Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Jak financovat stáří? Stejná otázka trápí Čechy i Slováky

Doba čtení:

Doba čtení

12 min.

Přečteno:

Přečteno

509x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

100,00%

04. 05. 2023

12 min.

100%

0

Štítky:

V říjnu letošního roku uplyne 30 let od podpisu zakládající smlouvy České asociace pojišťoven, kterou se definitivně po necelých dvou letech rozdělila Česko-slovenská asociace pojišťoven. Nejen na to, zda se podařilo České a Slovenské asociaci pojišťoven na společnou tradici navázat, jsme se zeptali Jana Matouška, výkonného ředitele ČAP, a Martina Kani, nového výkonného ředitele SLASPO.

Na začátku roku 2023 to bylo přesně 30 let od rozdělení Československa. Jak jste to tenkrát vnímali?

MK: Myslím si, že som to až tak ve ľmi nevnímal, pretože ak si na to dobre spomínam, bolo to obdobie, keď som sa presúval z technickej univerzity vo Zvolene na ekonomickú univerzitu v Bratislave. Konkrétne vo Zvolene sme mali ve ľmi ve ľa českých spolužiakov a spolupráca medzi Čechmi a Slovákmi tam bola úplne bežná. Myslím si, že som sa tomu významne nevenoval, bral som to ako prirodzenú súčasť. V tej dobe mi ani tie súvislosti nenapadli. Takže z môjho pohľadu som asi riešil iné témy a rozdeľovanie či už inštitúcií alebo úradov mi prišlo ako logické vyústenie toho, že sa delila republika. Myslím si, že som to cítil aj tak, že nemám šancu to ovplyvniť.

JM: V roce 1993 jsem studoval politologii, takže bylo poměrně jasné, že budeme tuto otázku řešit a diskutovat na seminářích ve škole. Dnes už si pamatuji spíš jen pár pocitů. Přišlo nám to nepochybně líto. Ale na druhé straně při tom, jak jsme vlastně velice málo rozuměli těm požadavkům mít dělené státy, připadalo nám to na konci jako v jistém smyslu katarze, která ukončila bolestivou diskusi předchozích let. Vzpomeňte si na války o pomlčku mezi Českem a Slovenskem, probuzení těch národních možná někdy až nacionalistických tendencí – Češi versus Slováci. Nebo vzpomeňte, jak tehdy v České republice byly populární moravské národní strany a budování moravské identity. To vše jistě souviselo s nově nabytou svobodou. Možná jsme v tu chvíli ještě ani nevěděli, co s ní.

Necelý rok poté byla rozdělena i Česko-slovenská asociace na Českou a Slovenskou. Byl to podle Vás nevyhnutelný krok?

JM: Myslím, že ano. Doba prostě byla taková a nebylo to technické ani obchodní rozhodnutí. Prostě oba státy se vydaly vlastní cestou a bylo jasné, že budou mít vlastní legislativu, vlastní ekonomické i politické prostředí. Možnosti spolupráce se nám začaly objevovat až mnohem později, v té době to bylo prakticky nemožné.

MK: Ja si tiež myslím, že to bolo asi logické a prirodzené vyústenie okolností. To, že by aj naďalej fungovala spoločná československá asociácia poisťovní, si z dnešného uhla pohľadu viem predstaviť, ale myslím si, že v tej dobe nad tým nikto takto neuvažoval.

ČAP převzala vydávání Pojistného obzoru, který vloni oslavil 100 let existence. Podařilo se SLASPO na tuto publikační historii navázat periodikem pro slovenský trh?

MK: Máme Poistné rozhľady. Bohužiaľ v roku 2020 prechodne prestal vychádzať a práve teraz diskutujeme o jeho výlučne elektronickej verzii. Bude to súvisieť so zmenami, ktoré momentálne plánujeme. Máme veľa sektorovo pozitívnych informácií, ktoré plánujeme komunikovať. Potrebujeme o tých veciach, ktoré sa dejú v poisťovanom trhu, viac hovoriť. Elektronická verzia časopisu sa logicky ponúka, pretože už dnes tá papierová má menší význam, možno aj dosah.

JM: Pokud to mohu doplnit, ČAP nese vlastně do dneška nepřerušeně 100 let prapor vydávání Pojistného obzoru. Možná jsem staromilec, ale jsem přesvědčený, že až za dalších 50 nebo 100 let půjde někdo zkoumat do archivu, co se psalo v Pojistném obzoru, bude pro něj stejně zajímavé držet fyzicky číslo Pojistného obzoru vytištěné v ruce jako pro nás, když jsme se v minulém roce dívali, co bylo napsáno například ve 30. letech. Pokud bude v Bratislavě časopis obnoven, nabízí se řada možností, jak redakčně spolupracovat, například z hlediska popisu vývoje trhu, právních otázek, společných témat, jako je debata o evropské legislativě a její transpozice.

Zmínil jste evropskou legislativu, jsou témata týkající se evropské regulace, ke kterým prosazujete na mezinárodní úrovni jednotný postoj?

MK: Minimálne na pôde Insurance Europe sú témy, ktoré sú spoločné, ale myslím si, že nielen medzi Čechami a Slovenskom, ale aj mnohé ďalšie krajiny majú podobný postoj. V tejto oblasti spolupráca určite funguje. Vyzdvihujem tiež spoluprácu asociácii v projekte CEE group, cez ktorú sa na aktuálne európske témy pozeráme očami menších štátov. Nie každá legislatíva má totiž rovnaký dopad na účastníkov európskeho poistného trhu.

JM: Nechci říkat, že je to na půdorysu rakousko-uherské monarchie, ale je pravda, že s kolegy v Bratislavě a ve Vídni si asi rozumíme nejvíc. Jsme si kulturně nejbližší a nepochybně musí dál pokračovat koordinace stanovisek na půdě právě nějaké V4 (visegrádské čtyřky) nebo V7. Názory kolegů z Polska jsou pro nás také velmi důležité.

Jsou vedle evropské úrovně i jiné oblasti, kde se Vám daří spolupracovat? Mají k sobě asociace stále velmi blízko? A jsou oblasti, ve kterých se od sebe například vzájemně inspirujete?

MK: Samozrejme, že sa chceme inšpirovať tam, kde to zafungovalo. Na Slovensku momentálne riešime proces zblíženia dvoch organizácií
– SLASPO a SKP. Môžem prezradiť, že myšlienka prišla od našich členov
– práve tých, ktorí poznajú prácu ČAP a ČKP – či už ako poisťovne s pobočkami v Čechách alebo pobočky českých poisťovní. Spolupráca ale funguje, myslím, vo viacerých oblastiach. Ak mám teraz jednu vybrať, je to poistenie vozidiel. Vidím, že máte viacero modelov, ktoré jednoducho fungujú oveľa lepšie ako na Slovensku. Túto oblasť sme diskutovali aj na minuloročnej konferencii na Slovensku, kde ste aj Vy za ČAP, českú prax predstavili. Zatiaľ sme však neboli tak úspešní v presviedčaní slovenských politikov na zmenu príslušnej legislatívy. Budeme v tom naďalej usilovne pokračovať, keďže dokážeme poukázať na fungujúci český model. Je i pár ďalších oblastí, kde sa môžeme inšpirovať. Napríklad dôchodky, je to veľmi dôležitá téma aj na Slovensku, ktorá u nás nie je dlhodobo systémovo riešená.

JM: Charakteristiky našich trhů jsou si velmi podobné. Je to dáno historickým vývojem, samozřejmě máme dnes už řadu zákonů rozdílných, ale stále si navzájem dobře rozumíme. Z tohoto pohledu například problematika demografického vývoje a nutnost čelit do budoucna té déle žijící, avšak více nemocné, populaci a jejím potřebám bude téma společné. Mluvím například o pojištění ztráty soběstačnosti, dostupné péči, ale i o komerčních zdravotních pojištěních. Bude zajímavé se navzájem inspirovat nejenom pozitivními, ale možná i negativními případy, kde jsme udělali chyby. Ani u nás, ani na Slovensku neexistuje vícezdrojové financování zdravotních služeb. A je přitom jasné, že si musíme nějaký model, ať už rakouský, nebo jiný, který umožní legalizovat finanční participaci pacientů na zdravotní péči, vybrat.

Zastavme se ještě na chvilku u minulosti. Jaké milníky považujete v historii své asociace za klíčové?

MK: Za jeden z našich míľnikov určite považujeme vznik Poisťovacieho ombudsmana ako inštitútu pre alternatívne riešenie sporov v apríli 2017. Od jeho vzniku sme riešili už stovky podnetov. Aj v prípadoch, v ktorých nie je priestor pre uzatvorenie dohody, sa snažíme klientom vysvetľovať účel, limity a možnosti poistenia, a tým prispieť k zvýšeniu finančnej gramotnosti na slovenskom trhu. V rámci legislatívy za dôležité považujeme ustanovenie trestného zákona o poisťovacom podvode z roku 2000 a tiež zriadenie Registra poistných udalostí na pôde SLASPO na predchádzanie poistným podvodom.

JM: Pokud bych se nedíval na tu legislativní část, kde jsme odvedli velký kus práce, tak je pro nás jedna z nejpodstatnějších věcí, kterou jsme udělali správně, to, že jsme už kdysi založili spolupráci mezi ČAP a Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) v IT oblasti. Dnes už se vlastně pojistný trh vymyká všem ostatním trhům v České republice tou poměrně intenzivní spoluprací v otázkách digitalizace. Máme vlastní know-how a vlastní prostředí. Díky tomu mohou například pojišťovny dnes přistupovat prostřednictvím ČKP k základním registrům. Proto máme systémy pojistného podvodu, které provozujeme sami, a nejsme závislí na externích dodavatelích. Právě proto můžeme rozvíjet řadu dalších myšlenek v oblasti automatizace a digitalizace. Jsou to věci, díky kterým se pozitivně lišíme například i od bankovního sektoru.

Kolik máte aktuálně členů a jaký podíl trhu zastupujete?

JM: Aktuálně máme v ČAP 26 komerčních pojišťoven, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR představuje 97 %.

MK: Na Slovensku pôsobí 10 poisťovní a 16 pobočiek poisťovní členských štátov. Členmi SLASPO je 8 poisťovní a 4 pobočky poisťovní iných členských štátov. Podľa predbežných údajov za rok 2022 reprezentujú 94,7 % poistného trhu (95,2 % v životnom poistení a 94,2 % v neživotnom poistení).

Řešíte na půdě asociace spory mezi členy? Jak často k nim dochází a daří se vám (asociaci) nalézt konsenzus? Museli jste v historii asociace někdy některého z členů vyloučit, například z důvodu porušování pravidel asociace?

MK: V SLASPO je na riešenie sporov medzi členmi asociácie, ktoré sa týkajú porušenia zásad kódexu etiky, zriadený Etický výbor. K sporu medzi členmi došlo v histórii asociácie jediný raz a Etický výbor našiel konsenzus. K samotnému vylúčeniu členia doposiaľ neprišlo.

JM: U nás je to historie trochu bolestivější, není žádným tajemstvím, že zhruba před rokem prezidium naší asociace na základě jednání etického výboru, který se zabýval aktivitami pojišťovny PVZP, vyzvalo tuto pojišťovnu k odchodu z naší asociace. Je potřeba říct, že etický výbor bereme velmi vážně. Je dokonce komponovaný tak, že jsou v něm zástupci pojišťoven v minoritě oproti externím právníkům, odborníkům z rozhodčího soudu, kolegům například z bankovního sektoru nebo ze spotřebitelských organizací. Etický výbor je aktivní v tom smyslu, že řeší spory i mezi pojišťovnami, můžeme se na něj obracet i my jako asociace tam, kde vidíme, že existují nějaké pochybnosti o etickém postupu pojišťoven. Již několikrát se věnoval problematice etiky v reklamě pojišťoven. Ale nepochybně má prostor zobecňovat i některé stížnosti, které chodí ze strany klientů a kterými se vždy výbor zabývá.

01

Jednou z důležitých náplní asociace je vytváření samoregulačních standardů, a to nejen pro lepší fungování trhu, ale i pro jeho dobrou reputaci. Který z nich podle Vás udělal největší službu?

JM: Nám velmi záleží na standardu kontroly distribučních sítí. Problematika kvalitního prodeje a zamezení missellingu je myslím klíčové téma z pohledu ochrany spotřebitele i z pohledu ochrany dobrého jména pojišťoven. Ačkoliv nám legislativa dává povinnosti i instrumenty, jak kontrolovat distribuční sítě, tak náš standard, věřím, velmi napomáhá tomu, abychom si byli jistí, že kontrola probíhá ze strany všech pojišťoven závislých na externí nebo i na interní distribuci řádně. Dále jsou standardy, jejichž smysl spočívá ve zvyšování transparentnosti poskytovaných informací ze strany pojišťoven ke klientům a umožňují srovnání produktů. Typicky je to kalkulačka nákladovosti investičního životního pojištění, kterou provozujeme na našich stránkách. Další standard zase umožnil vznik kalkulačky stavebních hodnot nemovitostí, která by mohla klientům usnadnit si rozmyslet, zda má nemovitost dobře pojištěnou, a podle toho komunikovat s pojišťovnou.

MK: Vzhľadom na nepriaznivé rozhodnutie Protimonopolného úradu v SR voči Slovenskej bankovej asociácii pri ich samoregulatórnom rozhodovaní (našťastie bolo zrušené druhostupňovým rozhodnutím) SLASPO veľmi zvažuje, či v niektorej oblasti pristúpiť k samoregulácii. Aktuálne nemáme na programe žiadnu tému, ktorá by smerovala k takejto úprave na úrovni SLASPO.

Čím se podle Vás od sebe český a slovenský pojistný trh liší? A liší se vůbec čeští a slovenští klienti pojišťoven, nebo mají stejné potřeby a požadavky?

MK: Väčšinou sa pozerám na to, v čom všetkom sme si podobní, alebo kde všade sú požiadavky a potreby podobné. Máme spoločnú históriu, podobnú mentalitu, demografiu, legislatívne východiská, žijeme na nie príliš rozdielnom geografickom území. Riziká, ktoré nám hrozia, sú tiež v mnohom podobné, rovnako aj potreby ich krytia poistením. Ale predsa len máme určité odlišnosti. Kúpna sila Čechov a Slovákov je rozdielna, to jednoducho vidíme napríklad aj na schopnosti sporiť. Pozorujeme zásadný rozdiel v prístupe motoristov k PZP (povinné ručení). Súčasný legislatívny systém boja proti prevádzkovaniu vozidiel bez poistenia platný v ČR vedie českých motoristov k pochopeniu, že je pre nich lepšie a lacnejšie byť poistený ako nepoistený. Slovenská kancelária poisťovateľov vybavuje porovnateľný počet prípadov spôsobených nepoistenými vozidlami ako ČKP a pritom v ČR je trikrát viac registrovaných vozidiel ako na Slovensku – je to dôkaz, ako systém v Čechách funguje a na Slovensku je nefunkčný. Pri pohľade na štatistiky by sa mohlo zdať, že Slovensko má oproti Českej republike vyšší podiel životného poistenia, ale ide iba o spôsob vykazovania. V minulosti na území Čiech došlo k rozsiahlym povodniam a zdá sa, že Česi si preto viac uvedomujú hrozbu katastrofických rizík. Na Slovensku majú prírodné katastrofy iba krátkodobý edukačný vplyv – po ich odznení opadne aj záujem o poistenie. Z hľadiska legislatívy vám v dobrom závidíme prijatie nového Občianskeho zákonníka, pretože nám zostáva zastaralý, spotrebiteľský neaktuálny právny predpis z roku 1964 a dlho pripravovaná rekodifikácia je v nedohľadne.

JM: Za těch uplynulých 30 let od rozdělení Československa přece jen došlo k řadě legislativních rozhodnutí a rozdílným právním úpravám, které ovlivnily ekonomické a sociální prostředí určující vývoj pojistných trhů v obou zemích. Bude zajímavé do budoucna sledovat, jestli se tím, jak budeme transponovat evropskou regulaci, budeme spíše vzdalovat, nebo naopak vzájemně přibližovat i s ostatními sousedními státy. Slovensko je nám ze všech států „lidsky“ nejblíž, což je dáno tou poměrně dlouhou společnou minulostí. Na Slovácích jsem vždy obdivoval ochotu žít a pracovat v jiné zemi a zároveň hrdost na vlastní národ. Vždyť po rozdělení Československa v roce 1993 se tisíce Slováků rozhodly žít v Česku. Našim sousedům bychom mohli závidět i odvahu při velkých politických rozhodnutích při reformě veřejných financí a přijetí eura, na něž stále čekáme.

Děkujeme Vám za rozhovor.

Ing. Martin Kaňa

Je výkonným riaditeľom Slovenskej asociácie poisťovní a Slovenskej kancelárie poisťovateľov. Je absolventom Fakulty podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity v Bratislave. Kariéru odštartoval v bankovom sektore – od roku 1999 pôsobil v Tatrabanke, od roku 2002 v Slovenskej sporiteľni, má skúsenosti tiež z kapitálového trhu – viedol spoločnosť obchodujúcu s cennými papiermi. V poisťovníctve získal riadiace skúsenosti vo funkcii predsedu predstavenstva Poisťovne Slovenskej sporiteľne (2010–2017). Od roku 2018 bol predsedom predstavenstva a  generálnym riaditeľom Dôchodkovej správcovskej spoloč - nosti a Prvej penzijnej správcovskej spoločnosti Poštovej banky. SLASPO a SKP vedie od polovice roka 2022.

 

Mgr. Jan Matoušek

Je výkonným ředitelem České asociace pojišťoven, výkonným ředitelem České kanceláře pojistitelů a místopředsedou rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně. Působil jako vrchní ředitel kabinetu ministra průmyslu a obchodu, generální sekretář Italsko-české obchodní a průmyslové komory a jako rada Velvyslanectví České republiky v Římě pověřený vedením obchodního úseku. Od roku 2008 pracoval jako náměstek výkonného ředitele v České bankovní asociaci. Od srpna 2015 zastává funkci výkonného ředitele České asociace pojišťoven, od července 2016 funkci výkonného ředitele ČKP. Věnuje se také problematice dopadů legislativy na podnikatelské prostředí z pozice člena Komise RIA (hodnocení dopadů regulace) Legislativní rady vlády.

 

 

 

 

 

Ohodnotit článek

100,00%

Štítky:

Další články autora

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Mgr. Monika Haidinger

5 let součástí evropského jednotného trhu

5 let součástí evropského jednotného trhu

Mgr. Monika Haidinger

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Mgr. Monika Haidinger

Být „phygital“

Být „phygital“

Mgr. Monika Haidinger

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!