Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Pojištění je nástrojem na řízení rizika

Doba čtení:

Doba čtení

11 min.

Přečteno:

Přečteno

597x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

0

27. 11. 2023

11 min.

0

0

Proč se vlastně zabýváme odhadem škody? „Je to proto, aby byla pojišťovna připravena krýt své závazky, tedy uhradit očekávanou škodu. Důležité je si uvědomit, že pokud pojišťovna pojistí riziko, které nezná, a hlavně nemá představu o výši škody, může to komplikovat její samotnou likvidaci,“ říká Oldřich Volejníček z Generali České pojišťovny, který v ČAP vede pracovní skupinu rizikového inženýrství.

Představujeme pracovní skupiny ČAP

 

V čem spočívá každodenní práce rizikového inženýra? A co je vůbec tou nejčastější náplní?

Hlavním úkolem rizikového inženýra je identifikace a posouzení nebo také zhodnocení rizika. Je vhodné rozlišit úkoly rizikového inženýra podle toho, zda pracuje na straně pojišťovacího zprostředkovatele, nebo pojišťovny. Základním úkolem rizikového inženýra na straně zprostředkovatele je identifikovat rizika, která klienta ohrožují, a popsat je tak, aby riziko bylo možné umístit na pojistném trhu, jinými slovy, aby mohla pojišťovna zhodnotit riziko a připravit odpovídající nabídku. Rizikový inženýr v pojišťovně se pak zabývá zejména těmi riziky, která jsou zprostředkovatelem/klientem poptávána. Tato rizika pak hodnotí dle metodiky konkrétní pojišťovny, stanovuje odhad škody, případně dává doporučení ke zlepšení rizika z pohledu pojišťovny. Oba typy rizikových inženýrů tedy používají shodnou technickou metriku, avšak z poněkud jiného úhlu pohledu i odpovědnosti.

V praxi oba navštěvují klienta a jeho provozy (tzv. riziková prohlídka), ideálně fyzicky a na několik hodin. Část návštěvy probíhá v kanceláři při diskusi nad dokumenty a obecnějšími informacemi. Druhá část rizikové prohlídky pak spočívá v prohlídce lokalit či vybraných provozů klienta. Jakými otázkami se zabýváte na „PS rizikoví inženýři“? V pracovní skupině rizikového inženýrství řešíme dvě skupiny témat. První skupina vychází z potřeb rizikového inženýrství jako takového a pojistného trhu, například aktuálně FVE, elektromobilita, baterie, minimální rozsah informací potřebných k hodnocení rizika, povodňové tarifní zóny, mapy přírodních rizik, připomínkování technických norem… Druhá skupina témat přichází od jiných pracovních skupin či mimo ČAP a velmi často se shoduje či prolíná se skupinou první. Sem patří např. dřevostavby, ochrana před bleskem, indexace pojistných částek, doporučení klientům vedoucí k prevenci škod např. pro instalaci FVE.

Co všechno potřebujete vědět, abyste dokázali odhadnout potenciální výši škody?

Pro odhad škody je v zásadě nutné znát rizika, která pojišťovna má krýt pojistným krytím, hodnoty a jejich lokalizace na místa pojištění a případně také rozložení hodnot v rámci jedné lokality (velkého areálu) či požadované limity plnění, dále pak scénář odhadu škody, definici a výpočet.

Scénář odhadu škody záleží zejména na požadovaném či nabízeném rozsahu pojistného krytí (živelní pojištění majetku s/bez přerušení provozu, pojištění odpovědnosti, pojištění technických rizik, přepravy apod.). V praxi se může stát, že je nejexponovanější riziko (např. záplava/ povodeň) omezeno limitem plnění, pak se scénář odhadu škody odvíjí třeba od požáru (nebo obráceně).

Mimo pojistná nebezpečí je třeba znát koncentraci hodnot (majetku) na místě či místech pojištění. Zde je třeba si uvědomit, že pokud pojišťuji 500 000 000 Kč (pojistná částka), určitě není pojišťovně jedno, jestli se tato hodnota nachází v jednom objektu a hrozí totální škoda, nebo se jedná o několik adres, kdy největší koncentrace hodnot (a tedy mnohdy největší škoda) představuje „jen“ 200 000 000 Kč.

Následně pojišťovna aplikuje svoji specifickou metodiku pro výpočet odhadu škody v souladu s používanou definicí, ze které vychází konkrétní scénář (např. požár v konkrétním areálu) a číselný výpočet odhadu škody.

Zde je důležité zmínit, že při odhadu škody a jeho sdílení s obchodními partnery (např. zprostředkovatelem směrem k pojistiteli či v případě soupojištění a zajištění) nestačí uvést zkratku a číslo (např. PML = 100 000 000 Kč). PML může znamenat „maximální možnou škodu“ – tedy případ, kdy při požáru nefungují protipožární systémy, hasiči přijedou pozdě a nemají dost vody na hašení. Nebo znamená „pravděpodobnou maximální škodu“, kde se naopak počítá s tím, že v případě požáru funguje vše tak, jak má (tedy hasiči přijedou, mohou a mají čím hasit).

Máte ke své práci dostatek dat? Kde všude je čerpáte?

Obecně lze říci, že de facto stále pociťujeme nedostatek informací pro posouzení rizika. Na jedné straně je dat k dispozici čím dál tím více, na straně druhé je třeba v nich umět „číst“. Využíváme jak veřejně dostupných dat, tak těch placených. Představit si můžete například internetové stránky firem, výroční zprávy, z těch placených pak třeba databáze firem, četné geografické informační systémy o přírodních rizicích, environmentální reporty apod.

Některá data nelze získat jinak než fyzickou rizikovou prohlídkou ze strany pojistitele, např. informace o praktickém provádění údržby a revizí, úklidu atp. Potřebujeme také zjistit specifika jednotlivých provozů. Některé riziko se také zásadně mění v době odstávky výrobního zařízení.

Dále bývá problematické získat data o alokaci majetku pro potřeby odhadů škod. To je způsobeno zejména pojišťováním majetku na tzv. „soubor“, kdy z pohledu zprostředkovatele není podrobnější členění hodnot potřeba, přestože většinou je k dispozici.

Jaké jsou aktuální trendy v oblasti informačních technologií a například umělé inteligence či statistických metod, které využíváte?

Stejně jako v každém oboru se i v rizikovém inženýrství projevuje vědecký vývoj. Například běžně využíváme termokamery či datové zdroje, které v minulosti nebyly dostupné nebo dostatečně přesné – zde můžeme zmínit třeba satelitní data a monitoring i různé geografické informační systémy, stejně jako data z chytrých budov apod. Současně běžně využíváme videohovory pro zjištění informací o riziku. Zde nás období a opatření spojená s covidovou krizí paradoxně posunula vpřed. Současně se automatizace a umělá inteligence uplatňuje při sbírání dat a hodnocení jednodušších rizik. Dnes je například umělá inteligence schopna identifikovat v textu klíčové informace o riziku a riziko ohodnotit. Obecně jsou novinky rizikovému inženýrství blízké, protože je žádáno i tato nová rizika a technologie poznat, rizika identifikovat, hodnotit a následně i pojistit.

Jak si na tom v Čechách stojíme v oblasti prevence požární ochrany? Jak moc tuto oblast změnila rozšířená instalace FVE?

Prevence požární ochrany v Česku je na dobré úrovni. Z hlediska standardů a norem významně nezaostáváme za západními státy. Implementujeme evropské standardy, avšak požární bezpečnost staveb se řeší na národní úrovni. Vzhledem k historickému vývoji se u nás klade výrazně menší důraz na automatické protipožární systémy, typicky sprinklery, než na Západě. Máme dostupnou infrastrukturu, dojezdy HZS jsou na dobré úrovni, potýkáme se však s poněkud staršími a méně kapacitními požárními rozvody vody.

Největší prostor pro zlepšení vidím zejména v rychlosti tvorby a implementace technických standardů pro nové technologie (např. na střešní FVE stále neexistuje norma požární bezpečnosti, i když už se připravuje), dále pak propojení prevence z pohledu pojišťoven a státu a v konečném důsledku zapojení pojišťoven do procesu prevence a ochrany. Ne každý si uvědomuje, že stát a jím vydávané předpisy se zaměřují primárně na ochranu zdraví a života a teprve následně řeší majetek. Oproti tomu pojišťovna prioritně chrání majetek. Pojistný trh má trošku jiný pohled na parametry požární ochrany majetku a kontinuity provozu. Např. pokud požární úsek není kouřotěsný, může kouř způsobit mnohdy větší škodu než vlastní oheň. Nebo požární dveře s odolností 15 min. určitě poslouží k evakuaci osob, nikoli však k ochraně majetku. Pokud tedy chce klient opravdu ochránit svůj majetek a podnikání, je vhodné si uvědomit, že dodržení technických norem či požadavky spojené s kolaudací objektů nemusí být dostatečné. Dobrá pojišťovna by měla umět klientovi doporučit, jak co nejlépe ochránit své podnikání.

Oldřich Volejníček 

Celý svůj profesní živost věnuje pojišťovnictví, vystudoval Fakultu stavební VUT (1999) a po škole nastoupil do Zurich Pojišťovny, kde se vyškolil jako upisovatel a rizikový inženýr pro hodnocení malých a středních rizik. Dále sbíral zkušenosti jako pojišťovací makléř a rizikový inženýr. V roce 2009 nastoupil do České pojišťovny jako rizikový inženýr. Po získání kvalifikace odborně způsobilé osoby dle zákona o požární ochraně a Zurich Fire Protection Course v USA přijal pozici loss prevention area coordinator and risk engineer expert ve skupině Generali, kde od roku 2013 koordinuje aktivity v oblasti rizikového inženýrství a prevence škod ve střední a východní Evropě

Ohodnotit článek

0

Další články autora

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!