Další eskalace škodní inflace v povinném ručení je nevyhnutelná

Škody na zdraví

Na rozdíl od dřívější situace, kdy celková škodní inflace byla dominantně tažená růstem škod na zdraví, pro poslední ročníky platí, že výrazně vyšší škodní inflaci pozorujeme a predikujeme u škod na majetku. Konkrétně u škod na zdraví na podzim roku 2021 (tj. ještě před dalším nárůstem inflačních tlaků v posledním období) vycházela celotržní škodní inflace na úrovni 4,3 %, což bylo prakticky srovnatelné s odhady 4,6 % v roce 2020, 4,2 % za rok 2019 i 4,4 % v roce 2018.

Shodou okolností tento poměrně stabilní odhad škodní inflace u zdravotních škod odpovídá růstu průměrné hrubé mzdy ve výši 4,4 % za rok 2020, která se přímo propisuje do navýšení odškodnění nemajetkové újmy za bolestné a ztížení společenského uplatnění u škod vzniklých v roce 2021. Při posunu tohoto ukazatele o jeden ročník vpřed vychází již růst průměrné hrubé mzdy tempem přes 6 %, což ovlivní výši odškodnění za nemajetkovou újmu dle metodiky Nejvyššího soudu u škod vzniklých v roce 2022.

Celkový nárůst hodnoty bodu za jednotlivé škodní ročníky od počátku platnosti nového občanského zákoníku ukazuje graf 1. Z hodnoty 250 Kč za jeden bod došlo za 8 let k celkovému navýšení cca o polovinu na 378 Kč za jeden bod.

Na celkovou škodní inflaci v rámci zdravotních škod nicméně působí částečně pozitivně ta skutečnost, že frekvence výskytu těch nejzávažnějších škod na zdraví (kde dochází k výplatě rent, trvalým následkům pro poškozené atd.) v čase na nejnovějších ročnících postupně klesá, čímž se struktura škod na zdraví mění (tj. ty finančně nejnáročnější škody na zdraví mají v portfoliu postupně nižší zastoupení, čímž se částečně snižuje tlak na růst průměrné škody). Nicméně z tohoto efektu, jak ukážeme dále, těží spíše zajistitelé poskytující nejobvyklejší typ zajištění škodního nadměrku, kdy nárůst na nejvyšších škodách je právě z důvodu změny struktury škod dlouhodobě nejnižší.

Škody na majetku

Oproti tomu u škod na majetku dochází během vývoje přesně k opačnému vývoji, tj. v novějších škodách z nedávné doby převládají opravy a totální škody modernějších vozidel, jejichž oprava je technologicky z důvodu vyššího zastoupení elektroniky, senzorů atd. i finančně náročnější, a škodní inflace se proto u majetkových škod postupně urychluje.

Konkrétně v rámci celotržní analýzy na podzim 2021 vycházela hodnota celotržního odhadu ve výši 8 %, což již bylo významně výše než hodnoty 6 % v roce 2020, 6,8 % v roce 2019 i 6,3 % v roce 2018. K eskalaci škodní inflace vedle obvyklých důvodů spojených s růstem ceny práce i náhradních dílů v autoservisech přispívá a bude dále přispívat napjatá situace na poli dodavatelských řetězců v důsledku pandemie covidu-19 i válečné situace spojená s růstem cen všech vstupů v aktuálně se roztáčejícím inflačním prostředí.

Ani na základě předválečných odhadů, kdy celkový best estimate škodní inflace z váženého průměru hodnot škod na zdraví i na majetku vycházel v roce 2021 ve výši 7,2 %, nedocházelo k jeho pokrytí na straně růstu hodnoty průměrného pojistného, který představoval pouze 2,5 % v roce 2021. Pro rok 2022 hrozí další eskalace této divergence, tj. rozevírání nůžek mezi růstem průměrné škody a pojistného navíc spojeného s rizikem nárůstu počtu škod po odeznění covidových opatření.

Predikce škodní inflace

Pro celkovou predikci situace ve stávajícím inflačním prostředí použijeme historické srovnání majetkové škodní inflace se standardní inflací spotřebitelských cen (CPI), které se ukazuje na grafu 2.

Z grafu je patrné, že i v předcházejících „klidných“ letech, kdy CPI inflace dosahovala jednotek procent, vycházela z výše uvedených důvodů škodní inflace majetkových škod výrazně nad tímto benchmarkem (o cca 4 p. b.). Jestliže pro letošní ročník se očekává vrchol CPI dle aktuální (byť v čase se stále zhoršující) makroekonomické predikce ve výši cca 15 %, průměrná roční hodnota na úrovni cca 12 % (byť nelze vyloučit ani výrazně vyšší hodnoty CPI v rámci extrémní aktuální nejistoty dalšího vývoje), vychází při respektování minulého paralelního posunu mezi CPI a majetkovou škodní inflací odhad majetkové škodní inflace POV na letošní rok v tomto rozsahu:

• nízký scénář – cca 16 %
• třední scénář – cca 19 % 
• vysoký scénář – cca 22 %

Jestliže modelujeme tyto scénáře dalšího vývoje na nárůst majetkové škody POV a zároveň uvažujeme i absenci dalšího skokového poklesu škodní frekvence v roce 2022 (nepředpokládáme její návrat na úroveň roku 2019, ale spíše k jejímu dlouhodobému mírně klesajícímu trendu, který vycházel z důvodu zejména technologických posunů u moderních vozidel), dostáváme odhady hodnot kombinovaného škodního procenta, které jsou i ve variantě nejnižšího odhadu škodní inflace ve výši 16 % výrazně negativní.

Konkrétně za tohoto předpokladu vychází zhoršení odhadu combined ratio u celého portfolia na 96 %, což představuje posun o 4 ročníky zpět, a ještě výraznější u nově uzavíraných smluv, kde vychází combined ratio na úrovni dokonce 110 % (tj. 10 % technické ztráty i na úrovni velmi neobezřetného best estimate). Tyto výsledky znamenají z roku na rok posun technického výsledku o 4 ročníky zpět během velmi krátké doby se všemi riziky s tímto posunem spojenými.

Počet totálních škod klesá

Jak jsme nastínili celkové dopady škodní inflace v rámci všech typů škod s významným růstem zejména u majetkových škod, tak je třeba dále také zdůraznit, že uvedené závěry o škodní inflaci automaticky neplatí, zaměříme-li se na finančně nejnáročnější škody. To je podstatné z pohledu sjednávání zajištění škodního nadměrku, škodní inflaci z hrubé výše všech škod nelze automaticky aplikovat izolovaně na největší škody.

To ukazuje graf 3 srovnávající v čase průměrnou výši škody POV na konci ročníku vzniku z pohledu největších případů nad 5 mil. Kč jak ve variantě bez omezení shora, tak i pro větší stabilitu po omezení částkou 30 mil. Kč.

Na těchto nejvyšších škodách, které řeší právě zajištění škodního nadměrku, se žádný systematický nárůst průměrné škody a tím jasná škodní inflace nijak neprojevují. Sice platí, že vlivem mzdového nárůstu se pro pevně zvolený příklad konkrétního poškození v rámci škody na zdraví dá očekávat růst výše odškodnění např. dle indexu nárůstu mezd, nicméně vedle tohoto faktu je pro zajistitele podstatná také ta informace, že zastoupení těchto nejzávažnějších škod v čase klesá (jak se zlepšují bezpečnostní charakteristiky vozidel) a při této změně struktury škod se nárůst výše škody na nejvyšších případech velmi minimalizuje.

Tento výsledek dále potvrzuje a prohlubuje přehled průměrné výše škody na pevně zvoleném procentu finančně nejnáročnějších případů z každého škodního ročníku, jak vycházejí dva a půl, resp. tři a půl roku od období vzniku škody, kdy je celková výše škody již dostatečně stabilizovaná.

Následující grafy pro 0,05 % (odpovídá cca 135 největším škodám POV z jednoho škodního ročníku), resp. 0,1 % (odpovídá cca 270 největším škodám POV z každého škodního ročníku) největších škod ukazují, že z tohoto pohledu průměrná výše škody zatím mírně klesá a dopady škodní inflace z pohledu prvopojistitele a XL zajistitele se zásadně liší:

Platí, že změna průměrné výše u 0,05 % největších škod po 2,5 letech od svého vzniku vychází s průměrným meziročním poklesem o 0,9 % a u po 3,5 letech od svého vzniku se tento pokles prohloubí dokonce na průměrných meziročních 2,7 %.

Také v případě, že uvažujeme 0,1 % největších škod POV u každého ročníku, je trend jejich průměrné výše v čase klesající s průměrným meziročním poklesem o 0,3 % v případě škod po dvou a půl letech od svého vzniku a s 2% průměrným meziročním poklesem v případě škod po 3,5 letech od svého vzniku.

Návrat k technické ztrátě

Jestliže se nepředpokládá impuls nižší škodní frekvence pro rok 2022 ani vlivem pandemie covidu-19, ani z jiného důvodu snížení mobility, pak reálný scénář představuje další eskalace škodní inflace související s celkovou inflační situací v ekonomice.

Při konstantním vývoji na straně kmene i nově uzavíraných smluv reálně hrozí návrat k technické ztrátě u nového obchodu a nejlépe k výsledkům kolem 100 % combined ratia na celém kmeni POV.