Ročně stráví Češi ve věku 20–64 let v nemocnicích celkem 4 724 269 dnů. Na lůžkovém oddělení se podle odhadů prospal alespoň jednu noc každý sedmý Čech v produktivním věku. O něco více dnů přitom připadalo na ženy. Vyšší podíl žen zejména mezi 20. a 40. rokem života souvisí s pobyty v porodnici. Těsně po 50. roku se riziko hospitalizace u mužů a žen vyrovnává a poté u obou pohlaví stoupá, přičemž u mužů je růst výrazně rychlejší. Riziko hospitalizace se ale nevyhýbá ani mladším ročníkům a i u mladých mužů dosahuje okolo 10 %.
Průměrná výplata za pojištění pro případ hospitalizace a závažného onemocnění dlouhodobě roste. Od roku 2019 vzrostla průměrná částka vyplaceného plnění klientům o 31 %. Průměrné pojistné plnění skokově vzrostlo v roce 2020 vlivem pandemie covidu-19, v roce 2023 se ale stabilizovalo a pojistné plnění na jednu pojistnou událost dosahuje v průměru více než 14 tisíc korun. Celkem za všechny hospitalizace v roce 2023 pojišťovny vyplatily téměř 4 miliard korun. Podle dat a výpočtů ČAP kombinujících počty řešených pojistných událostí a celkových statistik za hospitalizace dostupných ze zdroje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ale bylo v roce 2023 pojištěno jen 62 % hospitalizací a závažných nemocí. Namísto 6,4 miliardy korun, které mohly být Čechům z pojištění vyplaceny, tak získali o 2,5 miliardy korun nižší částku.
Rekapitulaci počtu pojistných událostí i celkovou roční ztrátu potenciálních klientů z důvodu absence pojištění uvádí tabulka 1.
Objem vyplaceného plnění dosahuje významně nižších hodnot než objem celkové potenciální ztráty z rozdílu mezi nemocenskou a mzdou klienta. Za rok 2023 tento rozdíl představuje cca 2,5 mld. Kč. Výrazně vyšší rozdíl z celkových počtů hospitalizací u ekonomicky aktivních osob bude ale způsobený vysokým zastoupením velmi krátkých hospitalizací, kde zřejmě pojistná událost nevzniká.
