Zájem o práci v pojišťovnictví mírně poklesl

Již několik let je v ČR velmi nízká nezaměstnanost a pro jednotlivé obory a firmy je proto velmi důležité, jak jsou vnímané na trhu práce svými současnými, ale také potenciálními zaměstnanci nebo spolupracovníky. V případě pojišťoven můžeme říci, že jsou lákavým zaměstnavatelem pro 25 % dospělé populace (to jsou zhruba 2 miliony osob), ale to platí pouze v případě standardního zaměstnaneckého poměru. Pokud budeme zjišťovat zájem o externí spolupráci s pojišťovnou, tak se počet zájemců sníží na 10 %.

Typický uchazeč

Je zajímavé se podívat, jak bude vypadat typický zájemce o zaměstnanecké místo: s vyšší pravděpodobností to bude žena (jejich zájem dosahuje 30 %, zatímco u mužů jen 23 %), bude to spíše mladší generace do 49 let a s velkou pravděpodobností bude mít minimálně maturitu. Zájemce také spíše nalezneme ve skupině mladých rodičů, kteří mají děti do 10 let, a také častěji v českých než moravských regionech (včetně Prahy). Výrazná negace zaměstnání v pojišťovně je patrná u třetiny populace, častěji u mužů a lidí ve věku 50+ let, svou roli zde hraje také vzdělání – pokud člověk nemá ani maturitu, tak častěji o zaměstnání v pojišťovně nejeví zájem. Pokud jde o regionální rozdíly, tak nejvyšší míra negace je na Moravě, nejnižší v Praze.

Proti tomu zájemce o volnou spolupráci s pojišťovnou může být muž i žena, ale určitě mladší generace do 35 let, lidé, kteří ještě nemají rodinu anebo naopak mají malé děti, ale také ti, kteří žijí single. Méně bude těchto zájemců v Praze, více v ostatních regionech bez ohledu na Čechy nebo Moravu. Velmi negativní vztah k této práci najdeme u generace ve věku 50+ let, častěji u lidí s VŠ, ale obecně se jí budou vyhýbat dvě třetiny populace.

Protože všichni velcí zaměstnavatelé se zabývají svou „popularitou“ mezi mladými lidmi do 35 let, kam řadíme také absolventy středních i vysokých škol, je třeba porovnat, zda se v případě pojišťoven jedná o pozitivní vztah, nebo ne. Můžeme konstatovat, že zájem o zaměstnanecké místo v pojišťovně deklaruje více než třetina mladé generace do 35 let (36 %). Také možnost externí spolupráce s pojišťovnou by mohlo zvažovat až 12 % mladých lidí, na druhou stranu 30 % vyslovilo jednoznačný nezájem o takový typ práce.

Vývoj v čase

Protože výzkum realizujeme od roku 2018, tak můžeme konstatovat, že zájem o práci v pojišťovně se zvýšil v roce 2020 a „kulminoval“ v roce 2021, tj. v době pandemie. V letošním roce došlo k velmi mírnému poklesu a je zatím nejisté, zda pokles bude v dalších letech pokračovat, nebo se hodnoty ustálí, nebo dokonce ještě více porostou, protože situace ve společnosti není úplně jednoduchá, lidé jsou velmi senzitivní a v případě zaměstnání budou hledat jistoty a stabilitu, které mohou poskytovat právě finanční instituce.

Důvěra v poradce

Výrazně nižší ochota nebo zájem o práci externího poradce pojišťovny určitě souvisí s mírou důvěry v nezávislé poradce, kteří se na trhu pohybují. V letošním roce jsme se pokusili tuto důvěru změřit a v průměru jsme získali 44 bodů ze 100 možných (0 = naprosto nedůvěřuji, 100 = naprosto důvěřuji). Toto číslo je tedy výrazně nižší, než je důvěra v celý pojišťovnický obor (ten dosahuje 64 bodů ze 100 a je velmi stabilní). 

Důvěryhodnost celého oboru

Důvěryhodnost celého oboru je velmi podstatnou složkou celkového image a skládá se z pohledu klientů ze tří zásadních částí: z obecné důvěry v celý obor, z důvěry v jednotlivé pojistné produkty a následně také z důvěry v poradce. A právě poradci jsou hodnoceni více negativně než jednotlivé produkty nebo celý obor a tím ve výsledku celkovou důvěryhodnost snižují. V současné době dosahuje celková důvěryhodnost hodnoty 63 bodů ze sta. Pokud by poradci byli pro klienty stejně důvěryhodní jako produkty, které nabízejí, tak by výsledek mohl přesáhnout 65 bodů.