Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Zaklínadlo value for money

Doba čtení:

Doba čtení

29 min.

Přečteno:

Přečteno

792x

Diskuze:

Diskuze

1

Oblíbenost:

Oblíbenost

80,00%

04. 05. 2023

29 min.

80%

1

V pojistném sektoru na národní i evropské úrovni se v posledním období dá těžce ignorovat čím dál tím častěji skloňovaný pojem „value for money“ (VfM) neboli hodnota za peníze. Tento abstraktní termín, který registrujeme již několik let, začíná nabývat konkrétnějších obrysů.

Důvodem je především nedávná aktivita EIOPA, která pomohla vymezit určitější rysy obsažené ve VfM, a navazující očekávání evropského dohledu s překlopením na dohled národní povahy. Neméně důležitá než dohledová rovina je i připravovaná legislativní iniciativa Evropské komise, a to retailové investiční strategie (RIS), která by měla být orientována také na koncept VfM. Její publikace je podle posledních informací očekávaná v květnu.

Oběma rovinám, podobnostem i interpretačním rozdílům se budeme níže věnovat. Aktivity EIOPA a Evropské komise však nelze vnímat jako izolované záležitosti. Úzkou souvislost s interpretací a požadavky VfM lze dedukovat i u připravované revize rámce PRIIPs, revize IDD či u rozšiřování na další produkty v rámci doplňkového pojištění.

Kde se vzal pojem VfM?

EIOPA například s pojmem VfM operovala již v minulosti. V roce 2021 publikovala prohlášení dohledu o posuzování hodnoty za peníze u unit linked pojistných produktů v rámci dohledu nad produkty a správou, kde vymezila principy posuzování ve 4 kategoriích – náklady a poplatky, komplexita, testování a pravidelný přezkum, dohled. Relevanci problematiky ze svého pohledu uvedla také ve zprávě o spotřebitelských trendech.

V následujícím roce EIOPA zájem o hlubší pochopení (a snad i vysvětlení) konceptu VfM neopustila a realizovala veřejnou konzultaci k rozdílnému naceňování a tematickou revizi k pojištění schopnosti splácet úvěr (CPI) v rámci bankopojištění, do které zapojila téměř 180 pojišťoven a téměř 150 bank z EU. Poté, začátkem října 2022, publikovala závěrečnou zprávu o tematickém přezkumu bankopojištění1 spolu s varováním bankám a pojišťovnám ve věci VfM u bankopojištění2 . Nedá se popřít, že varování způsobilo rozruch, jelikož se jedná o netradiční způsob sdělení vnímání problematiky VfM ze strany EIOPA, které bude určující pro národní dohledové orgány také v kontextu koncem října 2022 vydané metodiky pro posuzování VfM u unit linked produktů3 . Ta bude určující pro národní dohledové orgány při hodnocení naplnění kvalitativních i kvantitativních aspektů VfM. Z obsahového hlediska je tak není radno podceňovat. Problematiku EIOPA neopomněla ani v poslední zprávě o spotřebitelských trendech4 a v nejbližším období nelze očekávat pokles jejího zájmu.

Ve zmíněných dokumentech EIOPA s nepřekvapivým záměrem ochrany spotřebitele v souvislosti s prodejem pojištění hypoték, úvěrů a pohledávek ochrany a pojištění kreditních karet prostřednictvím bank zdůrazňuje obavy z vysoké úrovně nákladů a provizí u CPI, rizika střetu zájmů a nedostatečné VfM, jakož i potenciální problémy se skupinovými pojistkami.

Co se týká nákladů a poplatků, EIOPA požaduje schopnost předložit strukturovaný proces tvorby cen jako důkaz posouzení rizik spojených s užitnou hodnotou, a tedy řádnou identifikaci a vyčíslení přiměřených nákladů s přihlédnutím k cílům a charakteristikám potřeb cílového trhu. Klade důraz na návratnost především v prostředí s nízkými úrokovými sazbami a proporcionalitu vůči vstupním nákladům tvůrce/distributora produktu, jelikož zjistila, že náklady jsou častokrát vysoké až excesivní. Kvitujeme, že zde EIOPA sice požaduje jasnou identifikaci a kvantifikaci, ale nevymezuje konkrétní hranici. Z jejího pohledu tedy lze akceptovat i vyšší náklady, jsou-li odůvodněné.

EIOPA k transparentnosti bankopojištění 

V hledáčku zájmu pojistného sektoru je pochopitelně oblast provizí. EIOPA totiž uvádí jako problematické i vysoké provize, které mohou vést k uplatňování nekalých obchodních praktik. Bylo např. zjištěno, že u bankopojištění je jejich výše až 90 % a spotřebitelé si toho nejsou vědomi. EIOPA naštěstí opětovně nevymezuje konkrétní akceptovatelnou hranici a zatím neinklinuje k zastropování provizí nebo maximální RiY u nákladů pojistitelů, ale klade důraz na transparentnost. To považujeme za velmi silný signál ze strany tohoto sektorově specifického orgánu, jelikož rozhodnutí zveřejnit konkrétní opatření zaměřená na tvorbu cen a obchodní rozhodování by bylo bezprecedentní. Svoboda stanovování cen je klíčovým prvkem volné a spravedlivé hospodářské soutěže. To by mělo být zohledněno taktéž ze strany Evropské komise u chystané retailové strategie, které je věnována druhá část tohoto článku.

Dále EIOPA vidí silnou souvislost mezi vysokými provizemi a potenciálním rizikem střetu zájmů. V průzkumu např. 35 % bank uvedlo, že je zaveden nějaký druh motivačního programu, který má zaměstnance povzbudit k prodeji CPI, a že ty banky, které jsou ve „strategické alianci“ s pojistitelem, dostávají vyšší provize než ty, které jsou v nevýhradních ujednáních. EIOPA to řeší z hlediska souladu s článkem 17 IDD upravujícím informační požadavky a pravidla výkonu činnosti.

Jako další spornou rovinu EIOPA vymezuje nízkou VfM a komparabilitu, což spojuje s velmi nízkými průměrnými škodnými poměry u všech produktů. Kromě toho dospěla ke zjištění, že spotřebitelé často nedokážou rozeznat, zdali je pojištění k produktu volitelné, či povinné, a nemají možnost srovnání pojistných produktů s jinými produkty na trhu či nemají na adekvátní posouzení dostatek času.

Kromě toho se EIOPA věnovala také vázanosti, kdy 86 % produktů CPI je vázána na úvěrové produkty a spotřebitelé mají omezenou možnost výběru nebo o ní nevědí, jelikož 55 % bank o ní neinformuje. Průzkum také ukázal, že pouze 3 % bank, které prodávají svůj produkt CPI na doplňkovém základě, by souhlasila s prodejem produktu zákazníkovi, který si vzal úvěr u jiné banky. Nicméně 78 % bank by akceptovalo produkt CPI od jiného poskytovatele.

Co se týká požadavků EIOPA na komplexitu, opětovně definuje dostatečnou definici cílového trhu jako nutnou podmínku schopnosti vymezit VfM každé složky produktu. Procesy dohledu a řízení produktů by měly být úměrné složitosti produktů a granularita cílového trhu by měla jasně odrážet složitost produktu. Je nutnost brát v potaz celkové hodnocení výkonnosti a nákladů i kvality, rozsahu a odbornosti detailního poradenství, kterého cílem má být plné pochopení alternativ ze strany zákazníka jakožto premisy pro učinění plně informovaného rozhodnutí. Zde bohužel EIOPA vychází z relativně lehce zpochybnitelného názoru, že čím jsou produkty složitější, tím je míra finanční gramotnosti spotřebitele vyšší. Polemika s tímto názorem by vystačila na samostatný článek, ale optikou našeho sektoru zde vzniká skvělá příležitost pro komunikaci důležitosti role poradenství.

V další části EIOPA zdůrazňuje potřebu pravidelného kvantitativního i kvalitativního přezkumu a testování. Je potřeba realizovat komparace a analýzy scénářů před uvedením nových nebo výrazně upravených produktů na trh nebo když se výrazně změnily potřeby, cíle a charakteristiky cílového trhu nebo rizika. Cílem má být opětovně to, aby náklady a poplatky zůstávaly přiměřené a poskytovaly hodnotu.

Dále EIOPA dospěla ke zjištění o nedostatečné aplikaci POG v kontextu vztahu a spolupráce banky a pojišťovny. Uvedla, že pouze 42 % pojistitelů spolupracuje s bankou na vymezení cílového trhu produktu. Z pohledu EIOPA tak není jasná role bank, EIOPA naznačuje pro účely POG je vnímat jako spolutvůrce.

EIOPA se rovněž domnívá, že rozmanitost produktů CPI ztěžuje spotřebitelům porovnání různých nabídek jak z hlediska krytí, tak z hlediska ceny. EIOPA upozorňuje na nedostatky, které mohou vést k poškozování spotřebitelů. Jedná se především o nedostatek informovanosti o produktu, který je vnímán spíše jako doplněk k úvěru. Bankovní poradci svými informacemi mohou ve výsledku spotřebiteli spíše uškodit. Dále spotřebitel často nedokáže rozeznat, zdali je pojištění k produktu volitelné, či povinné, a nemá možnost srovnání pojistných produktů s jinými produkty na trhu či nemá na adekvátní posouzení dostatek času.

Problematiku VfM EIOPA hodnotila i v návaznosti na judikát Evropského soudního dvora C-633/20 k distribuci skupinového pojištění, kde komentovala nedostatečnou kvalitu produktů CPI v rámci skupinových pojistek z důvodu obtížného zrušení a standardizace bez přizpůsobení potřebám klienta (což tak nějak plyne z povahy skupinového pojištění…).

Národním dohledovým orgánům, a tedy v našem případě ČNB, EIOPA doporučuje detailně sledovat trh v oblastech vymezených výše a koordinovat se s EIOPA. Jsou doporučovány taktéž kontroly na místě a v případě porušení povinností je pochopitelně možné uložit sankce finanční či nefinanční povahy, např. ukončení jednání nebo zrušení registrace dle článku 33 IDD. Není-li z pohledu EIOPA národní dohledový orgán v oblasti VfM dostatečně aktivní, může EIOPA zasáhnout napřímo. To ostatně uvedla i mezi svými prioritami v pracovním programu 2023.

Navzdory neveselým zjištěním EIOPA uznává, že není potřeba změna legislativy (především IDD a POG), pouze jejich důkladnější dodržování. Také bylo zjištěno, že většina spotřebitelů by CPI produkt zakoupila znovu. EIOPA reflektovala, že distribuce přes banky přináší i nezpochybnitelné výhody, jako je např. širší nabídka produktů, nižší náklady na distribuci, schopnost bank využívat existující vztahy, snížení nákladů na informace a transakce, snížení nákladů na vyhledávání a úsilí spotřebitelů či snadnější identifikace zákazníků CPI.

V souhrnu tedy EIOPA klade důraz na to, aby produkty byly navrženy tak, aby nabízely přiměřenou hodnotu za spravedlivou cenu – koncept VfM. Dotčené subjekty by měly zejména rozhodnout, zdali je banka faktickým spolutvůrcem pojištění, a dodržovat požadavky POG, zajistit, aby kontrolní mechanismy zabránily bankám ovlivňovat pojistný produkt, v případě, že se banka na jeho tvorbě nepodílí, zajistit účinné řízení střetu zájmů a posoudit, zdali jsou provize odůvodněné náklady vynaloženými na poskytování pojištění. EIOPA očekává, že všichni pojistitelé a banky budou plně dodržovat IDD a POG a že přijmou opatření k řešení problémů s vysokým odměňováním a také zabrání škodlivým střetům zájmů.

Zveřejňování informací o provizích

Dohledovou rovinu je potřeba momentálně vnímat obzvláště v kontextu avizované iniciativy Evropské komise pro retailové investice. Ta v roce 2022 delegovala vypracování studie o zveřejňování informací, provizích a vhodnosti pro retailové investory5 na společnosti Milieu Consulting, Kantar a CEPS, které realizovaly průzkum na 15 trzích včetně ČR. Mezi negativní zjištění patří rozdílné schopnosti a predispozice spotřebitelů k tomu, aby porozuměli informačním dokumentům a poradcům, standardizované (i duplicitní) legislativní požadavky, obtížná terminologie, což zvyšuje informační přetížení spotřebitelů. Jako problematická byla vymezena i nízká úroveň finanční gramotnosti a související schopnosti správné volby, dále to, že pravidla pro zveřejňování informací o provizích se uplatňují jen zřídka správně, přičemž mnohdy chybí.

Kromě toho dochází pouze k formálnímu posouzení vhodnosti a poradenství a nízké srovnatelnosti nákladů. Kromě toho však studie obsahuje i pozitivní závěry. Většina zkoumaných informačních dokumentů je aktuální a v souladu s předpisy, dostupnost informačních dokumentů je dobrá a u většiny produktů je lze snadno najít a poradenství je obecně kvalitní.

Studie má být brána jako podklad pro jednotnou, horizontální úpravu všech retailových investičních produktů (vč. IBIPs) v rámci horizontální retailové investiční strategie. Datum její publikace bylo prozatím posunuto na začátek května 2023. Konkrétní obsah tak není znám, ale z komunikace Evropské komise lze dedukovat, že neopomene ani pro naše odvětví klíčovou úpravu provizí a dále poplatky, náklady, oblast distribučních strategií, poradenství, vymezení cílového trhu, prevenci střetu zájmů. Evropská komise také pravděpodobně zavede novinku, osobní investiční plán, který by měl předřadit nebo nahradit test vhodnosti. Dle Evropské komise zde není úmyslem nahradit stávající pravidla pro poradenství, ale zavést nový krok pro prodej s poradenstvím i bez poradenství s cílem posílit proces vhodnosti. Dedukuje se, že spíše než poradenství by měl mít podobu doporučení vhodného produktu.

Ambice Evropské komise jsou relativně vysoké, jelikož k následnému přijetí spoluzákonodárci by mělo dojít do konce jejího mandátu v roce 2024. Hlavním motivem tohoto rozhodnutí je zřejmě politický cíl, aby zdůraznila své zaměření na posílení práv spotřebitelů a důvěry ve finanční trhy. To je pochopitelně v souladu s preferencemi pojistného sektoru, jelikož význam těchto cílů neustále stoupá, a to i v návaznosti na složitou ekonomickou situaci a neodvratné demografické změny. Diskutabilní však je, zdali Evropská komise k dosažení těchto cílů zvolí racionální a proporcionální cestu.

Pohled Evropské komise

Optikou našeho sektoru je také relevantní, že Evropská komise pojem VfM vykládá mírně odlišně a extenzivněji než EIOPA. Podle Evropské komise má být VfM chápáno nejenom jako hodnota za peníze stricto sensu, a tedy zvážení pouze 2 aspektů – charakter produktu a zaplacená částka (včetně provize), což proklamuje EIOPA. Podle Evropské komise tento pojem zahrnuje i nefinanční rovinu – a tedy právě poradenství. To je v souladu s vnímáním VfM našeho sektoru, protože zrovna poradenství, osobní vztah s klientem zohledňující jeho individuální preference a charakteristiky je nejlepším předpokladem pro dostatečnou schopnost komparace a následně učinění plně informovaného rozhodnutí, což z dlouhodobého hlediska posiluje finanční gramotnost.

Co se týče provizí, podle dostupných informací Evropská komise osciluje mezi 2 přístupy – zastropování nebo zákaz provizí (který měl být postupný), anebo optimálnější alternativa, a to posílení požadavků na jejich transparentnost. To je smysluplnější varianta i vzhledem ke složitosti praktické unifikace přístupů a distribučních modelů v jednotlivých členských státech, a to i se zohledněním funkčního rámce IDD o minimální harmonizaci. Tato robustní směrnice stanovila přísná pravidla pro distribuci pojištění a v případě potřeby umožňuje přijmout dodatečná opatření na vnitrostátní úrovni. Směrnice o minimální harmonizaci přizpůsobená pro pojišťovnictví se ukázala být nejlepším přístupem k respektování místních tržních struktur a distribučních modelů. Poskytuje dostatečná ochranná opatření v průběhu celého životního cyklu produktu a neexistují jasné důkazy, že jsou nutné změny stávajícího systému vhodnosti a přiměřenosti. Kromě toho je nutno zohlednit fakt, že investiční produkty založené na pojištění (IBIP) jsou zcela odlišné od ostatních investičních produktů a nelze je začlenit do stejného distribučního systému. Je tomu tak proto, že regulační rámec pojišťovnictví je jiný, distribuční systémy pojišťovnictví jsou jiné, pojistné produkty jsou jiné a pojistníci mají jiné potřeby a očekávání než ostatní typy retailových investorů.

Oblast racionálního přístupu k provizím je tak na špici priorit pojistného sektoru. O nic méně zásadní je taktéž nutnost zachovat sektorovou specifikaci včetně dohledových kompetencí (nadále EIOPA), kdy je nutno zohlednit klíčové rozdíly mezi pojištěním a jinými produkty a jedinečnou povahu systému distribuce pojištění. Kromě toho patří mezi priority nepřekvapivě prevence informačního přetížení, což lze dosáhnout vyváženými požadavky mezi zveřejňováním a schopností pochopení variant ze strany spotřebitele.

Jaké mohou být dopady do praxe?

Je nutné upozornit, že spotřebitelé si při investování cení profesionálního poradenství. Konkrétněji, na mnoha trzích jsou pobídky nepostradatelnou součástí distribučního systému pro retailové investice. Bez nich by byl přístup spotřebitelů k profesionálnímu poradenství značně omezen. V některých členských státech je poskytování poradenství povinné. V případě zákazu pobídek v celé EU by tak mohlo dojít ke kontraproduktivnímu výsledku, a tedy hlubšímu omezení účasti spotřebitelů na finančních trzích a sekundárně taktéž ke snížení míry finanční gramotnosti spotřebitelů. Nežádoucím efektem by také mohlo být, že spotřebitelé by relevantní informace vyhledávali z jiných zdrojů (např. sociální sítě) nesplňujících vysoké požadavky na kvalitu, odbornost, zohlednění individuálních možností a preferencí zakotvených ve zmíněném funkčním legislativním rámci.

V rámci retailové investiční strategie horizontálního charakteru proto vnímáme jako klíčové zdůraznit zohlednění specifických rysů, ale i přínosů pojištění. Pojistné produkty mají jedinečné vlastnosti, které mohou i malým investorům poskytnout bezpečnost a jistotu. Mohou zahrnovat jedinečné prvky snižující riziko (např. pojistné krytí, záruky nebo mechanismy kapitálové ochrany, flexibilita pojistného krytí atd.), které rovněž umožňují zranitelným spotřebitelům účastnit se kapitálových trhů a lépe plánovat budoucnost.

Úplný zákaz pobídek v celé EU by tak výrazně negativně ovlivnil trhy s provizním modelem, omezil by přístup spotřebitelů k finančnímu poradenství v těchto zemích a vážně by poškodil jejich postavení na trhu. Jak bylo naznačeno v předchozím odstavci, tímto by byl v rozporu s původním záměrem Evropské komise podkopán cíl retailové investiční strategie, který interpretujeme jako pomoc spotřebitelům plánovat jejich finanční budoucnost a co nejlépe využít jejich finanční možnosti.

Dané konsekvence lze dovodit také z nedávných zkušeností na jiných trzích. Např. ve Spojeném království (kde zákaz platí od roku 2012) úřad FCA zjistil, že v roce 2021 pouze 8 % osob obdrželo v předchozích 12 měsících finanční poradenství. V Austrálii po zavedení zákazu provizí společnost OliverWyman (2021) zjistila, že pouze 1 z 10 Australanů obdržel poradenství. Tento stav nelze hodnotit jako vyhovující a nezdá se být smysluplné takový experiment realizovat v EU.

Spotřebitelská témata budou hrát před evropskými volbami prim

Co se týká nálad a preferencí v Evropském parlamentu, zdá se, že jsou značně polarizované. Například v říjnu 2022 napsal europoslanec ECON Ferber (EPP, DE) dopis adresovaný eurokomisařce McGuinnessové6 , v němž vyjádřil znepokojení nad tím, že možná zvažuje zavedení úplného zákazu provizí jako součásti RIS. Komisařka odpověděla7 v prosinci a je rozhodnuta učinit kroky k omezení pobídek. V lednovém dopise odpověděl europoslanec a vyjádřil zklamání nad reakcí a uvedl protiargumenty. Zejména zdůraznil, že je důležité, aby spotřebitelé kupovali vhodné produkty, měli přístup k poradenství a mohli si zachovat svobodu zvolit si typ služby, kterou upřednostňují. Velká Británie a Nizozemsko, kde byl zákaz provizí zaveden, nejsou reprezentativní pro celý trh EU a praxe uplatňovaná ve většině členských států, které se nerozhodly pro zákaz pobídek, je relevantnějším referenčním bodem. Odkázal také na studii společnosti Kantar, která nedoporučuje zavedení zákazu pobídek, finanční poradenství je drobnými investory vysoce ceněno. Tlačení investorů k robotickému poradenství nemusí zvýšit ochranu spotřebitele a mnoho drobných investorů stále dává přednost lidskému poradenství. V této věci také publikoval článek8.

Obdobně veřejně reagovala také europoslankyně Yon-Courtinová (Renew, FR), která v polovině března 2023 zaslala komisařce McGuinnessové dopis9 , ve kterém se ohrazuje proti případnému zákazu provizí k investičnímu poradenství. Zdůrazňuje, že zákaz by mohl vést ke škodlivým dopadům na maloobchodní investiční řetězec a k omezení investic, což je v rozporu s cíli unie kapitálových trhů. Nedá se však popřít, že do budoucna je očekávaná i propagace přístupu opačného, a to pod heslem zvyšování ochrany spotřebitele. Avšak početné zkušenosti v minulosti prokázaly, že ne vždy jsou k dosažení tohoto cíle zvoleny racionální, vyvážené požadavky, které to pomohou naplnit i v realitě. Např. finanční gramotnost a následná orientace ve složitých produktech nevzniknou samy od sebe. Leč i volby do Evropského parlamentu jsou za rohem a prospotřebitelská agenda je in.

To hraje do karet spotřebitelským organizacím. Jako příklad aktivity nezohledňující reálný stav věci je neobjektivní dopis „Nadcházející retailová investiční strategie: vyvrácení ‚mezery‘ v poradenství“10, kde se zasazují o zákaz provizí, neboť podle nich finanční poradenství založené na pobídkách masivně poškozuje spotřebitele. Na podporu svých sdělení uvádějí např. zastaralou studii BEUC11, která však vychází ze stavu před uplatňováním IDD a MiFID, a studii Kantar12, která taktéž vyzdvihuje význam poradenství pro méně zkušené spotřebitele.

Vzhledem k povaze této omnibusové úpravy, různým tendencím a tlakům na evropské orgány i spotřebitele je pojistný sektor velice aktivní na evropské i národní úrovni. Na evropském levelu probíhá častá komunikace a vysvětlování ve vztahu k Evropské komisi i europoslancům. Důležitost úpravy pro finanční sektor deklarovala Insurance Europe a další evropské federace také dopisem adresovaným Evropské komisi13. Během navazující schůzky Evropská komise reflektovala regulační zátěž (např. IDD, Solventnost II, PRIIPs, GDPR, SFDR, směrnice o poskytování finančních služeb na dálku apod.), která na sektor dopadá, a to i z hlediska informačního přetížení a požadavků na poradenství. Obává se však, že spotřebitelé nerozumějí konceptu pobídek a že pobídky zvyšují rizika střetu zájmů a nesprávného prodeje a že spotřebitelé potřebují jednodušší a levnější produkty.

Na národní úrovni je ČAP v kontaktu s Ministerstvem financí, kde lze i v této rané fázi debat o retailové investiční strategii vyzdvihnout konstruktivní přístup.

Význam proaktivního přístupu a koordinace i ve stadiu před publikací retailové investiční strategie se projevil začátkem března, kdy DE, IT, AT, LU, HU, CZ, PL, BG, SI, CY, LV, FR komunikovaly během zasedání vládní expertní skupiny pro retailové finanční služby o retailové investiční strategii pořádané GŘ FISMA Evropské komise silnou opozici. Méně negativní postoj vyjádřily i ES, EE, LT, EL, MT a neutrální postoj SK, PT, SE. Tento výrazný odpor Evropskou komisi překvapil a snad jasně ukázal nevhodnost plošného přístupu bez zohlednění národních a sektorových specifik a otevřel dveře pro další dialog.

Očekávaná RIS určí směr VfM

Pokud bude retailová investiční strategie vhodně koncipována, má potenciál zlepšit ochranu a zkušenosti spotřebitelů a zvýšit jejich důvěru a účast spotřebitelů na finančních trzích. Tento cíl však nebude naplněn bez zohlednění specifik a ani samotnou nadměrnou regulací provizí či sekundárně omezováním poradenství. Větší dopad by přineslo spíše zjednodušení informací o produktech a jejich zaměření na to, co je pro spotřebitele nejdůležitější (např. existence či neexistence záruky nebo pojistného krytí), účinné řešení potenciálních rizik střetu zájmů zvýšením transparentnosti a zajištěním hospodárnosti produktů, digitalizace regulačního rámce a v neposlední řadě zachování přístupu k profesionálnímu poradenství pro všechny spotřebitele, zejména pro finančně zranitelné spotřebitele, kteří potřebují podporu nejvíce, a do budoucna tak lze napomoct zvyšování úrovně finanční gramotnosti. Profesionální poradenství pomáhá spotřebitelům porozumět jejich finančním a pojistným potřebám. Přílišná opatření, jako je celoevropský zákaz placení za poradenství prostřednictvím provizí, omezí přístup spotřebitelů k poradenství. Kombinace opatření na podporu transparentnosti, hospodárnosti a efektivity vynaložených prostředků za zohlednění zásad při navrhování produktů a finančního vzdělávání by přinesla spíše hmatatelnější výhody pro spotřebitele než nepodložené omezování.

Dále vnímáme důležitost zohlednění rozmanitosti jednotlivých evropských trhů, a to jak z důvodu legislativních, tržních, distribučních odlišností, tak různých preferencí spotřebitelů a kultury dohledu.

Na základě zmíněných praktických příkladů nežádoucích následků, výsledků studie Kantar i popsaných odlišností v rámci evropských trhů a kvalitní stávající úpravy robustní IDD a samozřejmě POG tak považujeme za smysluplnější namísto úplného zákazu pobídek v celé EU zavést kombinaci opatření podporujících transparentnost a finanční vzdělávání. Věříme, že to by z dlouhodobého hlediska přineslo hmatatelnější přínosy pro spotřebitele v individuální i celospolečenské ekonomické rovině.

Dokud nedojde k publikaci retailové investiční strategie, lze jenom v napětí očekávat, jakou alternativu přístupu k provizím, ale i dalším oblastem Evropská komise zvolí. To určí směrování a charakter dalších debat. Tak či tak se bude v nejbližším období jednat o výrazně rezonující legislativní návrh, který s sebou přinese širokospektrální přesahy.

1.Závěrečná zpráva k pojištění schopnosti splácet úvěr. Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/publications/thematic-review-credit-protection-insurance-cpi-soldbanks_en.

2. Varování bankám a pojišťovnám ve věci value for money u bankopojištění. Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/eiopa-calls-better-value-money-bancassurance-warning-banks-and-insurers-2022-10-04_en.

3. Metodika pro posuzování hodnoty za peníze u unit linked produktů. Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/publications/methodology-assess-value-money-unit-linked-market_en.

4.Zpráva o spotřebitelských trendech 2022. Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/publications/consumer-trends-report-2022_en.

5.Dostupné z: https://finance.ec.europa.eu/news/commission-publishes-external-study-eus-retail-investor-protection-framework-coveringdisclosure-2022-08-02_en.

6. Dostupné z: https://insuranceeurope.sharepoint.com/sites/extranet/Distribution%20PG/2022%2FCOB-DIS-22-168-pdf-A-COB-DIS-22-169.pdf.

7.Dostupné z: https://insuranceeurope.sharepoint.com/sites/extranet/Distribution%20PG/2022%2FCOB-DIS-22-168-pdf-A-COB-DIS-22-170.pdf

8.Článek europoslance ECON Ferbera. Dostupné z: https://www.markus-ferber.de/aktuelles/news/detail/provisionsverbot-schadet-kleinanlegern

9.Dostupné z: https://insuranceeurope.sharepoint.com/sites/extranet/Distribution%20PG/2023/COB-DIS-23-037.pdf.

10.Dopis „Nadcházející Retailová investiční strategie: vyvrácení ‚mezery‘ v poradenství“. Dostupné z: https://betterfinance.eu/wp-content/uploads/Upcoming_Retail_Investment_Strategy_debunking_the_advice_gap.pdf

11.Studie BEUC. Dostupné z: https://www.beuc.eu/sites/default/files/publications/beuc-x-2018-055_the_price_of_bad_advice.pdf

12. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/5d189b3c-120a-11ed-8fa0-01aa75ed71a1/language-en.

13.Dopis Insurance Europe: Dostupné z: https://www.insuranceeurope.eu/mediaitem/e66c144c-66ab-4a0f-8a7c-31cab72bdbcc/Joint%20letter%20on%20 EC%20Retail%20Investment%20Strategy%20and%20the%20importance%20of%20financial%20advice.pdf

Ohodnotit článek

80,00%

User Icon

Jan Urbanec (soukr.)

10.5.2023 11:03

Ještě nedávno jsme si mysleli, že POG je pomyslný vrchol regulatorní kreativity, a ono ne. Vzniká nám tak postupně nános ochranospotřebitelských institutů, které už se nedoplňují, ale zjevně překrývají - princip odborné péče, nejlepšího zájmu zákazníka, transparentní informace, analýzy/testy vhodnosti/přiměřenosti, náležité vysvětlení, lidský přezkum, POG, VfM, omezení pobídek. Je překvapivé, že někdo ještě upřímně věří tomu, že toto je cesta k lepším zítřkům.

Další články autora

Dobrý sluha, ale zlý pán: Umělá inteligence je tady. Má smysl se jí obávat?

Dobrý sluha, ale zlý pán: Umělá inteligence je tady. Má smysl se jí obávat?

JUDr. Jana Lix Andraščiková, LL.M.

PanDORA?

PanDORA?

JUDr. Jana Lix Andraščiková, LL.M.

Zaklínadlo value for money

Zaklínadlo value for money

JUDr. Jana Lix Andraščiková, LL.M.

Evropská právní úprava odpovědnosti umělé inteligence

Evropská právní úprava odpovědnosti umělé inteligence

JUDr. Jana Lix Andraščiková, LL.M.

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!