Prvních 5 let ČAP: legislativa, image, vzdělávání

Začátek 90. let byl velmi dynamický z hlediska vývoje českého pojistného trhu. Jeho fungování a rozvoj umožnil zákon o pojišťovnictví, který však bylo třeba relativně brzy novelizovat, aby lépe odpovídal potřebám a přiblížil se evropským standardům. Zákon umožnil vstup na trh novým pojišťovacím subjektům, které obohatily nabídku pojistných produktů. Rozvinula se také asociační činnost. Od 1. ledna 1994 zahájila svou činnost ČAP, která navázala na svou předchůdkyni Česko-slovenskou asociaci pojišťoven (ČSAP).

K rozhodnutí o rozdělení asociací na českou a slovenskou došlo už 29. 9. 1993 s tím, že ČSAP ukončí svou činnost k 31. 12. 1993 bez likvidace a k tomuto datu dojde k výmazu z registru sdružení a zároveň dojde k zapsání nových národních asociací. Členy ČAP se staly automaticky všechny pojišťovny působící na našem území. Před Vánocemi téhož roku se uskutečnilo poslední jednání vrcholného orgánu zanikající asociace. Na něm se rozhodovalo nejen o rozdělení majetku, ale i o dalších krocích likvidace. Jmenován byl také prezident ČAP, jímž se stal JUDr. Vlastimil Uzel, generální ředitel České pojišťovny a.s.

Na startu

Sekretariát ČAP vedl zpočátku generální tajemník prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., poměrně záhy, dne 17. 10. 1994, zvolilo prezidium ČAP generálním tajemníkem Ing. Jaroslava Mesršmída, CSc. K 1. 1. 1994 asociace sdružovala 17 pojišťoven z 22 na trhu. Svou odbornou činnost realizovala prostřednictvím 9 odborných sekcí se zaměřením na legislativu, ekonomiku, pojištění osob, pojištění majetku, pojištění motorových vozidel, pojištění velkých rizik a zajištění, image pojišťovnictví nejen směrem k široké veřejnosti, ale také k tvůrcům legislativy tak, aby byla lépe chápána úloha sektoru. Ředitelé očekávají také aktivní podíl na zabezpečování zájmů pojišťoven vůči orgánům státní správy a výměnu zkušeností a kontaktů, což zejména v počátcích fungování asociace reflektovalo potřeby nově vznikajícího komerčního trhu.

„Od nově vzniklé České asociace pojišťoven očekávám, že naváže na dobré výsledky své předchůdkyně Česko-slovenské asociace pojišťoven a dále je bude rozvíjet. Předpokládám, že to bude asociace pojistitelů, jejíž představitelé budou mít zájem vytvořit profesionální instituci, která se bude činit a bude odpovědna za zdravý rozvoj pojišťovacího trhu, bude schopna svou autoritou být důstojným partnerem orgánům státního dozoru nad pojišťovnictvím, kvalifikovaným iniciátorem legislativních návrhů a profesionálním partnerem obdobných partnerských zahraničních asociací. Věřím, že to bude i platforma, která umožní profesní výměnu názorů mezi pojistiteli, že ji členové pověří i úkolem zabezpečovat potřebnou osvětu v pojišťovnictví, kultivovat vztahy k veřejnosti a podílet se na odborné přípravě nejen pracovníků pojišťoven, ale i těch, kteří si tuto činnost chtějí zvolit jako své povolání,“  uvedl JUDr. Vlastimil Uzel, generální ředitel České pojišťovny a.s. a prezident asociace, v novoroční anketě Pojistného obzoru z roku 1994. Ing. Václav Stix z Moravskoslezské Kooperativy, jedné ze zakládajících pojišťoven, k tomu uvedl: „Pokud se podaří ČAP splnit svá předsevzetí formulovaná ve stanovách, bude její existence nesporným přínosem pro všechny pojišťovny. Chtěli bychom v české asociaci najít důstojného a odborně fundovaného partnera ve vztahu ke státnímu dozoru nad pojišťovnictvím, obhájce rozumných názorů, stanovisek a potřeb pojistitelů, nositele know-how a koordinátora nezbytného vzdělávání pracovníků pojišťoven. Chybou by však bylo myslet si, že to všechno zmůže jenom ta asociace, prostřednictvím našich zástupců chceme, přispět při naplňování její určitě pozitivní funkce.“

Legislativa

Asociace ve svých počátcích intenzivně komunikuje s orgány státní správy a na základě tohoto dialogu také vydává metodická doporučení, která usnadňují provoz pojišťoven. Aktivity asociace v oblasti legislativy jsou klíčové pro nastavení podmínek fungování trhu. Zástupci asociace proto pokračují v jednáních s ministerstvem financí o řadě legislativních návrhů. Jde zejména o novelu zákona o pojišťovnictví a novou právní úpravu pojistné smlouvy.

Kromě toho, že se asociace, resp. legislativní sekce, podílí například formou poradenství na přípravě právních předpisů, se neoficiálně účastní připomínkových řízení. Cílem sekce ale bylo, aby se ČAP stala ze zákona oficiálním připomínkovým místem. Legislativní agendu vykonává především přes 25 členů legislativní sekce, kteří zastupují pojišťovny v rámci přímých jednání, ale účastní se také činnosti krátkodobých skupin, které jsou vytvářeny za účelem plnění úkolů a přípravy zásadních právních předpisů. Dalším pracovním útvarem v rámci legislativní sekce byly komise, které byly zřízeny pro projekty s delší dobou trvání. Jednou z nich byla například komise pro pojistný podvod nebo rozhodčí řízení. 

Legislativní sekce věnuje pozornost z právního pohledu i takovým legislativním návrhům, které upravují účetnictví firem nebo zdanění pojišťovacích produktů a které mají významné dopady do pojistného sektoru, i když odborná gesce náleží ekonomické sekci. JUDr. Jiřina Kotrbatá, členka legislativní sekce, pravidelně informuje čtenáře Pojistného obzoru o připravovaných novinkách v oblasti legislativy v rubrice Z nových právních předpisů.

Diskuze a spolupráce probíhala také s dalšími ministerstvy v oblasti výměny informací. S ministerstvem školství byla například dohodnuta spolupráce ohledně rozšíření výuky pojišťovnictví na SŠ. Mezi důležité úspěchy asociace patřila také rozšiřující se spolupráce s Policií ČR, která vyústila ve smlouvu o součinnosti s úřadem vyšetřování. Ta zajišťovala pojišťovnám přímý kontakt s tímto úřadem při vyřizování pojistných událostí v důsledku trestných činů. Členské pojišťovny ČAP měly možnost nahlédnout do vyšetřovacích spisů trestných činů ve své působnosti, kde částka převyšovala 2 000 korun. Z těchto dokumentů si dokonce mohly pořídit výpisky nebo fotokopie na vlastní náklad.

Ze života asociace

Počet členů asociace se rozšiřuje, 15. května 1995 má 19 stálých a 3 přidružené členy. O každodenní práci asociace informovaly v Pojistném obzoru příspěvky, ať už šlo o rozhovory, nebo autorské texty, které představovaly jednotlivé sekce. Například v rozhovoru s Ing. Jaroslavem Kulhánkem, předsedou ekonomické sekce, se dozvídáme, jakým problémům asociace čelila. „Mezi nejdůležitějšími úkoly, které řešíme, je sjednocení a vymezení náplně statistických výkazů, a to co do rozsahu, tak i kvality. V poslední době se nám zejména nedaří sjednotit výstupy ČAP a Českého statistického úřadu. Velké diskuse se v současné době rozvíjejí také kolem navrhované změny zákona o pojišťovnictví a související vyhlášky o tvorbě a použití rezerv pojišťoven. Naše sekce rovněž připravila návrh okruhů ekonomických činností, ve kterých bude provedeno proškolení pracovníků pojišťoven. Jde o zajištění solventnost, tvorbu a zajištění rezerv,“ uvedl v rozhovoru roku 1995. Jakub Hradec ve svém článku informoval o tom, že sekce pojištění motorových vozidel je možná nejmladší sekcí ČAP, ale zároveň patří k těm nejaktivnějším. Je rozdělena na dvě skupiny: pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla a havarijní pojištění. První z nich řešila zejména legislativní úpravu. „Stále se pokoušíme přesvědčit státní úředníky, aby pochopili, že v okamžiku demonopolizace tohoto pojištění a zavedení povinně smluvního pojištění musí mít právě stát eminentní zájem na tom, aby byl počet nepojištěných vozidel na našich silnicích minimální. Těžko kdy bude nulový, to neexistuje ani v těch nejlépe fungujících systémech západní Evropy, ale počet pojištěných vozidel se pohybuje v závislosti na úrovni právní úpravy,“ píše v článku. Druhá skupina řešila především krádeže, proto bylo jejím úkolem navrhnout taková systematická opatření ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů, která by zabránila nepříznivému vývoji v této oblasti. Výsledkem práce skupiny byl také vznik metodiky zabezpečení motorových vozidel tak, aby nebyly výrazné rozdíly mezi pojistiteli. 

Etika v pojišťovnictví

Už od počátku bylo zřejmé, že je nutné zvýšit kredibilitu a image trhu tím, že na půdě asociace vzniknou obecné zásady chování pojišťoven. Na prvním zasedání jedné ze sekcí – sekce obchodu a marketingu – byla shodně všemi zástupci pojistitelů konstatována potřeba zlepšit v zájmu posílení kreditu pojišťovnictví v ČR korektnost obchodních praktik. Zástupci se shodli, že je nutné se hlouběji zabývat etickými aspekty hospodářské soutěže. Na tomto základě byl realizován například i seminář Etické vědomí v praxi pojišťoven. Po zhruba roce fungování ČAP je členy přijat Kodex etiky pojišťovnictví jako první krok na dlouhé cestě k zakotvení systémových prvků chování pojistitelů.

Jeho první verze byla přijata shromážděním členů 20. 5. 1995. Cílem dokumentu bylo napomoci k utváření korektní praxe, zvyšování důvěry v bezpečnost a integritu pojišťovnictví. Kodex zároveň upravoval vztah mezi pojišťovnami, pojišťovnou a zaměstnanci (i zprostředkovateli) a v neposlední řadě mezi pojišťovnou a klienty.

Kodex přijalo všech 18 pojišťoven, které byly členy asociace, z 27, které působily na českém trhu. Asociace nabádala i ostatní pojišťovny, aby považovaly za svou čest se k němu přihlásit. Kodex byl z počátku mírnější ve vyvozování důsledků z jeho porušování, praxe však ukázala, že bude nutné přitvrdit a zajistit provázání se stanovami. Proto v roce 1996 dochází k úpravě stanov asociace, kdy se mohou pojišťovny stát přidruženými členy po dobu zkušebního období v délce jednoho roku. Pojišťovna měla svým chováním na trhu prokázat, že má šanci dlouhodobě fungovat dobře. Členství bylo možné rovněž pozastavit jako určitý druh sankce. Dalším krokem ve zpřísnění postihů za porušování etického chování je inovovaný kodex etického chování pojišťoven, který nově upravuje kontrolu a řešení případných sporů mezi pojistiteli. Nicméně po půl roce přichází další, tentokrát dílčí úprava, která obsahovala zákaz používat při sjednávání pojištění srovnávací tabulky, v nichž se porovnává výhodnost služeb poskytovaných jednotlivými pojišťovnami. Etika distribuce pojištění se týkala všech pojišťoven a byla velmi diskutovanou oblastí. Na konci 90. let se nejen v Pojistném obzoru stále častěji hovoří o nutné samoregulaci zprostředkovatelů.

Image a reklama ČAP

Jaké jsou postoje veřejnosti k pojišťovnám, pojistným produktům a obecně pojišťovnictví, ale i na to, jaká je finanční situace domácností, se ptal každoroční průzkum ČAP, který realizovala agentura AISA. Výzkumy trhu provádí asociace od roku 1994. Výsledky pak byly prezentovány členským pojišťovnám, odborné veřejnosti prostřednictvím Pojistného obzoru, ale také návštěvníkům veletrhu FIBEX, jehož se asociace pravidelně účastnila. Průzkum se zaměřoval například na znalost pojišťoven a jejich reklamy či využívání pojišťovacích služeb. Účastnilo se ho téměř 1 600 respondentů.

Už od druhého roku svého působení byla ČAP velmi aktivní v oblasti komunikace. První inzertní kampaň ČAP s cílem zlepšit image pojišťovnictví probíhala od září do listopadu 1995. Krom toho, že vysvětlovala význam pojištění, informovala také o existenci asociace a jmenovala všechny členy. Autorem kreativního návrhu byla agentura GGK Praha, která zvítězila v rámci výběrového řízení. Inzerce se objevila ve 3 opakováních ve 4 časopisech – Květy, Magazín MF Dnes, Magazín RP, Týdeník Televize. V jejím závěru se mohli čtenáři Pojistného obzoru vyjádřit, zda považují za účelné v kampani tohoto typu pokračovat. Za povšimnutí také stojí nepatrná proměna loga ČAP, kdy byl háček nahrazen českou státní vlajkou v prodloužené verzi.

Vzniká také reprezentační brožura ČAP a nezastupitelnou úlohu v budování povědomí o činnosti ČAP a jejích členů plní každoroční výroční zprávy, za jejichž zpracování obdržela asociace nejedno ocenění. Asociace také řešila, jakým způsobem efektivně přinášet potřebné informace svým členům. Vedle publikační činnosti v podobě vydávávání Pojistného obzoru a později i Pojistných rozprav jsou členům zasílány také INFORMACE ČAP, které obsahují detailní spíše interní informace o činnosti asociace pro vybrané členy pojišťoven. 

ČAP byla velmi aktivní také směrem k médiím, nicméně opakovaně se potýkala s nedostatečnou specializací novinářů, kteří se příliš neorientovali ve finančním světě, natož v pojišťovnictví. Proto se asociace rozhodla uspořádat pro vybraný okruh médií seminář Jak srozumitelně informovat o výsledcích pojišťoven. Semináře se zúčastnil nad očekávání široký okruh médií a edukace veřejnosti prostřednictvím dobře informované novinářské obce se stala novým posláním sekce public relations.

Vzdělávání

K jedné z úloh ČAP patřilo také vzdělávání pracovníků v pojišťovnictví. V 90. letech byl velký hlad po vzdělávání a získávání zkušeností ze zahraničí, který se dařilo uspokojovat nejen díky spolupráci s programem PHARE, ale také díky dalším kontaktům asociace v některých státech západní Evropy. O koordinaci aktivit na tomto poli se od počátku starala sekce pro vzdělávání a publikační činnost. Charakter vzdělávacích aktivit realizovaných ČAP se vyvíjel podle toho, jak se měnila poptávka a rostla profesionalizace pojistného trhu. „Celkový rozvoj pojišťovnictví je součástí komplexní liberalizace ekonomických procesů směřujících k plnému uplatnění tržních principů v chování ekonomických subjektů. V těchto podmínkách průběžně vzrůstá, ale zároveň se kvalitativně mění struktura poptávky po pojišťovacích službách a tím i po vzdělávání a školení. V první etapě transformace českého pojišťovnictví měly vzdělávací aktivity PHARE nezastupitelnou úlohu. V současné době již získává významnou úlohu vzdělávání organizované ČAP, které umožňuje přesnější aplikaci obecně platných poznatků na současný stav a potřeby členských pojišťoven, a to s přihlédnutím k danému stadiu vývoje české ekonomiky a společnosti,“ píše ve svém článku PhDr. Jitka Böhmová, tajemnice sekce vzdělávání. Například v průběhu roku 1997 asociace realizovala 31 vzdělávacích akcí, na kterých proškolila 1150 účastníků.

Mezinárodní působiště

ČAP byla od 20. října 1993 přidruženým členem federace CEA (Evropský výbor pojistitelů), předchůdkyně Insurance Europe, proto se zástupci ČAP účastnili jednání nejrůznějších výborů v rámci této mezinárodní organizace sdružující národní asociace pojistitelů z evropských zemí. Na pozvání ČAP navštívili v polovině listopadu 1995 Prahu představitelé CEA, konkrétně její prezident Carlo Acutis a generální tajemník Francis Lohéac. Oba byli přijati ministerstvem financí a navštívili také Českou pojišťovnu a Kooperativu.

O rok později hostila ČAP další zahraniční návštěvu, tentokrát zástupce z německé asociace pojišťoven. Krom toho ČAP podporovala činnost mezinárodního sdružení pro pojistné právo AIDA, kde od roku 1993 působí také česká sekce v rámci přidruženého členství. Významné setkání zástupců AIDA se uskutečnilo v Praze, a to ve dnech 4.–7. června 1996. Tématy přednášek byly například spory z pojištění, pojistný podvod, životní, neživotní a námořní pojištění nebo vývoj pojistného práva ve střední a východní Evropě.

Po roce 1989 byl zájem ostatních evropských zemí o liberalizaci pojistného trhu v postkomunistických zemích velký, proto jsou tyto státy častým hostitelem mezinárodních akcí. Například v květnu 1995 se v Praze koná seminář PIA (Presse Internationale des Assurances) – mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku, jíž je Pojistný obzor členem od roku 1986.

Příprava na vstup do EU

Ve druhé polovině 90. let se ČR začíná připravovat na vstup do EU, pojišťovnictví nevyjímaje. V lednu 1996 předložila vláda ČR oficiální žádost o členství a od roku 1997 jsou postupně realizovány kroky, jejichž cílem je harmonizace českého práva s legislativou EU. V první etapě jde o novelizaci zákona o pojišťovnictví, která zavádí například posílení pravomocí státního dozoru. Jednou z podmínek vstupu je také přechod ze zákonného k povinnému smluvnímu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. A v neposlední řadě právní úprava, resp. novelizace, čeká také vyhlášku o technických rezervách pojišťoven a právní předpisy upravující jejich solventnost.

Povodně 1997

V červenci 1997 střední Evropu zasáhly mimořádné povodně, které znamenaly velkou zatěžkávací zkoušku pro celý pojistný trh. Intenzivní a dlouhotrvající srážky na moravsko-slezském pomezí ničivě zasáhly především Česko a Polsko a také Slovensko. Při této ničivé povodni přišlo na našem území o život 50 lidí a škody byly odhadnuty na 62,2 miliardy korun. Pojišťovny byly schopny tuto situaci zvládnout a opakovaně to deklarovaly i prostřednictvím společných prohlášení ČAP. Nicméně tato katastrofa odkryla řadu nedostatků v systému protipovodňové ochrany a poukázala také na nedostatečnou úroveň pojistné ochrany. V Česku se pohybovala celková pojištěnost (poměr pojistného k HDP – hrubému domácímu produktu – v běžných cenách) na úrovni 2,8 procenta HDP, což nebyla ani polovina v porovnání s EU (7 procent). Pojišťovny se zavázaly intenzivněji v této oblasti spolupracovat se státem a hledat systémové řešení krytí škod. Chtěly se aktivně podílet na přípravě legislativních návrhů v oblasti prevence a koordinovaného přístupu při řešení katastrofických událostí. Vzniká republikový integrovaný záchranný systém a nové protipovodňové řády, které pomáhají eliminovat riziková místa na celém území České republiky. Tyto kroky nepochybně vedly k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách, které přišly o pět let později.

Na plné obrátky

Během prvních pěti let fungování ČAP postupně dochází ke zlepšování koordinace mezi členy jednotlivých sekcí a k celkově větší orientaci pracovních skupin na odborné problémy. I z tohoto důvodu si klade asociace za cíl zvyšovat angažovanost pracovníků pojišťoven, kteří v nich působí. Vzhledem k rostoucímu množství aktivit, nejen v rámci působení v mezinárodních organizacích a s ohledem na přípravy vstupu ČR do EU, je personálně rozšiřován také sekretariát ČAP o další experty.

Posun v odbornosti a ve vnímání úlohy ČAP i celého sektoru je patrný také z přednášky JUDr. Vlastimila Uzla na výstavě Fibex 97, již otiskl Pojistný obzor. „Jsme přesvědčeni, že komerční pojistitelé mohou sehrát významnou roli v oblasti zdravotní, sociální a důchodové politiky vlády. Komerční pojistitelé mohou nabídnout produkty, které umožní aktivní části obyvatelstva z jejich vlastních zdrojů pokrýt individuální potřeby a nakumulovat zdroje, které mají dlouhodobý charakter,“ uvádí. Zároveň upozorňuje na nutnost prevence a standardizace v případě rizikovosti objektů a vozidel a nevyhýbá se ani celospolečenským problémům: „Dosud nikdy v minulosti nebylo lidstvo v tak krátkém intervalu několika málo let konfrontováno s takovou sérií nových, skutečných a pro většinu lidstva ohrožujících rizik. Je povinností pojistitelů a jejich profesionálních seskupení zkoumat tyto otázky a předkládat návrhy řešení.“ 

Nová etapa s novým vedením

Na mimořádném dubnovém zasedání prezidia ČAP v roce 1998 byl zvolen jejím prezidentem Ing. Vladimír Mráz a JUDr. Vlastimil Uzel se stává čestným prezidentem. O dalším směřování ČAP během jeho působnosti vás seznámíme v dalším vydání Pojistného obzoru.