Jaké jsou dedikované cíle návrhu
Při posuzování otázky, zda návrh balíčku retailové investiční strategie Evropské komise1 stanovuje klíčová opatření potřebná ke zvýšení míry investování retailových klientů, je dobré si připomenout její prvotní cíle. Balíček má posílit důvěru retailových investorů v kapitálové trhy a společnosti poskytující finanční služby a umožnit investorům, aby přijímali vhodná investiční rozhodnutí a byli dostatečně chráněni.
Z těchto obecných principů je patrné, že základní premisou návrhu retailové investiční strategie je, že spotřebitelé nemají kvalitní informace či zcela nerozumějí tomu, za co platí, když investují své finanční prostředky do investičních produktů. To dle Komise znamená, že zveřejňování informací je v této oblasti neúčinné a regulace není dostatečná na to, aby spotřebitelé měli důvěru v investiční nástroje. To je možná také kvůli tomu, že produkty na trhu jsou buď složité, nebo poradenství není kvalitní. V neposlední řadě je z balíčku patrná snaha reagovat na digitalizaci a potřebu aktualizace informačních dokumentů dle trendů v oblasti
udržitelnosti.
Podívejme se tedy na navržené nástroje, kterými mají být výše zmíněné cíle uskutečněny.
Jaké jsou nástroje k dosažení těchto cílů
Balíček k retailovým investicím obsahuje celou řadu změn2. Následující řádky rozvedou jen některé z nich, a to především z pohledu avizovaných cílů balíčku.
Za prvé, jak zlepšit informovanost retailových investorů? Komise navrhuje změny v oblasti produktového řízení, včetně například nákladové transparentnosti. Zveřejnění poplatků a nákladů je ukotveno v článku 29 odst. 1, 2 a 3 směrnice o distribuci pojištění (IDD), a to tak, že informace jsou klientovi poskytnuty automaticky a zahrnují také distribuční náklady a poplatky vůči třetím stranám. Povinnosti na transparentnost obsahují například novinky v předsmluvních informacích3, standardizovaný elektronický formát výroční zprávy a její unifikovaná podoba.
Dále, jak plánuje Komise balíčkem dosáhnout vyšší kvality poradenství? K balíčku retailových investic dominuje debata o provizích, která je často binární, příznivců provizního systému proti jejich odpůrcům. V návrhu Evropské komise převládlo alternativní řešení v podobě zákazu u transakcí typu execution only a dále v případech, kdy se jedná o nezávislé poradenství. Nicméně omezení výplaty pobídek Komise nepřímo limituje v případě, že se s investory nejedná transparentně a spravedlivě.
Novinky legislativního návrhu jsou především v oblasti produktového řízení, a to prostřednictvím testu vhodnosti a principu jednat v nejlepším zájmu klienta. Rozšířený test vhodnosti v novém článku 30 IDD ukotvuje to, že zprostředkovatelé musí vysvětlovat zákazníkům jasným a jednoduchým způsobem účel testu vhodnosti a získávat veškeré relevantní (nezbytné a přiměřené) informace. Nový test vhodnosti by však mimo jiné obsahoval diverzifikaci portfolia na základě informací klienta o všech jeho investičních produktech.
Povinnosti při poradenství zavádí v článku 29 b IDD nový test, a to jednat v nejlepším zájmu klienta. Konkrétně zprostředkovatel investičního produktu musí v rámci tohoto nového testu využívat širší nabídku produktů, klientovi nabídnout více než jeden produkt a porovnat je v rámci referenčních hodnot neboli benchmarků a doporučit mu ten nákladově nejefektivnější.
V neposlední řadě balíček obsahuje zpřesnění, co je value for money, a zavádí benchmarky, pomocí nichž budou moci investoři kontrolovat poměr ceny a výkonu investičních produktů.
Jsou tyto nástroje adekvátní a proporční?
Zlepší se informovanost retailových klientů? Balíček zavádí opatření týkající se zveřejňování informací, která však spotřebitelům nijak pochopení produktů neusnadní. Nové a robustní provozní požadavky vedou k navýšení množství informací, které musí klient poskytnout, a ke zvýšené byrokratické zátěži. Navýšení informačních povinností tak pravděpodobně spíše odradí drobné investory od účasti na kapitálových trzích. Je možné si představit smysluplnější
úpravu zveřejňovaných informací v digitálním věku.
Navíc návrhy obsahují řadu nových evropských šablon, i když zkušenosti z KID PRIIPs ukázaly, že standardizované evropské šablony a terminologie se v praxi příliš neosvědčily. Obecně tyto nové povinnosti v oblasti produktového řízení prodlouží proces sjednání.
Docílí balíček retailových investic kvalitnějšího poradenství? Nový test vhodnosti a detailní princip jednat v nejlepším zájmu klienta není jednak adekvátně nastavený a pro kvalitu poradenství také nijak samospásný. Zprostředkovatel investičního životního pojištění by měl klientovi umět vysvětlit taktéž charakter produktu, rozsah krytí a výluk, likvidaci, výnos, skladbu fondů a další faktory, které jsou summa summarum pro nejlepší zájem klienta mnohdy podstatnější než cena. Je neobjektivní porovnávat cenu pojištění pro produkty s různou úrovní pojistného krytí. Přístup minimalizace nákladů může fungovat v podílových fondech, ale je problematický v produktech se složitější poskytnutou službou.
Posílení value for money investičních životních produktů nebude dosaženo formou evropských benchmarků. Ty jsou bohužel jen nástrojem pro evropské orgány ESAs k nepřímé cenové regulaci a měly by a priori zahrnovat subjektivní a objektivní faktory a zaměřit se nejen na čistou návratnost investic.
Kritérium nákladovosti by nemělo být nadřazeno jiným kritériím, protože by to mohlo být k tíži klienta; levnější produkt nemusí být vždy nejvhodnější, může být například pro klienta rizikovější. Navíc z pohledu cenové nákladovosti vychází standardně lépe rizikovější investiční strategie, což by mělo za následek méně rizikových strategií pro konzervativní klienty.
Má-li být regulace v oblasti value for money pro spotřebitele přínosná, je třeba, aby docházelo zároveň k porovnání kvality produktu, služeb a procesů. Je nutné umět vysvětlit nabízené výluky, krytí, ale i procesy daného pojišťovacího subjektu a likvidací, které jsou pro nejlepší zájem klienta mnohdy důležitější než cena. Klíčovým kritériem by měly být potřeby a preference klienta (např. udržitelnost, rizikový apetit) plynoucí z analýzy.
Diskuze nekončí u odměn
Závěrem je nasnadě se zamyslet, zda je třeba regulovat a harmonizovat trh retailových investic. Evropský úředník vidí v další harmonizaci evropských finančních trhů raison d’etre, nicméně k dosažení cílů retailové investiční strategie je zapotřebí řešit další klíčové problémy, které si zaslouží přinejmenším stejnou pozornost jako politická diskuze k odměňování. Je to například snížení informačního přetížení plynoucí z kumulace dopadu zveřejňování informací v jednotlivých odvětvích povinností, které mohou zejména v oblasti životního pojištění být obzvláště zahlcující.
Dále je důležité nadále v legislativní debatě poukazovat na specifika produktů investičního životního pojištění oproti jiným druhům investování na finančních trzích. Způsob investování prostřednictvím investičního životního pojištění je jiný než investování napřímo. V rámci investičního životního pojištění investuje pojišťovna své technické rezervy a z toho plyne řada rozdílů (daně, poplatky, garanční fond) a je podle nás pochybením tyto dva způsoby investování zaměňovat.
V neposlední řadě, co se distribuce investičního životního pojištění týče, zatímco inovativní distribuční modely a technologické poradenství mohou v budoucnu hrát větší roli, zůstávají v současné době v praxi velmi omezené. Mezi českými retailovými investory existuje stále vysoká poptávka po lidském poradenství, které je dle poslední studie Eurobarometru4 hodnoceno spotřebiteli v evropském měřítku vysoko.
Diskuze o kvalitě poradenství a distribuci investičního životního pojištění není redukována na debatu o provizích a měla by být vedena holisticky a se zohledněním pojistných a národních specifik.
Tři otázky pro Českou bankovní asociaci (ČBA)Odpovídá Petr Vojáček, gestor Komise pro finanční trh ČBALegislativní návrh retailové strategie si klade za cíl, aby spotřebitelé měli důvěru v investiční nástroje a svoje úspory do nich investovali. Jak hodnotíte komisní návrhy v oblasti informování spotřebitelů o investičních produktech? Zahlcování spotřebitelů dalšími a dalšími informacemi o investičních nástrojích podle mého názoru nepovede ke zvýšení důvěry spotřebitelů v investiční nástroje. Z praktických zkušeností našich členských bank již dnes vyplývá, že spotřebitelé se cítí zavaleni množstvím informací. Soudím, že nadměrné informování může být ve svém důsledku kontraproduktivní. Některé důležité informace totiž mohou uniknout pozornosti spotřebitelů. Čeští spotřebitelé patří spíše k těm konzervativním, a tak významný vliv na jejich rozhodování jistě má i skutečnost, že na rozdíl od investic jsou vklady v bankách pojištěny a spotřebitelé tak mají jistotu, že o svůj vklad vč. naběhlých úroků do výše 100 tisíc EUR nemohou přijít. Při rozhodování spotřebitelů, jak naloží se svými úsporami a zda je budou či nebudou investovat do investičních nástrojů, hraje svou roli i jejich finanční gramotnost, nakolik jsou schopni obdržené informace adekvátně vyhodnotit a jak vysokou případnou ztrátu jsou ochotni nést. Druhou mantrou návrhu je porovnatelnost retailových investičních produktů. Jaký je Váš názor na zavedení benchmarků? Zavedení benchmarků považuji spíše za nástroj cenové regulace, která omezí hospodářskou soutěž. Mám za to, že pro ESMA bude velmi obtížné správně benchmark nastavit. Není jasné, na základě čeho by měly být náklady a poplatky posuzovány jako oprávněné a přiměřené. V tržní ekonomice by se cena měla tvořit prostřednictvím trhu. Koneckonců pro spotřebitele mohou hrát stejně důležitou, možná i důležitější roli jiné parametry investičního nástroje než jeho cena, jako je např. rizikovost či likvidita. Upřednostnění ceny se může ukázat v rozporu s nejlepším zájmem spotřebitele, když dražší produkt jim může ve skutečnosti nabídnout vyšší hodnotu. Kvalita poradenství je třetím prvotním záměrem návrhu. Dle Vašeho názoru, jsou nástroje (rozšířený test vhodnosti, nabízené produkty…), které návrh v této oblasti zavádí, adekvátní pro dosažení vytyčeného cíle? Předložený návrh může k dosažení vytyčeného cíle napomoci, ale kvalita poradenství závisí i na dalších faktorech. Posouzení vhodnosti by mělo být založeno nejen na informacích získaných od klienta, ale také na jiných informacích, které má investiční podnik o klientovi k dispozici. Za klíčové pro kvalitní poradenství považuji kvalitní vzdělání a kontinuální prohlubování znalostí poradců vč. jejich soft dovedností, pokud jde o způsob jednání se zákazníky. Důležitou roli hrají v neposlední řadě i jejich praktické zkušenosti s poradenstvím. |
Tři otázky pro Asociaci pro kapitálový trh (AKAT)Odpovídá Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČRLegislativní návrh retailové strategie si klade za cíl, aby spotřebitelé měli důvěru v investiční nástroje a svoje úspory do nich investovali. Jak hodnotíte komisní návrhy v oblasti informování spotřebitelů o investičních produktech? Cíle retailové strategie jsou důležité pro další rozvoj evropského kapitálového trhu a tím i celé ekonomiky. A pro toto je důvěra investorů klíčová. Otázkou však je, zda navrhované kroky k tomuto přispívají. Cenová regulace, kterou retailová strategie přináší, je standardně využívána pouze v případech, kdy na trhu dochází k významnému tržnímu selhání jako v případě monopolů a podobně. V sektoru, kde je však silná konkurence, může přinést opačný efekt – omezí prostor pro vznik nových menších firem a tím v konečném důsledku přinese negativní dopady (nejenom) pro menší země i jejich investory. Transparentnost nákladů naopak přináší větší informovanost investorů a tím zvyšuje jejich důvěru v trh. Zkušenosti ze světa však ukazují dva způsoby, jakými lze významně zvýšit investice drobných investorů. Jednou cestou je „povinné“ investování například prostřednictvím druhého penzijního pilíře. Touto cestou se vydalo například Holandsko. Nebo stát nabídne třeba i jenom malou daňovou incentivu, která lidi motivuje investovat a pomáhá jim získávat zkušenosti v oblasti investic. Takovouto cestou se vydalo v 80. letech Švédsko. Dnes má ve Švédsku do investičních fondů zainvestováno přes 90 % dospělých a přes 70 % dětí do 18 let. Druhou mantrou návrhu je porovnatelnost retailových investičních produktů. Jaký je Váš názor na zavedení benchmarků? Upřímně si neumím představit, jak bude evropský dohledový orgán ESMA benchmarky sestavovat. V tak diverzifikovaném prostředí, jako jsou například investiční fondy, je jejich záběr od velmi dynamických až po extrémně konzervativní, investující prakticky po celém světě do plné šíře dostupných investičních aktiv. V takovémto prostředí bude benchmarků buď příliš mnoho, a nebudou tak mít nějakou vypovídající hodnotu obzvláště pro drobné investory, nebo budou příliš široké a nebudou odpovídat realitě. V každém případě však benchmarky představují cenovou regulaci, která evropským investorům spíše uškodí. Kvalita poradenství je třetím prvotním záměrem návrhu. Dle Vašeho názoru, jsou nástroje (rozšířený test vhodnosti, nabízené produkty…), které návrh v této oblasti zavádí, adekvátní pro dosažení vytyčeného cíle? Kvalita poradenství má vliv jak v krátkém horizontu, tak především v dlouhém horizontu. I když si investor investiční produkt koupí na základě doporučení, pokud mu nebyly podány adekvátní informace, například že jeho hodnota může kolísat, investice se při prvním zakolísání zbaví a již nebude mít zájem investovat. Návrhy v retailové strategii, že by mu měl být doporučen nejlevnější produkt, jsou vysloveně mylné, jako kdyby nejnižší cena byla zárukou kvalitní investice. A dle mého názoru mohou přinést až systemické riziko, protože nejnižší náklady dosáhnou především dva typy společnosti – na jedné straně společnosti, které sníží kvalitu risk managementu, portfolio managementu nebo kvalifikaci lidí, kteří se na správě investici podílejí, na druhé straně velmi nízkou nákladovost dosáhnou obrovské globální společnosti, které díky úsporám z rozsahu dosáhnou velmi nízkých nákladů, avšak tyto největší globální společnosti nejsou evropskými společnostmi, a evropský regulátor tak nemá žádné kontrolní mechanismy ohledně regulace ani dohledu nad jejich fungováním. Ani jedna z těchto situací není ve prospěch evropských investorů. |
1.K dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52023PC0279.
2.Článek dále nerozebírá návrhy v oblasti finanční gramotnosti, využívání sociálních sítí v oblasti marketingu, digitalizace a další.
3.V předsmluvních informacích by měli poskytovatelé retailových produktů například klientům poskytnout „informace o všech explicitních a implicitních nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran, včetně všech nákladů a poplatků souvisejících s distribucí investičního produktu a nákladů na poradenství, případně o způsobu, jakým za ně zákazník může platit, a o době trvání plateb“ (čl. 29 odstavec 1d).
4.Studie Eurobarometru byla publikovaná 29. července zde: Monitoring the level of financial literacy in the EU - červenec 2023 - - Eurobarometer survey (europa. eu). Na dotaz č. 2, jak moc jste si jisti, že poradenství, které dostáváte od své banky / pojišťovny / finančního poradce, je především ve vašem nejlepším zájmu, čeští respondenti v 54 % odpověděli, že důvěru mají velice dobrou anebo dobrou. V evropském měřítku je tato důvěra druhá nejlepší po Finsku.
