Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Markéta Hlavinová: Regulace pojišťoven je opravdu hodně

Doba čtení:

Doba čtení

11 min.

Přečteno:

Přečteno

498x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

80,00%

09. 08. 2023

11 min.

80%

0

Do pojišťovnictví nastoupila jako nováček, přesto je ostřílenou profesionálkou na legislativu, zejména oblast AML. Markéta Hlavinová zastává od února letošního roku post hlavní právničky ČAP. Na její první dojmy i priority legislativní sekce ČAP jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.

Proč jste se rozhodla nastoupit do ČAP?

Do ČAP jsem přišla z Finančního analytického úřadu (FAÚ), kde jsem strávila řadu let na různých pozicích a za tu dobu se zabývala různými oblastmi činností, které spadají do kompetence FAÚ. Začínala jsem v oddělení mezinárodní spolupráce, poté jsem se několik let věnovala konkrétní dohledové činnosti a poslední roky zejména právní a legislativní oblasti. Byla to ohromně zajímavá práce, měla jsem možnost setkat se a spolupracovat s mnoha chytrými a inspirativními lidmi nejen v ČR, ale i v zahraničí v rámci relevantních mezinárodních organizací a jsem za tuto zkušenost velmi vděčná. Nicméně po těch letech jsem měla pocit, že už v této oblasti nemám úřadu mnoho co nabídnout a že bych se ráda posunula dál. Lákalo mě také trochu vykročit ze své komfortní zóny a nahlédnout i do jiného oboru, než jsou prevence praní peněz a financování terorismu a mezinárodní sankce. Rozhlížela jsem se přirozeně ve finančním sektoru, ale přímo pojišťovnictví mě, přiznávám se, nejprve vůbec nenapadlo. Nicméně jakkoliv to zní zvláštně, tak již po prvním setkání v rámci přijímacího řízení jsem měla pocit, že to je to přesně to, co hledám. Velmi mi vyhovuje postavení a činnost asociace, kdy v té právní a legislativní oblasti, ve které se já pohybuji, je jakýmsi prostředníkem mezi veřejným a soukromým sektorem, koordinujeme a zastupujeme samozřejmě zájmy pojišťoven, nicméně abychom v tom byli úspěšní, je nezbytné vždy vnímat a snažit se pochopit pozice obou stran a to mě moc baví. Navíc při své práci mohu zužitkovat i některé své zkušenosti z předchozího působení, zejména z legislativního procesu.

Jak jste asociaci vnímala? A je něco, čím Vás například po nástupu překvapila?

Asociaci jsem ze své pozice v čele právního odboru FAÚ, pod který spadala jak legislativní činnost, tak ale i ta dohledová, chápala jako jedno z profesních sdružení povinných osob, tedy subjektů, nad kterými FAÚ vykonává dohled a které jsou adresáty příslušné legislativy, ale třeba i metodických pokynů, které jsme připravovali. Každopádně jsem ale už tehdy vnímala ČAP jako jednu z nejvýraznějších asociací, která za své členy a jejich zájmy bojovala velmi profesionálně, tvrdě a z mého tehdejšího pohledu někdy až urputně. Potom, co jsem v ČAP začala pracovat, mě jednoznačně překvapil ten ohromný rozsah činností, který se pod zkratkou ČAP skrývá, oblastí, kterými se zabývá, a dále velmi vysoká profesionalita, odbornost a obrovské nasazení lidí, kteří tady pracují. 

Čím se liší Vaše předchozí práce od té současné? A jaké to je, přijít do sektoru pojišťovnictví z Finančního analytického úřadu?

Přicházím z pozice ve státní správě, která už svou podstatou, nastavením, pravidly i vnitřní kulturou je odlišná, přestože FAÚ rozhodně není tím zcela typickým „úřadem“ v tom trochu negativním slova smyslu, minimálně v tom, že se vždy snažil a snaží být otevřený a komunikovat se všemi.

Další odlišnost je v tom, že FAÚ je v pozici regulátora, který nastavuje pravidla a vynucuje jejich dodržování, kdežto v ČAP jsme v podstatě na druhém břehu, když zastupujeme adresáty těchto pravidel, zprostředkováváme kontakt mezi nimi navzájem, přibližujeme a vysvětlujeme výstupy státní správy pojišťovnám a naopak tlumočíme jejich postoje a názory vůči státu. Pro mě je to velmi obohacují změna, kdy teprve až teď zvenku vidím, že ač jsme se snažili, té regulace, která na ně v poslední době dopadá, je opravdu velké množství a naším úkolem je jim s tím pomoci.

Jste uznávanou profesionálkou na oblast AML. Existují z Vašeho pohledu legislativní rezervy v aktuální verzi zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu? 

Určitě existují a my jsme si v poslední době byli dobře vědomi toho, že zákon proti praní peněz je v mnoha ohledech zastaralý, přežitý a nevyhovující a že už zcela neodpovídá skutečné situaci na finančním i nefinančním trhu. Zákon pochází z roku 2008 a realita je dnes v mnoha oblastech, které pokrývá, již velmi odlišná. Dalším jeho problémem je právě široký záběr této regulace, jejímž adresátem je velmi různorodá skupina subjektů počínaje bankami, pojišťovnami přes další finanční instituce včetně směnáren, spadají tam provozovatelé hazardních her, realitní makléři, ale i advokáti a notáři. Je tedy zřejmé, že regulovat jedněmi pravidly takto rozličnou skupinu je velmi obtížné, zvlášť když zároveň většina z nich má svoji sektorovou úpravu, která se také neustále vyvíjí a její provazba s AML zákonem není vždy zcela vyřešena. Zákon byl kdysi připravován na míru zejména pro banky, které byly v té době hlavními a nejaktivnějšími hráči v oblasti prevence a odhalování praní peněz, a jeho aplikace na zcela odlišné druhy subjektů je velmi obtížná a vyžaduje leckdy velkou míru kreativity. V současné době se v EU vyjednává nařízení, které upraví povinnosti v této oblasti jednotně pro celou EU. To bude představovat nespornou výhodu pro velké subjekty působící v různých státech EU, kdy nebudou narážet na jednotlivé ne zcela harmonizované národní právní úpravy, nicméně výzvou bude, jak se naopak vypořádá s národními specifiky, národními sektorovými úpravami regulujícími některé typy povinných osob, když zdaleka ne vše je na úrovni EU harmonizováno.

Jak si stojí Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi v boji proti praní špinavých peněz a organizovanému zločinu? 

Domnívám si, že si nestojíme vůbec špatně, což ostatně potvrdila i různá mezinárodní hodnocení, která v České republice v této oblasti v posledních letech probíhala, i když samozřejmě vždy byly konstatovány i nějaké nedostatky. Každopádně náš finanční sektor je kultivovaný, panuje v něm vysoké povědomí o problematice prevence praní peněz, vnitřní systémy jsou na velmi vysoké úrovni. Protože jsem se v této oblasti pohybovala dlouho, vnímám, jak obrovský skok tento sektor za poslední roky udělal, samozřejmě za vynaložení velkého množství finančních i lidských zdrojů. V posledních letech se rovněž zlepšovalo i povědomí a snaha o to, být v souladu s pravidly i mezi menšími subjekty, subjekty v nefinančním sektoru, což je velmi důležité, protože preventivní opatření budou fungovat jen tehdy, pokud budou povinnosti dodržovat všichni ti hráči, kteří mohou být legalizaci výnosů z trestné činnosti vystaveni. 

Za jaké prohřešky nejčastěji ukládal Finanční analytický úřad pokuty při neplnění základních povinností AML zákona?

Nejčastěji se jednalo o pochybení v oblasti tzv. kontroly klienta. Kontrola klienta je široký soubor opatření, který zahrnuje zjišťování původu finančních prostředků, se kterými klient nakládá v rámci určitého obchodu či obchodního vztahu, zjišťování skutečných majitelů, pokud je klient právnická osoba, průběžné monitorování a vyhodnocování transakcí za účelem odhalení podezřelého obchodu. Jde o opatření velmi časově náročná, nákladná a v neposlední řadě i ne příliš „proklientská“ a je tedy zásadní a nezbytné je s klientem vždy správně komunikovat. 

V souvislosti s agresí Ruska se jistě změnil i pohled na rizika a kontrolu podezřelých obchodů s touto zemí. Jak se to projevilo do činnosti firem i FAÚ?

Ano, je to přesně tak, napadení Ukrajiny Ruskem a následně přijaté sankce proti Rusku změnily vnímání problematiky mezinárodních sankcí všemi zainteresovanými subjekty. Do té doby řada českých firem celkem pochopitelně vnímala sankce jako něco trochu virtuálního, namířeného proti zemím, se kterými se příliš neobchoduje, nebo pouze proti některému typu strategického zboží, v lepším případě spoléhaly na automatizované vyhledávací systémy.

Ani protiruské sankce z roku 2014 po anexi Krymu nevzbudily příliš pozornosti, protože ještě nebyly zdaleka tak rozsáhlé. Ty současné sankce jsou specifické zejména svou bezprecedentní šíří, kdy jsou namířeny proti ohromnému množství subjektů, zboží, činností, a každý vnitrostátní subjekt bez výjimky jim teď musí věnovat pozornost. Nedodržení sankcí znamená nejen hrozbu vysoké pokuty pro ten daný subjekt, ale i velké reputační riziko pro celou Českou republiku.

Samozřejmě i pro FAÚ tato situace představovala obrovskou výzvu, v prvních týdnech a měsících po jejich vyhlášení bylo nezbytné velké množství kapacit přesunout na řešení sankcí, všichni se na nás obraceli s dotazy, jak postupovat, bylo potřeba řadu věcí nově či lépe nastavit. Nicméně zároveň jsme vnímali ze strany českých firem velkou vůli a ochotu sankce dodržovat i široké porozumění jejich účelu, přestože to pro všechny znamenalo často velké ekonomické i jiné problémy.

Ohodnotit článek

80,00%

Další články autora

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Anketa generálních ředitelů: Jak vidíte pojišťovnictví za dalších 30 let?

Mgr. Monika Haidinger

5 let součástí evropského jednotného trhu

5 let součástí evropského jednotného trhu

Mgr. Monika Haidinger

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Dobrý úmysl regulace se vytrácí

Mgr. Monika Haidinger

Být „phygital“

Být „phygital“

Mgr. Monika Haidinger

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!