Zatímco pro některé oblasti není žádné specifické vzdělání potřebné, pro jiné pozice je potřeba disponovat potřebným ekonomickým, matematickým, právním či jiným (mnohdy vysokoškolským) vzděláním. Pomineme-li fakt, že samotné vzdělání, resp. titul, není vždy automaticky zárukou kvality kandidáta, jedná se obvykle o základní vstupní filtr sloužící pro stanovení kvalifikačních požadavků v rámci výběrových řízení.
Základní otázkou, na které se neshodnou ani představitelé tuzemských univerzit, je ta, do jaké míry má být vysokoškolské vzdělání šito na míru požadavkům praxe. V posledních letech je přitom možné pozorovat jasný trend směřující také k dovednostem (a nikoliv pouze znalostem) absolventů. Současně jsou si však vysoké školy vědomy, že by se neměly stát pouhou líhní praktiků, ale že by měly vždy nabízet něco navíc.
Nabídka vzdělání
Pokud jde o tuzemské veřejné vysoké školy, je nabídka vzdělání se zaměřením na jednotlivé oblasti pojišťovnictví relativně široká. Mezi obory, které se výhradně nebo zčásti zabývají pojišťovnictvím, patří např. obor bankovnictví a pojišťovnictví na VŠE (Fakulta financí a účetnictví), obor finanční a pojistná matematika na Univerzitě Karlově (Matematicko-fyzikální fakulta), obor bankovnictví, peněžnictví, pojišťovnictví na Slezské univerzitě (Obchodně podnikatelská fakulta), dále pak obory zahrnující finance, resp. finance a finanční služby, včetně pojišťovnictví (Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Technická univerzita v Ostravě, Mendelova univerzita v Brně a další). Vedle nabídky veřejných vysokých škol velmi často nabízejí programy zaměřené na finanční sektor (bankovnictví, pojišťovnictví apod.) rovněž soukromé vysoké školy. Vedle oborů blíže zaměřených na sektor pojišťovnictví existuje řada oborů obecnější povahy, v rámci nichž jsou vyučovány předměty zaměřené na pojišťovnictví. Širokou nabídku těchto předmětů nabízí bez ohledu na jednotlivé fakulty např. VŠE (pojistná matematika; výpočty v pojišťovnictví; pojišťovnictví I a II; pojistná matematika; řízení rizik pojišťoven; účetnictví pojišťoven a další), dále pak Univerzita Karlova (pojišťovací právo; finančně-pojistná praxe; finanční a pojistná matematika; matematické metody v řízení solventnosti a účetním výkaznictví pojišťoven; pravděpodobnost pro finance a pojišťovnictví; účetnictví pojišťoven a další), Masarykova Univerzita (pojišťovnictví 1 a 2; pojišťovací právo; pojistná matematika; matematicko-statistické metody v pojišťovnictví a další), Univerzita Pardubice (finanční a pojistná matematika; pojišťovací transakce; řízení rizik v pojišťovnictví; výpočetní metody v pojišťovnictví; pojistná rizika; účetnictví pojišťoven a další), Slezská univerzita (finanční a pojistná matematika; pojišťovnictví; pojistná matematika), Západočeská univerzita (pojistná matematika; pojišťovnictví; pojistné právo a další) a další univerzity. Z uvedeného je zřejmé, že nejvýraznější zastoupení mají oblasti ekonomie, matematiky a práva, což ostatně koresponduje s vysokou praktickou využitelností v sektoru pojišťovnictví.
Anketa mezi pojišťovnami
V listopadu 2022 proběhla na tuzemském pojistném trhu krátká anketa, která se týkala mapování znalostí a dovedností absolventů a zjišťování zájmu pojišťoven o hlubší spolupráci s akademickou sférou. Pokud jde o otázku, zda znalosti a dovednosti absolventů odpovídají požadavkům praxe a zda pojišťovny oceňují rovněž teoretické znalosti získané v průběhu studia, většinová shoda panovala na tom, že pokud jde o základní požadavky, tyto absolventi obvykle splňují. Naopak byl poměrně často vytýkán deficit hlubších dovedností při práci se specializovanými systémy a programy (byť s nimi absolventi při studiu přicházejí do styku). Pokud jde o potenciál využitelnosti teoretických znalostí, tato problematika se v praxi projevuje dvojsečně. Na jednu stranu je oceňována možnost přinášení nových úhlů pohledu a přinášení nových řešení neovlivněných dlouholetou praxí (která nemusí být vždy tou nejvhodnější), na druhou stranu byly akcentovány potenciální obtíže spočívající v hrozícím odtržení teorie od praxe (šedá je teorie, zelený strom života). Vedle toho je z pohledu pojišťoven často velmi pozitivně akcentováno navazující sebevzdělávání čerstvých absolventů. Pokud jde o oblast spolupráce pojišťoven s akademickou sférou, panuje zde prakticky jednomyslná shoda na zájmu pojišťoven tuto spolupráci prohlubovat, a to ideálně v dlouhodobém horizontu. Jako možné formy spolupráce se nabízí pořádání společných workshopů, konferencí, přednášek apod., dále lze zapojit odborníky z praxe přímo do výuky, obvykle jsou pozitivně hodnoceny praxe studentů přímo v pojišťovnách apod. Z výsledků ankety je tedy patrné, že na straně pojišťoven existuje relativně vysoký zájem na propojení akademické a praktické sféry pojišťovnictví. V tomto ohledu osobně vnímám pozitivně měnící se přístup vysokých škol, které se snaží reflektovat tyto požadavky praxe do vnitřních procesů a stále častěji nabízejí možnosti pro vzájemnou interakci primárně teoretického a praktického pojetí pojišťovnictví.
