Pojišťovna, která pomáhá klientům s pojišťovnami

Podle Vašich dat se téměř třetina Čechů někdy dostala do právního sporu. Co je nejčastěji předmětem sváru? 

Podle našeho posledního průzkumu, který probíhal ve spolupráci s IPSOS, se opravdu 31 % Čechů už někdy dostalo do právního sporu. Nejčastější příčiny se přitom týkaly rodinných vztahů a dědického řízení – tato souhrnná kategorie totiž podle odpovědí respondentů letos tvořila 30 % všech právních sporů. Zároveň v této oblasti pozorujeme vzestupnou tendenci, v roce 2018 totiž rodinné a dědické spory tvořily 23 % všech případů, v roce 2021 už to bylo 29 % a letos zmiňovaných 30 %. 

Kromě toho ale lidé často řeší i spory v zaměstnání (například při řešení dlužné mzdy nebo neoprávněného vymáhání škody) nebo sousedské pře. V naší praxi se často zabýváme i právními spory řidičů, například při pojistném plnění havarijního pojištění, obdržení pokuty ze zahraničí a podobně. 

Jaká je průměrná útrata za právní služby v rámci soudních sporů, které řešíte? 

Ceny právních služeb se samozřejmě liší podle toho, čeho se týkají. Průměr se ale z naší zkušenosti pohybuje okolo 2 500 Kč za hodinu. Mohu také doplnit, že Češi mají odpovídající představu o tom, kolik u nás právní služby stojí. Více než polovina dotazovaných správně předpokládala, že částky za právnické služby se pohybují mezi 1 000 a 5 000 Kč za hodinu, ačkoliv třetina z nich v našem průzkumu zmiňovala, že netuší, kolik právnické služby stojí. 

Jsou například oblasti, ve kterých probíhají mimořádně vysoké náklady? A dá se proti těmto rizikům pojistit? 

Vzhledem k rostoucí ceně nemovitostí jde o spory ohledně škody na nemovitosti či její rekonstrukce a pak o škody na zdraví, ať už v rámci dopravní nehody, nebo jiné příčiny. Právní ochrana nemovitosti či soukromí (tedy i újmy na zdraví) je samozřejmě pojistitelná. 

Co tedy zahrnuje pojištění právní ochrany? A jaké oblasti pojištění právní ochrany u nás existují? 

Pojištění právní ochrany je široký pojem a stejně jako klasické pojištění může zahrnovat různé druhy a kategorie – a to jak pro soukromé osoby, tak pro podnikatele a jejich společnosti. Obecně si lidé jeho prostřednictvím sjednají právní ochranu, která jim v případě potřeby zabezpečí právní poradenství a platby za advokáta, soudní řízení, zpracování znaleckých posudků či služby tlumočníků. Tato služba tedy kromě samotného vyřešení právního sporu může pojištěným klientům pomoct i s úsporou nákladů za právníky, jejichž náklady jsou právě hrazeny z pojištění právní ochrany. Pojištění právní ochrany si lze pořídit na bydlení, vozidla, na cesty i zaměstnání. Mezi konkrétní příklady, kdy se lidem kvalitní pojištění právní ochrany může opravdu hodit, pak patří třeba situace, kdy jim zaměstnavatel odmítá vyplatit mzdu, narazí na neférové spolupracovníky či obchodníky nebo při nehodě utrpí škodu na svém majetku či zdraví. 

Jsou i další oblasti či produkty, kam se může tento segment pojištění ještě posouvat? 

Společnost D.A.S. na českém trhu funguje téměř 30 let a stále vnímáme možnosti, kam se lze posouvat. V současné době procházíme velkými změnami, které se výrazně dotýkají organizační struktury obchodního sektoru, kdy k našim obchodním zástupcům chceme připojit také další samostatné zprostředkovatele nebo banky. Kromě toho plánujeme aktualizaci stávajících produktů ať už z oblasti pojištění právní ochrany pro soukromé osoby, tak firmy či instituce. Součástí změn je také rozšiřování portfolia. Již v dubnu jsme spustili novou službu, kterou je poradenství pro podnikatele. Tato možnost byla dosud dostupná jen pro soukromé osoby, podnikání má ale svá specifika ať už jde o vyhlášky, či otázky tykající se zaměstnanců a podobně. 

O jaký typ pojištění je v ČR největší zájem? A lišíme se v tomto ohledu ve srovnání se zahraničím?

V naší praxi pozorujeme velký zájem o pojištění vozidel, ale i řidičů jako takových. Klienti-řidiči jsou tak chráněni v případech, že je někdo obviní z dopravního přestupku či ze zavinění autonehody nebo jim někdo způsobí škodu a nemá na uhrazení, případně nejsou spokojeni s plněním za škodu od pojišťovny. Češi si na svá auta dávají pozor a to se propisuje i do jejich preferencí v pojištění.

Jaká je propojištěnost v ČR? 

Pojištění majetku nebo zdraví už je mezi Čechy poměrně běžnou záležitostí. Zajistit si právní ochranu na nepříjemné životní situace je ale pro některé z nás stále nezvyklé. V Česku je propojištěnost kolem pěti procent, to je ale stále v porovnání s ostatními typy pojištění, které existují už po staletí, slušné číslo. 

Kam se pojištění právní ochrany posunulo za poslední tři dekády?

Životní události jsou čím dál tím složitější a roste počet lidí, kteří se do sporů pouštějí právní cestou. Před dvaceti lety jsme řešili kolem sedmi tisíc případů, před deseti lety kolem čtrnácti tisíc případů a letos to bude kolem osmnácti tisíc. Zároveň však vždy existovaly skupiny lidí s unikátními požadavky a ve specifických životních situacích. Proto je stěžejní disponovat dostatečnými expertními znalostmi v dílčích oblastech, abyste mohli nabídnout složitější produkty šité na míru konkrétních zákazníků. Naší výhodou je také podpora zahraničních poboček, se kterými si vzájemně již 30 let předáváme zkušenosti. 

Jak vypadá spolupráce D.A.S. s advokáty? A podle čeho vybíráte ty, kteří pak zastupují Vaše klienty? Už se například stalo, že jste se museli s někým rozloučit?

Vzhledem k tomu, že s řadou advokátů spolupracujeme již deset a více let, s některými dokonce od počátku D.A.S., tak můžeme říct, že spolupráce je veskrze dobrá. Každý klient má pak právo si vybrat advokáta po vlastní ose, ovšem ve většině případů lidé takové vazby nemají. Proto klientům doporučujeme advokáty s ohledem na specifika dané problematiky (např. dopravní přestupek vs. pracovněprávní spor) a regionálnost (vzhledem ke klientovi, resp. místu/soudu, kde bude věc řešena). Každopádně spolupráci s advokáty průběžně vyhodnocujeme, sbíráme zpětnou vazbu od klientů, a pokud by spolupráce nebyla dobrá a nebyla zlepšena, tak lze spolupráci ukončit, i to se stalo, ale opravdu jen výjimečně. 

Čím je podle Vás specifický tento byznys oproti jiným segmentům pojištění? 

V našem případě nehradíme klientům např. jim způsobenou škodu, jako se to děje u majetkového pojištění, my klientům pomáháme s uplatněním takového nároku po škůdci, případně po pojišťovně (je-li škůdce pojištěn), a to případně i v rámci soudního sporu. 

Ovlivňuje současná ekonomická situace Váš obor podnikání? 

I v nejisté době je dobré mít vize. Mně samotné se to osvědčilo – vždy jsem měla vize pět až deset let dopředu, za kterými jsem si šla. Současná ekonomická situace tak nutí i ostatní lidi, širokou veřejnost, k tomu, aby přemýšleli dopředu. A pokud přemýšlí správně, zajistí si pojištění. Třeba pojištění právní ochrany je skvělou investicí do budoucna, protože nikdy nevíte, kdy vás potká nějaká nespravedlnost. A jak to ze života známe, nepříjemnosti se dějí v tu nejméně žádoucí dobu. 

A co podle Vás znamenají události posledních let pro pojišťovací segment obecně? 

Mám za to, že pojišťovací segment v posledních letech nejsilněji ovlivnila pandemie koronaviru. Přes všechny nepříjemnosti a krize, které toto období přineslo, jsme se z něj totiž i mnohé naučili. Urychlilo se v podstatě vše, na čem jsme už předtím dlouhodobě pracovali – ať už jde o digitalizaci, či flexibilitu práce. I díky tomu jsme schopni mnohem lépe fungovat online, z čehož dodnes těžíme nejen my jako společnost, ale také naši zákazníci a zaměstnanci. Zvláště vzhledem k tomu, v jak konzervativním prostředí pojišťovnictví pracujeme, jsme se za poslední léta opravdu hodně posunuli. 

Jaký vývoj odhadujete do budoucna? 

Největší budoucí posun, ale také další výzvy vidím v digitálních technologiích, do kterých všichni stále více investujeme. Vše jde neuvěřitelně rychle kupředu. Uvědomme si, že když jsem v 90. letech usedla do ředitelského křesla D.A.S., k vrcholu digitalizace v segmentu pojišťovnictví patřil e-mail. Oproti tomu v posledních letech jsme například pracovali na novém online softwaru pro likvidaci pojistných událostí. A já očekávám další vlny digitalizace – ještě intenzivnější a chytřejší. V blízké budoucnosti předpokládám, že sjednávání smluv online bez nutnosti dojít na pobočku už se stane standardem, stejně tak jako bezpapírové fungování pojišťoven. Zároveň si ale uvědomuji, že nové technologie s sebou přináší i nové výzvy – například v podobě zabezpečení, uchovávání a zpracování dat. 

Říkáte, že přispíváte k rozvoji právního povědomí. Jak si v tomto ohledu jako Češi stojíme a kde máme rezervy? 

V tomto ohledu bude vždy co zlepšovat. Můžeme sice vycházet například z toho, že většina Čechů má alespoň nějaké zkušenosti s právnickými službami – už dvě třetiny z nich je totiž dle našeho průzkumu někdy využily, a tím pádem o nich má i nějaké základní povědomí. Je ale třeba dodat, že právo je velmi komplexní a rozmanitá disciplína a ani nemůžeme očekávat, že se v ní budou všichni plně orientovat. 

Snažíme se tedy veřejnosti alespoň osvětlovat základy, shrnovat praktické informace a připomínat, že právnické služby nekončí u zastupování klientů před sousedem či jiného řešení právních sporů, jak si někteří často myslí. Ta škála je o dost pestřejší a služby zahrnují například poskytování právního poradenství ve věcech přestupu žáka do jiné školy nebo návratu z rodičovské dovolené, provádění právního výzkumu a analýzy právních předpisů nebo přípravu dokumentů včetně pracovních či kupních smluv, plných mocí, předžalobních výzev a žalob, reklamací a dalších. Na českém trhu v tomto ohledu stále vidím velký prostor na osvětu, a proto se v D.A.S. snažíme různé vědomostní propasti průběžně napravovat. Příkladem toho jsou třeba materiály na našem portálu pravoprovsechny.cz. 

Jaké jsou podle Vás bariéry pro využívání právních služeb? 

Dle našich letošních dat jsou největšími překážkami finance, případně složitost sporu. Češi právnické služby považují za příliš drahé a někteří k nim ani nechovají dostatečně vysokou důvěru. I to se ale postupně mění a Češi se na právníky obrací stále více. V případě řešení právních sporů jsme dokonce zaznamenali roční nárůst o 7 % – loni se totiž k právním službám přiklánělo 51 % lidí, letos už to bylo 58 %. Stále ale přitom existuje nemalá skupina lidí (30 %), kteří věří, že dokáží právní problémy vyřešit sami. 

Ochotu Čechů řešit právní spory ovšem výrazně zvyšuje i zmiňované pojištění právní ochrany – 31 % lidí totiž souhlasí s tím, že by se pustili do právních sporů, kdyby příslušné pojištění měli sjednané. 

Jaký je Váš názor na mimosoudní řešení sporů a jeho fungování v ČR? 

I my se snažíme řešit vše mimosoudně, protože to je nejefektivnější pro klienty i pro nás, jakkoliv se samozřejmě věc dořešit mimosoudně nepovede vždy. Obecně lze říct, že pravidla pro mimosoudní řešení sporů, míněno zejména těch spotřebitelských, jsou funkční a tyto platformy jsou využívány. 

Děkujeme za rozhovor