S naším odborným časopisem jsme se v minulém čísle Pojistného obzoru rozloučili 1. září 1944, kdy pod vlivem cenzury a na základě výnosu tiskového odboru Ministerstva lidové osvěty přestal vycházet. Do bojů proti nacistické okupaci se v období protektorátu zapojovalo stále více občanů. Cílem povstání v roce 1944 a 1945 bylo pomoci k co nejrychlejšímu osvobození českého území a minimalizace dalších válečných škod, zejména v oblasti průmyslu. Připomeňme, že Praha byla osvobozena vojsky Rudé armády 9. května 1945, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Pojišťovny ve službách státu
Investiční politika protektorátních pojišťoven byla přizpůsobena říšským zásadám a v souladu s tím probíhalo i začleňování protektorátního pojišťovnictví do německého. Československé dluhopisy v držení pojišťoven byly vyměněny za říšské pokladniční poukázky. Podle koncepce „Pojišťovnictví v národněsocialistickém hospodářství“ bylo životní pojištění důležitým nástrojem pro stažení nadbytečných peněz z oběhu, a hrálo tak důležitou roli při financování války. Dvě třetiny všech nově disponibilních prostředků musely být k dispozici potřebám Říše a protektorátní peněžní ústavy měly povinnost vložit zhruba 70 procent svých vkladů do německých válečných obligací.
To vše znamenalo značné oslabení československého pojišťovnictví, které se muselo vyrovnávat se snížením počtu pojišťoven, s úniky jejich zisků do zahraničí a s dlouhotrvající sanací zkrachovalého Fénixu z 30. let. I přes útlum pojišťovnictví v období 2. světové války byla výsledkem existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945. Tento počet subjektů byl však nedlouho poté znárodněn dekretem prezidenta republiky. Dne 24. října 1945 byla k řízení pojišťovnictví ustavena Pojišťovací rada se sídlem v Praze. A od začátku roku 1947 bylo v Československu vytvořeno pouze pět pojišťoven, národních podniků. To se opět změnilo v únoru 1948, kdy byl zformován pouze jeden ústav, Československá pojišťovna, národní podnik. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj českého pojišťovnictví.
Pojistný obzor s novou rolí
Vraťme se ale k našemu časopisu, Pojistnému obzoru, který v roce 1945 nevycházel a v roce 1946 se vrací s nelehkým úkolem. Jako časopis československého znárodněného pojišťovnictví nahrazuje veškeré odborné tituly, které do té doby vycházely. Krom informací, které má přinášet pojistnému trhu, formuje také nové uspořádání, jak se dočteme v jeho úvodníku s názvem Pro dobro republiky: „Znárodněné smluvní pojišťovnictví zbaveno ziskuchtivosti a obráceno směrem k obecné prospěšnosti bude sloužiti lidu a našemu národnímu hospodářství… Ukládací politika znárodněného smluvního pojišťovnictví bude zbavena všech nepřívětivých postranních úmyslů a bude sloužiti potřebám státu, našeho národního hospodářství, všeobecně prospěšným účelům a všem vrstvám našeho lidu.“
Dočteme se zde i motivy k obnovenému vydávání časopisu, ovšem ke své prvorepublikové historii se přihlásí až o několik let později: „Jedním z úkolů Rady podle dekretu jest podporovati činnost vědeckou v oboru pojišťovnictví a vydávati odborné časopisy. Plníc tento úkol, usnesla se Rada vydávati Pojistný obzor a pověřila nás jeho vedením. Chceme s radostí spolupracovati na zdárném dalším vývoji znárodněného pojišťovnictví v našich zemích a budeme si vážiti všech, kdož nám v této poctivé snaze naší budou nápomocni,“ podepsána redakce. Bohužel už v tomto čísle je patrné, že odbornost časopisu ustupuje do pozadí: „Pojišťovny jsou nesmírně důležitým reservoárem úspor a kapitálu. Znárodnění našich pojišťoven umožňuje lepší a úspěšnější finanční hospodářství státu, laciným úvěrem usnadníme plné rozvinutí výroby,“ vyčnívá na celé polovině strany citát náměstka ministerského předsedy. Najdeme zde článek referující o dvouletém plánu československého pojišťovnictví nebo znárodněném pojišťovnictví a nechybí ani hesla o vítězství práce a ducha.
Pojistný obzor s prvním číslem prochází radikální grafickou proměnou a mění i formát, z A5 se zvětšuje na A4. Vydavatelem je Pojišťovací rada zřízená dekretem prezidenta republiky. Odpovědným redaktorem je opět JUDr. Josef David, který jej vedl ve 40. letech. Najdeme zde nové rubriky jako Tisk si všímá pojištění, Propagace pojištění a pojišťoven, spíše komicky pak působí nově zařazené citáty, povídky, ale i básně. Za všechny uvádíme úryvek z redakční tvorby u příležitosti složení státních zkoušek nového oboru staticko-pojistného inženýrství:
Suché cifry celý život
Totě pěknou zábavou
Abeceda česká, řecká
Ta jim není záhadou…
Velký prostor je věnován čtenářům, pravidelně se otiskují jejich dopisy a v každém čísle je veřejnost vyzvána k zasílání příspěvků a podnětů. Pojistný obzor sám sebe nazývá tribunou, kde může promluvit každý, kdo má co říci. Cena Pojistného obzoru činila 12 Kčs. Rozsah jednoho vydání čítal 16 stran a až na výjimky, kdy o prázdninách došel v papírnách papír, vycházel měsíčně.
Do popředí se dostává politika
V roce 1950 se vydavatelem časopisu stává Československá státní pojišťovna a vedoucím redaktorem Ing. Josef Herout. Za povšimnutí stojí článek ze září 1951 pojednávající o statusu Československé pojišťovny s podtitulkem Charta československého pojišťovnictví a jeho generální linie. V kontextu tehdejší ideologie mají pojišťovny pomáhat vývoji, pokroku a budovatelskému úsilí socialismu. „Úkolem pojišťovny v socialistickém hospodářství, v němž není protikladných zájmů, je sloužit pracující pospolitosti poskytováním pojistné ochrany,“ píše se na začátku textu. Ve stejném vydání najdeme i článek komentující nový zákon o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 30. července 1951. Zajímavé je, že stejně jako v období první republiky i v padesátých letech můžeme v Pojistném obzoru narazit na mnoho článků týkajících se požárů ze všech úhlů pohledu – od škod a jejich příčiny až po právní úpravy požární ochrany. Pojistný obzor přinášel i zkušenosti z okolních zemí, například z Polska, kde s cílem co největšího sblížení s pojistníkem zavádí tzv. pojišťovací důvěrníky. Poslední číslo z roku 1951 se pak v několika příspěvcích věnuje životnímu pojištění a jeho úloze v ČSR. Pomalu se mění pohled na tento produkt, který byl vnímám jako zbytečný a kapitalistický přežitek.
30 let od vzniku Pojistného obzoru
Obálka časopisu, který právě držíte, je z vydání z roku 1952, kdy Pojistný obzor slavil 30 let od svého vzniku. V Československu docházelo k upevňování bolševické diktatury a vůdčí úlohy KSČ. Krom mnoha jiných dochází i k souzení a popravování čelních komunistů. Atmosféru ve společnosti ovlivňovala i hrozba měnové reformy, ke které skutečně v roce 1953 došlo.
Ekonomika země sice rostla závratným tempem, ale to souviselo se strojírenskou výrobou, která směřovala armádě Sovětského svazu. Leninovo oko bdělo i nad obsahem Pojistného obzoru. V září roku 1952 se v editorialu dočteme o tom, že před dvaceti osmi lety dotlouklo srdce Vladimíra Iljiče Lenina, vůdce, stratéga a zakladatele. Příspěvek se dále věnuje velkému rozhodnutí ÚV KSČ, která má jednat o pozměnění organizačního řádu strany. Dočteme se zde také o způsobech amerického života: „Jenom z nedostatku lékařské pomoci umírá v USA každým rokem 325 tisíc lidí. Kapitalisté zde v honbě za ziskem vyrábějí ohromné množství nekvalitních a zdraví škodlivých výrobků, které mohou za 3 miliony každoročně nemocných lidí.“ Opomeneme-li povinnou propagandu, v 50. letech ubývá názorů čtenářů a prostor opět dostávají články zabývající se lékařskými tématy.
Od roku 1953 je vydavatelem Pojistného obzoru Státní pojišťovna, hlavní správa. Na obsahu se toho však mnohé nemění. Za zmínku stojí vydání z června, které se věnuje měnové reformě. Už v editorialu se dočteme o výhodách měnové reformy a její důležitosti na cestě k celkovému blahobytu obyvatelstva či apelu na zvyšování produktivity. Navazující článek Majetkové pojištění po měnové reformě už se konkrétně věnuje prospěšnosti, kterou tato očistná akce má. Odstranění dvojích cen vázaného a volného trhu má podle autora přinést velkou úlevu pro majetkové pojištění, autor očekává totiž zvýšený zájem o tento produkt. V mnohém přínosnější a obsáhlejší text se pak věnuje metodice škodní statistiky a její důležité roli v pojišťovnictví. Velkým pojistným tématem je stále dopravní pojištění, zejména pojištění lodí, kdy Pojistný obzor i v této době plní důležitou úlohu vedoucí k harmonizaci používaných pojmů.
60. léta přináší větší odklon od ideologie k odbornosti
Formát časopisu v 60. letech se navrací k podobě A5 a citelné je i osvobození od ideologické propagandy. Vydavatelem časopisu zůstává Státní pojišťovna, hlavní správa, ale mění se redakce, kdy vedle JUDr. Vladimíra Čelouda druhou redakční pozici obsazuje poprvé žena, Marie Fučíková. Zajímavé také je, že se poprvé v roce 1962 přihlásil Pojistný obzor ke své tradici vycházení z období první republiky. Z odborných článků se věnuje například úkolům pojištění v ČSSR. Za zmínku stojí oblast životního pojištění, které se začalo v těchto letech vzpamatovávat a získávalo u lidí opět důvěru po zásazích státu v podobě měnové reformy.
V roce 1968 v úvodníku generální ředitel Státní pojišťovny JUDr. Jaroslav Procházka rekapituluje uplynulý rok a hospodaření, přičemž přijaté pojistné ve všech druzích pojištění podle jeho názoru splnilo či předčilo plán. Za zmínku určitě stojí další z článků, který se věnuje důchodovému pojištění a přináší obsáhlý popis tohoto nového produktu včetně specifikace počátku pojištění, pojistné doby či zásad pro jeho sjednání. Zahraniční rubrika přináší věcné a užitečné informace a zkušenosti z ostatních zemí, mezi nimi například rekapitulace požárních škod ve vybraných zemích, pojistněprávní dialog mezi Východem a Západem. Ke slovu se opět dostává rubrika Čtenáři nám píší.
Pojistný obzor v roce 1968 uspořádal také velkou anketu mezi svými čtenáři, jejímž cílem bylo zvýšit atraktivitu mezi odběrateli. V úvodním článku jsou shrnuty závěry z celkem 100 příspěvků, které byly daleko pod očekávanou návratností. Respondenti se vyslovili, že chtějí více kritických článků řešících aktuální problémy pojišťovnictví, dožadují se také toho, aby svým obsahem Pojistný obzor bojoval za znovuzískání postavení, které by měl tento obor v současném ekonomickém vývoji zaujímat. Zdá se, že některé potřeby jsou stále platné. Čtenáři ale chtějí také více zábavy a lepší grafickou podobu. Výčet kritických připomínek a námětů na zlepšení je velmi mnoho, některé byly vyslyšeny a nově se objevuje například koutek kresleného humoru: viz obrázek.
Více než optimisticky pak vyznívá článek z roku 1968 generálního ředitele Státní pojišťovny JUDr. Jaroslava Procházky k akčnímu plánu Státní pojišťovny, který reaguje na vývoj v zemi a obrodu KSČ. Podle něj by mělo dojít k přehodnocení pojišťovací činnosti a jejího významu. Přiznává, že v období raného komunismu bylo životní pojištění určeno k zániku a sloužilo pouze pro odčerpání kupní síly obyvatel a bylo vítaným zdrojem příjmu do státního rozpočtu. Tyto názory se dle jeho slov mění a je nutné pojištění stavět na důležitých atributech stabilizátoru národního hospodářství. Objevuje se i myšlenka, že by Státní pojišťovna měla se svým majetkem podnikat. V tomto čísle i dalších číslech v průběhu roku se objevují příspěvky od různých autorů, zaměstnanců Státní pojišťovny, kteří diskutují možnou podobu akčního programu.
Po pražském jaru přišlo ochlazení
Toto nadějné období reflektující politické uvolnění v Československu a příznivé nálady ve společnosti ale končí s koncem pražského jara téhož roku. V srpnu vojska států Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy, které měly za cíl uvolnit režim a urychlit proces demokratizace. Tento záměr se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která po neúspěšných politických jednáních zahájila okupaci. Po tomto kroku Československo následně vstoupilo do éry normalizace a znovu se nastolily politické a ekonomické hodnoty padesátých let. Dvojčíslo Pojistného obzoru z října 1968 už nezmiňuje nic z politických otázek. Najdeme zde ale článek o cestě ke kvalitě, který zdůrazňuje, že některé myšlenky uplynulých let jsou přežité a že by se měla v pojišťovnictví zvednout kvalita služeb, a apeluje na informovanost klientů v souvislosti s velkou mírou vyhlášek a norem. S touto revoluční myšlenkou, poplatnou i dnešní době, se s Pojistným obzorem pro tentokrát loučíme, abychom se v dalším čísle mohli blíže seznámit s obdobím 70. a 80. let až po sametovou revoluci v roce 1989.
Zdroje:
Archiv Pojistného obzoru Dějiny pojišťovnictví v Československu
Pojišťovny ve službách hákového kříže
