnot dosaženo, například zdali je to proto, že společnosti možná lépe chápou, jak vykazovat, nebo zda jde čistě o to, že rozsah společností byl větší, čemuž napovídají zveřejněné údaje. 

Pokud se zaměříme na finanční instituce všeobecně, vidíme, že v tomto případě byl tento nárůst zanedbatelný, protože jak v případě obratu, tak u CAPEXu v souladu s Taxonomií na úrovni portfolia činil nárůst za stejné vykazované období pouze 1 mld. eur. Podle analýzy GS jenom jedna pojišťovna na úrovni portfolia reportovala poměr CAPEX v souladu s Taxonomií za finanční rok. Celkově toto může poukazovat na to, že i když portfoliové společnosti vykazují více, nemusí se to nutně promítnout do reportingu finančních institucí. Nutno však zdůraznit, že některé finanční subjekty budou poprvé zveřejňovat soulad s Taxonomií teprve v roce 2024 a pojišťovny a zajišťovny poprvé i poměry z upisování. Navíc dané údaje zahrnovaly jenom GAR (Green Asset Ratio)⁶ a GIR (Green Investment Ratio).

Nicméně předešlý výzkum od GS⁷ zmiňuje, že velké evropské pojišťovny mají vysoký potenciál souladu s Taxonomií pro neživotní pojištění a taktéž se očekává, že pojišťovny budou mít výrazně vyšší míru souladu s Taxonomií ve srovnání s dalšími srovnatelnými finančními společnostmi. A proto existuje předpoklad, že se tato čísla zvýší, až se posuneme vpřed, hlavně co se týče jak reportování, tak nárůstu vykazování ze strany společností.

Jak ovlivňuje Taxonomie EU pojišťovny?

Pojišťovny jsou v rámci finančního systému klíčoví hráči pro přizpůsobení se změně klimatu, neboť pomáhají upisovat náklady na odstraňování následků katastrof souvisejících se změnou klimatu a zároveň využívají příležitostí ke zvýšení svého oslovitelného trhu (např. upisování zajištění proti změně klimatu). Majetkové a úrazové pojištění pomáhá zmírnit finanční zátěž spojenou s rostoucím vystavením ekonomik událostem souvisejícím s klimatem a správně ocenit klíčová rizika a externality spojené se změnou klimatu. Proto pojišťovny jako manažeři rizik, jejich nositelé a investoři mají zásadní zájem a hrají důležitou roli při podpoře udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a v zelené tranzici. 

Pojišťovny vykazují procentuální ukazatele jak pro svá investiční, tak pro upisovací portfolia:
– GUR – zelený upisovací poměr
• Od začátku roku 2024 budou pojistitelé poprvé hlásit úroveň souladu (alignment) svých činností v oblasti neživotního pojištění pokrývající kalendářní rok⁸ 2023 prostřednictvím „zeleného upisovacího poměru“ (GUR), jak je stanoveno v příslušném delegovaném aktu (tzv. Disclosures Delegated Act, Annex IX).
– GIR – zelený investiční poměr 
• Pojišťovny na začátku roku 2024 poprvé oznámí úroveň souladu (alignment) svých investičních aktivit pokrývajících kalendářní rok 2023, prostřednictvím „zeleného investičního poměru“ (GIR).

Kromě výše uvedeného je důležité zdůraznit, že Taxonomie EU v oblasti upisování se vztahuje pouze na neživotní produkty a pouze na ty, které podporuji přizpůsobování se změně klimatu (CCA). Toto znamená, že snahy pojistitelů o podporu změn zmírňování klimatu nejsou v současné době způsobilé dle Taxonomie.

Vzhledem k tomu, že většina aktivit pojišťoven je v oblasti upisování, soustředíme se v další části více na GUR.Pokud jde o GUR, hlavní způsobilé pojišťovací činnosti (vyjma již zmíněného životního pojištění) jsou spojeny s: 

a) pojištěním léčebných výloh;
b) pojištěním ochrany příjmu;
c) pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;
d) pojištěním odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel;
e) ostatním pojištěním motorových vozidel;
f) pojištěním námořní a letecké dopravy a pojištěním přepravy;
g) pojištěním pro případ požáru a jiných škod na majetku;
h) asistencí.
Tyto pojišťovací činnosti musejí souviset s upisováním rizik souvisejících s chronickými – např. změna teploty počasí, tání permafrostu či okyselování oceánů – či akutními klimatickými riziky, jako jsou třeba vlny veder, lesní požáry, laviny nebo tornáda.

A jak vypočítat GUR?

Pojišťovny a zajišťovny počítají klíčový ukazatel výkonnosti související s upisovacími činnostmi a uvádějí výnos z neživotního pojištění ve výši částky hrubého předepsaného pojistného (gross premiums written), resp. výnos ze zajištění odpovídající pojišťovacím nebo zajišťovacím činnostem v souladu s Taxonomií (tj. již zmíněné poskytování pojišťovacích služeb v oblasti neživotního pojištění související s upisováním klimatických rizik anebo krytím těchto rizik postoupením zajistiteli). Klíčový ukazatel výkonnosti je vyjádřen v procentech v poměru k jedné z těchto 
hodnot:
– celková částka hrubého předepsaného pojistného neživotního pojištění;
– celková částka hrubého předepsaného zajistného neživotního zajištění;
– celkové výnosy z pojistných smluv neživotního pojištění;
– celkové výnosy ze zajistných smluv neživotního zajištění.

Informace se zveřejňují za jednotlivé environmentální cíle v procentech, případně v peněžních jednotkách. Ačkoli se proces výpočtu GUR nemusí zdát složitý, představuje mnoho výzev, zejména z hlediska vykazování.

Za prvé, i když si Taxonomie klade za cíl sjednotit přístup nebo vykazování, v současné době se vzhledem k tomu, že výstupy nejsou auditovány, provádí na úrovni osvědčených postupů. To znamená, že i když výstupy mohou vypadat stejně, nemusí obsahovat stejné údaje. 

Za druhé, společnosti používají různé šablony pro vykazování údajů souvisejících s Taxonomií, a proto když pojišťovny takové výstupy obdrží, může pro ně být velmi obtížné je konsolidovat. To vyžaduje další úsilí a zdroje. 

Za třetí, Compendium of Market Practices (Sborník tržních postupů)⁹ od PSF zmiňuje, že pozorování trhu naznačují řadu problémů ve vztahu k výkladu pravidel pro podávání zpráv o způsobilosti (včetně toho, zda by politiky v rámci oboru podnikání měly být zahrnuty s explicitním nebo implicitním přístupem). Sborník uvádí též řadu problémů s výkladem ve vztahu k vykazování souladu (včetně zacházení s pojistným, podávání zpráv o tom, že nezpůsobují žádné významné škody /DNSH/ a minimální kritéria sociálních záruk). K zajištění srovnatelnosti bude nutné tyto aspekty vyjasnit.

Za čtvrté, pojišťovny mohou mít problémy s vlastním výkaznictvím, protože hranice výkaznictví udržitelnosti často přesahuje hranice finančního výkaznictví. Navíc, stejně jako portfoliové společnosti, i pojišťovny vykazují poněkud odlišně, s rozdílnou úrovní podrobnosti, a většina z nich používá vlastní vykazovací tabulky.

A jak vám může Taxonomie pomoci? Jaké jsou možnosti?

Je důležité si uvědomit, že Taxonomie může představovat spoustu příležitostí, nejen zátěž, a to jak v upisovacích, tak v investičních procesech. Například zvýšením transparentnosti, jak bylo též zdůrazněno v uvedeném nedávno zveřejněném reportu Compendium of Market Practices. 

I když jsme se výše více zaměřili na upisovací činnosti, níže uvedeme i investice. 

Postupy upisování:

Vývoj produktů: Pojistné produkty mohou být navrženy tak, aby podporovaly a motivovaly k udržitelným postupům. Navíc by se to mohlo spojit s jejich současnými postupy a dodat jim větší jasnost, včetně zamezení greenwashingu. Produkty, u nichž by to mohlo fungovat nejvíce, jsou pojištění ekologických budov, projekty obnovitelných zdrojů energie nebo udržitelné zemědělství, které lze přizpůsobit tak, aby splňovaly kritéria Taxonomie.

Posuzování rizik: Taxonomie nabízí základ pro hodnocení dopadu pojištěných činností na životní prostředí. Pojistitelé mohou tato kritéria využít k posouzení udržitelnosti rizik, která upisují, a tím sladit svá riziková portfolia s environmentálními cíli a posílit svou pověst udržitelných pojistitelů. To by mohlo být sladěno více nebo zapadat do Zásad pro udržitelné pojištění (Principles for Sustainable Insurance – PSI).

Investiční činnosti:

Správa aktiv: Pojišťovny jsou významnými institucionálními investory. Taxonomie poskytuje těmto společnostem rámec pro posuzování udržitelnosti jejich investic. Tím, že svá portfolia sladí s Taxonomií, mohou pojišťovny zajistit, aby jejich investiční činnosti přispívaly k cílům v oblasti životního prostředí, jako je zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu anebo udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů.

Řízení rizik: Pojišťovny musí řídit rizika spojená se změnou klimatu a environmentální udržitelností. Taxonomie jim pomáhá identifikovat a upřednostňovat investice do udržitelné infrastruktury technologií, snižovat vystavení environmentálním rizikům a sladit je s globálními klimatickými cíli.

Pojišťovny jsou důležitým hráčem pro přechod k udržitelnější ekonomice

Tento článek se snažil přiblížit, proč je Taxonomie důležitým nástrojem pro pojišťovny a jejich upisovací činnosti. Taxonomie je totiž klíčovým krokem k udržitelnému finančnímu systému, poskytujícím rámec pro environmentálně udržitelné činnosti. Zahrnutím upisování rizik do Taxonomie je přiznána zásadní role sektoru pojišťovnictví při adaptaci ekonomiky na klimatickou změnu. Pro pojišťovny pak znamená integraci udržitelnosti do jejich investičních a upisovacích postupů, zvýšení transparentnosti a dodržování právních předpisů a v konečném důsledku přispívá k širším cílům ochrany životního prostředí a odolnosti vůči změně klimatu. Integrací Taxonomie a jejích principů do svých rozhodovacích procesů pomáhají pojišťovny podpořit přechod k udržitelnější ekonomice.

Kdybyste měli zájem dozvědět se více případně pomoci s vaším reportingem, neváhejte se na nás obrátit.