Provize, benchmarky a produktové řízení

Rok po zveřejnění návrhů na podporu retailových investic¹ se jak europoslanci, tak členské státy vyjádřili k balíčku legislativních změn RIS. Za Evropský parlament byla zpravodajstvím pověřena europoslankyně Stéphanie Yon-Courtin za liberální frakci Renew Europe a podařilo se jí před volbami do Evropského parlamentu dojednat kompromisní pozměňovací návrhy za podpory středopravicových a pravicových frakcí a odhlasovat je na výboru ECON 20. března 2024.² Poměrně záhy se k balíčku legislativních návrhů vyjádřily členské státy a na konci belgického předsednictví, konkrétně dne 12. června, se dojednala pozice Rady.³

Stále nekončící diskuze k provizím

Ohledně regulace provizí připomeňme, co navrhovala Evropská komise. Nový článek 29a směrnice o distribuci pojištění (insurance distribution directive, dále pak jen „IDD“) zakazoval pobídky u transakcí typu execution only a dále v případech, kdy se jedná o nezávislé poradenství, které není na českém pojistném trhu relevantní. Nicméně nad to omezení výplaty pobídek Komise nepřímo limituje v případě, že se s investory nejedná transparentně a spravedlivě, konkrétně když pojišťovna nesplní požadavky na produktové řízení, zejména test vhodnosti. Europoslanci se přiklonili k užší variantě a zakazují pobídky pro nezávislé poradenství. Status nezávislého poradce je v pozměňovacím návrhu europoslanců více specifikován.⁴ Naopak pozice Rady přidává na povinnostech pojišťovnám a zprostředkovatelům, a to v podobě nového provizního testu v kombinaci s hlavními principy, kdy se investiční životní produkt může zprostředkovávat formou výplaty provizí. Členské státy ve své pozici například požadují, aby si pojišťovny a jejich zprostředkovatelé vedli detailní záznamy o splnění podmínek výplaty provizí a mohli je případně doložit dohledovému orgánu. Základní principy provizního testu jsou vloženy do odůvodnění a požadují ex ante ukotvení provizního schématu, jeho schválení během produktového řízení a v každém případě před distribucí samotného produktu.5

Tímto pozměňovacím návrhem členské státy uvedly do diskuze systém povolených a nepovolených pobídek, který by de facto znamenal ztížení, nebo dokonce znemožnění prodeje produktů v rámci provizního systému.

Ve finálním vyjednávání během trialogů za maďarského a polského předsednictví bude zásadní přesvědčit instituce EU, že provizní test není garancí lepší distribuce investičních životních produktů a neměl by vést k faktickému zákazu pobídek. Jakákoliv regulace pobídek by se měla vyhnout dodatečné byrokracii formou vedení záznamů, přílišné složitosti a preskriptivnosti.

Zaklínadlo „value for money“

Pokud jde o value for money (VfM), odhlasovaný kompromis Evropského parlamentu je poněkud méně příznivý než ten v oblasti provizí. Evropské benchmarky definované EIOPA text ponechává, avšak jen pro účely dohledu a bez povinnosti zohlednit je během procesů produktového řízení.

Stejně tak členské státy v Radě evropské benchmarky podporují, kompromisní text navrhuje „kombinaci unijních a národních srovnávacích kritérií“ s dalšími upřesněními a „peer review“, které by pojišťovny (povinně) používaly během produktového řízení. Je znepokojivé, že taková kritéria by stále přesahovala čistě dohledové účely, neboť výrobci pojistných produktů by museli používat benchmarky ve svých produktech, zdůvodňovat odchylky a vykazovat údaje orgánům dohledu. Naopak jako pozitivní můžeme hodnotit to, že pozměňovací návrhy Rady ukotvují princip, že pro vypracování benchmarků EU by EIOPA měla vycházet již z dostupných reportingových zdrojů, např. KID nebo jiných existujících výkazů, a navýšit reporting jen v případě, že data nejsou dostupná jinak. Na popud některých zemí, např. Německa a Francie, text také povoluje národní benchmarky, ale pouze pokud budou zavedeny před 1. červencem 2024 a použitá metodika bude srovnatelná s metodikou EU.

Co nového v POG (product and oversight governance)

Novinkou komisního návrhu byl rozšířený test vhodnosti a principu jednat v nejlepším zájmu klienta. Rozšířený test vhodnosti v novém článku 30 IDD ukotvuje to, že zprostředkovatelé musí vysvětlovat zákazníkům jasným a jednoduchým způsobem účel testu vhodnosti a získávat veškeré relevantní (nezbytné a přiměřené) informace. Nový test vhodnosti by však mimo jiné obsahoval diverzifikaci portfolia na základě informací klienta o všech jeho investičních produktech. Europoslanci nutnost diverzifikace vypouští, členské státy ji v testu vhodnosti ponechávají v maximální možné míře a zároveň upřesňují, že nemůže být vhodný takový produkt, který obsahuje prvky, jež nejsou nezbytné pro dosažení cílů zákazníka a které způsobují dodatečné náklady.

Dále původní návrh Evropské komise v článku 29b IDD zavedl nový test, a to jednat v nejlepším zájmu klienta. Konkrétně zprostředkovatel investičního produktu musí v rámci tohoto nového testu využívat širší nabídku produktů, klientovi nabídnout více než jeden produkt a porovnat je v rámci referenčních hodnot neboli benchmarků a doporučit mu ten nákladově nejefektivnější.

Verze europarlamentu kritérium „širší nabídky produktů“ vypouští a připouští, že nabídka „multi option products“, tzn. investičního produktu s různými druhy podkladových fondů, je dostatečná ke splnění výše zmíněného. Dále umožňuje vázaným zprostředkovatelům nabídnout klientovi dostatečnou škálu produktů od jedné pojišťovny. Členské státy v tomto ohledu s parlamentním kompromisem souhlasí, jen pozměňovací návrh v testu nejlepšího zájmu dodává, že klientovi má být nabízena „diverzifikovaná“ škála „vhodných“ produktů.

Kompromis Evropského parlamentu upouští od nákladové efektivity (zachovává efektivitu na základě výkonnosti, rizik, poplatků a nákladů), kdežto členské státy cenovou efektivitu v testu nejlepšího zájmu mají. Cenová efektivita se má posuzovat tak, že se zohlední náklady a související poplatky investičního životního produktu, jakož i další faktory relevantní pro zákazníka, jako je výkonnost a očekávaná návratnost. Pozice Rady v recitálech dále upřesňuje, co se myslí cenovou efektivitou a dostatečnou škálou nabízených produktů.

Regulaci se pojistný sektor zřejmě nevyhne

Finální diskuze k balíčku RIS budou probíhat během aktuálního maďarského předsednictví a možná i následujícího polského. Je pravděpodobné, že ve výsledném textu budou evropské benchmarky, ať již v minimální verzi jako dohledový nástroj, nebo v přísnějším pojetí jako povinný nástroj produktového řízení. Určité regulaci provizí se sektor také nejspíše nevyhne, doufejme však, že evropský zákonodárce nepůjde cestou širokého zákazu a spíše nastaví rozumné podmínky pro výplatu provizí u investičních životních produktů.

Je nasnadě, že provize, benchmarky a produktové řízení jsou témata, která budou precedentem pro budoucí celkové revize směrnice IDD a inspirací pro regulování distribuce životního rizikového pojištění a neživotních produktů.