Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

5 let součástí evropského jednotného trhu

Doba čtení:

Doba čtení

18 min.

Přečteno:

Přečteno

319x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

0

15. 03. 2024

18 min.

0

0

Štítky:

Česká asociace pojišťoven (ČAP) v roce 2023 oslavila 30 let a my se v Pojistném obzoru pravidelně ohlížíme za vybranými etapami jejího působení. Prvním květnem roku 2004 vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k Evropské unii. Český pojistný trh se tímto datem stal součástí jednotného evropského trhu. Naplnily se v rámci jedné dekády obavy z vyšší konkurence za strany zahraničních pojišťoven u nás? A jak probíhala aplikace nových právních předpisů v praxi?

Vydáním čtyř zákonů ve Sbírce zákonů byla završena klíčová fáze implementace právních aktů EU k pojištění a pojišťovnictví do pojistného práva ČR. Šlo o zákon o pojišťovnictví (novela), zákon o pojistné smlouvě, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (novela) a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Tím byly vytvořeny legislativní předpoklady k tomu, aby tuzemské pojišťovny mohly od 1. 5. 2004 působit v rámci jednotného pojistného trhu členských států Evropské unie.

Legislativní tsunami

Jiří Charypar, místopředseda představenstva Allianz, v novoroční anketě pro Pojistný obzor uvedl: „Snad ještě nikdy nebylo české pojišťovnictví konfrontováno s takovým množstvím změn v zákonodárství jako v roce 2004. Nutno podotknout, že většina změn souvisí se vstupem naší země do EU.“

Už při vydání (nového) zákona o pojišťovnictví v roce 1999 bylo zřejmé, že jej bude nutné novelizovat po vstupu do EU. Proto přichází zákon 39/2004 Sb. a zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Nicméně jejich přijetím došlo po právní stránce k umožnění zapojení tuzemských pojišťoven do jednotného evropského trhu a zahraniční pojišťovny mohly podnikat u nás. Na základě implementace příslušné legislativy EU byly sladěny s ostatními členskými státy EU požadavky např. na zahájení činnosti, na ekonomiku pojišťoven a provádění státního dozoru. Implementací směrnice Rady a Evropského parlamentu z 9. prosince 2002 došlo také k zakotvení evropských pravidel pro zprostředkovatelskou činnost do českého právního řádu (zákon č. 38/2004 Sb.). Díky tomu byl například zřízen registr pojišťovacích zprostředkovatelů a změnil se i výkon státního dozoru.

Zákonem 47/2004 Sb. byl novelizován zákon č. 168/199 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nově dochází ke jmenování škodního zástupce, který je oprávněn řešit pojistnou událost v ostatních státech EU, upravena je také výše minimálních limitů pro pojistné události. Byla schválena i ustanovení o minimálním a maximálním pojistném. Pojišťovny také mají nově povinnost zohlednit předchozí škodní průběh klientů, tzv. bonus/ malus, a na vyřešení škodní události mají 3 měsíce, jinak je čekají sankce od orgánu dozoru.

Další právní úprava, konkrétně zákona o daních z příjmů, odstranila právní nejistotu klientů pojišťoven, vytvořila lepší legislativní rámec pro správu pojištění samotnými pojišťovnami a přispěla k lepší orientaci ve zdaňování pojištění osob. Řešilo se také zemědělské pojištění a jeho státní podpora. Kritika směřovala zejména ke znevýhodněným podmínkám českých zemědělců po vstupu do EU. 

Právní normy EU se promítaly do všech oblastí života. ČAP v tomto ohledu měla velmi důležitou úlohu. Sledovala legislativní proces a svými připomínkami odborně přispívala k tvorbě jednotlivých návrhů zákonů. Součástí této činnosti byly také právní rozbory a konzultace k některým vybraným problémům nebo účast na jednání  Legislativní rady vlády ČR, která vládě navrhovala koncepční závěry.

Přijetí zákonů nutných pro vstup do EU bylo pro pojistný trh příležitostí ke zlepšení kvality poskytovaných služeb ze strany pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů, samostatných likvidátorů pojistných událostí, ale i státního dozoru. Pojišťovnictví na počátku 21. století funguje z pohledu legislativního rámce v překotné době. Veškeré právní úpravy měly společný jmenovatel, a to ochranu zákazníka. Pojišťovny ale někdy narážely na příliš komplikovanou legislativu, přičemž v první fázi byly právní výklady mnohdy nejednoznačné a zavádějící. A existovaly stále nedořešené otázky zejména v oblasti státního dozoru. Nicméně rozsah a rychlost změn, které pojišťovny aplikovaly, svědčily o vyspělosti oboru. Nutno podotknout, že Česká republika byla první z 10 nově přistupujících zemí, která směrnice EU implementovala v plném rozsahu. 

Nové možnosti

Někteří zástupci pojišťoven očekávali, že po vstupu ČR do EU důležitost pojištění ještě vzroste. Například Ing. Vladimír Mráz, generální ředitel Kooperativy, by vstup ČR do EU využil k tomu, aby se pojišťovnictví ve svém objemu stalo stejně významným jako v Unii především v oblasti životního pojištění. Přizpůsobení se legislativnímu rámci vnímal jako nutnost: „Zavedení nových zákonů do praxe je pro pojišťovny velkým úkolem, se kterým se vypořádají jako s řadou výzev v minulosti, které je předcházely. Novou legislativu vítáme, přispívá k lepšímu definování vztahů, práv a povinností účastníků pojistného trhu a znamená také výrazný posun ve prospěch ochrany spotřebitele,“ uvedl pro novoroční anketu Pojistného obzoru.

Ing. Vlastimil Navrátil z ČPP zase v souvislosti se vstupem ČR do EU poukazoval na zvýšené nároky na tzv. klientský přístup. „Pojišťovna bude muset svoje činnosti provozovat rychleji, pružněji a hlavně průhledněji, nejen v zájmu klienta, ale hlavně svého dobrého obchodního jména,“ uvedl. Na nové podmínky a příchod konkurence se intenzivně připravovala také největší česká pojišťovna. „Vstupem ČR do EU se domácí pojistný trh ocitne ve zbrusu novém a především ostřejším konkurenčním prostředí. Česká pojišťovna nechce nic ponechat náhodě a již delší dobu se připravuje zejména v oblasti zefektivnění procesů a zkvalitnění servisu pro zákazníky. Chceme být společností poskytující služby na úrovni světové špičky,“ uvedl generální ředitel České pojišťovny Ladislav Bartoníček. Oproti tomu Tomáš Nidetzký z ING NN ostřejší konkurenci neočekával. „Zahraniční pojišťovny, které chtěly být přítomny na českém trhu, zde již působí,“ uvedl. 

Startovní pozice

Stav vyspělosti pojistného trhu lze posuzovat zejména podle podílu hrubého předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách. V ČR tato míra dosahovala v době přistoupení k EU cca 4 %, v EU to bylo v průměru 9 %. Nicméně sektor vykazoval značnou dynamiku růstu předepsaného pojistného. Za stabilní ho lze považovat i díky tomu, jak se vyrovnal s povodněmi v letech 1997 a 2002. Pojišťovny se chtěly nejen v souvislosti se vstupem do EU zaměřovat na rozvoj životního pojištění tak, aby dosahovalo úrovně běžné v západních státech. Očekávaly, že se po vzoru západoevropských zemí bude jeho podíl na celkovém hrubém předepsaném pojistném zvyšovat. V roce 2004 činilo v ČR hrubé předepsané pojistné neživotního pojištění 63,7 mld. Kč a životního pojištění 41,1 mld. Kč.

Nový prezident

Novým prezidentem ČAP se stal Ing. Ladislav Bartoníček, MBA, generální ředitel České pojišťovny. Rozhodlo o tom Prezidium ČAP dne 31. 3. 2004. Mezi prioritní úkoly asociace v té době patřila aplikace nových právních předpisů, důchodová reforma, evropská integrace a pojištění motorových vozidel. Po třech volebních obdobích tak vystřídal ve vedení asociace Ing. Vladimíra Mráze, který se na činnosti asociace podílel dále v pozici viceprezidenta a také jako zástupce ČAP v CEA.

Mezinárodní angažmá

Přistoupením ČR do EU se logicky změnil charakter práce zástupců asociace v jednotlivých výborech CEA s tím, jak se změnil status členství. Bylo nutné ve větší míře sledovat dění a přípravu evropské legislativy, vydávat kvalifikovaná stanoviska na základě postojů a připomínek členských pojišťoven. To do velké míry ovlivnilo rozsah evropské agendy v rámci asociace a také v Pojistném obzoru se objevuje nová rubrika: INFO z Evropské unie. 

Už v roce 2004 ČAP hostila výroční zasedání CEA v roli spoluorganizátora. Přípravy na tuto akci začaly rok před zmíněným zasedáním. Nakonec se do Prahy sjelo 150 účastníků ze 30 národních asociací pojišťoven. Statutární zasedání CEA proběhlo dne 18. června 2004 dopoledne, kdy v jeho průběhu byl schválen strategický plán do roku 2007, roční plán pro následující rok i změny v prezidiálním výboru. Mezi priority mezinárodní asociace patřila Solventnost IIči mezinárodní účetní standardy. Další velmi diskutovanou oblastí byl rovný přístup mužů a žen k nabídce produktů a služeb, který byl obsažen například v motorové směrnici. Odpoledne se konala odborná konference pod názvem Nový regulatorní rámec EU – výzvy pro evropské pojistitele. Prezident ČAP Ladislav Bartoníček zde zdůraznil princip jedné licence. Podle něj jsme díky zapojení ČAP v rámci CEA získali důležitou podporu např. v oblasti využívání jednotného trhu i výhody pro pojistníky. Slavnostní zakončení celého zasedání proběhlo večer v paláci Žofín, kterého se účastnil také například Pavel Telička, český komisař v EU. 

Reflexe

Po překotných legislativních úpravách nutných pro hladký vstup ČR do EU přichází jisté vystřízlivění a hodnocení úrovně regulace, kterou toto členství obnáší. Vladimír Mráz v rozhovoru pro Pojistný obzor uvedl: „Faktem je, že 80–90 procent legislativy se tvoří v Bruselu. Z tohoto důvodu je v zájmu českého pojistného trhu, aby se podílel již na přípravě směrnic a jiných právních aktů. Evropské pojišťovny prosazují zjednodušení regulace i dohledu. Podporují ochranu spotřebitele či rozvoj vnitřního trhu. Na druhou stranu je nutná analýza přínosů pro klienty s ohledem na náklady,“ uvedl s tím, že více informací, ve kterých se klient neorientuje, nemusí být výhrou. Upozornil, že přínosy je třeba hlídat u každého jednotlivého návrhu a že k přeregulaci může dojít i v rámci implementace do národní legislativy.

Na počátku 21. století je velkým tématem evropského pojistného trhu Solventnost II, tedy změny, které čekají pojišťovnictví v oblasti řízení rizik a kapitálové přiměřenosti. Témata jako upisování rizik, modelování přírodních katastrof, jednotný dohled nad pojišťovnictvím vyžadovala pozornost všech zúčastněných. Také ČAP se této otázce velmi intenzivně věnuje, což v roce 2008 vyústilo dohodou se společností Deloitte. Výsledkem bylo jmenování funkce manažera pro speciální pracovní skupinu, jímž se stal Jiří Fialka. Jeho úkolem pak bylo sledovat a komunikovat s pojišťovnami vliv aplikace směrnice a promítnutí relevantních požadavků do budoucí české právní normy. 

Dalším klíčovým dokumentem byla Zelená kniha o politice v oblasti finančních služeb. Tento zásadní dokument se zabývá integrací finančních trhů. Jeho cílem bylo dosáhnout kýžených efektů v oblasti konkurence schopnosti Evropy i v Evropě. Někteří Zelenou knihu označují za program konsolidace, který by měl zaručit lepší stabilitu a rozsáhlou restrukturalizaci evropského finančního prostředí, které bylo ovlivněno nastalou přeregulací i protichůdnými úpravami. 

Ladislav Bartoníček, prezident ČAP, to komentoval takto: „Zdá se, že v EU nyní dochází k silné reflexi kvality regulace. Máme možnost se na tomto podílet. Strategii řízení evropské normotvorby musíme zlepšit, aby vedla k rozkvětu podnikatelé sféry,“ uvedl a poukázal na to, že je nutné snižování nákladů souvisejících s  aplikací předpisů a zvyšování právní jistoty. Kritikou na účet českých legislativců nešetřil ani Ing. Jaroslav Mlynář z Generali pojišťovny: „Nemohu se zbavit dojmu, že v mnohých případech jsme v ČR papežštější než papež. Mnohé analogické předpisy například na Slovensku mnohem lépe vyhovují každodenní praxi.“ Vladimír Mráz z Kooperativy k tomu dodal: „Některé změny souvisící s novou legislativou jsou pro pojišťovny poměrně náročné. Zejména změny související s aplikací zákona o pojistné smlouvě a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích znamenají úpravy smluv, registraci zprostředkovatelů, jejich prozkoušení, rozšíření informačních povinností.“

Objevují se také hlasy, které poukazují na fakt, že vstup ČR do EU znamenal úbytek několika miliard pojistného, které jsou realizovány mimo český trh. České společnosti využívají možnost podnikat v zahraničí omezeně a naopak dochází k odlivu korporátní klientely, kdy se některé mezinárodní koncerny pojišťují na jejich domácích trzích. 

Bod zlomu životního pojištění

Od roku 2005 se odborníci zamýšlejí nad vývojem a zpomalením růstu životního pojištění. Za pozitivním vývojem v 90. letech stál vstup nových nadnárodních pojišťoven, zejména jejich know-how a drive, se kterým na trh přicházely. Zároveň po krachu některých bank řada lidí převedla své úspory do jednorázově placených životních pojištění. Další vzpruha přichází v podobě zavedení daňové podpory. Bohužel v roce 2005 jsou životní pojišťovny v situaci, kdy je trh rozdělen a efekt daňových výhod pomalu pomíjí. Bankovní sektor je stabilizovaný a potenciál anonymních vkladů související s likvidací anonymních vkladních knížek byl vyčerpán. Navíc poklesly základní úrokové sazby s dopadem na technickou úrokovou míru a výnosy z investic, narostla také konkurence ostatních finančních produktů. Narůstá také objem půjček a tím pádem klesají možnosti domácností pro jiný druh investic. Nasycenost trhu potvrdil i výzkum VŠE v roce 2008. Životní pojištění se tak ocitá na rozcestí a čeká na vzpruhu, kterou řada odborníků spatřuje ve spolupráci se státem na důchodové reformě. 

Důchodová reforma

Pojišťovny zastávají názor, že z důvodu perspektivy demografických změn je první pilíř jako zdroj starobních důchodů ve stávajícím rozsahu neudržitelný. Důchodová reforma musí zahrnovat doplňkové systémy, k nimž patří životní pojištění,“ uvedl pro Pojistný obzor Tomáš Nidetzký z ING NN. Podle něj si občané více uvědomují nutnost spořit si na stáří a cítí napětí důchodové reformy, což je také téma pro spolupráci pojišťoven se státem. Na to samé poukázal také Ing. Jaroslav Mesršmíd. Podle něj se na počátku 21. století stát dostává do role partnera pojišťoven, nicméně je nutné vyřešit otázky, co bude hradit stát a co jednotlivec sám přes fungující finanční trh. „Je ve společenském zájmu, aby soukromý sektor vstupoval do oblastí, jako je zabezpečení ve stáří, které dříve náležely státu,“ uvedl s tím, že je předmětem debat, zda by mělo jít o doplněk, nebo alternativu k důchodovému pojištění, a nelze očekávat, že pojištění bude fungovat jako sociální systém. Zároveň upozornil, že ani všechna rizika nejsou pojistitelná.

Řešení penzí

Na konci roku 2005 se k tomuto tématu uskutečnil mezinárodní tripartitní seminář, který uspořádalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Prezident ČAP, Ladislav Bartoníček, na statistikách demonstroval nárůst pojistného i technických rezerv životního pojištění a vyzdvihl význam daňového zvýhodnění tohoto produktu pro vytváření úspor na stáří. „Aktivita penzijních fondů v ČR představuje 15 procent depozit obyvatelstva, v EU15 je to 40 procent a předpokládá se, že dojde k dalšímu nárůstu až na 50 procent v polovině tohoto století,“ uvedl. Za nedostatečnou však označil aktivitu zaměstnavatelů. Zdůraznil, žepenzijní připojištění může mít velký význam na podílení se na příjmu důchodců. „Pojišťovny mohou v rámci důchodové reformy nabídnout stabilitu a bezpečnost odvětví, sofistikované a osvědčené produkty, vedení klientských účtů, doplňková pojištění, výplatu anuit a krytí pojistných potřeb seniorů,“ dodal Ladislav Bartoníček s tím, že pojišťovny od státu očekávají zvýšení odečitatelných limitů, případně zavedení přímé finanční podpory. „Potřebujeme masový pilíř na stáří podporovaný státem pro naprostou většinu produktivní populace. Musí jít o jednoduchá a srozumitelná institucionální uspořádání,“ upřesnil.

Spolupráce s policií

Zástupci ČAP neustále rozšiřují spolupráci s policií v oblasti zvýšení efektivity při ochraně majetku, života a zdraví občanů. Další oblastí, které se obě instituce intenzivně věnují, je prevence v oblasti pojistných podvodů a výměna informací při likvidaci pojistných událostí. Význam řešení pojistného podvodu roste. Pojistný podvod způsoboval pojišťovnám velké ztráty. Podle expertů šlo až o 10 procent neodhalených podvodů na celkovém vyplaceném pojistném plnění v evropském měřítku. Kontinuálně rostl i počet zaznamenaných trestných činů, kdy v roce 2004 to bylo přes tisíc případů. Proto bylo nutné usilovat a rozvíjet i další spolupráci na národní i nadnárodní úrovni. 

Důležitým milníkem v boji proti pojistnému podvodu bylo zakotvení trestného činu pojistného podvodu v právním řádu ČR při novelizaci trestního zákona v roce 1998. Šlo o významný předěl, který vedl k aktivaci orgánů činných v trestním řízení i pojišťoven. ČAP také připravila metodickou příručku, kde byly prezentovány zahraniční zkušenosti s odhalováním, které mohli zaměstnanci pojišťoven používat v rámci prevence, vyšetřování a indikace pojistného podvodu. Policejní prezidium se zavázalo k účasti širokého spektra policistů. Krom oddělení vyšetřování pojišťovny mohly počítat s podporou obvodních oddělení, dopravní služby, ale i cizinecké policie. 

Jednotný dozor

Vstup naší země do EU měl vliv i na fungování státního dozoru. Na základě inspirace ověřenou praxí v dalších evropských zemích dochází k integraci dozorových institucí. Sloučení čtyř dozorových institucí do jedné bylo náročným projektem. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka k tomu poznamenal, že sloučením dojde k urychlení práce dozorového orgánu v zájmu udržení kvality dohledu. Zároveň poukázal na to, že dojde k lepšímu oddělení odpovědností, kdy ministerstvo financí zůstane autorem zákonů a ČNB pak přebere veškerý dohled, čímž by mělo dojít k eliminaci šedých zón, na které nikdo nedohlížel. Vyzdvihl také očekávané úspory nákladů za provoz úřadů.

Zajímavý pohled pak přináší rozhovor s Karlem Gabrhelem, nově jmenovaným ředitelem sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami ČNB, který krom jiného srovnává pojišťovnictví a bankovnictví, přičemž uznává některé odlišnosti. „Podle mého názoru je však žádoucí do budoucna sjednocovat některé regulatorní požadavky u všech regulovaných finančních institucí, které by se v případě bank a pojišťoven nemusely výrazně lišit,“ uvedl a dodal: „Systém regulace pojišťoven bývá zpravidla o něco volnější. V případě České republiky je možná tento rozdíl citelný až příliš.“ Hodnotil také spolupráci s ČAP, kde spatřoval široké pole působnosti: „Zároveň si uvědomuji, že v současnosti ČAP trochu mění svůj charakter, takže vzájemné vztahy se budou vyvíjet tak, jak přichází nové podněty.“ 

Restrukturalizace ČAP

Asociace má možnost se po legislativní smršti nadechnout a zhodnotit svou dosavadní činnost. Po deseti letech se tak mění kodex pojišťovnictví. Práce na jeho novém znění byly zahájeny na počátku roku 2005. Bylo nutné zohlednit například nový obchodní zákoník a úpravu srovnávací reklamy nebo zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích. Dochází také ke zpřesnění role asociace při řešení stížností na porušení kodexu, kdy je zřízen tzv. etický výbor. Na žádost prezidia byla rovněž doplněna pasáž, která upravovala chování pojišťoven při výběrových řízeních a měla zamezit přetahování klientů zprostředkovatelem, který přechází z jedné pojišťovny do druhé. 

Na květnovém zasedání prezidia ČAP v roce 2006 byl jmenován jejím generálním tajemníkem Ing. Tomáš Síkora. Jeho cílem bylo zásadně změnit komunikaci se státní správou, zejména Českou národní bankou a ministerstvem financí. „Chci intenzivněji a šířeji spolupracovat na tvorbě nové legislativy nejen v oblasti českého práva, ale především v mezích možností přípravy směrnic EU. ČAP by měla být vnímána jako vlivná, ale zároveň diskusi otevřená a respektovaná instituce,“ uvedl při svém jmenování Tomáš Síkora s tím, že pod jeho vedením dojde ke změně principů práce v sekcích ČAP. Asociace tak prochází personálním, ekonomickými tematickým auditem. Jeho cílem má být méně papírování a více manažerského a firemního styku s větší odpovědností za výsledek. Byl rozšířen provoz extranetu, tak aby docházelo k rychlejšímu a efektivnímu sdílení informací. „Z ČAP chci vytvořit moderní instituci s kompaktním týmem, jasně stanovenými interními prioritami a schopností racionalizovat svoji činnost a s potřebnou vůní pro partnery,“ dodal. 

Kromě implementace evropské legislativy bylo v dalších letech nutné se více soustředit na rozvoj soukromého zdravotního pojištění, příležitosti a otázky důchodové reformy, modelování katastrofických rizik souvisejících s přírodními živly. Díky aplikaci zákona o zprostředkovatelích a likvidátorech je také nezbytné se více zaměřit na zkoušky odborné způsobilosti. 

S úpravou priorit i vedení asociace byly provedeny změny, které se týkaly vnitřní organizace ČAP a upravovaly činnosti jednotlivých sekcí. Sekce obchod a marketing byla rozdělena do dvou samostatných útvarů: marketing a PR; obchod. Pojištění odpovědnosti pak přešlo pod stálou pracovní skupinu pojištění majetku, která fungovala v rámci sekce neživotního pojištění. Pro sekci evropské legislativy byl přijat samostatný pracovník v návaznosti na práci legislativní sekce. Sekce pojistného podvodu nahradila původní kancelář pro řešení pojistných podvodů. Sekci vzdělávání pak byla odebrána publikační činnost. Redukován byl jak počet sekcí, tak také pracovních skupin, které měly fungovat pouze na časově omezenou dobu k vyřešení dílčího problému. Zrušen byl také Certifikační institut ČAP. Na tyto změny navazovaly i personální změny, kdy byla ukončena spolupráce s pěti zaměstnanci sekretariátu asociace. Restrukturalizace vyústila jednáním prezidia v březnu 2007, které schválilo úpravu stanov, kdy dochází ke zpřesnění role prezidia i výkonného ředitele ČAP (původně generálního tajemníka) ve vazbě na provoz a činnost asociace.

Na přelomu října a listopadu 2006 dochází také k přesunu sídla ČAP. Důvodem je snížení ceny za pronájem a vytvoření lepších podmínek pro kompaktnější komunikaci. Mění se také identita ČAP tak, aby byla vnímána jako moderní a komunikující instituce s odkazem na tradiční hodnoty. ČAP získává i nové logo, zachována je jeho barevnost a novým rysem se stává symbol deštníku, přičemž Č odkazuje na komunikující osobu.

Nové logo ČAP

Na to navazuje vytvoření nového webu a vlastního informačního systému. K větší informovanosti dochází i směrem k široké veřejnosti v otázce vybraných pojistných produktů. V roce 2008 ČAP vyhlásila únor měsícem životního pojištění. Každým rokem ve stejnou dobu hodlá občany seznamovat s vybraným druhem pojištění. Jedním z prvních bylo právě životní pojištění. Vzniká tak nový web www.pojistizivot.cz, který obsahuje aktuální nabídku jednotlivých produktů členských pojišťoven. Někteří členové v rámci kampaně dokonce poskytovali různé benefity u nově sjednaných pojistek. Smyslem kampaně bylo vyvrátit nejčastější mýty s ním spojené a poukázat na jeho podstatu: zabezpečit blízké. ČAP také vypracovala pro klienty přehledné infolisty – charakteristiky jednotlivých druhů životního pojištění –, které zavěsila na svých webových stránkách. K využívání těchto materiálů se přihlásily i členské pojišťovny. 

Poslední číslo Pojistného obzoru roku 2007 informuje o tom, že časopis začne vycházet jako čtvrtletník o 12 stranách. Posouvá se od zpravodajské role do role hodnoticí a rozborové. Má obsahovat více výkladových autorských článků a polemik z oblastí ekonomiky, trendů atp.

Klient jako spotřebitel především

Vývoj asociace v období jejích prvních 10 let shrnul Vladimír Mráz: „Když asociace v roce 1993 vznikla, hrála roli profesního sdružení, které se snaží v rámci trhu vytvořit nějaké standardy chování a dělá pro své členy užitečné věci, například vydává časopis a předává chybějící know-how. Velký vliv měla asociace také na utváření legislativy. Podílela se na desítkách norem, které určují podmínky, v jakých pojišťovny dnes fungují. Asociace udělala velký kus práce. Tak jak se měnila legislativa a situace na trhu, i ČAP procházela určitým vývojem a současná forma je jejím logickým pokračováním,“ uvedl s tím, že zákazníci jsou daleko více informovaní a orientují se v základních typech pojištění, nicméně český spotřebitel mnohdy přistupuje k informacím povrchněji, než by bylo žádoucí. Rozhoduje se podle ceny a není zvyklý zkoumat podmínky, kvalitu a celkový obsah služby. „Doba se podstatně zrychlila a pojišťovny musí počítat s tím, že je klient čím dál tím méně ochoten někam chodit a investovat svůj čas nebo na cokoliv čekat, což se promítá zejména do likvidace,“ dodal Vladimír Mráz. Jeho slova potvrdil i Marek Venuta z UNIQA: „Klient se za uplynulých 10 let emancipoval. Ví, co chce, a zná své možnosti. Není ochoten se přizpůsobit nabízeným produktům a právem žádá na pojišťovnách, abysvoji nabídku přizpůsobily jeho potřebám a preferencím.“

O tom, zda se ČR stane součástí EU, rozhodli občané 13. a 14. června 2003 v referendu. Přes 77 % hlasujících (41,73 % ze všech oprávněných voličů) členství podpořilo. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii Česka. Úspěch integračního projektu lze hodnotit z různých pohledů, jedním z nich je názor občanů. Polovina Čechů hodnotí zpětně vstup do Evropské unie pozitivně (průzkum agentury NMS Market Research z května 2003). Negativně naopak hodnotí vstup do EU 38 procent lidí. Češi od začátku patří k zemím, které se k integraci staví poměrně rezervovaně. Navzdory tomu, že hospodářské benefity bývají často označovány jako jedny z největších výhod vstupu do EU, z průzkumů vyplývá něco jiného. Za největší pozitiva EU označují Češi především svobodu cestování, studia a práce. Pro klienty pojišťoven znamenal vstup ČR do EU především přínosy v oblasti zkvalitnění a zrychlení služeb – došlo ke zvýšení limitů u povinného ručení a zkrácení lhůt pro vyřízení pojistných událostí. České pojišťovny musely také reagovat na konkurenci, zvýšené požadavky v oblasti informovanosti spotřebitele a zprostředkovatelské činnosti, zejména ve zlepšování odbornosti. Více je také sledováno, zda jsou pojišťovny schopny dostát svým závazkům, to vše v zájmu spotřebitele.

Štítky:

Další články autora

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Mgr. Monika Haidinger

5 let součástí evropského jednotného trhu

5 let součástí evropského jednotného trhu

Mgr. Monika Haidinger

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Mgr. Monika Haidinger

Být „phygital“

Být „phygital“

Mgr. Monika Haidinger

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!