Michaella Koller: Spotřebitelé potřebují správný druh informací

Insurance Europe působíte úctyhodných 15 let. Popište prosím ve stručnosti, jaká je úloha Insurance Europe?

Naší úlohou je zastupovat naše členy, národní asociace pojišťoven, vůči tvůrcům politik a regulátorům jak v Evropě, tak i na mezinárodní úrovni. Přes naše členy tak zastupujeme 95 % celkového evropského přijatého pojistného. Proto jsem tedy opravdovým hlasem evropského pojišťovnictví zahrnujícím všechny typy pojistitelů – životních, neživotních a zajistitelů – všech velikostí a vlastnických struktur.

Naším společným cílem je spolupracovat s tvůrci politik a s politiky na efektivních a účinných předpisech, které odpovídají svému účelu. Dále je důležité, aby předpisy byly ve správné rovnováze např. mezi potřebou ochrany pojistníka a schopností pojistitelů inovovat svůj business a pojišťovat nově vznikající rizika.

Jak vnímáte evropskou regulaci obecně?

Regulace je klíčový faktor pro udržení zdravého pojišťovnictví, ochranu našich zákazníků a existenci evropské regulace, na rozdíl od čistě národní regulace, která pomáhá dosáhnout konzistentního přístupu v celé Evropě. Je třeba však také zajistit, aby byla pravidla vztahující se na pojistitele účelná, čemuž ne vždy tak bývá.

Podívejme se na příklad na rámec odvětví upravující opatrnost, tj. Solventnost II. Na jedné straně Solventnost II vedla k mnoha plánovaným přínosům, především k vysoké úrovni ochrany pojistníka a standardům řízení rizik v celé EU, ale na druhé straně je nutné rámec vylepšit, protože v současnosti nedostatečným způsobem zohledňuje dlouhodobý obchodní model pojistitelů. To vede k nadměrné kapitálové zátěži a volatilitě solventnosti evropských pojistitelů a vytváří významnou a často zbytečnou provozní zátěž pojistitelů.

Tyto nedostatky mají pak negativní dopad na spotřebitele, a to jak přímo zvýšením nákladů a méně vhodnými investicemi, tak i nepřímo sníženou dostupností produktů a záruk. Také brání schopnosti pojistnému sektoru přispívat k politickým prioritám EU.

Evropská komise v současné době provádí revizi rámce. Tato revize by však neměla vést k zásadním změnám systému, který, jak již bylo řečeno, funguje dobře. Namísto toho je třeba provést omezený počet cílených změn, které pak v celku povedou k oprávněné a potřebné redukci kapitálového požadavku, volatility a provozní zátěže.

Správné změny povedou k tomu, že systém bude více vycházet z rizik, protože bude lépe odpovídat skutečným rizikům, kterým pojistitelé čelí. To umožní evropskému pojišťovnictví zachovat si svůj dlouhodobý business a nabídku produktů ku prospěchu zákazníků a finanční stability, plnit celou svou úlohu v přechodu na udržitelnou ekonomiku a další politické cíle EU a být konkurenceschopné na mezinárodní úrovni.

V posledních letech jste se také často věnovali oblasti PRIIPs. Nemáte obavy z přemíry informací a ze způsobu, jakým jsou pojistné produkty s investiční složkou prezentovány zákazníkům?

Spotřebitelé potřebují stručné, jednoduché a jasné informace, aby mohli srovnat produkty a učinit informované rozhodnutí.

Pravidla EU však v současnosti zahlcují klienty příliš mnoha a příliš komplexními informacemi. Výsledkem toho je, že je téměř nemožné se v tom všem zorientovat. Když například kupujete online pojistný produkt s investiční složkou, musíte podle pravidel EU obdržet 161 předsmluvních informací a toto číslo se brzy zvýší na 190. Zákony EU také duplikují několik prohlášení, tj. stejné informace obdržíte několikrát v různých formátech a formulacích.

Spotřebitelé dále potřebují správný druh informací, které jim pomohou pochopit, čím se produkty od sebe liší, aby si mohli vybrat ten, který nejlépe odpovídá jejich potřebám. Například klient, navzdory tomu, že se zhruba 90 % PRIIPs týká pojistných produktů, musí být v současnosti informován o číslech souvisejících s náklady a změnami, což nedává dostatek prostoru řádně vysvětlit ochranu a ostatní výhody, které pojistné produkty spotřebitelům a jejich rodinám nabízejí. To tedy znamená, že spotřebitelé často srovnávají produkty dle nákladů namísto jejich kvality a jsou naváděni ke sjednání toho nejlevnějšího produktu bez odpovídajícího posouzení jeho přidané hodnoty pojistné ochrany.

Proto tedy vyzýváme EK, aby tento problém řešila v rámci připravované strategie pro retailové investory.

Jak podle Vašeho názoru zareagovalo pojišťovnictví na pandemii covidu-19?

Období od vypuknutí pandemie v Evropě na začátku roku 2020 bylo pro pojistitele, jejich klienty a společnost obecně extrémně náročné. Já bych však řekla, že evropští pojistitelé udělali vše, co bylo v jejich silách, aby zmírnili dopady této krize.

Na počátku pandemie bylo prioritou pojistitelů udržení úrovně služeb, aby dostáli svým slibům vůči klientům, a dále bezpečnost těchto klientů a jejich zaměstnanců. Toho bylo dosaženo způsobem, který byl před počátkem pandemie nemyslitelný, protože společnosti po celé Evropě byly schopné nadále fungovat a přitom dodržovat bezpečnostní cíle.

Pojistitelé spustili iniciativy, aby pomohli svým klientům. Mnoho pojišťoven například upravilo rozsah krytí, aby umožnily klientům dále fungovat v novém prostředí a přitom byli klienti chráněni, např. krytí osob pracujících z domova.

Pojistitelé dále dostáli své odpovědnosti vůči společnosti svými iniciativami z dobré vůle. Tyto iniciativy, které pojišťovny a/nebo asociace pojišťoven spustily krátce po vypuknutí pandemie, byly velmi rozličné a cílené na místní potřeby počínaje poskytnutím flexibility spotřebitelům přes dary školám a nemocnicím až po šíření vládních zpráv ohledně tělesného a duševního zdraví.

Nakonec byli pojistitelé schopni udržet si v době pandemie silnou finanční pozici, a to i na počátku, kdy akciové trhy utrpěly silný otřes.

Celkem vzato se domnívám, že evropští pojistitelé v době pandemie ukázali, jak významnou roli ve společnosti hrají. To však neznamená, že si z pandemie nemůžou vzít žádné ponaučení, především co se týče připravenosti na podobné události, které ovlivňují celou společnost a hospodářství.

Pandemie covidu-19 také vedla k nevídanému zrychlení digitalizace. Odrazilo se to také v pracovních postupech evropských pojistitelů?

Obecný úspěch reakce pojišťovnictví na současnou pandemii je v mnoha případech dáván do souvislosti se schopností odvětví fungovat v digitálním světě. Hnací silou byly investice pojistitelů do technologie a digitalizace, které mimo jiné umožnily distribuci pojištění, likvidaci pojistných událostí a poradenství. Tyto investice umožnily pojistitelům pokračovat v podpoře klientů v těžkých podmínkách pandemie covidu-19.

Jak jsem již říkala, například klíčovou součástí reakce pojistitelů na pandemii bylo převedení zaměstnanců do režimu práce z domova. Většina pojistitelů na trzích již v minulosti zavedla potřebnou digitální infrastrukturu a mohla tedy nadále efektivně poskytovat služby a likvidovat pojistné události na dálku.

Je pochopitelné, že na samém počátku docházelo k určitým zpožděním, která však byla většinou pouze drobná a docházelo k nim hlavně na trzích, kde platí přísné požadavky pro zasílání papírové dokumentace a kde klienti upřednostňují platit pojistné v hotovosti.

Kdyby nic jiného, tak tato zkušenost zvýraznila, jak důležité je zajistit funkční legislativní a regulatorní prostředí, a to jak na evropské, tak i národní úrovni, které je schopné fungovat digitálně a je připravené na budoucnost, především v situaci, kdy bude digitalizace společnosti pouze růst.

Česká republika na tom není v otázce propojištěnosti nejlépe. Čím to podle Vás je?

Pojistnému trhu trvá určitou dobu, než se vyvine a dosáhne určité úrovně vyspělosti. Určitá pojistná odvětví, především pak pojištění vozidel, se většinou vyvinou jako první podle toho, jak se rozrůstá vlastnictví vozidel. Propojištěnost u majetku jde také ruku v ruce s rozmachem vlastnictví nemovitostí a jejich hodnotou.

Na druhou stranu může zvýšení propojištěnosti životního pojištění trvat určitou dobu. V tomto případě mohou hrát zásadní roli faktory jako národní tradice nebo existující zvýhodnění (např. zdanění).

A nakonec propojištěnost u soukromého zdravotního pojištění je silně odvislá od zavedeného národního systému zdravotního pojištění a od role, kterou hrají soukromí pojistitelé. To je asi ta oblast, kde jsou zásadní rozdíly mezi jednotlivými trhy, i když jsme si všimli, že trhy, kde je nízká propojištěnost, zaznamenaly v posledních letech velmi významný růst (takový byl trend alespoň před začátkem pandemie). Tak tomu bylo i v ČR, i když je soukromé zdravotní pojištění stále spíše okrajové co do předepsaného pojistného, protože si jej mohou sjednat pouze cizinci, kteří nejsou součástí českého zdravotního pojištění.

Často je těžké vzbudit v mladých lidech zájem o pojistné produkty. Např. Česká asociace pojišťoven vloni uvedla kampaň, která emotivním zpracováním upozorňuje na důležitost životního pojištění. U nás je totiž běžné, že mladí lidé v době, kdy je založení životní pojistky nejvýhodnější, o tomto kroku nepřemýšlejí. Setkala jste se se stejnými trendy v jiných oblastech, např. u penzijního pojištění?

Není vždy jednoduché získat dobrý přehled o situaci v souvislosti s penzijním pojištěním v Evropě z důvodu silné národní složky této problematiky. Proto jsme se před třemi lety rozhodli spustit průzkum penzijního pojištění v celé řadě států. Tento průzkum, jehož se zúčastnilo přes 1600 členů v 16 zemích, jsme pak v loňském roce zopakovali. Výsledkem průzkumu bylo, že 40 % dotázaných ve věku od 18 do 35 let uvedlo, že si na důchod nespoří. Nikoho nepřekvapí, že v je této věkové kategorii podíl osob bez penzijního spoření největší. Je však důležité uvést, že se toto číslo může stát od státu lišit a pohybovat se od 10 % ve Švédsku (17 % v Dánsku, 19 % v Norsku) až po 57 % ve Španělsku a 60 % ve Finsku.

Průzkum však také ukázal, že lidé bez spoření mají o spoření zájem. 61 % osob bez spoření ve věku od 18 do 35 let vyjádřilo přání začít si spořit, ale hlavní překážkou v jejich plánu byla cenová dostupnost spoření.

My se domníváme, že v celé Evropě existuje společná potřeba nalézt způsoby, jak pobídnout lidi, aby si spořili na důchod a začali s tím v co nejnižším věku.

Na začátku června proběhne v Praze konference Insurance Europe. Je nám velkou ctí přivítat po dvouleté přestávce kolegy z Evropy u nás v České republice. Jak probíhají přípravy a co na návštěvníky čeká?

Jsme nadšeni, že se bude v Praze konat mezinárodní konference Insurance Europe. Přípravy postupují dobře díky fantastické podpoře ze strany ČAP.

Konference bude zkoumat způsoby řešení rozdílů v pojistné ochraně po celém světě, což je zvláště relevantní ve světle našich zkušeností z posledních dvou let. To zahrnuje celou řadu témat: jak řešit rozdíly v pojistné ochraně v oblastech, jako jsou kybernetika, důchody a změny klimatu, role, kterou budou hrát digitalizace a technologie při zvyšování odolnosti, a jak plánovat velká a nově vznikající rizika a jak se před nimi chránit.

Pochopitelně se bude jednat po určité době o první konferenci Insurance Europe s osobní účastí, proto si myslím, že se bude pro nás všechny jednat o velice zvláštní okamžik. Těšíme se v červnu na viděnou! Budeme se těšit.

Děkujeme za rozhovor.