Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Pojišťovny ověřily více než 4 miliony osob přes ČKP

Doba čtení:

Doba čtení

14 min.

Přečteno:

Přečteno

153x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

0

11. 03. 2024

14 min.

0

0

Pojišťovny mohou od roku 2021 nahlížet do základních registrů a ověřovat identitu svých klientů. Krom výhod, které tato možnost přináší pojišťovnám v rámci rychlého a spolehlivého ztotožnění, se tímto otevřela také cesta k dohledávání obmyšlených osob v případě úmrtí pojistníka. Následující článek se zabývá tím, jak pojišťovny využívají základní registry, ale také důvody přijetí samoregulačního standardu ČAP.

Moderní technologie umožňují a usnadňují státu shromažďovat a spravovat velké množství údajů o fyzických a právnických osobách. V České republice tak veřejná správa činí formou informačních systémů veřejné správy, kam spadají jednak základní registry, jako například registr obyvatel či registr osob, a potom další informační systémy veřejné správy, například registr cizinců či registr občanských průkazů. Pro zjednodušení budeme v tomto článku pro všechny tyto evidence používat souhrnný název „základní registry“.

Připojení pojišťoven k základním registrům státní správy

V současné době je naprostá většina orgánů veřejné moci připojena k základním registrům a může z nich čerpat platné a aktuální údaje. Tuto možnost v současné době již naštěstí mají i některé soukromoprávní subjekty, které mohou být do základních registrů připojeny pomocí svých agendových informačních systémů. Pojišťovny mohly využívat některé údaje ze základních registrů již dříve, nicméně po přijetí zákona, který zavedl tzv. bankovní identitu (zákon č. 49/2020 Sb.), mají od 1. ledna 2021 zajištěn do základních registrů přímý přístup, a to buď prostřednictvím vlastního informačního systému, nebo prostřednictvím České kanceláře pojistitelů (ČKP), která byla související novelou zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zmocněna k této činnosti. Zkušenosti ukazují, že téměř všechny pojišťovny, které se pro využívání základních registrů rozhodly, zvolily přístup prostřednictvím tzv. AIS (agendový informační systém) ČKP. 

Přístup pojišťoven do těchto registrů ale není neomezený, zákon o pojišťovnictví v § 129 přesně vymezuje, na jaké konkrétní údaje v jednotlivých registrech má pojišťovna nárok.

Produkční prostředí AIS ČKP bylo pojišťovnám zpřístupněno začátkem února 2022. V současné době využívá AIS ČKP již 10 pojišťoven, které postupně ztotožňují portfolia svých klientů vůči základním registrům a získané údaje ze základních registrů postupně integrují do svých interních procesů a IT systémů. 

Zpřístupněním AIS ČKP pro pojišťovny práce na rozvoji systému neskončily. Nadále se ČKP snaží systém rozvíjet a zefektivňovat, přičemž vychází vstříc požadavkům jednotlivých pojišťoven. Například byly implementovány služby, které umožňují dohledávání klientů i pomocí minulých nebo rodných příjmení. Zároveň došlo k úpravám již existujících služeb tak, aby vydávaly údaje o klientech pojišťoven i v případě, že osoba není nalezena v základních registrech, ale pouze v jejich editačních agendových systémech, tj. v evidenci obyvatel anebo evidenci cizinců. Tyto úpravy mají za cíl vyšší uživatelský komfort a zejména zvýšení úspěšnosti ztotožňování.

Z důvodu zrychlení ztotožňování klientů nasadila ČKP novou službu „FastROB“. Služba čte údaje pouze z registru obyvatel a oproti „standardní“ službě je nutné použít pro ztotožnění klienta vedle základní sady údajů také aktuální číslo občanského průkazu či ID datové schránky. Očekává se, že následkem této změny se čas potřebný na ztotožnění jednoho klienta pojišťovny na straně AIS ČKP zkrátí až o polovinu oproti „standardní“ službě.

Přínosy využívání dat ze základních registrů

Co připojení k základním registrům pojišťovnám přinese? Kromě ověření správnosti poskytnutých údajů klientem lze jedno z hlavních pozitiv spatřovat i v tom, že pojišťovny dokáží získat další spolehlivé osobní údaje přímo ze základních registrů, bez nutnosti je požadovat od svých klientů. Jako příklad lze uvést adresu trvalého pobytu, případně doručovací adresu nebo ID datové schránky, státní příslušnost, údaje o identifikačních dokladech anebo informaci o omezení svéprávnosti. Jednak to opět přinese zrychlení a zjednodušení procesu, navíc u některých údajů je klient nemusí mít vždy okamžitě k dispozici. 

Další výhody jsou dlouhodobějšího charakteru, kdy nad rámec ověření konkrétních klientských údajů si pojišťovna zajistí, že bude získávat k dané osobě tzv. notifikace, tedy oznámení o tom, že v některém z poptávaných údajů došlo ke změně. To je mimo jiné zásadním přínosem jak ve vztahu ke zjištění úmrtí pojištěného pro případ smrti, kdy tato informace bude sdělena právě formou této notifikace, tak i pro možnost kontaktovat v případě nutnosti oprávněnou osobu díky aktuálním údajům.

Základní registry a samoregulační standard Dohledávání obmyšlených osob

Aktivita v oblasti přístupu pojišťoven do základních registrů se velmi zintenzivnila v souvislosti s přípravou samoregulačního standardu Dohledávání obmyšlených osob. Standard má za cíl sjednotit tržní praxi v případech životního pojištění tak, aby se pojišťovna zavčasu dozvěděla o úmrtí pojištěné osoby a mohla informovat obmyšlenou či jinou oprávněnou osobu o tom, že je třeba nahlásit pojistnou událost. Není totiž výjimkou, že obmyšlený o existenci pojištění neví. Vzhledem k tomu, že plnění není součástí dědictví, ani notář nemusí v rámci dědického řízení existenci pojištění zjišťovat. Tímto krokem tedy chtějí pojišťovny vyjít vstříc svým klientům tak, aby životní pojištění skutečně pomohlo rychle a cíleně v často velmi nepříznivé životní situaci. Vznik standardu podpořila i ČNB, která zvažovala regulaci formou stanoviska nebo dohledového benchmarku. 

Klíčovými otázkami se v průběhu příprav ukázalo být jednak dosažení toho, aby pojišťovny měly, a to v rozumném časovém horizontu, informaci o tom, že osoba, která je u nich pojištěna pro případ smrti, zemřela a dále aby měly k dispozici úplné a aktuální údaje o oprávněné osobě, což jim umožní co nejrychleji danou osobu kontaktovat pro účely nahlášení a zahájení šetření pojistné události a následného vyplacení pojistného plnění. Přestože obou těchto cílů lze částečně dosáhnout i jinými způsoby, diskuse nás nakonec dovedly k tomu, že právě využití základních registrů je tou nejefektivnější a nejpřirozenější volbou. Informace o smrti klienta lze zjistit i na základě jiných skutečností, samozřejmě pokud není oznámena rodinnými příslušníky či jinými oprávněnými osobami. Samoregulační standard pro pojišťovny, které by se rozhodly u stávajících klientů je v registrech neztotožňovat, nebo jako přechodné řešení do okamžiku přístupu do základních registrů obsahuje indikátory, které by mohly úmrtí pojištěného naznačovat, jako je neplacení pojistného či vracení se korespondence. Nicméně většina pojišťoven po vnitřní analýze došla k závěru, že zavedení těchto indikátorů do jejich vnitřních procesů by bylo velmi složité, spojené s velkými náklady a navíc nejednoznačné. U nových klientů, tedy u pojistných smluv uzavřených po přistoupení ke standardu, již taková alternativa není a je nutné vždy provést ztotožnění klienta v registrech při uzavírání pojistné smlouvy.

Pojišťovny již byly zvyklé ztotožňovat své klienty v základních registrech průběžně, vždy v okamžiku, kdy nastala určitá skutečnost zakládající titul k takovému dotazu, nejčastěji to bylo v okamžiku výročí pojistné smlouvy. V souvislosti s výše popsaným standardem se zde ale objevila potřeba rychlejšího ztotožnění stávajícího kmene životního pojištění, protože pouze to je předpokladem plného fungování postupů standardem nastavených, včetně systému notifikací. To s sebou ale přineslo související dotazy z hlediska ochrany osobních údajů, zda je ztotožnění celého pojistného kmene v souladu s GDPR, či nikoliv, na které bylo třeba nejprve jednoznačně odpovědět. ČAP zadala k vypracování právní posudek, jehož výsledek potvrdil, že pokud jde o kmen životního pojištění, je ztotožnění celého pojistného kmene životního pojištění možné. V případě neživotního pojištění tu přetrvaly určité pochybnosti a úvodní ztotožnění pro tuto část pojistného kmene bylo tedy zatím ponecháno stranou. 

Standard byl schválen na zasedání prezidia ČAP v polovině září s účinností od 3. 10. 2023. V současné době již některé pojišťovny ke standardu přistoupily, ty další podnikají nezbytné kroky k tomu, aby mohly ke standardu přistoupit, ale zejména aby jej mohly v praxi naplňovat. Většina pojišťoven se zavázala naplňovat tento samoregulační předpis nejpozději do poloviny roku 2024. Většina probíhajících příprav se týká právě základních registrů, ať už zřízení přístupu v případě těch pojišťoven, které jej dosud neměly, či zahájení anebo pokračování v hromadném ztotožňování „životních“ klientů. Nicméně i ty pojišťovny, které již jsou v plně produkčním prostředí, musí provést technické změny svých systémů, aby mohl být celý proces automatizován.

Česká národní banka s ohledem na vydání našeho samoregulačního standardu prozatím ustoupila od svého původního záměru vydat v této otázce svůj dohledový benchmark, nicméně po celou dobu velmi bedlivě sledovala celý průběh přípravy standardu a zajímá se nyní i o to, v jakém časovém horizontu k němu pojišťovny přistupují a od kdy podle něj postupují, a samozřejmě můžeme očekávat, že jeho faktické naplňování bude chtít v praxi v rámci své dohledové činnosti ověřit. Text byl s ČNB opakovaně a velmi podrobně diskutován, snažili jsme se veškeré jejich připomínky dle možností buď zapracovat, nebo vysvětlit, proč to není možné. Z celého postoje a přístupu ČNB zcela jednoznačně vyplývá, že jejím jasným regulatorním očekáváním je, že pojišťovny budou přístup do základních registrů využívat, a to v co nejširším možném rozsahu. ČNB dokonce vnímá možnost získávání informací ze základních registrů pojišťovnami spíše jako jejich povinnost než jako oprávnění (tomu by nasvědčoval i jazykový výklad ustanovení zákona o pojišťovnictví, i když to zřejmě nebyl zcela úmysl zákonodárce).

Fungování AIS ČKP v praxi

Koncem roku 2022 byla realizována analýza rychlosti zpracování dotazů pojišťoven do základních registrů neboli ztotožňování jejich klientů. Jednalo se celkem o 76 tis. dotazů pojišťoven, přičemž průměrný čas zpracování jednoho dotazu činil 3,6 sec. Délka zpracování je obecně dána tím, že AIS ČKP poskytuje služby do registru obyvatel, AIS evidence obyvatel, AIS občanských průkazů, AIS cestovních dokladů a případně i AIS cizinců, pokud není osoba nalezena v AIS evidenci obyvatel. Další čas si také vyžádá složení odpovědí těchto služeb do odpovědi pojišťovně.

Koncem minulého roku, kdy již pojišťovny ztotožňovaly výrazně vyšší objemy svých klientů, byla opět realizována analýza rychlosti zpracování dotazů pojišťoven do základních registrů. Tentokrát se již ale vycházelo z celkového počtu ztotožněných klientů jednotlivých pojišťoven za dané období. V listopadu jsme si tedy mohli konečně vyzkoušet větší zátěž AIS ČKP, kdy během tohoto podzimního měsíce bylo ztotožněno celkem 831,6 tis. osob souhrnně ze všech pojišťoven, které již údaje z AIS ČKP využívají. Denní průměr ztotožněných fyzických osob je 27,7 tis. fyzických osob. Pokud jde o průměrný čas na jedno ztotožnění, v listopadu se nám jej podařilo ještě zkrátit na pouhou 3,1 sec. 

Ohodnotit článek

0

Další články autora

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!