Proto jsme v České asociaci pojišťoven uspořádali odborný seminář „WAR ECONOMY – jak funguje ekonomika v době bezprostřední krize?“, který spojil bezpečnostní analytiky, diplomaty, ekonomy, zástupce armády a firem. Cílem bylo diskutovat, co může náš sektor udělat pro zvýšení odolnosti státu i společnosti.
V úvodním panelu, „Když přestane platit status quo: Bezpečnostní realita Evropy a ČR“, který moderoval Michael Žantovský, zaznělo, že Evropa se nachází v zásadní proměně bezpečnostního prostředí. Žantovský připomněl: „K obraně nestačí zvyšovat výdaje na armádu. Je třeba zásadním způsobem zvýšit odolnost celé země – politického i sociálního systému a kritické infrastruktury.“ Přesně takto podle něj vypadá národní odolnost.
Jan Jireš upozornil, že Českou republiku čeká nevyhnutelný růst výdajů na obranu: „Naším cílem je do roku 2035 zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, což v dnešních cenách představuje zhruba 400 miliard korun. Tento trend je nezvratitelný. Německo bude do obrany masivně investovat a i u nás podíl výdajů na obranu poroste.“ Podle něj bychom měli investovat především do výzkumu a vývoje technologií souvisejících s obranou a bezpečností. Zmínil také, že obranné výdaje se netýkají jen stíhaček a tanků, ale zahrnují i zásoby spotřebního materiálu, personál a infrastrukturu.
Vlastislav Bříza se zaměřil na geopolitický rozměr a otevřeně varoval před hrozbou z východu: „Rusko vede okrajovou válku a funguje v režimu poloválečné ekonomiky. Nemůžeme dopustit, aby Ukrajina prohrála. V takovém případě bychom čelili přílivu tří až čtyř milionů uprchlíků a hranice NATO by se posunula až k nám. Dnes světu vládne hard power, samotné hodnoty nás nezachrání.“ Podle Břízy jsou jaderné zbraně základním nástrojem ruské hrozby, jejichž cílem je zastrašit protivníky. Rusko sleduje soudržnost, obranyschopnost i schopnostkoordinace Evropy. „Rusko se zaměří na nejslabší článek Evropy – Pobaltí,“ dodal v reakci na dotaz z publika.
Petr Šnajdárek zdůraznil, že obrana musí být sdílenou odpovědností: „Stát by měl vysvětlit, že obrana není jen záležitostí ozbrojených sil, ale odpovědností všech – lidí i firem. Potřebujeme akcelerovat spolupráci a osvětu, sdílet data, řešit lidský kapitál i logistiku.“ Upozornil také na nutnost posilovat kybernetickou ochranu nejen armády, ale i civilní infrastruktury – nemocnic, státních služeb a datových center.
Společným jmenovatelem diskuse byla nutnost komplexního pohleduna bezpečnost. Obrana není jen úkolemministerstva obrany, ale celé společnosti, která musí posílit svou odolnost vůčidezinformacím, umět ověřovat faktaa budovat důvěru mezi občany, státnísprávou a bezpečnostními složkami.
Zkušenosti z Ukrajiny
Ve druhém panelu, „Zkušenosti ze země ve válce“, moderovaném Jiřím Schneiderem promluvila Elena Uljee, která popsala první dny po vypuknutí konfliktu. „Doufám, že naše zkušenosti nebudete muset nikdy použít,“ uvedla hned na začátku. Klíčové podle ní bylo zajistit fyzickou bezpečnost zaměstnanců, bezpečné místo a dopravu. Zároveň musela firma chránit IT infrastrukturu. Ředitel IT byl poslán do Rakouska s daty, aby byla zachována kontinuita byznysu. Uljee popsala i psychologickou dimenzi dlouhotrvající války: „Nejtěžší není první šok, ale to, že to pořád trvá. Lidé nespí, bojí se o své děti, drony a raketové útoky přicházejí z různých směrů. Produktivita není skvělá, psychický stav našich lidí je tím zasažen.“ Klíčovou roli tak podle ní sehrála digitalizace, která umožnila udržet základní služby v chodu a poskytovat je na dálku, a to včetně telemedicíny. „Byli jsme hodně digitalizovaní. Hodně jsme na Ukrajině investovali do IT a náš sektor je hodně vyvinutý,“ dodala.
Na problematiku technologických hrozeb navázala Gil Baram, která ve své prezentaci ukázala „temnou stránku inovací“. Umělá inteligence podle ní zásadně snižuje bariéry pro kybernetické útoky a stává se novou zbraní v rukou států i nestátních aktérů. Kybernetické operace jsou poháněné umělou inteligencí a AI se začíná používat jako zbraň. Mezi hlavní aktéry v kyberprostoru patří Írán, Severní Korea, Rusko a Čína, kteří využívají AI například pro phishing, sběr dat či šíření dezinformací. „Útoky se zlepšují a díky AI agentům půjde mnohé operace automatizovat.“ O to důležitější je podle ní lidský faktor. „Musíme myslet kriticky a uvědomovat si, že tohle je reálná hrozba. Je potřeba šířit osvětu, lidi vzdělávat a informovat,“ zdůraznila.
Michal Kořan následně představil scénářové uvažování jako nástroj strategického předvídání. Poukázal na to, že i velmi chaotickým systémům lze porozumět, pokud sledujeme správné indikátory. Představil také „semafor“ vyvinutý jeho týmem, který umožňuje státní správě i firmám včas rozpoznat blížící se krize. Jaké scénáře podle něj hrozí? „Bude se zvyšovat počet kybernetických incidentů, které budou sabotovat evropskou ekonomiku a bezpečnost. Dojde k selektivní mobilizaci v oblastech munice, energetiky nebo polovodičů.“ Také podle něj můžeme očekávat obrovskou únavu veřejnosti, kterou budou zneužívat politici. „Scénáře nemůžeme řešit izolovaně, jsme součástí evropského prostředí,“ zmínil v závěru moderátor Jiří Schneider.
Ekonomika ve válce
Závěrečný blok, „Firmy ve stínu války: Ekonomika, infrastruktura, odolnost“, moderovaný Ondřejem Malým přenesl debatu do ekonomické roviny. Řešil, co se s ekonomikou stane, když konflikt trvá měsíce či roky, a jak se na takovou situaci připravit.
Eric Barthalon připomněl, že vypuknutí první světové války provázela obrovská finanční krize, a zdůraznil, že i dnes války zásadně mění fungování ekonomik: „Vidíme pokles porodnosti, přesuny obyvatelstva, reorientaci výroby z tržního na plánovaný model a zavádění nových forem zdanění – zejména daní z nadměrných zisků.“ Barthalon také upozornil, že síla ekonomiky nespočívá pouze v číslech HDP, ale především v kvalitě demokratických institucí: „Co je silná ekonomika? Je to demokratická ekonomika.“ Válka podle něj vždy zvyšuje nejistotu a právě tehdy lidé hledají jistotu ve finančním sektoru.
Aleš Rod doplnil, že válka dopadá na ekonomiku a firmy v několika vlnách. Nejprve mobilizuje pracovní sílu, což vede k nedostatku lidí v klíčových profesích. Následně dochází k odlivu mozků, kdy emigrují vzdělanější a majetnější lidé. To z dlouhodobého hlediska snižuje produktivitu a oslabuje
inovační potenciál. Podle Roda nelze podcenit ani dopady na půdu jako výrobní faktor. Hrozí kontaminace, pokles zemědělské produkce a potravinová nejistota. „Klíčem k mitigaci těchto rizik je zachování tržních mechanismů,“ akcentoval. Dodal také, že k technologickému pokroku více přispívají prevence a přípravy v době míru než samotný válečný konflikt.
Jan Pavel konstatoval, že vlády měly v minulosti připravené válečné finanční plány, které zahrnovaly vysoce progresivní daň z válečných zisků i emise válečných dluhopisů. „Všichni kolem nás jsou kamarádi, měli bychom tento luxus více využívat,“ připomněl význam mezinárodní spolupráce. Války podle něj sice urychlují technologický pokrok, ale je otázkou, zda chceme takovou akceleraci přijmout. Prevence a příprava jsou podle Pavla efektivnější než reaktivní investice až po vypuknutí krize.
Panel se shodl, že klíčová je koordinace mezi státem, firmami a municipalitami – a pojišťovnictví v tom má nezastupitelnou roli. Odolnost ekonomiky začíná u mikrosystémů: schopnosti firem udržet provoz, ochránit data, mít připravené krizové plány a pojistné krytí. Právě prevence a připravenost mohou snížit pravděpodobnost kolapsu jak na úrovni makroekonomiky, tak jednotlivých firem.
Zásadní závěry semináře
Diskuse napříč panely ukázala několik společných jmenovatelů:
• Národní odolnost je víc než armáda. Obrana státu zahrnuje i politiku, sociální soudržnost, potravinovou bezpečnost, telekomunikační a energetickou infrastrukturu a kybernetickou ochranu.
• Spolupráce je klíčová. Obrana není jen úkolem armády, ale celé společnosti. Zapojit se musí firmy, státní správa i občané.
• Digitalizace zachraňuje byznys. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že IT odolnost a schopnost poskytovat služby na dálku je klíčová pro kontinuitu podnikání.
• AI mění kyberprostor. Útoky s podporou AI jsou rychlejší, sofistikovanější a hůře odhalitelné. Investice do vzdělávání a kybernetické ochrany jsou zcela nezbytné. Pozor na národní hráče, jejich cíle a schopnosti. Situace se díky AI během několika let výrazně promění.
• Prevence a příprava jsou nejlepší pojistkou. Scénářové plánování a včasné indikátory pomáhají předcházet krizím a snížit riziko ekonomického kolapsu.
• Veřejnost naléhavosti situace nerozumí. Role soukromého sektoru v informování o reálných rizicích je proto kriticky důležitá.
• Času na přípravu možná není mnoho. Celá konference potvrdila, že otázka, „jak obstát tváří v tvář válce“, není hypotetická, ale velmi aktuální. Vyžaduje nejen investice do obrany, ale i posílení odolnosti celé společnosti – od firem a občanů až po státní instituce.
|
Elena Uljee Dr. Gil Baram Eric Barthalon, M.A. |
