Proces proměny nastolený po roce 1989 ale nebyl jednorázovou záležitostí. V jistém smyslu šlo o dílčí změny, jež spolu s přibývajícími měsíci a lety nabývaly na konkrétnějších obrysech. Ty první viditelné nastaly poměrně rychle a týkaly se personálních otázek. Například čtvrté vydání Pojistného obzoru z roku 1990 přináší rozhovor s novým generálním ředitelem České státní pojišťovny JUDr. Vlastimilem Uzlem. Samotná forma rozhovoru je pro časopis novým prvkem. Krom jeho profesní dráhy se dozvídáme i to, jak hodlá zúročit své znalosti ze zahraničního pojištění v hledání nové cesty státní pojišťovny v tržních podmínkách. Česká státní pojišťovna se dle jeho slov musí připravit na vznik konkurence a příchod zahraničních subjektů. Než k tomu skutečně dojde, musí nastat funkční a personální rekonstrukce podniku, které předchází analýza problémů, činnosti a budoucího zaměření pojišťovny.
Pomalá proměna mentality
„Pojištění funguje na principu tvorby rezerv pro eliminování negativních finančních důsledků nahodilosti na společnost a tyto rezervy jsou ve vyspělých kapitalistických zemích pojišťovnami využívány k realizaci samostatné investiční politiky. Svobodná alokace rezerv pojišťoven, možnost obchodování s cennými papíry a přímé úvěrování (např. podniků cestovního ruchu, opravárenství apod.) se v současné době i u nás stávají realitou,“ stojí v úvodníku stejného vydání z roku 1990. Více než zřejmá je proměna pohledu na fungování pojišťovnictví i rétoriky. V tomto čísle můžeme najít také dva nezávislé pohledy na toto téma. První z nich přináší prof. Ing. Miroslav Tuček, generální ředitel Investiční banky, autorem druhého je Ing. Roman Kaminský z Ministerstva financí, cen a mezd ČR. Oba, i když každý z jiné perspektivy, hovoří o důležitosti propojení bankovního a pojišťovacího sektoru pro vytváření vhodných podmínek a pro rozvoj podnikání v České republice.
Strach z transformace ekonomiky je citelný i na stránkách Pojistného obzoru. Najdeme zde zřetelné obavy a apel na včasnou reakci na měnící se tržní podmínky. „Podnikatelé budou pro nás zcela novým typem klienta s vyhraněným zájmem o pojištění, se složitými majetkovými a právními poměry,“ píše se v jednom z textů autora z oblastního závodu. Naráží na malou připravenost, málo aktivní přístup ke klientům, nízkou samostatnost a iniciativu pracovníků, složitost přetrvávajících byrokratických postupů a omezený sortiment pojistných produktů. Změnit přístup zaměstnanců pojišťovny se snaží také povzbudivá hesla a citáty, které zdobí záhlaví časopisu, jako například: Nenech mozek dlouho odpočívat. Kdo má vše u startu, nemívá cíl. Vymyslet je těžší než schvalovat.
Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., se ve svém článku Československé pojišťovnictví vykročilo k tržním podmínkám zamýšlí nad uplynulými měsíci, kdy se ekonomika naší země otevřela vyšší monetarizaci a tržním principům. Poukazuje na to, že kroky to nejsou snadné ani přímočaré s odkazem na historické dědictví. Přináší ale také optimismus související s velkým zájmem o zahraniční spolupráci a vysokou konsolidovanost hospodářských výsledků pojišťoven. Ta se odráží ve velkém počtu nabídek účasti ve vznikajících akciových společnostech převážně se zahraniční účastí. Fakt, že se finanční trhy a brány Evropy otevřely, dokládá i nově uvedený výkladový heslář vybraných termínů z oblasti kapitálových transakcí. Dozvídáme se zde například význam asset managementu, faktoringu nebo co je označováno ve finanční terminologii za náhrobní kámen či střelu. Další z textů například seznamuje čtenáře s fungováním Evropského společenství a jeho orgánů a poslední vydání roku 1990 obsahuje přílohu Improve your business english, která hovoří sama za sebe.
Konečně časopisem komerčního pojišťovnictví
Od roku 1993 se stává vydavatelem Pojistného obzoru Česko-slovenská asociace pojišťoven (o dva roky později Česká asociace pojišťoven). Členové pojišťoven zastoupení v asociaci mají také své místo v redakční radě. Změnou vlastníka se mění i obsah časopisu a ke slovu se dostává public relations. Redakce se vymezuje proti bulvarizaci, naopak slibuje čtenářům prezentaci odborných studií, metodických pokynů a doporučení asociace nebo článků z pojišťovací praxe. Po několika dekádách cenové fixace dochází k jeho zdražení z 5 Kč na 15 Kč, důvodem je inflace způsobená ekonomickou reformou a zvyšující se náklady na výrobu časopisu.
V roce 1993 na českém trhu podle údajů z článku Ministerstva financí působí tyto pojišťovny: Česká pojišťovna, Slovenská pojišťovna, Pojišťovna IB, Hasičská vzájemní pojišťovna, Kooperativa, Otčina, EGAP, pobočky zahraničních pojišťoven Nationale Nederlanden, Gothaer a dále První americká pojišťovna. Jmenný seznam pojišťoven včetně kontaktů bývá v průběhu devadesátých let opakovanou a vítanou součástí časopisu. Můžeme sledovat, jak se jejich počet postupně zvyšuje na 16 pojišťoven v roce 1995 a 41 už v roce 1997. Většina z nich se stává také členy asociace a každá z pojišťoven dostává příležitost představit se na stránkách časopisu svým čtenářům.
Vydavatelem se stává Česká asociace pojišťoven
Po zániku Československé asociace pojišťovnictví a vzniku České asociace pojišťoven (ČAP) její prezident Dr. Vlastimil Uzel v editorialu prvního čísla roku 1995 upozornil na změnu na obálce: „Při pozorném pohledu na obálku prvního letošního čísla časopisu Pojistný obzor zjistíte sice malou textovou změnu, která má však velký význam. Pojistný obzor se totiž stává časopisem pouze českého pojišťovnictví…“ Zmínil také úlohy, se kterými Pojistný obzor ČAP může při jejich naplňování pomáhat: propagovat pojišťovnictví, organizovat výměnu zkušeností, informovat o poznatcích ze zahraničí a iniciovat vědeckou činnost, prezentovat výsledky práce ČAP, přispívat ke zlepšování kvalifikace pracovníků pojišťoven. Pojistný obzor měl i nadále zůstat časopisem celého českého pojišťovnictví, to znamená dát prostor i komerčním pojišťovnám, které nejsou členy asociace, zprostředkovatelům, penzijním fondům i zdravotním pojišťovnám. Jen takový přístup může podle redakce zaručit komplexnost pohledu, kvalitu a celkovou zajímavost časopisu.
Téhož roku převezme úlohu generálního tajemníka ČAP Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA, který se rovněž stává pravidelným přispěvatelem do Pojistného obzoru. Z jeho pera se například dozvídáme závěry z klíčových mezinárodních jednání, zhodnocení vývoje trhu pojišťovnictví nebo výsledky průzkumu veřejného vnímání pojišťovnictví. Tyto výzkumy ČAP pravidelně realizuje od roku 1995 a díky Pojistnému obzoru se můžeme dozvědět bližší informace o tom, jaká byla znalost pojišťoven mezi širokou veřejností, jaký byl zájem o druhy pojištění nebo názory na pojišťovnictví a pojišťování či spokojenost s nabídkou služeb v 90. letech.
Od roku 1992 se pravidelně konal mezinárodní veletrh finančnictví, bankovnictví a pojišťovnictví zvaný FINEX. Mezi pravidelnými vystavovateli byly krom pojišťoven také asociace působící na finančním trhu. Pro ČAP to byla příležitost, jak vyvolat diskuzi nad řadou klíčových témat, která pak přenášela na stránky časopisu. Kuriozitou pak byla výstava v rámci jednoho z ročníků, kdy se návštěvníci mohli seznámit se soukromou sbírkou pana Žáčka, dlouholetého zaměstnance pojišťovny, který se stal sběratelem všeho možného ze světa pojišťovnictví. Jeho sbírka čítala stovky kusů nejrůznější věcí od smluv přes firemní tabulky po starou kancelářskou techniku.
Hodně pozornosti věnuje Pojistný obzor vzdělávání. Absence kvalifikovaných lidí na trhu práce byla citelná, což dokládá i zpráva o konání celorepublikového rekvalifikačního kurzu pro oblast pojišťovnictví. Asociace i Pojistný obzor se k rozvoji vzdělání v této oblasti zavázaly, proto zde najdeme četné články, které informují o konání seminářů, možnostech studia oborů pojišťovnictví na vysokých školách, a čtenářům jsou představovány i vybrané fakulty. Další z textů zase seznamují s úlohou makléřů, prací aktuárů či pojistných techniků u nás i v jiných zemích. Pravidelně se objevují také informace o nově vydaných knihách a slovnících buď jako inzerce, nebo formou recenze. Čtenáři se mohu také blíže seznámit s jednotlivými typy pojištění a jejich historií, ať už jde o konkrétní články, nebo o úryvky z knihy Historie českého pojišťovnictví, které nás formou přílohy časopisu provází až do nového tisíciletí. Podobně jako na počátku vydávání časopisu i v období vytváření tržní ekonomiky mají příspěvky vymezující pojmy užívané v pojišťovnictví v časopise své důležité místo. Ke slovu se ale dostávají také tzv. soft skills. Od doc. Ing. Miroslava Stránského se dočítáme, jak zlepšovat spolupráci, jak spolu komunikovat nebo jak prezentovat svou práci. Najdeme zde i články, které čtenářům radí, jak vést tým nebo jak jednat se zákazníkem či uplatnit své tvůrčí schopnosti.
Na stránkách Pojistného obzoru najdeme také informace o fungování ČAP, mezi nimi například zprávy ze shromáždění členů nebo závěry z jednání jednotlivých sekcí či shrnutí činnosti asociace za uplynulé období, ať už jde o ucelené články od vedení asociace, nebo redakční naplňování rubriky Krátce z ČAP. Za pozornost stojí také Zakladatelská smlouva ČAP a Kodex etiky pojišťovnictví, které byly krom dalších vybraných dokumentů ČAP otištěny v úplné podobě. Ke zmiňovanému kodexu se v dalších letech vracíme anketou s představiteli různých pojišťoven, kde odpovídají, jak se jim jej daří naplňovat – což bezesporu mohlo být inspirací pro ostatní pojišťovny na trhu.
Pojistný obzor zejména v období 90. let důstojně slouží potřebám vznikajícího tržního prostředí. Jeho úloha je potřebná a nezastupitelná. Velmi přínosné z tohoto pohledu byly články věnující se nové úpravě pojišťovnictví v ČR od Ing. Jaroslava Daňhela, CSc., a JUDr. Věry Škopové. Zajímavé jsou i texty liberálního institutu, které přináší zamyšlení nad ekonomickou teorií. Zásadní byly také příspěvky Ing. Miluše Zemanové o výkonu státního dozoru nad pojišťovnictvím. Ve svém prvním příspěvku v Pojistném obzoru považuje za úspěch, že se podařilo přesvědčit vedení ministerstva financí o tom, že nelze problematiku pojištění zjednodušovat a že jde o specifikou kategorii kapitálového trhu, která si zaslouží zvláštní tým pracovníků.
Mezi další klíčové příspěvky na konci 90. let patřily články věnující se vznikající novele zákona o pojišťovnictví, ale také ty, které se věnovaly povodním v roce 1997 včetně zahraničního kontextu a ponaučení, které z nich plynulo. Až na drobné výjimky, například v případě zdražování cen pojištění motorových vozidel u České pojišťovny, kdy Pojistný obzor sloužil jako prostředek pro sdělení rozčarování z postoje státu, byl vždy nezávislým zdrojem odborných informací.
Co není v obzoru, je v rozpravách
V průběhu první poloviny 90. let dochází krom výrazné proměny obsahu také k mírnému oživení grafiky. Jako by si časopis svou cestu teprve hledal (ke grafickému posunu dochází až v roce 2001). Průběžně se mění podoba titulků i perexu, vybrané roky je text rovnán do tří sloupců, aby se později opět vrátil ke dvěma, články se snaží o lepší přehlednost i upoutání pozornosti. Postupem času přibývají i fotografie, jejich nejvýraznějším nositelem je závěrečná rubrika Telegraficky ze života pojišťoven. Své místo zde nachází i zprávy z tiskových konferencí pojišťoven. Velmi oblíbeným formátem je pravidelná novoroční anketa generálních ředitelů, kde se dozvídáme, jaký očekávají vývoj v dalším roce a jak se vyrovnávají s přibývající konkurencí.
Právě prostřednictvím anket v Pojistném obzoru upozorňuje ČAP na klíčová témata a získává zpětnou vazbu o fungování trhu. Jako příklad můžeme uvést tu, která se věnovala možnostem a stavu pojišťování zemědělských rizik v ČR. Častěji se také objevují rozhovory k aktuálním tématům, jako například ten, který byl otištěn v rámci ukončení monopolu na pojišťování v civilním letectví, či s Ing. Janem Velekem, který představil bankovní asociaci u příležitosti výročí bankovní reformy. Více prostoru nabízí Pojistný obzor redakci i pojišťovnám samotným. V roce 1996 se redakční rada rozhodla pro oceňování nejlepších autorských příspěvků. Ty byly vyhlašovány jednou za rok a přispěvatelé mohli získat zajímavou finanční odměnu: 1. místo – 7 tis. Kč; 2. místo – 5 tis. Kč; 3. místo – 3 tis. Kč.
Důraz na praktické potřeby čtenářů a každodenní otázky pojišťoven vyústily v roce 1995 ve vznik druhého časopisu – Pojistných rozprav. Ten se dokázal lépe vyrovnat s vysokou fundovaností a rozsahem textů, které přesahovaly redakční koncepci i prostorové možnosti Pojistného obzoru. Pojistné rozpravy jako teoretický bulletin vychází dodnes a poskytují detailní informace, odborné názory i teoretické úvahy určené zejména pro akademickou obec. Věnují se například oblasti pojistné matematiky, pojistněprávní teorie, teorie rizik, risk managementu nebo odpovědnosti v případě umělé inteligence a podobně.
Významná výročí i osobnosti
V roce 1997 si český pojistný trh připomíná dvě významná výročí. Prvním z nich je 170 let od vzniku pojišťovnictví v Čechách a druhým 75 let od vzniku Pojistného obzoru. Při této příležitosti mají čtenáři dubnového čísla možnost vrátit se prostřednictvím čtivých příspěvků do historie. Vyzdviženy jsou i známé osobnosti, které pracovaly v pojišťovnictví. Například známý herec Jiří Sovák působil jako akvizitor Pražské městské pojišťovny. Záměrně se snažil pojistit i zdánlivě nepojistitelné případy a jedním z nich byla vdova po továrníkovi, která svá rozhodnutí konzultovala se svými dogami. Jiří Sovák je chodil týden krmit přes plot buřty, a když došlo ke sjednané návštěvě, měl téměř vyhráno: „Když jsem zazvonil, obě telata nadšeně běžela, radostně vrtěla oháňkami, což znělo jako švihání bičem… Když milostpaní vyšla ven, povídá: Vy máte rád zvířata? Já na to: Copak já, oni milují mě. Stačilo to, aby změkla. Na stole se záhy vršily pojistky…,“ svěřil se ve své knize Sovák podruhé s humorem sobě vlastním. Druhým známým pojišťovákem byl Franc Kafka, který do oboru nastoupil už jako čtyřiadvacetiletý student. Pracoval hned ve dvou pojišťovnách: krátce v roce 1997 v Assicurazioni Generali a od roku 1908 až do své předčasné penze v Úrazové pojišťovně dělnické Království českého v Praze, kde se vypracoval až na tajemníka.
Nově do dalšího tisíciletí
Ačkoliv obálka na výraznější redesing ještě čekala, do nového tisíciletí vstupuje časopis s radikální vnitřní proměnou. Místo zde nachází krom častějších fotografií také ilustrace a další grafické prvky, které pomáhají lepší přehlednosti. Podle jejich četnosti a obsahu příspěvků je střídavě užíváno zarovnání do dvou nebo čtyř sloupců. U autorských textů se z medailonků dozvídáme i bližší informace o jednotlivých přispěvatelích. Zařazovány jsou čtivější příspěvky, ještě častěji jsou publikovány ankety a rozhovory. Objevuje se i nová rubrika Pojišťovací domy vyprávějí. Celkové zpracování časopisu drží krok s moderními odbornými časopisy.
Nová doba přináší také nová témata. Jedním z nich byly bohužel také události z 11. září 2001, ke kterým se vyjádřil i český pojistný trh. „Teroristická akce provedená v New Yorku a Washingtonu 11. září t. r. se značně dotkla pojišťoven sdružených v ČAP a jejich zaměstnanců. Nejhlubší účast, solidarita a podpora americkému lidu byla vyslovena v dopise prezidenta ČAP Ing. Vladimíra Mráze velvyslanci USA v České republice…,“ stojí v úvodním článku z října 2001. ČAP se začala intenzivně zabývat dopadem terorismu na jednání zajišťoven a činnost pojišťoven. Bezprostředně po útocích bylo pojištění osob a podnikatelů proti terorismu tématem číslo jedna nejen pro Pojistný obzor.
Pojistný obzor se v čase dynamicky měnil tak, jak se vyvíjelo české pojišťovnictví a potřeby jeho čtenářů. Porevoluční éra, popsaná v tomto příspěvku, je neodlučitelně spojena s činností ČAP. Buďme vděčni za odkaz, který se nám díky jeho více než 100leté historii uchoval. Existence a fungování Pojistného obzoru je příkladným dokladem stability sektoru v dobách dobrých i zlých, kdy zdolával všelijaké těžké zkoušky, třeba v podobě měnové reformy. Málokterý obor musel čelit a čelí politickým intervencím tak jako pojišťovnictví a bankovnictví. Nutno připomenout, že za zrodem časopisu a jeho fungováním stála řada významných osobností. Právě s jejich přispěním si dodnes udržel věhlas a vysokou odbornost. To, že byla zachována jeho téměř nepřerušená kontinuita, lze považovat za malý zázrak. Přejme mu, aby si i na dalších minimálně sto let udržel přízeň nejen svých čtenářů, ale i autorů.
