Telefon: +420 728 079 748

E-mail: monika.haidinger@cap.cz

© 2022 Česká asociace pojišťoven

Francouzské předsednictví: odolnost, obnova a konkurenceschopnost

Doba čtení:

Doba čtení

11 min.

Přečteno:

Přečteno

409x

Diskuze:

Diskuze

0

Oblíbenost:

Oblíbenost

0

01. 06. 2022

11 min.

0

0

Štítky:

Po třinácti letech se Francie chopila pomyslného žezla předsednictví EU, které bude v polovině roku předávat České republice. Takřka na konci předsednictví je čas bilancovat a zhodnotit, jak Francie dostála svým vysokým ambicím.

Na následujících řádcích se článek zaměří na užší agendu francouzského předsednictví v oblasti finanční a hospodářské politiky, připomene cíle programu1 a zhodnotí, jak se Francii podařilo dovést některé legislativní návrhy do zdárného konce.

Obecně byly priority francouzského předsednictví zacíleny na suverénní Evropu, reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Ovšem i francouzským předsednictvím otřásla válka na Ukrajině, což se jistě promítlo i do realizace vytyčených cílů.

Posun v revizi směrnice Solventnost II

Program k hospodářské a finanční politice byl ovlivněn koronavirovou pandemií a otázkou obnovy hospodářství. Francouzské předsednictví se zaměřilo na zajištění koordinace hospodářských politik v důsledku krize a zajištění úspěšného evropského plánu obnovy. Cílem bylo také nasměrování financí tak, aby podpořily přechod na digitální technologie a zároveň bojovaly proti finanční kriminalitě.

Program předsednictví pak jmenovitě zmiňuje odolnost a konkurenceschopnost finančních institucí a v tomto kontextu revizi předpisů Solventnost II a Basilej III. Francie měla velké ambice směrnici Solventnost II zdárně během svého předsednictví revidovat. Diskuze mezi členskými státy začaly již během předchozího slovinského předsednictví a intenzivně pokračovaly pod taktovkou Francie. Ke konci června máme k dispozici vizi členských států2 , jak by revidovaná směrnice měla vypadat. Nyní nás čeká ještě vyjádření Evropského parlamentu na podzim tohoto roku a posléze vyjednávání mezi třemi institucemi: Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Trialogy, které povedou k finálnímu znění, budou započaty ke konci českého předsednictví a poté vedeny Švédskem, které předsedá EU v první polovině roku 2023.

Jaký je výsledek obecného přístupu Rady, a to především z pohledu českého trhu a členských pojišťoven ČAP3 ? Od počátku revize, která začala doporučením EIOPA a následně legislativním návrhem Evropské komise, ČAP vítala myšlenku vyvážené novelizace, která udrží vysokou míru obezřetnosti, ale pojišťovnám přinese avizovanou provozní úlevu. Revize směrnice měla být o vyváženém přístupu, který by pojišťovnám přinesl také určitá zjednodušení. Nicméně obecný přístup Rady představuje naopak v mnoha oblastech novou a nepotřebnou provozní zátěž pro pojistitele. Jedná se například o povinnosti v oblasti výkaznictví, jako je audit SFCR zprávy4 , reporting likvidity5 , či novou zkrácenou verzi SFCR zprávy pro neodborné publikum6 . Dalším důležitým aspektem revize je proporcionalita. V oblasti správy pojišťoven by novelizace mohla přinést praktické prvky v oblasti přiměřenosti. Celkový rámec Solventnosti II (směrnice, prováděcí nařízení, pokyny EIOPA a jiná doporučení) přesahuje 3 500 stran. Proporcionalita je proto zásadní princip, kterým se má odlehčit zejména menším pojišťovnám, pro které je velmi obtížné celou šíři předpisů v plném rozsahu absorbovat. Také členské státy se přiměřeností zabývaly a snažily se ukotvit, jaké úlevy by směrnice mohla přinést nízkorizikovým pojišťovnám. Ve výsledku se upustilo od kritéria nízkorizikovosti a obecný přístup jde cestou velikosti dané pojišťovny. Je tedy velice pravděpodobné, že tato úprava povede k zanedbatelnému počtu místních pojišťoven, které by úlev mohly využít. Navíc se do finální podoby promítla obava některých národních dohledových orgánů, které si chtějí udržet dohled nad využitím proporcionality a automatickým kritériím se bránily.

Udržitelnost jako jedna z priorit

V oblasti udržitelnosti programové prohlášení deklaruje, že se předsednictví zaměří na rozvoj udržitelného financování. To zahrnuje další pokrok v oblasti zeleného financování, jako např. přijetí standardu zelených dluhopisů. Tento specifický cíl se Francii podařil, jelikož byla 13. dubna 2022 přijata společná pozice k návrhu nařízení Evropské komise o vytvoření evropského standardu pro zelené dluhopisy (EUGBS). Pozice Rady je pro trh relativně příznivá, zakotvuje plný grandfathering, to znamená historickou úpravu zelených dluhopisů, flexibilitu při taxonomickém sladění přidělených výnosů z EuGB a dobrovolnou povahu normy. Opět obecným přístupem Rady začnou také trialogy, které budou pokračovat během českého předsednictví.

Francie se věnovala návrhu směrnice o zveřejňování informací o udržitelnosti (corporate sustainability reporting directive CSRD), který cílí na zvýšení transparentnosti společností v oblasti životního prostředí, ale také na reporting v oblasti sociální, základních práv a jiných „governance“ aspektů finančních institucí. Tuto novou směrnici již známe na konci francouzského předsednictví v její finální podobě.7

Tomu, jak by finanční instituce měly reportovat o udržitelnosti, předcházely intenzivní trialogy během posledních týdnů francouzského předsednictví. Vizi členských států máme k dispozici v tzv. obecném přístupu (general approach). V obecném přístupu Rady trh kvituje například omezenou působnost nového předpisu na velké a kotované podniky, povinnost, že zpráva o udržitelnosti se bude vykazovat ve zvláštní části zprávy o hospodaření nebo že předpis požaduje přiměřenost standardů, které zohlední obtíže při shromažďování informací prostřednictvím hodnotového řetězce, zejména od podniků, které nespadají pod CSRD.

Pro pojistný trh byly v trialozích zásadní dva body, a to diskutovaná výjimka pro dceřiné společnosti k vytváření sólo reportu o udržitelnosti a míra auditu této zprávy. Evropské instituce se musí v jednáních shodnout, zda jedna společnost bude moct auditovat jak finanční zprávu, tak zprávu o udržitelnosti. Požadavek na dva různé auditory silně prosazoval Evropský parlament. Dle politické dohody z 21. června se nové požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti budou vztahovat na všechny velké společnosti (s více než 250 zaměstnanci a obratem 40 milionů eur) bez ohledu na to, zda jsou kótované na burze, či nikoliv. Společnosti budou moci využívat stejného auditora pro finanční informace i informace o udržitelnosti. Stejně jako tomu bylo v případě směrnice o nefinančním výkaznictví, budou dceřiné společnosti osvobozeny od povinnosti podávat zprávy o požadavcích, pokud jsou informace vykazovány na konsolidované úrovni.

Implementace směrnice bude probíhat ve třech fázích. Prvním termínem je 1. ledna 2024 pro společnosti, které již podléhají směrnici o nefinančním výkaznictví (první zprávy mají být předloženy v roce 2025). Dále pak 1. ledna 2025 pro společnosti, které v současné době nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví (první zprávy mají být předloženy v roce 2026). A rok poté, tedy od 1. ledna 2026, pro kótované malé a střední podniky, malé a nekomplexní úvěrové instituce a kaptivní společnosti pojišťovny (první výkazy mají být předloženy v roce 2027). Na směrnici CSRD budou navazovat standardy (šablony) pro vykazování udržitelnosti, které v současné době připravuje poradní orgán Evropské komise European financial reporting and acounting (EFRAG). Podle původního časového harmonogramu by EFRAG předložil první sadu tzv. návrhů standardů ještě v tomto roce.

Kybernetická a digitální resilience, praní špinavých peněz

Vysokou prioritu měla během francouzského předsednictví také ochrana finančních transakcí proti kybernetickým a kriminálním hrozbám. V tomto kontextu je dalším úspěchem Francie dojednání nařízení o provozní a operační odolnosti finančního sektoru (DORA). Nové evropské nařízení bylo dohodnuto 10. 5. 2022, kdy Evropský parlament (EP) a Rada dosáhly předběžné dohody. Nad očekávání trialogy netrvaly ani půl roku. Ačkoli text dohody zatím není k dispozici, Evropský parlament ve své tiskové zprávě nastínil podobu výsledného předpisu8. Pravidla by se vztahovala na finanční subjekty regulované na úrovni EU, jako jsou banky, poskytovatelé platebních služeb, elektronických peněz, investičních podniků, poskytovalé služeb v oblasti kryptoaktiv, a na poskytovatele služeb ICT třetích stran. Samozřejmě do rámce spadají také pojišťovny. Dále nový harmonizovaný rámec pro řízení rizik v oblasti ICT by měl zohledňovat významné rozdíly mezi finančními subjekty z hlediska velikosti, povahy, složitosti a rizikového profilu. ICT požadavky na řízení rizik by neměly bránit finančním subjektům v inovaci. Nová pravidla by měla platit 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost, pravděpodobně v druhé polovině roku 2024.

V oblasti ochrany finančních transakcí proti kriminálním hrozbám je klíčový balíček předpisů proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Ten v červenci 2021 představila Evropská komise9 a obsahuje především návrh nařízení o zřízení nového orgánu EU pro AML a financování terorismu. AML agentura zajistí přechod z národního na evropský dohled, působnost je v legislativním návrhu Komise vyhrazena jen nad nejrizikovějšími finančními institucemi, které působí ve velkém počtu členských států nebo vyžadují okamžitá opatření k řešení bezprostředních rizik. Dále návrh nařízení počítá s monitorováním a koordinací vnitrostátních orgánů dohledu a se spoluprací mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami (FIU).

K dosažení obecného přístupu Rady tak probíhaly intenzivní diskuze mezi členskými státy. To je dáno politickou důležitostí vzniku nové agentury, způsobu jejího financování, převzetí dohledových pravomocí z národního do evropského působiště a jinými neméně důležitými aspekty. Během jednání ministrů financí 17. června se členské státy shodly na zprávě o pokroku10, nikoliv však o podobě textace nového nařízení AML EU agentury. Během českého předsednictví nás tedy čekají navazující diskuze mezi členskými státy k celému balíku AML.

Dalším důležitým aspektem balíčku je překlopení některých pravidel páté AML směrnice do nového nařízení o AML a financování terorismu. Z toho vyplývá, že se bude jednat o přímo použitelná pravidla, včetně pravidel v oblasti řádného plnění povinností zákazníků a skutečného vlastnictví. Jednotný soubor pravidel EU pro AML/CFT se v komisním návrhu týká například hloubkové kontroly klienta, skutečného vlastnictví a pravomocí a úkolů orgánů odpovědných za ochranu osobních údajů, orgánů dohledu a finančních analytických úřadů. Tyto předpisy však dokončeny nebyly a jednání nad jejich podobou budou pokračovat za českého předsednictví.

Naváže Česká republika na Francii?

V květnu ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek představil pracovní verzi pěti hlavních politických priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie, která zahrnuje zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Je tedy patrné, že válka na Ukrajině výrazně zasáhla do českého předsednictví. Finální podoba programu byla představena Vládou 15. června11, včetně priorit českého předsednictví12. Vedle těchto priorit Ministerstvo financí zveřejnilo své priority v Radě ECOFIN a rozděluje je do čtyř základních oblastí: hospodářská politika, daně, rozpočet EU a finanční služby13. V této, poslední oblasti ministerstvo zdůrazňuje zajištění stability finančních trhů a dostatečné ochrany spotřebitelů. Konkrétně pak naváže na francouzské předsednictví ve vyjednávání návrhů ke směrnici o pojišťovací činnosti Solventnost II, rozvoji unie kapitálových trhů. Avizovanou prioritou je také efektivnější přístup v boji proti praní peněz a financování terorismu. Z těchto informací je patrná jistá kontinuita, snad až na agendu udržitelných financí, ve které francouzské předsednictví bylo značně ambiciózní a svým ambicím ve velké míře dostálo.

Tři otázky pro Francouzskou asociaci pojišťoven:
Odpovídá Hugues Ribiere, head of office – European Affairs Public Affairs Department

Jak hodnotíte vaše předsednictví EU?

Francouzské předsednictví Evropské unie prokázalo silné vedení a dokázalo, že je schopno otevřít všechna témata a dosáhnout pokroku v řadě obtížných případů. Přestože bylo předsednictví rychle konfrontováno s válkou na Ukrajině, po níž brzy následovala energetická a inflační krize, podařilo se Francii udržet svůj ambiciózní program nad vodou. Cíle, které si Emmanuel Macron a francouzská vláda pro francouzské předsednictví v Radě Evropské unie stanovili, byly v klíčových oblastech dosaženy. Předsednictví dosáhlo dvou obecných cílů týkajících se zelených dluhopisů a udržitelného reportingu, které jsou součástí balíčku Evropské komise týkajícího se strategie udržitelného financování. Francie rovněž dosáhla shody členských států ohledně Unie kapitálových trhů se směrnicí Solventnost II a ELTIF.

Jak hodnotíte obecný přístup Rady v oblasti novelizace směrnice Solventnost II?

Francouzské předsednictví Rady EU mělo ve věci směrnice Solventnost II vysoké ambice a na červnovém zasedání Rady ECOFIN konaném 17. června dosáhlo obecného přístupu. Vítáme kompromis předložený ministerstvům financí EU, který zachovává hlavní body návrhu Komise a zároveň zavádí některá zlepšení přeshraničního a makroobezřetnostního dohledu. Litujeme však zkomplikování rámce týkajícího se dohledu nad skupinami a zahrnutí nového nepovinného ukazatele zvaného „quality overshooting ratio“. Dále je třeba poznamenat, že toto první hodnocení se může vyvíjet s ohledem na delegované nařízení k Solventnosti II (level 2), jehož textace může ovlivnit obecný přístup. Proto vítáme ochotu Komise upřesnit tato pravidla zorganizováním schůzek s členskými státy v pracovní skupině EGBPI (The Expert Group on Banking, Payments and Insurance). Prováděcí legislativa bude specifikovat oblasti, jako je třída dlouhodobých investic do akcií, extrapolace, specifikace úpravy volatility nebo riziková přirážka, a které jsou významné pro to, aby pojistitelé lépe přispěli k cílům unie kapitálových trhů a zelené dohody. Vzhledem k tomu, že Parlament nedávno zahájil legislativní práce na směrnici Solventnost II, je obecný přístup Rady pouze prvním významným krokem v legislativním procesu, který by měl zachovat vysokou úroveň ambicí.

Jak hodnotíte ambice francouzského předsednictví v oblasti udržitelných financí?

Francouzské předsednictví se zabývalo řadou složitých problémů týkajících se udržitelnosti. Vytvoření kompromisu, zejména pokud jde o udržitelnost, není snadným úkolem a vyžadovalo mnoho příprav a práce. Francouzští pojistitelé vítají práci předsednictví na obecném přístupu ke směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků a následující jednání s Evropským parlamentem, jehož výsledky budou známy až v samém závěru předsednictví. Na tomto tématu francouzské předsednictví ukázalo, že členské státy jsou ochotny využít plný potenciál udržitelného financování k zajištění přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a zároveň stavět na hodnotě údajů souvisejících s udržitelností jak za společnosti, tak investory. Vítáme postoj Rady, který zohledňuje specifika společností a ilustruje je rozumným přístupem k výjimce pro dceřiné společnosti a zejména subjekty veřejného zájmu. V návaznosti na směrnici CSRD zahájila Rada pod francouzským předsednictvím práci na evropském jednotném registru ESG informací pod názvem ESAP (european single access point), dalším klíčovém nástroji Evropské komise k zajištění harmonizované platformy pro sdílení finančních, udržitelných údajů. Francouzské předsednictví rovněž začalo řešit problematiku evropských norem pro zelené dluhopisy. Iniciativu zelených dluhopisů podporujeme, neboť umožní vznik evropského standardu zlatých zelených dluhopisů. To napomůže ekologizaci portfolií pojistitelů a zároveň umožní lepší pochopení udržitelných aspektů portfolií obecně. Práce francouzského předsednictví na začlenění státních dluhopisů do obecné problematiky je velkým úspěchem, který by lépe reprezentoval udržitelnost portfolií, protože budou podloženy evropskou jednotnou taxonomií.

1.Program předsednictví má 70 stran a je k dispozici zde: https://presidence-francaise. consilium.europa.eu/media/zeqny1y5/fr_programme-pfue-v2-5.pdf

2.Obecný přístup Rady byl schválen na jednání ministrů financí 17. června zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9676-2022-INIT/en/pdf.

3.Agenda je dlouhodobě diskutována na Sekci řízení rizik ČAP.

4.Audit SCFR zprávy je zakotven v novém článku 51a.

5.Nové povinnosti pojišťoven v oblasti likvidity zahrnují například řízení likviditního rizika (čl. 144a „liquidity risk management“) a jsou doplněny o široké pravomoci národního dohledového orgánu v článku 144b.

6.Zkrácenou verzi SFCR zprávy pro neodbornou veřejnost nově vyžaduje článek 51, odstavec 1.

7.V době uzávěrky tohoto článku byly k dispozici pouze tiskové zprávy Rady a EP, nikoliv text směrnice jako takový: New rules on corporate sustainability reporting: provisional political agreement between the Council and the European Parliament – Consilium (europa.eu).

8.Https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20220510IPR29221/protectingthe-eu-s-financial-system-from-cyber-attacks-and-ict-disruptions.

9.Beating Financial Crime (europa.eu).

10.K dispozici v českém jazyce zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST9697-2022-REV-1/cs/pdf.

11.Dedikované webové stránky k českému předsednictví: https://czech-presidency. consilium.europa.eu/.

12.Https://czech-presidency.consilium.europa.eu/media/inlhblkj/cz_priorities.pdf.

13.Tisková zpráva Ministerstva financí: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2022/cz-pres-priority-47813.

Štítky:

Buďte vždy v obraze Buďte vždy v obraze

Buďte vždy
v obraze

Přihlaste se k odběru našeho časopisu a dostávejte novinky ze světa pojišťovnictví z první ruky. Z odběru je možné kdykoliv se odhlásit.

Zadejte validní email!
Je nutné odsouhlasit podmínky!
Tento email již má přihlášen odběr!