Pojišťovny mají v zelené transformaci klíčovou roli

Letos jste po šesti letech opustil post prezidenta Insurance Europe. Jak na tyto roky vzpomínáte? Jakou cestou se podle Vás bude pojišťovnictví ubírat? A jak hodnotíte současné trendy a vývoj?

Převzít předsednictví Insurance Europe pro mě bylo velkou ctí. Snažil jsem se zohlednit potřeby a očekávání všech členů Insurance Europe nezávisle na velikosti země, kterou reprezentují. Každý stát má svá specifika a je důležité, aby pojišťovnictví vystupovalo prostřednictvím Insurance Europe na úrovni EU jednotně. Michaela Koller, generální ředitelka Insurance Europe, sehrála v těchto úkolech klíčovou roli.

Výzvy, jako je zvýšený výskyt přírodních katastrof, kybernetické hrozby a demografické změny, jsou pro pojišťovnictví příležitostí, kdy může prospět společnosti. Bohužel se stále častěji setkáváme s důsledky toho, že tvůrci legislativy plně nerozumí tomu, jak naše odvětví funguje. Proto bude i nadále naším úkolem vysvětlovat, jak funguje náš obchodní model a jaké pozitivní dopady můžeme mít v našich zemích prostřednictvím nabídky finanční ochrany, poskytováním poradenství v oblasti snižování rizik a prostřednictvím našich významných investičních schopností.

Může přísnější regulace sblížit evropské trhy?

Evropské trhy regulace nesblíží, pokud působí buď jako překážka pro ochranu, kterou pojišťovny nabízejí, nebo pro jejich schopnost investovat do ekonomiky. Místo toho je třeba se zaměřit na tři klíčové cíle: zvyšovat prosperitu občanů EU, stimuloval růst, inovace a konkurenceschopnost firem v EU a uspokojovat obrovské potřeby EU v oblasti klimatu, digitálních a dalších investic. Pokud dosáhneme toho, že pomůžeme zvýšit disponibilní příjmy obyvatel, diverzifikovat financování podniků v EU a vytvořit prostředí pro růst podniků v EU, vznikne silnější jednotný trh.

Česká asociace pojišťoven se často zabývá problematikou samoregulace a řízení distribuce pojištění. Jak v tomto ohledu hodnotíte evropský trh?

Pokud jde o distribuci pojištění, mělo by být politickou prioritou podpořit snížení regulační byrokracie, aby se dosáhlo zjednodušení pro investory. Samoregulace je bezesporu jedním z užitečných způsobů, jak chránit oprávněné zájmy spotřebitelů a zároveň implementovat standardy odvětví, které jsou v praxi proveditelné.

V současné době se nejen pojišťovnictví potýká s nestabilním ekonomickým prostředím. Jak těmto tlakům odolává a co lze dělat do budoucna?

Covid a válka na Ukrajině ukázaly, jak globalizace v posledních desetiletích učinila evropskou ekonomiku závislou na vnějším světě. Nyní vidíme mnoho deglobalizačních trendů, které ovlivní i naše odvětví. Spolu s rostoucími náklady na pracovní sílu danými nedostatkem pracovních sil především ve střední a východní Evropě budou tlačit na inflaci. Pojišťovnictví se v minulých letech ukázalo jako velmi odolné. Nyní se odvětví vyrovnává s těmito výzvami tím, že nabízí nová pojistná řešení a usiluje o větší efektivitu ruku v ruce s lepší uživatelskou zkušeností. Umělá inteligence již je a ještě více bude nedílnou součástí našeho hodnotového řetězce. V našem podnikání budeme svědky také mnohem větší vertikální integrace, tedy propojení pojišťoven s poskytovateli služeb v rámci klientských ekosystémů.

Dalšími naléhavými výzvami jsou změna klimatu a její dopady nebo důsledky demografického vývoje na společnost. Může být pojišťovnictví hybatelem změn? Jaké konkrétní kroky podniká a v čem vidíte potenciální překážky jeho větší angažovanosti?

Pojišťovnictví je s největší pravděpodobností jedním z největších hybatelů změn! Proč? Udržitelná restrukturalizace ekonomiky a společnosti je obrovskou transformací, někdy se hovoří o další průmyslové revoluci. To samozřejmě vyžaduje také odpovídající velké investice. A skutečnost je taková, že pojišťovnictví je s 11 miliardami eur spravovaných aktiv největším institucionálním investorem v Evropě. Zda se zelená transformace podaří, závisí také na tom, zda pojišťovnictví dokáže tyto prostředky nasměrovat správným směrem. Tok kapitálu, který by měl do zelené transformace směřovat, však v současné době celosvětově stagnuje. Příčiny stagnace jsou zejména riziko greenwashingu, nejistá očekávání návratnosti na dlouhodobé časové ose, dlouhá doba zpracování rozšíření obnovitelných zdrojů energie a geopolitické krize, které odvádějí pozornost od klimatické krize.

Demografický vývoj je jasný, populace Evropy stárne a mění se struktura klientů pojišťoven a jejich potřeby. Další fenomén posledních let je migrační vlna do Evropy. Na to pojišťovny reagují v rámci své produktové nabídky a zde velmi oceňuji např. zavádění nových produktů dlouhodobé péče v České republice.

V Rakousku je soukromé zdravotní pojištění doplňkem zákonného veřejného zdravotního pojištění. Jak hodnotíte přínosy pro Váš zdravotní systém?

V Rakousku je v podstatě celá populace dobře zajištěna veřejným zdravotním systémem – a to je dobře! Jako soukromé zdravotní pojišťovny navazujeme na tento fungující systém veřejného zdravotnictví a vnímáme se jako doplňkový partner, který nabízí další služby.

Zároveň si uvědomujeme, že téměř všechny systémy zdravotní péče v Evropě čelí značným výzvám. Stárnoucí populace, stále rostoucí náklady na zdravotní péči díky novým lékařským poznatkům a službám a často nesprávné stanovení priorit: v Rakousku bylo v loňském roce poprvé vynaloženo na zdravotní péči více než 50 miliard eur, ale bohužel pouze dvě procenta z této částky byla vynaložena na prevenci.

V souladu s tím – a to je dobrá zpráva – mnozí Rakušané přebírají odpovědnost: 4 z 10 (38 %) konstatovali, že zdraví je pro ně prioritou, a rozhodli se uzavřít soukromé pojištění pro jeho další výhody a služby.

Z hlediska celostního systému zdravotní péče je to obzvláště důležité zdůraznit: soukromé zdravotní pojištění v Rakousku významně přispívá ke snížení zátěže zdravotnického systému, a to stejně jak v oblasti nákladů, tak i v oblasti kapacity. Díky rakouskému systému každý pacient v soukromé nemocnici de facto šetří peníze veřejného sektoru, a tedy rakouských daňových poplatníků.

Jak podle Vás ovlivní výsledky evropských voleb klíčové právní předpisy pro pojišťovnictví? Měli bychom se obávat přísnější regulace v zájmu ochrany spotřebitele?

Evropské volby jsou pro všechny pojišťovny a Insurance Europe jako jejich zástupce vždy specifickým okamžikem. Vzhledem k značné fluktuaci europoslanců je bohužel vždy nutné začít znovu vysvětlovat specifika našeho odvětví.

Jedním z klíčových zájmů evropských zákonodárců by měla být konkurenceschopnost. Regulace, která v tomto kontextu funguje ve prospěch pojišťovnictví, není automaticky v rozporu s ochranou spotřebitele. Naopak, zjednodušení některých regulatorních požadavků, jako je například zveřejňování informací, by zákazníkům nesmírně prospělo, protože by jim poskytované informace byly srozumitelnější a urychlily by proces sjednávání smluv.

Existují oblasti, v nichž se česká a rakouská pojišťovací asociace shodují, pokud jde o témata, kterým jste se věnovali na zasedáních Insurance Europe? Jak byste popsal rozdíly či podobnosti mezi našimi trhy?

Rakouská a česká asociace pojišťoven úzce spolupracují mezi sebou a s asociacemi z ostatních trhů střední a východní Evropy s cílem prosazovat specifické zájmy pojišťovnictví v našem regionu. Mám pocit, že ve většině oblastí jsme vždy dokázali mít společný názor. Aktivní přístup české asociace, reprezentované Janem Matouškem, byl vždy velmi oceňován.

Český a rakouský trh jsou si velmi podobné, vždyť hlavní zahraniční pojišťovny po sametové revoluci přišly do České republiky právě z Rakouska. Český trh je velmi rozvinutý a jediné zásadní rozdíly v nabízených produktech jsou dány legislativním rámcem, který neumožňuje českým komerčním pojišťovnám nabízet soukromé zdravotní pojištění nad úroveň základních krytí jako denní dávky. Z vlastní zkušenosti vím, že český pojistný trh je také technologicky velmi vyspělý a mnoho vyvinutých myšlenek lze využít i v Rakousku.