Právo na zapomnění

Konkrétně je požadováno, aby přístup k těmto osobám byl, po uplynutí určitého jasně stanoveného časového období, totožný jako k osobám, které takovou diagnózu neměly. Tedy aby jejich onemocnění bylo po určité době „zapomenuto“ – odtud „právo na zapomnění“ – a nemělo na jejich posuzování vliv. Přestože diskuse na toto téma byly na počátku spíš obecné a zahrnovaly širší spektrum oblastí, v posledních letech se zúžilo a koncentruje se pouze na zájemce o životní pojištění po prodělaném onkologickém onemocnění v případech, kdy žádají o individuální životní pojištění pro případ smrti spojené se soukromou hypotékou nebo se spotřebitelským úvěrem.

Na evropské úrovni je toto téma předmětem diskusí zejména v Evropské komisi, která již několik let připravuje celoevropský kodex chování, přičemž její ambicí je přijmout jej do konce funkčního období Komise. Vedle toho se zde již opakovaně objevovala snaha, aby bylo toto téma přímo součástí některé sektorové legislativy. Diskuse nad kodexem se nevyvíjejí pro pojišťovny příliš pozitivním směrem, přestože pojistný trh je při jednáních pravidelně zastoupen Insurance Europe, která v rámci kulatých stolů opakovaně zdůrazňuje nezbytnost zohlednit statistické, medicínské i rizikové aspekty. Pozitivní je naopak fakt, že současný návrh kodexu pracuje s principem subsidiarity, podle kterého pokud již členský stát přijal určitou formu regulace, ať legislativní, či samoregulaci, celoevropský kodex se na něj neuplatní. Ukazuje se tedy, že cesta, kterou se pojišťovny v rámci ČAP vydaly, když se rozhodly vypracovat samoregulační standard, byla cesta správným směrem.

Toto téma bylo samozřejmě stále častěji a hlasitěji slyšet i v rámci ČR, a to při různých příležitostech a na různých platformách. Věnovaly a věnují se mu četné odborné konference a semináře, např. konference v Brně uspořádaná Odborným fórem k ochraně sociálních a hospodářských práv pacientů nebo 

Masarykovým onkologickým ústavem pořádané Brněnské onkologické dny, kde se v rámci obou těchto událostí k pozici pojišťovacího sektoru ve své přednášce vyjádřil i výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. Významnou součástí vnitrostátní diskuse byla série několika kulatých stolů organizovaných Ministerstvem zdravotnictví, za účasti zástupců Národní asociace pacientských organizací, ČAP a České bankovní asociace.

S ohledem na vzrůstající potřebu věnovat se tomuto tématu více do hloubky jak na půdě ČAP, tak i v jednotlivých členských pojišťovnách byla rozhodnutím Prezidia ČAP vytvořena nová pracovní skupina, Zapomnění, s cílem analyzovat danou problematiku, vytipovat příslušné diagnózy, vytvořit datovou základnu z dat, která byla dostupná v jednotlivých pojišťovnách, a analyzovat legislativní řešení v jiných unijních členských státech. Složení členské základny odborné pracovní skupiny získalo multidisciplinární charakter a členy se stali experti produktových úseků, medicínského underwritingu a právních oddělení členských pojišťoven.

Vzhledem k výše uvedenému jsme považovali za rozumné a pragmatické nečekat na vznik formální legislativy, ať už na úrovni ČR, či EU. Pojišťovny zde zvolily aktivní přístup a rozhodly se jít cestou samoregulačního opatření, které bude založené na rizikově orientovaném přístupu a bude se věcně opírat o průkazná data a analýzy vytvořené a dodané Úřadem zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) pod vedením uznávané autority ředitele úřadu pana profesora Ladislava Duška a vycházet z nich.

Po mnoha diskusích zejména v rámci pracovní skupiny Zapomnění byl vypracován a dne 2. listopadu 2023 Prezidiem ČAP schválen samoregulační standard pro přístup k osobám, které prodělaly onkologické onemocnění v kontextu životního pojištění.

Standard se dotýká velmi citlivého tématu, kterým onkologické onemocnění je. Z mezinárodní klasifikace diagnóz plyne, že typů tohoto onemocnění sou vyšší desítky. Proto bylo pro členy pracovní skupiny velmi důležité napsat standard tak, aby byl v co největší možné míře pochopitelný pro klienty i pacientské organizace a zároveň aby reflektoval skutečnou praxi na onkologických pracovištích, se kterou se může klient jako pacient setkat. Cílem bylo, aby text standardu obsahoval pojmy, které klient najde ve své lékařské zprávě nebo se s nimi alespoň setká během léčby a dokáže tedy snáz porozumět tomu, co je obsahem standardu. 

Zásadním bodem pro klienty, kteří mají zájem se pojistit, je moment vyléčení. Od něj se odvíjí doba, po jejímž uplynutí se prodělané onkologické onemocnění v procesu zdravotního posuzování klienta při uzavření pojistné smlouvy nezohlední. Proto jsme definici tohoto pojmu věnovali velkou péči. 

Přijetí standardu proto předcházelo mnoho diskusí, a to nejenom na platformách České asociace pojišťoven, ale také s předními odborníky, a to konkrétně s panem MUDr. Jiřím Vorlíčkem, CSc., bývalým dlouholetým ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu a předsedou České onkologické společnosti, a s panem doc. MUDr. Igorem Kissem, Ph.D., MBA, předsedou České onkologické společnosti a také přednostou kliniky komplexní onkologické péče.

Standard je založen na rizikově založeném přístupu, kdy na základě studie vypracované ÚZIS (tzv. národní studie), která je nedílnou přílohou standardu, mohou pojišťovny individuálně provést diferenciaci diagnóz podle statistických údajů o vyléčení. U vybraných onkologických diagnóz tak s odkazem na národní studii nebude u žadatele o životní pojištění (životní pojištění pro případ smrti spojené se soukromou hypotékou nebo se spotřebitelským úvěrem) pojišťovna po uplynutí jí stanovené doby od vyléčení přihlížet k předchozímu onkologickému onemocnění, kde vyléčením se rozumí ukončení kurativní protinádorové léčby s vyhodnocením, že bylo dosaženo jejího cíle. Okruh diagnóz byl vytvořen společně pojišťovnami a pacientskými organizacemi. V současné době zahrnuje zhoubný nádor kolorekta, hrtanu, prsu, děložního hrdla, vaječníku, varlete, ledviny, štítné žlázy, sarkom, zhoubný melanom kůže a Hodgkinův lymfom, do budoucna se připravuje rozšíření i na další onkologické diagnózy. 

Informace, po jak dlouhé době jednotlivé pojišťovny vybrané diagnózy u těchto klientů „zapomínají“, jsou uvedeny souhrnně v rozcestníku na webových stránkách ČAP, což rovněž vychází z požadavku samoregulačního standardu. Detailněji jsou potom informace pro žadatele o životní pojištění uvedeny na specializovaných webových stránkách jednotlivých pojišťoven. Jak je již na první pohled z rozcestníku patrné, pojišťovny skutečně aplikovaly přístup založený na hodnocení rizika. Lhůty pro zapomenutí se celkově pohybují v rozmezí od 5 do 10 let, a to v závislosti na pojišťovně, diagnóze, a dokonce i jejím stadiu. To představovalo jeden z velmi významných závěrů, který vyplynul z národní studie, že úspěšnost úplného vyléčení zcela zásadně závisí na tom, v jaké fázi či stadiu je onkologické onemocnění odhaleno.

Dalším důležitým bodem standardu, na který zejména pacientské organizace kladly velký důraz, bylo zřízení dedikované e-mailové adresy, kam mohou pacientské organizace směřovat své dotazy, stížnosti a další podněty týkající se právě přístupu pojišťoven k osobám, které prodělaly onkologické onemocnění, ve vztahu k žádosti o životní pojištění. Pojišťovny zajistí, že každý takový dotaz bude posouzen odborným pracovníkem a na podání bez zbytečného prodlení odpovědí. Tyto kontaktní e-maily é organizace směřovat své dotazy, stížnosti a další podněty týkající se právě přístupu pojišťoven k osobám, které prodělaly onkologické onemocnění, ve vztahu k žádosti o životní pojištění. Pojišťovny zajistí, že každý takový dotaz bude posouzen odborným pracovníkem a na podání bez zbytečného prodlení odpovědí. Tyto kontaktní e-maily pojišťovny dokonce zřídily proaktivně ještě dříve, než byl standard, ve kterém se k tomu zavazují, schválen.

Důležité je také uvést, že standard je živým dokumentem, který bude průběžně aktualizován jak na základě nových statistických dat, tak samozřejmě i dle aktuálního vývoje poznatků lékařské vědy.