Dokážete již pojmenovat zásadní rozdíly mezi českým a slovenským trhem?
Český a slovenský trh mají společnou historii, takže podobností je stále více než rozdílů. Český trh je však pochopitelně téměř třikrát větší a penetrace pojištění je zde asi o třetinu vyšší než na Slovensku. Oba trhy jsou velmi vyspělé a panuje na nich silná konkurence. Slovenským specifikem je, že kvůli menší velikosti trhu se zdejší hráči i zprostředkovatelé chovají oportunističtěji a vykazují nižší míru specializace. Mají také méně prostředků na investice do budoucnosti, například do technologií. Digitalizace většinou končí u porovnávání a sjednávání pojištění a už nedochází k propojení s pojišťovnou v oblasti poprodejních transakcí. V Česku je trh konkurenceschopnější, ale zároveň nabízí větší prostor pro specializaci a další růst.
Obecně platí, že čím více jdeme na západ, tím více se lidé pojišťují, a směrem na východ zájem klesá. Čím to je?
To je otázka spíše pro sociology. Historicky platí, že čím dál na východ jdete, tím více se lidé spoléhají buď na instituce – tedy stát –, nebo na rodinu a přátele – tedy svoji komunitu. Mají zkrátka menší ochotu vzít odpovědnost plně do vlastních rukou, což se promítá i do nižší propojištěnosti. Vidíme, že tento stav není dlouhodobě udržitelný, jelikož stát nedokáže v případě závažných katastrofických škod ztráty kompenzovat a zároveň nevytváří prostředí, které by podporovalo ty, kteří se chovají zodpovědně a riziko si pojistí. Další příčinou je nedostatečná finanční gramotnost. Pojišťovny na Slovensku nedokážou pokrýt toto téma tak efektivně, jako je tomu v Česku, kde vnímám silný přínos využívání fondu zábrany škod a iniciativu České asociace pojišťoven, která toto téma výborně pokrývá.
Která rizika podle vás čeští podnikatelé nejčastěji podceňují, přestože mohou mít zásadní dopad na fungování firmy?
Nejčastěji podceňují tři oblasti: riziko přerušení provozu, pojištění odpovědnosti a kybernetická rizika.
Mnoho firem si velmi důsledně chrání fyzický majetek – pojistí si halu, stroje nebo zásoby proti požáru či povodni. Uniká jim ale, že dodání nového specifického stroje nebo oprava prostor může trvat i rok. Výpadek výroby tak v konečném důsledku často generuje mnohem větší ztráty na ušlém zisku než samotná fyzická škoda na majetku. Na českém trhu je pojištění přerušení provozu nebo ztráty nájmu standardem, zatímco na Slovensku je jeho penetrace podstatně nižší.
Zcela samostatnou kapitolou jsou pak kybernetická rizika. Mnoho malých a středních firem žije v iluzi, že pro hackery nejsou zajímavé, protože „nejsou banka nebo korporát“. Opak je pravdou. Útočníci dnes používají plošné automatizované nástroje a ransomware (vyděračský software) cílí právě na zranitelnější střední podniky.
Když se podíváme na reálná čísla z trhu, počet kybernetických incidentů u českých firem roste meziročně o desítky procent. Pokud je útok úspěšný, průměrná doba odstávky podniku – kdy se nedostanete k datům, nefunguje vám účetnictví ani výroba – se pohybuje okolo 20 až 25 dní. To je téměř měsíc naprosté paralýzy. Průměrné náklady na vyřešení takového incidentu a obnovu dat se u středně velké firmy v Česku běžně šplhají k částkám mezi 3 až 5 miliony korun.
A to se bavíme jen o přímých nákladech na IT záchranu a výpadku tržeb, nepočítáme do toho případné pokuty od úřadů za únik klientských dat nebo ztrátu důvěry obchodních partnerů. Pro firmu bez kvalitního kybernetického pojištění a asistenčního IT servisu to dnes může být doslova likvidační.
Pojištění odpovědnosti za škodu se sice sjednává, avšak limity pojistného krytí nezohledňují riziko a jsou nízké. Za velmi zranitelný segment považuji malé a střední podniky, které sice pojištění odpovědnosti mají, ale častokrát jim chybí krytí finančních škod z profesní odpovědnosti. Takže i když mají „papír“, v případě škody je pojištění nepodrží.
U D&O pojištění manažeři a jednatelé často zapomínají, že v některých případech za svá manažerská rozhodnutí ručí celým svým osobním majetkem.
foto: © Goran Tačevski
Když zmiňujete pojištění odpovědnosti managementu – pojišťují se čeští manažeři a statutárové více než ti slovenští?
Jednoznačně ano. Přestože je pojištění odpovědnosti manažerů (D&O) na trhu přes dvacet let, stále nemá takové povědomí jako pojištění majetku. Objem tohoto pojištění v Česku je však násobně větší než na Slovensku. Souvisí to se strukturou průmyslu, kde je v ČR velký podíl malých a středních rodinných firem. V Česku navíc vidíme silný trend, kdy zakladatelé rodinných podniků střídají profesionální manažeři zvenčí. Zatímco na Slovensku se v rodinných firmách chyby stále spíše promíjejí nebo lidé nemají důvěru v soudní systém, v Česku je prostředí profesionalizovanější. Externí manažer již automaticky očekává, že D&O pojištění bude standardním benefitem v jeho manažerské smlouvě, jako tomu je v západní Evropě a USA.
Nástup profesionálních manažerů má tedy přímý dopad na trh. Co dalšího s Colonnade v Česku chystáte?
Plány máme velké. Chceme se více zaměřit na posílení naší značky u makléřů v regionech. Rádi bychom ukázali, že naše portfolio zdaleka nezahrnuje jen pojištění velkých průmyslových rizik, ale že máme skvělé produkty pro malé a střední podnikatele i pro fyzické osoby. Naším cílem je dostat se do povědomí každé makléřské kanceláře, která se těmto segmentům věnuje.
V posledních letech výrazně přibývá také klimatických škod. Promítá se to už do zájmu podnikatelů o pojištění, nebo stále převažuje reakce až ve chvíli, kdy škoda skutečně nastane?
Zaznamenáváme změnu k lepšímu. Podnikatelé si mnohem více uvědomují, že extrémní výkyvy počasí představují reálnou hrozbu pro jejich byznys. Stále však vidíme firmy, které situaci řeší až po první velké škodě. Naším úkolem je vysvětlovat tato rizika předem, pomáhat se včas připravit a nabízet kvalitní pojištění, které firmu chrání před finančními dopady přívalových dešťů, vichřic, povodní či krupobití.
ESG a udržitelnost se staly důležitým tématem řady firem. Odráží se už tento trend i v oblasti komerčního pojištění a při posuzování rizik?
Čistě z pohledu posuzování rizika, tedy pravděpodobnosti vzniku škody a jejího rozsahu, ne všechno, co je přínosem pro ESG, je zlepšujícím faktorem pro riziko, které na sebe pojišťovna přebírá. Například v případě instalace fotovoltaiky nebo nabíjecích stanic v budově se požární zatížení zásadně zvyšuje, takže i cena za riziko je vyšší. Nejsem odpůrce ESG, ale v případě pojištění ESG spíše cenu za riziko zvyšuje. Asi se shodneme, že dřevostavby jsou méně odolné vůči vlivům vody než stavby ze železobetonu. Pokud bychom měli zásadně více staveb z tohoto materiálu, naše portfolio by bylo více exponované, a tím pádem by byla i vyšší cena pojištění. Taktéž ESG certifikace zvyšuje hodnotu nemovitosti, což táhne pojistné částky nahoru. S přechodem na alternativní zdroje, které jsou z hlediska ESG podporovány, přicházejí na trh nové technologie, které ještě nejsou dostatečně ověřené, a proto způsobují více škod. Pojišťovny tak ne zcela vědomě financují výzkum a vývoj související s přechodem na nové technologie typu slunce, vítr nebo alternativní stavební materiály.
Jak se v kontextu těchto změn vyvíjejí požadavky klientů na pojišťovny? Očekávají vedle samotného pojistného krytí i širší poradenské služby v oblasti řízení rizik?
Dnešní klienti vyžadují komplexní přístup. Podepsat smlouvu a čekat na pojistné plnění v případě škody už dávno nestačí. Chtějí spolupracovat s odborníkem, který jim reálně pomáhá rizikům porozumět a následně předcházet. Proto se soustředíme na to, abychom poskytovali i silné odborné zázemí prostřednictvím týmu rizikových inženýru a sektorové odbornosti upisovatelů. U pojištění kybernetických rizik například nabízíme nonstop podporu IT expertů, kteří zasáhnou okamžitě při prvním náznaku útoku.
Pro IT specialisty jste navíc zavedli možnost sjednat pojištění profesní odpovědnosti přes online platformu. Jak se tento nástroj osvědčil?
Zpětná vazba od makléřů je výborná. Jsou na podobné digitální nástroje zvyklí, ale řešení od Colonnade je specifické tím, že cílí na konkrétní segment. IT sektor má velmi specifická rizika, která vyžadují specializované krytí. Náš online nástroj makléřům pomáhá přesně identifikovat potřebný rozsah pojištění bez zdlouhavých analýz a dotazníků. Přes několik cílených otázek se dostanou od nabídky ke smlouvě během chvíle.
foto: © Goran Tačevski
Jaké další produkty plánujete do online platformy pro podnikatele zařadit?
K profesní odpovědnosti chceme brzy přidat pojištění managementu (D&O) a pojištění kybernetických rizik. Vytváříme produktové balíčky, abychom nabídli komplexní a srozumitelné řešení na jednom místě, což ocení zejména malí a střední podnikatelé, pro které byly tyto produkty dosud sice dostupné, ale často příliš složité.
Když se bavíme o technologiích – umělá inteligence proniká do stále více oblastí podnikání. Používáte AI v Colonnade? Případně v jaké oblasti?
Umělou inteligenci vnímáme jako velmi užitečný nástroj. Využíváme ji především k usnadnění administrativy při vstupu do pojištění (underwritingu) a zefektivnění vnitřních rutinních procesů. Zrychluje nám například konsolidaci dat a významně pomáhá detekovat potenciální podvodné jednání při hlášení škodních událostí. Striktně se ale držíme zásady, že klíčová rozhodnutí a osobní komunikaci s makléři a klienty zajišťují naši zkušení specialisté. Technologie nám šetří čas, abychom se mohli více věnovat individuálním potřebám.
Jaká je podle vás budoucnost role pojišťovacího makléře v digitální éře?
Vidím ji velmi optimisticky. V oblasti finanční gramotnosti máme stále své rezervy a role makléře – sejmout klientovi růžové brýle, přinést profesionální analýzu rizik a ukázat možnosti jejich přenosu na pojišťovnu – zůstane nezastupitelná. Technologie nám mají pomáhat v efektivnějším sdílení dat a odstraňování byrokracie, jako je opakované zadávání stejných údajů. Pokud vytvoříme plně digitální proces od začátku do konce, ušetříme čas, který pak můžeme věnovat budování vztahů s klienty a osvětě.
V čem se podle vás bude firemní pojištění během příštích pěti let měnit nejvíce? Jaké trendy budou určovat vývoj trhu?
Zásadním trendem zůstane digitalizace, zpřehledňování produktů a implementace umělé inteligence, jejíž přínosy jsem zmiňoval. Vývoj trhu a potřeby firem ale budou formovat především tři externí faktory. Prvním je strmý nárůst kybernetických rizik, která umělá inteligence posouvá na novou úroveň – globální škody z kyberkriminality podle odhadů brzy přesáhnou 10 bilionů dolarů ročně. Druhým faktorem je rostoucí geopolitické napětí. Narušení dodavatelských řetězců a s tím spojené výpadky výroby se dnes řadí mezi absolutně největší globální hrozby pro byznys. A do třetice to jsou přírodní katastrofy, u kterých globální pojištěné škody rostou dlouhodobě v průměru o 5–7 % ročně.
Je něco, co vás zásadně překvapilo za tu dobu, kdy působíte v současné funkci?
Příjemně mě překvapila především úroveň a dynamika zdejšího trhu. Působíme ve vysoce konkurenčním prostředí, což na nás přirozeně klade obrovské nároky, ale zároveň je to ten nejlepší hnací motor. Velmi mě těší vysoká profesionalita makléřů – jsou nároční, mají skvělý přehled a přesně vědí, co pro své klienty potřebují. Právě tento tlak trhu je pro nás klíčový, protože přímo urychluje vývoj našich řešení a posouvá nás k masivnější digitalizaci a efektivní adopci umělé inteligence.
A to mě přivádí k tomu hlavnímu, co bych chtěl vyzdvihnout: k našemu internímu týmu v Colonnade. Jsem hrdý na to, jak naši lidé tyto změny zvládají a skvěle spolupracují nejen napříč českou pobočkou, ale i s kolegy v dalších zemích.
