Povinné ručení zůstává pod tlakem vysoké škodní inflace

Počty škod POV

Faktem je, že celkové počty škod po letech 2020 a 2021 začínají opět narůstat  a namísto 232 tis. škod POV za rok 2020 a 243 tis. škod roku 2021 v roce 2022 nastalo již 249 tis. škod a pro rok 2023 se očekává další nárůst, na 261 tis. škodných událostí řešených v rámci povinného ručení.

Po předchozím meziročním růstu počtu škod na zdraví mezi léty 2021 a 2022 v rozsahu 4 % vychází odhadovaný počet škod na zdraví pro rok 2023 vůči roku 2022 bez zásadní změny opět na úrovni cca 10 500 škod.

U škod na zdraví platí, že aktuálně cca 89,4 % škod na zdraví vzniká z lehkého zranění, dále 8,5 % škod na zdraví v povinném ručení souvisí s těžce zraněným poškozeným účastníkem dopravní nehody a u 2,1 % všech škod na zdraví se jedná o nároky spojené s usmrcením oběti dopravní nehody zahrnující např. oprávněné nároky pozůstalých a další.

Jak ukazuje graf 1, existuje zásadní rozdíl mezi podíly jednotlivých skupin zranění (lehké,těžké, úmrtí) na počtech a objemech škod na zdraví. Za poslední tři ročníky představují škody na zdraví spojené s těžkým zraněním a usmrcením cca 11 % až 14 % všech škod na zdraví, nicméně na celkovém závazku škod na zdraví se podílejí z 61 % až 73 %. Zastoupení škod s těžkým zraněním na celkových závazcích škod na zdraví postupně klesá a v roce 2023 nastává i méně případů z hlediska počtu vzniklých pojistných událostí spojených s těžkým zraněním i úmrtím, kdy do povinného ručení mají dopad pouze ta úmrtí z dopravní nehody, kdy dochází k usmrcení oběti, a nikoliv viníka dopravní nehody.

Závazky v povinném ručení a škodní inflace

Po covidovém skoku dále pokračuje zásadní nárůst závazků POV a očekávání pro celý rok 2023 již překračují závazky za poslední předcovidový ročník 2019 již velmi výrazně. Konkrétně pro rok 2023 se očekává celkové vyplacené plnění ve výši 16,7 mld. Kč, což hodnotu roku 2019 ve výši 14,5 mld. Kč překračuje o 2,2 mld. Kč a vůči plnění roku 2022 ve výši 14,9 mld. Kč se jedná o 1,8 mld. Kč vyšší hodnotu. Navíc závazky spojené s dlouhodobými výplatami zejména ze škod na zdraví se pro rok 2023 očekávají ve výši 2,2 mld. Kč, což opět převyšuje 2 mld. Kč za ročník 2019.

Důvod navyšujících se škodních závazků spočívá zejména ve škodní inflaci, kterou popíšeme nejdříve u škod na zdraví a následně u majetkových škod.

U zdravotních škod dlouhodobě působí vliv nového občanského zákoníku (NOZ) a s ním spojená pravidelná valorizace částek za odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění. Jestliže hodnota bodu byla na počátku v roce 2014 stanovena ve výši 1 % průměrné hrubé mzdy ve výši 250 Kč, tak v mezidobí došlo k jejímu postupnému nárůstu na 404 Kč (tj. již o 60 %), viz graf 2 a tabulka 1.

Na další typy nároků působí také ekonomické a inflační vlivy spojené s růstem mezd ovlivňující odškodnění ztráty na výdělku, náklady na péči v rámci asistencí v domácnosti i růst nákladů na zdravotní péči. Nepřekvapí proto, že ve srovnání se situací před aplikací NOZ narostly průměrné hodnoty odškodnění o desítky procent, konkrétně:

• Odškodnění bolestného stouplo ze 42 tis. Kč na 116 tis. Kč, což představuje souhrnný nárůst o 178 %.

• Jednorázové částky za kompenzaci duševní újmy pozůstalých po obětech dopravních nehod se navýšily v průměru na celé škodě (tj. pro všechny pozůstalé z jednoho úmrtí) z 940 tis. Kč na téměř 1,9 mil. Kč (tj. cca o 98 %).

• Kompenzace za ztížení společenského uplatnění roste z 359 tis. Kč na cca 669 tis. Kč, což představuje nárůst o 86 %.

• U krátkodobějších ztrát na výdělku během pracovní neschopnosti stouplo za období platnosti NOZ průměrné odškodnění z 50,1 tis. Kč na 85 tis. Kč a jedná se tak o nárůst 69 %.

• U nákladů léčení došlo k nárůstu o 34 % z 62 tis. Kč před NOZ na aktuálních 83 tis. Kč. 

Navýšení odškodnění vlivem NOZ ukazují grafy 3 a 4. Ještě výrazně dramatičtější situace vychází u škod na majetku v povinném ručení, kde z pololetních dat k 30. 6. 2023 vychází průměrný meziroční růst o 11,9 %. Pro srovnání, ve stejném období předchozího ročníku 2021 se jednalo o 11% inflační nárůst a u předcházející hodnoty se stejně spočtená škodní inflace u majetkových škod pohybovala na úrovni 8 % a v předchozích letech dokonce „pouze“ kolem 6 %.

Související hodnota průměrné majetkové škody za předpokladu škodní inflace vychází pro rok 2024 již ve výši 68 tis. Kč a celkový rostoucí trend aktuálních hodnot ukazuje graf 5.

Tradiční důvody existence škodní inflace, mezi které patří navyšující se ceny práce a náhradních dílů v autoservisech spolu s postupnou modernizací vozového parku a tím vyšší technologickou i finanční náročností prováděných oprav vozidel, byly již během epidemie covidu-19 a dále i v aktuální situaci velmi vysoké inflace v celé ekonomice dále umocněné obtížnou dostupností náhradních dílů, delšími čekacími lhůtami a s tím spojenými vyššími náklady na půjčení náhradního vozidla.

To potvrzují i data k 30. 9. za kvartální přehledy škod, které vzniknou a jsou zároveň vyřízené ve stejném čtvrtletí. Z tohoto pohledu se nárůst průměrné zaplacené škody na majetku ve 3. čtvrtletí 2023 ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 navyšuje o 13 % (jedná se o 43,1 tis. Kč ve srovnání s 38,2 tis. Kč o rok dříve). Z grafu 6 také vyplývají dlouhodobé trendy, kdy od konce roku 2017 se průměrná škoda v tomto pohledu navýšila o 61 %, zatímco průměrné pojistné stouplo kumulativně pouze o 19 %. Z hlediska dlouhodobého srovnání majetkové škodní inflace v POV a standardní inflace spotřebitelských cen (CPI) vychází stabilně za sledované období vždy vyšší inflace škod na majetku v POV než CPI. To je způsobené technologickým vývojem na straně vozidel při postupné změně struktury vozového parku a navyšování podílu těch nejnovějších vozidel, která jsou sice bezpečnější, ale na druhé straně v případě, že ke škodě dojde, je oprava takového vozidla vzhledem k drahým moderním technologiím (senzory, sofistikovaná elektronika, další čidla atd.) výrazně dražší. V níže uvedeném grafu je patrná poměrně zásadní eskalace obou typů inflací v roce 2022, kdy bylo dosaženo vrcholu růstu majetkové škodní inflace v meziroční výši až 17 %. Z těchto hodnot sice meziroční nárůst průměrné škody klesá, nicméně související pokles je výrazně mírnější a pozvolnější než její prudký nárůst během roku 2022 a rozhodně platí, že období velmi vysoké inflace bude přetrvávat po výrazně delší časový úsek. Srovnání minulé historie včetně související predikce na další období uvádí graf 7.

Segmentace rizika a další statistiky POV

Z pohledu dalších statistik a segmentace ze strany pojišťoven platí, že kritéria používaná ze strany pojišťoven zahrnují v rizikových modelech veškerá dostupná data mající vliv na frekvenci a očekávanou výši škod, konkrétně se jedná zejména o údaje vztahující se k:

• vozidlu (kategorie, tarifní skupina, objem, výkon, účel použití, stáří, značka/model, palivo, nájezd, zohlednění aktivní bezpečnostní výbavy vozidla, zejména asistenční systémy a telematické informace)

• osobě klienta (občan/firma, velikost flotily, věk, region bydliště, minulá škodní historie).

Přístupy k segmentaci se stále rozšiřují, nicméně konkrétní rozhodnutí a strategie jsou vždy v kompetenci jednotlivých pojišťoven.

V rámci průměrného pojistného platí, že v posledních letech se přes eskalující se škodní inflaci růst průměrného pojistného spíše snižuje a dosahuje intenzity pouze kolem 2 % ve srovnání s růstem průměrné škody na majetku o téměř 12 %.Tabulka 2 v dělení na fyzické a právnické osoby ukazuje statistiku za osobní vozidla, kde aktuální růst průměrného pojistného dosahuje tempa cca 3 %. Vyšší hodnoty u osobních vozidel právnických osob odrážejí celkově jejich vyšší rizikovost, se kterou pojistitelé pracují.

Rozdíly mezi jednotlivými segmenty pojištění jsou skutečně zásadní, neboť celková škodní frekvence vychází:

• 3,3 % (v průměru 33 škod na 1000 vozidel) u osobních automobilů, 
• 10,9 % u nákladních vozidel (v průměru 109 škod na 1000 vozidel).

V rámci jednotlivých segmentů se pak ještě výrazně liší o desítky procent, kdy grafy 8 a definují konkrétní hodnoty škodní frekvence u 24 % výrazně rizikových segmentů osobních automobilů a u 35 % výrazně rizikových nákladních vozidel.

Například u osobních automobilů průměrná škodní frekvence dosahuje 3,3 %, ale u 7 % všech osobních vozidel pojištěných rizikovými klienty nad 30 let (klienti, kteří v minulosti opakovaně způsobili škody nebo jim pojistné smlouvy zanikaly pro neplacení) vychází na úrovni 4,1 %, tj. v průměru o čtvrtinu vyšší. Dále u 5 % všech vozidel dochází navíc k rizikové situaci, že vozidlo často střídá svého majitele nebo konkrétní osoba často střídá pojištěná vozidla. V této situaci vychází škodní frekvence na úrovni 4,3 % a je tak o 32 % vyšší proti průměru u všech osobních vozidel.

U 5 % všech osobních vozidel, kam spadají leasingové společnosti, dosahuje škodní frekvence již 4,9 % (tj. cca o polovinu vyšší proti průměru). Ještě vyšší vychází škodní frekvence u klientů do 30 let věku, kde hodnota 5,0 % je proti obecné hodnotě 3,3 % vyšší o 51 % (mladí klienti do 30 let věku představují 4 % portfolia osobních automobilů). U nejvíce rizikových vozidel firemních klientů (kde je známá vysoká úroveň škod z minulosti) vychází škodní frekvence dokonce 6,7 % (tj. více než dvojnásobná proti obecné úrovni 3,3 %).

U nákladních vozidel s průměrnou škodní frekvencí 10,9 % vychází výrazně nadprůměrně rizikové portfolio představující 13 % všech nákladních vozidel, skupina tahačů návěsů se škodní frekvencí téměř 28 % (tj. o 144 % vyšší proti průměru u nákladních vozidel) a dále u ostatních nejrizikovějších flotil dle minulé historie představujících 22 % celého portfolia nákladních automobilů vychází frekvence téměř 19 % (což je o 17 % více vůči všem nákladním vozidlům). Celkový počet pojištěných vozidel všech druhů a kategorií s platnou pojistnou smlouvou POV přesáhl v 2. pololetí 2023 hodnotu 9,25 mil. vozidel, meziročně růst celého pojištěného portfolia dosahuje úrovně cca 2,6 % a proti předchozím turbulencím v jeho nárůstu dochází ke stabilizaci situace.