Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Nutná udržitelnost: Dopady ESG legislativy do sektoru pojišťovnictví

Doba čtení:

Doba čtení

7 min.

Přečteno:

Přečteno

636x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

100,00%

19. 05. 2023

7 min.

100%

0

Tento příspěvek si klade za cíl sumarizovat aktuální legislativní dění v oblasti ESG a ilustrovat konkrétní praktické scénáře, v rámci nichž pojišťovny musí či mohou zvažovat rozdílné ESG přístupy v rámci své současné a budoucí činnosti. Věnuje se také usazení legislativního rámce ESG pravidel do širšího veřejnoprávního a soukromoprávního rámce relevantního pro sektor pojišťovnictví a identifikaci možných sporných aspektů implementace ESG pravidel do chodu pojišťoven.

Legislativní základna ESG pravidel, která dopadají na dotčené subjekty (včetně pojišťoven), není jednotná a na unijní úrovni aktuálně dochází ke kombinaci několika nařízení a směrnic, včetně prováděcích nařízení Komise a navazujících metodik a výkladových materiálů. Pojišťovny si v průběhu let již zvykly na plnění některých povinností (veskrze reportovací povahy) plynoucích např. z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v oblasti finančních služeb („nařízení SFDR“), které přineslo primárně nové informační povinnosti pojišťoven vůči zákazníkům v rámci nařízením vymezených finančních služeb. Účastníkem finančního trhu (coby klíčovou entitou regulovanou nařízením SFDR) jsou mj. pojišťovny, které poskytují pojistné produkty s investiční složkou (tedy např. investiční životní pojištění). V rámci holdingových struktur přitom vedle samotných pojišťoven1 naplňují definici účastníka finančního trhu rovněž osoby odlišné od pojišťoven (např. tzv. investiční podniky). Nařízení SFDR bylo doplněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic („nařízení o taxonomii“), přičemž současně došlo k vnitřnímu provázání obou nařízení. Samotné nařízení o taxonomii přitom slouží primárně jako podpůrná klasifikační platforma pro environmentální cíle, a to nejen v sektoru pojišťovnictví. Pojišťoven se dále dotýká právní úprava obsažená dnes v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, vzešlá z transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami („směrnice NFRD“), která byla nedávno nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti („směrnice CSRD“). Směrnice CSRD současná pravidla nefinančního reportingu ve smyslu směrnice NFRD jednak rozšiřuje (zejm. v otázce rozsahu a skladby reportovaných informací) a dále blíže specifikuje (pokud jde např. o strukturu reportingu, tato bude zčásti nadále vycházet z nařízení o taxonomii, zčásti však dojde k přijetí nových prováděcích metodik a pokynů). Vedle uvedených základních předpisů bylo přijato několik prováděcích nařízení Komise a metodik, jejichž počet se v průběhu roku 2023 ještě rozšíří. V oblasti ESG je aktivní rovněž EIOPA, která je autorem řady doporučení2 k implementaci ESG do praxe pojišťoven, a dále Insurance Europe3. Nutno dodat, že pod ESG základnu rozhodně nelze řadit pouze výše uvedenou unijní, resp. transponovanou národní úpravu. V právním řádu lze totiž identifikovat další normy, které mají za cíl dílčí oblasti ESG (zejména z pohledu „S“ a „G“) podporovat. Právní úprava ESG tedy není nikterak homogenní a pro pojišťovny je klíčové identifikovat rozhodné zdroje.

Praktické dopady na činnost pojišťoven

Výše popsaná pravidla, která mají souhrnně směřovat ke společensky odpovědnému a environmentálně udržitelnému chování (nejen) pojišťoven, logicky pozvolna prorůstají do jejich činnosti. V některých případech jde o nezbytné změny plynoucí primárně z unijního práva, v jiných případech jde o aktivity převážně či zcela dobrovolné. Subjekty finančního sektoru (včetně sektoru pojišťovnictví) generují specifické pozitivní i negativní externality, které mohou být ve srovnání s jinými sektory (např. těžký průmysl z pohledu prvku „E“ apod.) zcela zanedbatelné, případně srovnatelné (typicky z pohledu „S“ a „G“). Pojišťovací sektor je současně vysoce konkurenční prostředí, v rámci něhož mnohdy nestačí pouze přiblížit se či vyrovnat těm nejlepším. Konkurence přitom logicky již několik let probíhá také na poli ESG pravidel. Z informací zveřejňovaných na internetových stránkách pojišťoven lze odvodit jejich různorodý přístup k této oblasti. Oblastí, do nichž ESG pravidla zasahují, existuje přitom celá řada. Pojišťovny budou např. v blízké budoucnosti nuceny via facti promítat do nastavení svých pojistných produktů (např. do majetkového pojištění, do různých odpovědnostních pojištění apod.) nadcházející a očekávané výzvy moderního světa (např. jde o trend elektrifikace, dále lze hovořit o solárním trendu, o trendu autonomního řízení, dále lze předpokládat nová rizika a nové kybernetické škody plynoucí z nárůstu digitalizace ve společnosti). Nejen tyto moderní trendy tedy pozvolna mění a dotvářejí pojistný trh, což však není nic překvapivého, neboť pojišťovnictví muselo čelit novým výzvám od nepaměti. Rozdílem je to, zda jsou tyto výzvy objektivní povahy a tržně odůvodnitelné, nebo jde o výzvy vzešlé z národní či nadnárodní normotvorby. Mezi konkrétní dopady ESG pravidel do činnosti pojišťoven lze řadit na jedné straně dopady standardní (tedy ty, s nimiž se vypořádávají rovněž ostatní společnosti). Vedle toho se pojišťovny budou muset potýkat s dopady specifickými (tedy těmi, které jsou spojeny s povahou jejich hlavní činnosti). Specifické dopady se nepochybně mohou promítat primárně v nabízených pojistných produktech, včetně nastavení pojistných a cenových podmínek. Favorizování nových ESG konformních technologií může mít v praxi několik protichůdných projevů. Na jedné straně může být podpora některých aktivit žádoucí jednak v důsledku ESG reportovací povinnosti a dále z pohledu konkurenčního, resp. PR. Na druhou stranu lze v některých případech předpokládat výrazný nárůst škodního potenciálu v případě ESG konformních produktů (co do četnosti, případně výše škod), což se logicky promítne do nárůstu pojistného.4

Právní limity

Výše uvedená legislativní platforma ESG pravidel pochopitelně neexistuje a ani v budoucnu nebude existovat izolovaně, ale je nezbytné ji zasadit do již existujícího poměrně širokého právního rámce, který dopadá na jednotlivé aspekty činnosti pojišťoven. V této souvislosti lze hovořit o objektivních právních limitech ESG, které slouží jako obecný korektiv. Konkrétní limity lze přitom identifikovat jak v rámci veřejnoprávní, tak v rámci soukromoprávní roviny. Veřejnoprávní rovina spočívá jak v existenci obecných korporátních pravidel, která musejí dodržovat právnické osoby (včetně pojišťoven), tak v existenci specifických odvětvových pravidel dopadajících pouze na sektor pojišťovnictví. V praxi pojišťoven již nyní klíčovou roli sehrávají právě odvětvová pravidla, která jsou oproti pravidlům obecným přísnější. Konkrétně jde především o pravidla obsažená v zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a v zákoně č. 17/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, a to včetně prováděcích vyhlášek ČNB. V praxi tato limitace spočívá v povinnosti pojišťoven dodržovat uvedené veřejnoprávní normy v rámci veškeré své činnosti (není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak), tedy rovněž např. v rámci implementace nových ESG procesů a pravidel do praxe. Obtížné pak může být stanovení rozhodného pravidla při případném střetu protichůdných norem. Soukromoprávní korektivy nejsou, na rozdíl od korektivů veřejnoprávních, příliš koncentrovány a je nezbytné je dovozovat (mnohdy pouze nepřímo) z několika souvisejících předpisů. Jako konkrétní příklady těchto limitů lze uvést to, že v rámci zavádění ESG pravidel do praxe je potřeba stále respektovat existující závazky (např. při modifikaci současných pojistných produktů) a dále pak např. normy pracovního práva (zejména v rámci roviny „S“ a „G“). Promítání změn plynoucích z ESG roviny do praxe je tedy v mnoha ohledech náročné s ohledem na neustálou potřebu posuzovat konkrétní změny rovněž optikou existujících právních limitů. V návaznosti na výše uvedené roviny je potřeba brát v potaz rovněž roviny související, kterými jsou např. rovina soutěžního práva, rovina daňová a další. Zavádění nových postupů do praxe bývá často náročné z hlediska právního compliance, nicméně právě v rovině ESG je tato náročnost násobná, a to právě v důsledku nesourodosti pravidel. Nutno však uvést, že to, do jaké míry bude tento proces probíhat, je do značné míry odvislé od přístupu pojišťoven k ESG jako takovému.

ESG jako trend

Zavádění nových ESG pravidel do praxe pojišťoven je proces, který není příliš sjednocen, neboť tomu tak ani být nemůže. Jednak je důležitý přístup jednotlivých pojišťoven k této otázce a dále je nezbytné brát v potaz skutečnost, že každá z pojišťoven je s ohledem na specifika nabízených produktů, specifika klientů apod. značně individualizovaná. ESG je však určitý trend, který je vhodné vnímat, neboť je nutné plnit alespoň právní úpravou stanovené minimální standardy, které pravděpodobně budou s postupem času narůstat. Zavádění ESG pravidel do praxe tak nemusí nutně být příliš komplikovaným procesem, a to zejména u těch pojišťoven, které zvolí právě cestu minimálních standardů. Opačný přístup může na druhou stranu pojišťovnám přinést konkurenční výhody. Stále je však třeba mít na paměti, že jakékoliv projevy ESG konformního přístupu je třeba posuzovat rovněž optikou souladnosti s obecným právním rámcem dopadajícím na sektor pojišťovnictví, což může být novou výzvou pro útvary compliance.

Tento text byl zpracován autorem v rámci programu Cooperatio/LAWS realizovaného v roce 2023 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Tzv. pravidla ESG (environmental, social and governance) týkající se primárně společensky odpovědného (jak v rovině sociální, tak v rovině interních správních mechanismů) a environmentálně udržitelného chování nejsou na úrovni Evropské unie ničím novým a převratným. Vnější projevy ESG pravidel jsou přitom v praxi relativně různorodé a do značné míry záleží na přístupu jednotlivých dotčených subjektů. Na jedné straně existují subjekty, pro které může být plnění ESG pravidel natolik obchodně významné, že na tomto pilíři intenzivně budují své produktové portfolio a svůj vnější obraz. Jiné subjekty mohou vnímat pravidla ESG jako druhotná, čemuž sice navenek uzpůsobí svůj přístup k jejich implementaci, avšak bez potřebných vnitřních projevů (v extrémním případě lze hovořit o greenwashingu).

 

1.K obchodním dopadům ESG investic v pojišťovnictví viz např. Bannier, Ch., Bofinger, Y. a Rock, B. Doing safe by doing good: ESG investing and corporate social responsibility in the U.S. and Europe. CFS Working Paper Series. 2019, č. 621 [online]. 2019 [cit. 2023-03-05]. Dostupné z: https://www.econstor.eu/bitstream/10419/200161/1/1668853329.pdf

2.Viz eiopa.europa.eu. EIOPA’s deliverables on sustainable finance [online]. 2023 [cit. 2023-03-01]. Dostupné z: https://www.eiopa.europa.eu/browse/sustainable-finance_en#eiopas-deliverables-on-sustainable-finance

3.K aktuálním aktivitám Insurance Europe viz např. insuranceeurope.eu. Long-term investment & sustainable finance [online]. 2023 [cit. 2023-03-02]. Dostupné z: https://www.insuranceeurope.eu/priorities/19/long-term-investment-sustainable-finance.

4.K obchodním dopadům rozdílných ESG přístupů viz např. Khovrak, I. ESG-driven approach to managing insurance companies’ sustainable development. In: Insurance Markets and Companies. 2020, č. 11, str. 42 an.

Ohodnotit článek

100,00%

Další články autora

Nutná udržitelnost: Dopady ESG legislativy do sektoru pojišťovnictví

Nutná udržitelnost: Dopady ESG legislativy do sektoru pojišťovnictví

JUDr. Roman Vybíral, Ph.D.

Akademický přesah pojišťovnictví

Akademický přesah pojišťovnictví

JUDr. Roman Vybíral, Ph.D.

Pro provoz autonomních vozidel je nutná příprava legislativy

Pro provoz autonomních vozidel je nutná příprava legislativy

JUDr. Roman Vybíral, Ph.D.

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!