Aktuální situace hlášení škod
Policie ČR signalizuje, že prosazuje omezení agendy spojené s šetřením dopravních nehod, kdy uvádí vysokou administrativní zátěž a nedostatek času na jiné agendy. Již ve statistikách šetřených dopravních nehod v průběhu roku 2023 je viditelný částečný meziroční pokles, který ale nemá oporu ve vývoji škod, které např. během léta meziročně již zřetelně narůstají. V této souvislosti Policie ČR argumentuje skutečností, že u většiny dopravních nehod, které šetří, není např. zákonná podmínka limitu výše škody splněná.
Skutečně i ve stávající situaci limitu hlášení škody bez zranění a úmrtí ve výši 100 tis. Kč řeší Policie ČR každý rok většinu nehod, které svou celkovou výší tohoto limitu nedosáhnou. Jedná se ročně o cca 65 tis. dopravních nehod. Dále Policie ČR řeší cca 20 tis. nehod se zraněním nebo úmrtím účastníka dopravní nehody (o nutnosti jejich šetření i nadále by neměly být kontroverze) a jen cca 14 tis. nehod ročně bez zranění nebo úmrtí svou výší dle odhadu Policie ČR skutečně překoná hranici 100 tis. Kč.
Důvody této situace nicméně mohou být spojené s těmito okolnostmi, kdy:
• samotní účastníci si nejsou jistí, jaká bude konečná výše škody a jak by ji měli jako laikové posoudit,
• nejsou si jistí, zda ve stresu při dopravní nehodě dokážou vše na místě sami správně zhodnotit,
• mohou mít podezření na přítomnost alkoholu u řidiče druhého vozidla,
• je zjištěno nebo existuje podezření, že došlo k poškození majetku třetí osoby,
• šetření Policie ČR vyžaduje např. zaměstnavatel při služební cestě,
• nejsou si jistí, zda dokáží obnovit bezpečnost a plynulost provozu.
Aktuální limit pro hlášení dopravní nehody ve výši 100 tis. Kč je účinný od 1. 1. 2009. V dlouhodobém trendu platí, že po počátečním nárůstu šetřených nehod mezi léty 2009 až 2017 se jejich počet stabilizoval na úrovni cca 100 tis. případů ročně a mírná korekce nastala zejména v roce 2020 vlivem nižší mobility a tím i nehodovosti při epidemii covidu-19.
Relativní rozdělení nehod na případy bez zranění pod 100 tis. Kč a přesahující tuto částku i případy se zraněním nebo úmrtím je také poslední roky poměrně stabilní a vychází tak, že přibližně 20 % všech dopravních nehod připadá na případy se zraněním a úmrtím, 14 % připadá na nehody bez zranění a úmrtí přesahující svou odhadnutou výší 100 tis. Kč a cca 66 % všech šetřených nehod nedosahuje limitu 100 tis. Kč, aniž by nastalo zranění nebo úmrtí účastníků dopravní nehody.
Dopady předchozího navýšení limitů škody v roce 2009
Jak bylo řečeno výše, k 1. 1. 2009 došlo k poslednímu navýšení limitů pro hlášení majetkové škody bez zranění nebo úmrtí, z 50 tis. Kč na aktuálních 100 tis. Kč.
Tato skutečnost přesunu z původního limitu (50 tis. Kč) na nový limit (100 tis. Kč) měla zásadní dopad na redukci počtu šetřených dopravních nehod bez zranění nebo úmrtí:
Zejména v segmentu škod v rozsahu do původního limitu 50 tis. Kč i v intervalu škod mezi původním a novým limitem, tj. 50 až 100 tis. Kč, došlo k zásadní redukci šetřených nehod cca na třetinu původního stavu let 2007 až 2008 a pouze počet šetřených škod nad 100 tis. Kč zůstal dle očekávání stabilní, resp. vlivem inflace mírně narostl o cca 5 %.
Konkrétně před aplikací posledního navýšení limitu na 100 tis. Kč (tj. při platnosti limitu 50 tis. Kč) řešila Policie ČR ročně cca 150 tis. nehod bez zranění a úmrtí, z nichž cca 106 tis. nedosáhlo výše tehdejšího limitu, tj. 50 tis. Kč. Po navýšení limitu na 100 tis. Kč se počet nehod v této kategorii redukoval na pouhých 34 tis. Kč. Podobně v kategorii mezi 50 až 100 tis. Kč se namísto 44 tis. nehod před navýšením limitů následně šetří jen cca 10 tis. nehod. Dále nehod, které přesahují tehdy nový limit 100 tis. Kč, se před jeho aplikací i po ní šetřilo před inflačním nárůstem vždy cca 9 tis. ročně.
Odhad pro varianty aktuálního možného navýšení
Faktem je, že od roku 2009 narostla vlivem škodní inflace průměrná škoda POV na majetku o 90 % v rozsahu z 26 tis. Kč na aktuálních téměř 50 tis. Kč, což představuje nárůst o 90 %. Takto inflačně navýšený limit hlášení majetkové dopravní nehody z roku 2009 ve výši 100 tis. Kč by vycházel nyní 190 tis. Kč.
V případě, že by došlo k navýšení limitů na 200 tis. Kč, ze stávajících 14 tis. nehod, které jsou bez zranění nebo úmrtí a převyšují současný limit 100 tis. Kč, by pak zůstalo pouze 4,7 tis. nehod, které by vycházely nad nový limit 200 tis. Kč a policie by je musela řešit. Roční počet nehod bez zranění i úmrtí, které svou výší přesahují 200 tis. Kč, totiž vychází za rok 2022 cca 4 700 případů, přičemž se proti předchozím ročníkům vlivem vysoké inflace jedná o částečný nárůst, když se v letech 2017 až 2020 jednalo v průměru o 3 400 takových nehod ročně a v roce 2021 došlo k cca 4,2 tis. nehod nad 200 tis. Kč bez zranění a úmrtí.
Pro transparentnost dopadů změny výše limitů byly testovány varianty jeho zvýšení na 150 tis. Kč, resp. 200 tis. Kč.
V případě, že by došlo k navýšení limitů na 200 tis. Kč a motoristé by na růst limitů reagovali redukcí volání Policie ČR v podlimitních škodách, podobně jako tomu bylo u předchozí změny limitu, došlo by k poklesu šetřených nehod bez zranění ročně ze 78 tis. nehod na cca 30 tis. případů. V situaci, pokud by se limit hlášení navýšil na 150 tis. Kč a reakce klientů na změnu limitu by v redukci hlášení byla již pouze poloviční proti situaci roku 2009, lze odhadnout, že by se roční počet šetřených nehod ze strany Policie ČR zredukoval ze 78 tis. na 56 tis. nehod, viz graf nehod bez zranění a úmrtí.
Argumenty pro nižší intenzitu dopadů této možné změny na agendy šetření nehod Policie ČR spočívají i ve výsledcích dodatečné analýzy, ze které lze vysledovat důvody, proč motoristé volají Policii ČR i v podlimitních případech.
Konkrétně u celého ročního počtu na první pohled zbytečně šetřených nehod, který dosáhl loni přesně 64 418 případů, lze detekovat, že
• případy, kde je prokazatelná škoda třetí osobě (dopravní infrastruktura nebo jiný majetek), představují 15 863 nehod (25 % z celkového počtu podlimitních nehod),
• škody firemních nebo leasingových vozidel bez poškození jiného majetku (v kategorii výše) vycházejí v rozsahu 19 635 nehod ročně (30 %),
• u 1 % všech těchto nehod (778 případů) byl detekován alkohol u účastníků nehod,
• 8 433 nehod (13 %) představují nehody vozidel fyzických osob bez alkoholu do stáří 7 let, kde existuje reálná šance na existenci havarijního pojištění, kdy se motoristé mohou domnívat, že musejí Policii ČR k nehodě zavolat.
Zbylé nehody pod 100 tis. Kč, které nesplňují vůbec žádné výše uvedené kritérium, představují ročně pouze 19 709 nehod, tj. 31 % původního počtu.
Závěry a návrhy pro další postup
K tématu spolupráce na nové podobě hlášení dopravních nehod se zakládá pracovní skupina složená ze zástupců Policie ČR, pojišťoven i ČKP. Východiska pro další postup a jednání mohou být následující:
• Z hlediska pojišťoven je dobré vědět o zavinění dopravní nehody od nezávislé autority, kterou bezpochyby je Policie ČR.
• Nelze souhlasit bez dalšího s hrazením zásahů za výjezd Policie ČR na místo (jedná se o veřejnou službu, kterou si všichni hradí z daní).
• Absence šetření nehod vede k vyššímu riziku pojistných podvodů i ztrátě informací o nehodě, proto je dobré hledat cesty, jak informace zajistit i bez fyzického výjezdu hlídky na místo dopravní nehody.
• Nabízí se zde možnost řešit šetření nehody digitálně na dálku (obdoba mobilního hlášení škody MASH), kdy by na základě videohovoru Policie ČR provedla šetření na dálku a „digitálním razítkem“ by certifikovala viníka nehody.
Je dále vhodné, aby výstupem z této skupiny byly také jasné pokyny, jak mají motoristé na místě nehody postupovat, aby snížili nejistotu správného odhadu konečné výše škody jak vůči Policii ČR, tak i pojišťovnám (vodítko může představovat např. cena jejich vozidla).
Anketa:Jaké dopady by podle Vás mohlo mít zvýšení limitu pro hlášení dopravních nehod do likvidace pojistných událostí?Za Allianz odpovídal Martin Hlaváč, ředitel likvidace:Allianz se této změně nebrání, protože kvůli škodní inflaci dává smysl původní limit aktualizovat a současně tuto zákonnou povinnost nelze vykládat dogmaticky, jelikož odhad výše škody zákazníkem nemusí být přesný. V praxi se navíc porušení povinnosti přivolat k nehodě PČR uplatňuje zpravidla v kombinaci s jinými zákonnými důvody – např. při škodě na majetku třetí osoby. Případné uplatnění krácení plnění výhradně za porušení povinnosti přivolat PČR kvůli překročení výše škody 100 tis. Kč využíváme zcela výjimečně a v případech, kdy škoda tento limit převyšuje zásadním způsobem. Řidiči by se v této otázce měli chovat obezřetně a v případě, že si odhadem škody nejsou jistí, raději PČR k nehodě přivolat. Tímto způsobem zcela předejdou riziku případného krácení pojistného plnění za porušení zákonných povinností.
Martin Hlaváč, zdroj: Allianz Za ČPP odpovídal Martin Vyskočil, manažer odboru likvidací pojistných událostí vozidel:V případě, že by došlo k navýšení limitu u zákonné povinnosti ohlásit dopravní nehodu PČR ze 100 tis. Kč na 200 tis. Kč, nelze samozřejmě všechny dopady předvídat se 100% jistotou, ale z expertního pohledu se domníváme, že by to mělo jednoznačně negativní dopady na likvidaci pojistných událostí z pojištění vozidel, a to zejména tyto: Došlo by k poklesu zjištěných případů, kdy je ustanoven skutečný řidič vozidla. Dále by došlo ke snížení zjištění případů v souvislosti s neplatností řidičského oprávnění nebo řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. To vše má ovšem vliv na vyplacení pojistného plnění nebo uplatnění postihu vůči viníkovi. Došlo by k navýšení pojistných podvodů, jelikož je zde zásadní poměr mezi pojistnými podvody ve vztahu k dopravním nehodám šetřeným PČR a nešetřeným PČR. Došlo by ke ztížení šetření zavinění u sporných dopravních nehod, kdy ohledání místa vzniku škody, ohledání vozidel a zajištění svědků události policií jsou nezastupitelné. |
