Pojišťovnictví na přelomu tisíciletí patří v postkomunistických zemích k nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorům služeb se zásadní rolí pro fungování tržního hospodářství, poskytování pojistné ochrany občanů, průmyslu i podnikatelům. Ačkoliv pojistným zájmům nejvíce dominuje ochrana majetku, na slunce se dere i životní pojištění, přičemž některé pojistné produkty získaly v roce 2000 daňovou podporu. Ovšem celková propojištěnost ve vztahu k HDP roste v Česku jen pomalu. V novém tisíciletí na dveře stále hlasitěji klepe digitalizace a rozvoj internetu. Přichází ale i neočekávané události jako teroristické útoky v USA nebo nejničivější povodně v Česku. Pojistný trh se také musí vyrovnat s krachem pojišťovny Morava. To vše je provázeno legislativní smrští v podobě nových i novelizovaných zákonů nutných pro přistoupení ČR k Evropské unii.
Nové vedení
Na mimořádném dubnovém zasedání roku 1998 prezidium ČAP zvolilo Ing. Vladimíra Mráze jejím prezidentem. „Asociaci považuji za užitečné sdružení, které odpovídá modelům všech vyspělých zemí. ČAP od svého vzniku značně rozšířila svoji působnost, zvětšila svůj aparát a ujala se funkcí, které mají asociace například ve Francii, Rakousku, Švýcarsku,“ uvedl při svém jmenování nový prezident ČAP. Vyzdvihl také morální a etické zásady, jimiž se asociace řídí, a zdůraznil, že ČAP musí být užitečná pro svoje členy, jinak ztrácí význam. Mezi hlavní priority činnosti asociace zařadil harmonizaci legislativních kroků pro hladký vstup do EU, aby, jak uvedl, „nebyl dramatem, což se u jiných oborů vyloučit nedá“. Za velmi důležitou považoval také výchovnou funkci ČAP a chtěl by pokračovat v nastoupeném kurzu. „Není důvod měnit zaměření naší práce, které se bude odehrávat hlavně v sekcích a pracovních skupinách,“ dodal.
JUDr. Vlastimil Uzel, předchozí prezident, se po jmenování Vladimíra Mráze stává čestným prezidentem ČAP. V rozhovoru pro Pojistný obzor při této příležitosti podotknul, že od doby vzniku asociace se filozofie jejího fungování vyvinula do polohy, kdy asociace bere morální odpovědnost za každého svého člena, a tudíž není možné brát každého. „Členem může být jen ten, kdo si svým chováním na trhu zaslouží to, že má šanci fungovat dlouhodobě dobře,“ upozornil.
Většina členů asociace vnímala její užitečnost zejména v oblasti legislativy. Stanoviska, která dávala k jednotlivým návrhům, měla patřičnou váhu, krom toho asociace přichází iniciativně s vlastními legislativními návrhy. Klíčovou roli také zastávala v oblasti kultivace trhu, kdy vytváří zásady korektního jednání s klienty, ale také mezi pojišťovnami, jež jsou upraveny v Kodexu etiky pojišťovnictví. Další významnou službou trhu je výzkumná a publikační činnost. Asociace pravidelně vydává statistické údaje o českém pojistném trhu, realizuje průzkumy či výzkumy trhu. V neposlední řadě se podílí na rozvoji prevence, ať už v případě škod způsobených požáry, anebo odcizením.
Liberalizace povinného ručení
Zcela zlomovým z hlediska české pojistné legislativy se stal na konci tisíciletí rok 1999. Po mnoha jednáních a značném pracovním úsilí byl 30. července konečně přijat zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tím došlo k transformaci zákonného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla na povinné smluvní pojištění a bylo umožněno poskytovat tento typ pojištění, který předtím výhradně zajišťovala Česká pojišťovna, také dalším komerčním pojišťovnám.
Tímto zákonem byla rovněž zřízena Česká kancelář pojistitelů (ČKP), což je jeden z nejúspěšnějších projektů v historii ČAP. Její ředitel JUDr. Jakub Hradec v rozhovoru pro Pojistný obzor přiblížil pracovní náplň kanceláře. Za specifickou a významnou kompetenci zdůraznil podílení se na předcházení škodám v silničním provozu. První jednání kanceláře proběhlo už na sklonku roku 1999, kdy se členové usnesli na tom, že každý nový člen musí do kanceláře vložit 3 mil. Kč se splatností do jednoho měsíce. Na začátku zaměstnávala kancelář kolem 40 až 50 pracovníků a mezi její první úkoly patřilo zprovoznit předávání dat mezi centrálním registrem vozidel (CRV) a pojišťovnami. ČKP zároveň každý rok informovala o minimálních sazbách, za kterých mohou pojišťovny prodávat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
K přechodu ze zákonného na povinné pojištění odpovědnosti asociace realizovala komunikační kampaň se záměrem vysvětlit přednosti nového systému a vyložit povinnosti majitelům vozidel tak, aby došlo k minimalizaci nepojištěných vozidel. Kampaň poukazovala na sankce, které je povinen motorista zaplatit do garančního fondu v případě neplacení povinného pojištění, a propagovala roli ČKP. Šlo o kombinaci odborných vystoupení v médiích a PR článků, na kterých spolupracovala řada tehdejších influencerů jako Karel Loprais, Tomáš Dvořák nebo Saskie Burešová.
Harmonizace legislativy
V rámci přípravy na přistoupení ČR k EU nabraly na sklonku 90. let patřičné tempo práce na tvorbě návrhů nových právních předpisů. Výsledkem byl krom zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také nový zákon o pojišťovnictví (zákon č. 363/1999 Sb.). Zákon rozšířil pravomoci ministerstva financí v oblasti prevence finančního zdraví pojišťovny a přinesl další povinnosti, jako například registraci pojišťovacích a zajišťovacích makléřů, zveřejňování seznamu odpovědných pojistných matematiků, vymezení informačních povinností pojišťovny včetně obsahu příslušných výkazů. Krom toho na základě usnesení vlády ČR vznikl dne 1. 9. 2000 v rámci ministerstva financí Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., se vyjádřil k zásahům státu do pojišťovnictví: „Pojišťovny měly vždy kvalifikované odborníky, kteří si poradili sami (a lépe). Po dlouhém legislativním půstu se v loňském roce odehrálo velké tóčo. To, že nám několik poslanců zákony dopracovalo na bázi své lidové tvořivosti, je sice doprovodným negativem, ale snad to odborníky vyburcuje k ještě pilnější práci. Zákony o pojišťovnictví, tak jak jsou formulovány, jsou vizitkou celého pojišťovnictví, ať si o tom myslíme, co chceme.“
V této souvilosti uspořádala asociace ve spolupráci s ministerstvem financí celodenní seminář k výkladu nového zákona. Těšil se mimořádnému zájmu, zástupci pojišťoven si přišli vyslechnout názory těch, kteří byli u jeho vzniku. Přednášel Ing. Václav Křivohlávek, ředitel odboru pojišťovnictví a penzijního připojištění ministerstva financí. Pojistný trh zastupovali Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., a JUDr. Věra Škopová, dohled pak také PhDr. Vladimír Přikryl z ministerstva financí a ekonomickou sekci asociace Ing. Ladislav Korobczuk.
S ohledem na připravované přistoupení k Evropské unii se řešily také další náročné úkoly. Jednalo se zvláště o přípravu zákona o pojistné smlouvě, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, dále o harmonizaci v oblasti daní, regulaci praní špinavých peněz a cenných papírů atp. Jsou připravovány také legislativní úpravy v oblasti pojistného podvodu v rámci novely trestního zákona. Diskutována je také vyhláška ministerstva, která stanovila tvorbu, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťoven.
Pro pojistný sektor byl dalším stěžejním zákonem zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, který zavedl povinné pojištění pro případ úpadku cestovních kanceláří. S ohledem na rizikovost tohoto podnikatelského sektoru se uvažovalo o tom, že by pojistitelé mohli vstoupit, po souhlasném stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, do pojišťovacího poolu. V případě poolu by se jednalo o dohodu o hromadném postupu a pojištění záruky při pojištění úpadku cestovní kanceláře. O pojišťovacích poolech a jejich úloze v pojištění referoval v Pojistném obzoru JUDr. Vladimír Krajíček, generální ředitel Evropské cestovní pojišťovny, který upozornil na negativní náladu ze strany státních orgánů a přitom existenční důležitost tohoto instrumentu pro rozvoj cestovního ruchu.
Daňová podpora životního pojištění
Životní pojištění na základě zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dostalo daňovou podporu od státu, resp. pojistné produkty, které měly charakter spoření pro stáří a doplňkovou funkci v důchodovém systému (tzv. soukromé životní pojištění). Mezi tyto produkty patřilo pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění. Byly zavedeny dva okruhy daňových stimulací, a to pro zaměstnavatele a zaměstnance i pro individuálního pojistníka.
Pojistný trh od této novely zákona očekával, že nastartuje očekávaný boom životního pojištění. Pojišťovny přitom vycházely ze zkušeností v západních zemích, kde životní pojištění patří k základním pilířům, o něž se opírají důchodové systémy. Prof. Ing. Jaroslav Vostatek tehdy shrnul dlouhou cestu pojištění jako takového: „Na počátku pojištění zahrnovalo vzájemnostní instituce i komerční aktivity. Po odloupnutí sociálního pojištění to vypadalo, že se trh smrskne jen na požární a dopravní pojištění. Naštěstí dynamický vývoj životního pojištění na sebe nenechá dlouho čekat, přestože se zdálo, že bude stát ve stínu sociálního pojištění.“ O něco mírnější byl ve svém komentáři Ing. Vladimír Mráz, který uvedl, že životní pojištění nemá u veřejnosti potřebnou váhu: „Myšlení lidí se nemění tak rychle, jak bychom si představovali.“ Za hlavní bariéru rychlejšího nárůstu prodeje tohoto pojistného produktu pak označil záměnu se spořením a fakt, že se tento produkt nedostal lidem pod kůži, ačkoliv, jak uvedl, „rizika se nevyhýbají nikomu a náhoda přeje připraveným. To není slogan, ale fakta“.
ČAP věnovala životnímu pojištění v následujících letech značné úsilí. Pravidelně realizovala analýzy trhu a vedla vysvětlující kampaň, jejíž součástí byla například i anketa s předními zástupci společností jako Telecom, Nestlé či Philip Morris. Na setkání, které k výsledkům a perspektivě životního pojištění ČAP uspořádala, prezentovala výzkum, který potvrdil, že daňová motivace ovlivnila pozitivně vývoj životního pojištění, důvěra k výhodám pojištění se znásobila, nicméně podíl předepsaného pojistného na HDP zůstal v ČR v porovnání s vyspělými zeměmi stále nízký.
Další otázkou, kterou ČAP v souvislosti s životním pojištěním řešila, bylo doporučení jejím členům ve věci jednotného výkladu podílu na přebytku při prodeji životního pojištění. Cílem bylo zamezit jednostranné informovanosti klientů a podbízení nerealistického vývoje a v neposlední řadě nepoškodit dobré jméno pojišťovnictví. Asociace v tomto doporučení sjednotila výklad pojmů, doporučila postup pojišťoven při sjednávání a poskytování informací a zavázala se, že bude každoročně svým pojišťovnám doporučovat odhady maximálních hodnot hrubého zhodnocení na několik let dopředu.
Pozornost je také věnována penzijnímu připojištění se státním příspěvkem. Chystá se návrh zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění a koncepce návrhu pokračování důchodové reformy. Zmíněné návrhy by měly zvyšovat bezpečnost vložených příspěvků a řešit dlouhodobost i u mladších cílových skupin. V lednu 2001 byla zřízena stálá pracovní skupina i za účasti ČAP pro otázky důchodového systému za účelem hlubšího zpracování dané problematiky.
Veřejné mínění
PR a informační kampaně ve světle nově přijatých zákonů nabývají z pohledu asociace na důležitosti. I proto proběhla pod taktovkou asociace PR agentur a za účasti ČAP konference s názvem Úloha public relations v pojišťovnictví. Vystoupila zde řada mezinárodních řečníků a ČAP představila závěry z průzkumu. ČAP pravidelně realizovala výzkumy veřejného mínění, kde sledovala znalost pojišťoven, jejich reklamy, využívání pojištění, výdaje, hodnocení důležitosti či spokojenost s pojišťovacími službami. Průzkum realizovaný a prezentovaný na zmiňované konferenci v roce 2000 také ukázal, že znalost ČAP u veřejnosti roste. Přibližně čtvrtina lidí o asociaci slyšela. Podle veřejnosti je jejím hlavním úkolem prosazování zájmů pojišťoven a klientů a v druhé řadě vyřizování stížností.
Asociace se nejen zaměřuje na povědomí o pojištění u široké populace, ale realizuje také cíleně zaměřené výzkumy týkající se změny chování u vybraných situací. Jedním z nich jsou i zjištění společnosti AISA ohledně změny přístupu občanů k majetkovému pojištění po povodních 1997. Majetkové pojištění měly sjednáno tři čtvrtiny domácností, ale jen necelá pětina byla pojištěna proti povodním. Respondenti totiž nepovažovali riziko povodně za pravděpodobné. Větší motivace k uzavření pojištění po ničivých povodních se v průzkumu ovšem neprojevila.
Dotazování probíhá ale také u specifických cílových skupin, jako jsou podnikatelé nebo studenti odborných škol. Například průzkum z února 1998 mezi 770 společnostmi a živnostníky zaměřený na pojištění průmyslových a podnikatelských rizik v ČR ukázal, že 9 % společností nemá uzavřeno žádné průmyslové pojištění či podnikatelské pojištění. Nejčastějším druhem pojištění bylo pojištění pro případ odcizení, krádeže nebo vloupání (70 %), živelní pojištění mělo jen 65 % z nich. Ačkoliv odpovědnost managementu za výrobek nebo právní ochrana zůstávají na chvostu, získávají však na důležitosti. Výši pojistného uvádí respondenti jako nejčastější bariéru pro rozšíření rozsahu pojištění.
Obava z velké vody
Přesto to byla právě voda, která nejvíce ovlivnila zájem o pojištění u většiny. Povodně v roce 1997 a následně v roce 2002 způsobily nemalé škody. V roce 1997 pojišťovny proplatily 9,8 mld. Kč z celkových ekonomických škod ve výši 63 mld., tj. 15,4 %. Celkové ekonomické škody z roku 2002 byly odhadnuty na 73 mld. Kč. Z toho pojištěné škody činily dle dostupných údajů cca 35 mld. Kč, tj. téměř 50 %. Ačkoliv to po prvních povodních nebylo zcela patrné, uvědomělost občanů v této otázce rostla a rostl i zájem pojišťoven systémově řešit otázku prevence.
To dokazuje i konference ČAP, která se konala v Praze 10. 10. 2000 s názvem Povodně – úloha státu, pojišťoven a zajišťoven. Akce poukázala na to, že přírodní katastrofy klimatického původu v posledních letech v celosvětovém měřítku dramaticky rostou a začínají se vymykat dlouhodobým statistickým průměrům. Pojistný trh deklaroval, že si je vědom, že se tématem musí dlouhodobě zabývat, nevytvářet pouze restrikce, ale usilovat o lepší oceňování jednotlivého rizika. Tyto diskuse následně vedly k ucelené strategii a vytváření map a sdružování digitálních geografických informací o povodňovém ohrožení a riziku škod v ČR. Prezidium ČAP se výstupy z konference zabývalo a rozhodlo zřídit v rámci sekce pojištění majetku stálou pracovní skupinu pro hromadné pojistné události. Ta měla za úkol posoudit závěry a předložit návrhy realizovatelnosti včetně finančního zabezpečení.
Povodně v roce 1997 měly ale také za následek první bankrot pojišťovny na českém trhu. Ukázalo se, že pojišťovna Morava dlouhodobě nabízela dumpingové ceny pojištění a v okamžiku takto rozsáhlé pojistné události, kterými byly povodně, nedokázala vyplácet svým klientům pojistné plnění. Kromě toho se zaměřila při sjednávání pojištění výrazně na region Moravy. Tato situace nesporně poškodila image pojišťovnictví, nicméně vedla k rozšíření pravomocí dohledu nad pojišťovnictvím, a to v rámci příslušné novely zákona o pojišťovnictví.
V srpnu 2002 přišla další zatěžkávací zkouška, v podobě povodně století. Podíl pojištěných škod byl výrazně vyšší než v roce 1997. Pojišťovny obstály dobře, likvidace škod probíhala rychle a efektivně. Image pojišťovnictví nejen že po povodních neklesla, ale stoupla.
Nicméně povodeň vyvolala další otázky týkající se širší spolupráce se státem v případě katastrof takového rozsahu, vytváření státních rezerv pro tyto případy či dlouhodobých legislativních opatření. Celý pojistný trh v ČR se ocitl pod tvrdým tlakem zajistitelů.
11. září
Událost, kterou nikdo nečekal. Série koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 proti Spojeným státům americkým, zasáhla celý svět. ČAP byla ve svých vyjádřeních aktivní a začala se rychle zabývat dopadem těchto teroristických akcí na činnost pojišťoven. Také většina generálních ředitelů pojišťoven očekávala, že pojistný trh bude ovlivněn vzniklou situací, která přinese novou dimenzi rizika, jež nemá ocenění. Nicméně události v Americe by dle jejich slov také mohly působit jako katalyzátor pro přehodnocení pojistného v celé branži průmyslového pojištění, počínaje zajistiteli, a odstranit dumpingové ceny. Ing. Miroslav Tacl z Allianz pojišťovny i Ing. Ladislav Bartoníček z České pojišťovny předpovídali větší roli soupojištění, kvůli většímu tlaku zajišťoven. Jitka Chizzola zase vyloučila přímé dopady na hospodaření českých pojišťoven a uvedla: „Novodobý terorismus se připisuje k dalším fenoménům, jako jsou například přírodní katastrofy, a při upisování rizik na ně bude třeba brát zřetel.“ Ing. Tomáš Nidetzký z Pojišťovny ČS předvídal, že útoky budou působit jako katalyzátor v celé řadě oborů, což povede k poklesu počtu finančních institucí, konsolidaci, včetně poklesu zaměstnanců a vzniku větších a silnějších subjektů.
Kriminalita
Prudký nárůst kriminality po roce 1989, který se projevil mimo jiné v počtu a výši škod způsobených krádeží a vloupáním, vedl pojišťovny ke zvýšené aktivitě v hledání způsobu, jak těmto škodám zabránit. Otázka prevence a ochrany majetku byla jedním z klíčových témat i pro další instituce. Výsledkem je například dohoda ČAP s Policií ČR o rozvoji trhu v oblasti technických prostředků pro ochranu objektů. Další dohoda vzniká s ASBS – Asociací soukromých bezpečnostních služeb ČR – v oblasti prevence kriminality, zdravé soutěže či konzultací v rámci implementace evropské legislativy.
Již v roce 1998 vznikla dceřiná společnost ČAP, Certifikační institut ČAP, akreditační orgán, jehož úkolem bylo dohlížet na kvalitu komponentů elektrických zabezpečovacích systémů. Cílem bylo zajistit nabídku zřizovatelských firem, které dodržují standardy vysoké kvality. Institut dále dbal na posuzování instalace jednotlivých zařízení vzhledem k typu pojištění z hlediska vhodnosti i funkčnosti. ČAP si od zařízení institutu také slibovala zjednodušení práce zástupců pojišťoven při posuzování zabezpečení majetku a snižování celkových škod.
Nároky na odbornost
S rozvojem trhu a novými produkty rostou také nároky na interdisciplinární rozvoj dovedností zaměstnanců pojišťoven. ČAP reaguje novým přístupem ke vzdělávání. Zavádí kurzy certifikovaného vzdělávání a přichází s koncepcí celoživotního vzdělávání pracovníků v pojišťovnictví. Struktura vzdělávacích aktivit je následující: semináře se speciálním nadstavbovým charakterem, školení podle schválených osnov, specializované studium, pracovní workshopy a konference. Později je zavedeno specializované studium základů pojistného práva formou 12 lekcí se závěrečnými testy, dále asociace pořádá večerní diskusní kluby na aktuální témata, jako například nové trendy v managementu nebo nový obchodní zákoník. Každoročně se do vzdělávacích aktivit na půdě asociace zapojí značné množství zaměstnanců pojišťoven.
Neopadá ani zájem asociace při hledání cest spolupráce se státem. Je si vědoma, že pro zvyšování finanční gramotnosti veřejnosti je nutná harmonizace a součinnost se státní vzdělávací politikou. ČAP krom toho realizuje přednášky pro učitele středních škol, obchodních akademií a vyšších odborných škol. Provozuje také knihovnu se stovkami odborných publikací a několika desítkami domácích a zahraničních časopisů, výročními zprávami pojišťoven a dokumentací CEA (Comité Européen des Assurances; federace národních asociací pojišťoven z evropských zemí). Zájemci z řad zaměstnanců pojišťoven, lektorů, makléřů či studentů mohou knihovnu navštěvovat ve 3. patře sídla ČAP Na Poříčí 12.
Zajímavá byla také dohoda mezi ČSU a ČAP o předávání statistických informací, kterou v rozhovoru nastínil Ing. Jan Fišer, tehdejší ředitel Českého statistického úřadu. Spolupráce se týkala přípravy statistické metodologie, která by měla vést ke zlepšování kvality dat. V prováděcím protokolu, který podepsali zástupci obou institucí, byla definována témata, kterými se budou zabývat včetně rozdělení kompetencí.
Internet
V souvislosti s rozšiřující se dostupností internetu jsou v zárodku také inovace v distribuci pojištění. Například v článku Pojišťovny v síti Internet Mgr. Miroslav Langhammer z České pojišťovny informuje o tom, že se objevují už i první pokusy o sjednání pojištění přes internet. „Pro tento případ jsou vybírána jednodušší pojištění. Klient v takovém případě musí zodpovědět několik otázek. Následně jsou klientovi odeslány smlouvy k podpisu.“ Největší bariérou prodeje pojištění přes internet je složitost produktů. Pojišťovny se zabývají také právními aspekty uzavírání smluv po telefonu, ačkoliv prognózy tzv. telepojištění podle vývoje na britském trhu ukazují, že jako nejperspektivnější kanál prodeje se jeví internet a digitální televize.
Bilance českého pojišťovnictví
Před branami nového milénia má za sebou pojistný trh překotný vývoj v tržním prostředí. Ze 3 pojišťoven v roce 1991 se dostal až na 41 v roce 1999, z čehož 18 pojišťoven je ryze českých, další se zahraničním či smíšeným kapitálem, což potvrzuje pozitivní zájem investorů. Rapidně se rozšířila nabídka pojistných produktů (přes 250), a to od pojištění domácnosti přes pojištění vzácných chorob až po investiční životní pojištění. Také předepsané pojistné roste dynamicky vždy značně nad úrovní inflace. Zlepšily se i parametry pojistné ochrany. Až na výjimky trh nepotkala krize, jaká postihla v 90. letech například bankovnictví. Důvodem je to, že vždy těžil ze solidní profesionální základny. Také státní dozor nad pojišťovnictvím postupně vylepšuje kvalitu výkonu své funkce, zejména pokud jde o finanční zdraví pojišťoven.
ČAP se postupně etabluje v mezinárodním prostředí. Je především členem CEA a udržuje pracovní kontakty s řadou partnerů. V odborných výborech CEA pracuje 7 zástupců ČAP. Při přípravě legislativních norem je neopomenutelným připomínkovým místem a mediátorem zájmů členských pojišťoven. Účastní se také činnosti ministerských komisí a jejich pracovních orgánů. Spolupracuje s dalšími národními asociacemi. Značně se podílí na kultivaci trhu, stává se garantem a propagátorem etiky.
Studie MMF a Světové banky, realizovaná před přistoupením k EU, hodnotila český pojistný trh jako vyspělý se schopností nabízet klientům řadu produktů majetkového a životního pojištění. Podle jejích závěrů je skladba pojistných společností zárukou vysoké konkurenceschopnosti. Přistoupení k EU přináší nové impulzy, jak správně poznamenal prezident asociace Ing. Vladimír Mráz: „České pojišťovnictví se musí orientovat ve světě a zabydlet v Evropě.“ Také Jaroslav Mesršmíd předvídal nové výzvy ve světovém měřítku: globalizace, internacionalizace, terorismus a e-business. Nejen na tyto výzvy se zaměříme v dalším příspěvku mapujícím vybrané kapitoly z fungování ČAP.
