V této souvislosti vznikají například tyto tři zásadní otázky:
- Jaká jsou aktuálně nejzávažnější globální rizika?
- Jak vypadají soudobé základní trendy v oblasti nových a měnících se rizik?
- Jak si globální pojišťovnictví vede v náročném rizikovém prostředí?
Na tyto otázky bude hledána odpověď v níže uvedeném textu.
Pohled WEF na globální rizika
Vývojem globálních rizik se každoročně zabývá Světové ekonomické fórum (World Economic Forum – WEF) v rámci zprávy o globálních rizicích. Lze ji považovat za jeden z významných zdrojů o předpokládaném vývoji rizik, a to i pro pojistitele, pro něž je práce s rizikem klíčovou činností. Důvodem pro její využití je nejen profesionalita zpracovatelů, ale i ta skutečnost, že se pohled na globální rizika opírá o názory stovek expertů z celého světa. V případě poslední zprávy týkající se roku 2024[1] bylo osloveno 1 490 expertů z akademické, podnikatelské a vládní sféry, ale také zástupci mezinárodních organizací a občanské společnosti. To pak umožnilo využít jejich postoje a vnímání globálních rizik pro jejich prioritizaci.
Tabulka 1: Pořadí TOP 10 globálních rizik podle závažnosti
Co z obou pořadí vyplývá? V krátkodobém horizontu jsou pokládány za globální riziko č. 1 mylné informace a dezinformace. Lze to asi vysvětlit vlivem vojenského konfliktu na Ukrajině a vůbec vzrůstem geopolitického napětí. V dlouhodobém horizontu závažnost tohoto globálního rizika klesá, neboť je zařazeno až na páté místo. Pokud jde o extrémní klimatické události, tak v krátkodobém horizontu jim patří druhé místo v pořadí, ale ve výhledu na příštích 10 let dokonce první místo. Základní rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým pohledem je právě v tom, že v dlouhodobém horizontu jsou na prvních místech ta globální rizika, jež souvisejí se změnou klimatu, jako jsou extrémní klimatické události, kritická změna systémů Země či ztráta biodiverzity. Nelze pominout, že obavy vzbuzuje i nedostatek přírodních zdrojů, který by kolem roku 2030 mohl významně podvazovat ekonomický růst ve světě. Z porovnání také plyne určitý optimismus z toho hlediska, že pozitivní ekonomický vývoj by v příštích 10 letech mohl překonat či zmírnit problémy spojené s nedostatkem pracovních příležitostí, inflací a ekonomickým poklesem či stagnací.
K výše uvedené tabulce je účelné dodat, že je v ní uvedeno pro ilustraci v obou kategoriích jen 10 nejzávažnějších globálních rizik, i když WEF jich ve zmíněné zprávě vymezilo celkem 34. Nelze je chápat odděleně, protože mezi nimi existují vazby a některé působí současně. Například inflace může ovlivňovat ekonomické příležitosti, působit na pokles ekonomických aktivit a nakonec i na polarizaci společnosti.
Makrotrendy týkající se pojišťovnictví
Riziky, která mohou mít výrazný dopad specificky na pojistitele, se podrobně zabývá ve své výzkumné činnosti renomovaný Swiss Re Institute (SRI). Zkoumá jak makrotrendy, jejichž identifikace a monitorování mohou zlepšit chápání budoucího rizikového prostředí, tak vývoj nových a měnících se rizik („emerging risks“).
Tabulka 2: Makrotrendy (s nimiž musí pojistitelé počítat v příštích 10 letech)
Předností přístupu SRI je rozčlenění daných trendů do kategorií, využití jiných výzkumných prací SRI a značného množství vědecké literatury, a to hlavně ke zdůvodnění a argumentaci. Jinak tyto trendy byly vybrány v podstatě nezávisle na základě dotazování expertů či na základě diskuzí s nimi. Mají poskytnout odborné pozadí či kontext k novým a měnícím se rizikům. Nelze je chápat jako výslovná rizika, i když některé z těchto trendů lze s globálními riziky, jež obecně vymezilo WEF, ztotožnit. Jiné ale mohou být pro některé odborníky překvapující. Například dlouhověkost je pojišťovnictvím i zdravotnictvím vnímána jako jednoznačný problém, ale rostoucí problémy v oblasti duševního zdraví již méně. Přitom sociální izolace a osamocenost se stávají opravdu globálním problémem. Podle Světové zdravotnické organizace se to týká jednoho ze čtyř dospělých. Výzkumy dokládají, že právě sociální izolace a osamocenost zvyšují riziko úzkosti, deprese, závislosti (na drogách apod.), sebepoškozování a sebevražd. Oprávněně je do makrotrendů zařazen i nedostatek talentů v některých oborech nebo nárůst právních sporů. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že tyto trendy mají či mohou mít rozdílnou váhu. Dále u řady těchto makrotrendů není zcela zřejmé, kde či v čem spočívá riziko. Týká se to například trendu „regionální lídři se stávají globálními hráči“ či „data jako aktiva“. Lze si představit i jejich pozitivní vliv na globální prostředí.
Nová a měnící se rizika
Tato rizika jsou v zásadě obtížně kvantifikovatelná. Z tohoto důvodu musí být zkoumána a vyhodnocována, jelikož mohou mít závažný dopad na pojišťovnictví. SRI jich ve své studii SONAR 2024 vymezil celkem 13, což neznamená, že tento soubor je uzavřený nebo že na něm v širší výzkumné komunitě panuje shoda. Přesto jejich prezentace, i když ve stručné podobě, může být pro chápání rizikového prostředí prospěšná.
Tato nová a měnící se rizika jsou rozdělena do 3 skupin:
a) vysoké potenciální dopady
– narušená infrastruktura – kaskádové dopady přírodních katastrof: Povodně, ničivé požáry, silné konvektivní bouře a jiné přírodní rizikové události způsobují škody na majetku, tedy ekonomické škody i pojištěné škody, je-li to případné. To je realita. Méně se ale bere v úvahu kaskádový efekt takových událostí na systémy, jež jsou oporou společnosti, včetně energetické a dopravní infrastruktury i infrastruktury pro zásobování vodou. Sdružené účinky rizikových událostí a propojenost kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců můžou generovat kumulaci škod. Tímto rizikem by mohlo být dotčeno pojištění majetku a vybraná speciální pojištění;
– nezamýšlené dopady umělé inteligence: Rostoucí využívání umělé inteligence by mohlo vyvolat škody napříč mnoha odvětvími pojišťovacího byznysu. Pojistitelé musejí pochopit a identifikovat zamýšlené i nezamýšlené dopady a konstruovat takové produkty, jež zmírňují rizika. Například zastavení provozu z důvodu špatné funkce systémů umělé inteligence může vést ke škodám v pojištění pro případ přerušení provozu. Mohou vzniknout také škody z důvodu chybné rady či nesprávného výkladu nebo výzkum založený na umělé inteligenci může dodat nepochopitelné závěry apod. V tomto případě by mohlo být dotčeno pojištění odpovědnosti;
b) střední potenciální dopady
– podfinancování veřejného zdravotnictví: Robustní zdravotnický systém si vyžaduje výdaje okolo 7–7,5 % hrubého domácího produktu. Nicméně 132 zemí ve světě vydává na zdravotnictví méně finančních prostředků, než je uvedený limit. Během určité doby by mohlo trvalé podfinancování vést k vyšší nemocnosti a úmrtnosti a potenciálně i ke zhoršení připravenosti na budoucí pandemie, což by mohlo vyústit v nižší globální hrubý domácí produkt. Tento problém se týká pojištění odpovědnosti a životního a soukromého zdravotního pojištění;
– globální dodavatelské řetězce: V postcovidové době zůstává bezpečnost dodavatelských řetězců prioritním úkolem managementu. Zdá se však, že do dvou až tří let se dostane snižování nákladů znovu do centra pozornosti. Méně investic do dodavatelských řetězců ovšem znamená, že budou méně odolné vůči možným šokům, ať už vyplynou z přírodních katastrof, nepředvídaného výpadku technologií, nebo politických událostí. Tím pádem se zvyšuje riziko škod z titulu přerušení provozu. Dotčena mohou být ale rovněž speciální pojištění a pojištění odpovědnosti;
– velké technologické společnosti – dominance vede k závislosti: Přerušení či zastavení služeb poskytovaných velkými technologickými firmami můžou narušit provoz korporátních společností a jiných organizací ve všech sektorech. Může být dotčeno příslušné pojištění, samotná činnost pojistitelů a kromě toho finanční služby mohou být zasaženy v oblasti investic. V tomto případě může být zasažena celá řada pojištění, jako například pojištění profesní odpovědnosti, pojištění odpovědnosti za výrobek, pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti a managementu;
– sociální média – rizika pro pojišťovací sektor: Sociální média pevně zakotvila v běžném životě. Přináší to mnoho výhod, ale i potenciální rizika pro finanční trh a pojišťovací sektor. Záplava či přetížení informacemi jak z hlediska rychlosti, tak i rozsahu můžou vést k neracionálním investičním rozhodnutím, ke ztrátě aktiv a volatilitě finančního trhu. Může se to negativně odrazit v ziskovosti pojistitelů. Mohlo by dojít ke zvýšení škod v pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti a managementu, v pojištění úvěrů a pojištění kauce v případě runu na banku a dopadů z krize na finančním trhu. Nelze pominout tu skutečnost, že sociální média mohou ovlivnit reputační riziko i rizika v oblasti pojištění odpovědnosti podnikatelů;
– podvody v kyberprostoru: Podvodníci a kriminální skupiny mohou rozšířit své kriminální aktivity s pomocí nových technologií. Z toho plynoucí náklady, peněžní i jiné, mohou být obrovské. V riziku jsou všichni. Může se jednat o zablokování přístupu firmy k vlastním datům s tím, že se dodají e-mailem instrukce k provedení platby, na základě které by byla data znovu uvolněna. Dalším příkladem je, že kriminálníci vytvoří e-mail jakoby z nemocnice a požadují od zdravotní pojišťovny úhradu nákladů za poskytnutou péči, jež ale ve skutečnosti poskytnuta nebyla. Takovými a dalšími podvody může být dotčeno zvláště pojištění odpovědnosti a kybernetické pojištění;
– klimatická změna – nebezpečí pro mezinárodní bezpečnost: Dopady klimatické změny nejsou přímou příčinou občanských nepokojů, terorismu nebo ozbrojených konfliktů, ale jsou uznávány jako destabilizující faktory. U firem mohou účinky klimatické změny vyvolat potenciální poruchy v dodavatelských vztazích. Geopolitické nejistoty a dynamika vývoje klimatické změny můžou vést k posunům ve skladbě poptávky po pojištění. Zájem o pojištění živelních rizik pravděpodobně poroste, stejně jako o pojištění politických rizik;
c) nízké potenciální dopady
– životabudiče/nootropika – vliv na pojištění: Některá nootropika jsou vyloženě zaměřena na dosažení vyššího výkonu v práci a studiu, jiná se dají užívat i pro zlepšení sportovního výkonu, ale jsou mezi nimi i taková, která jsou velmi důležitá pro zdraví mozku a jeho fungování, nebo nootropika, která působí stejně účinně proti depresím jako antidepresiva na předpis. Co když ale nezaberou nebo vyvolají nějaké jiné efekty? Pak se uvažuje o tom, že by mohlo být z důvodu nesprávných manažerských rozhodnutí pod vlivem zmíněných přípravků dotčeno majetkové pojištění, pojištění odpovědnosti, pojištění profesní odpovědnosti, a dokonce pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti a managementu;
– sociální izolace a osamocenost: Toto riziko bylo zmíněno i v rámci makrotrendů. Vychází se z toho, že sociální izolace a osamocenost mohou vést ke zdravotním problémům, jako jsou deprese, poruchy srdce, demence apod. Tento problém je v globálním měřítku na vzestupu. Lze uvažovat o vlivu na životní pojištění (v případě sebevraždy), pojištění pro případ pracovní neschopnosti a pojištění dlouhodobé péče;
– nedostatek místa pro infrastrukturní projekty: Probíhá boj o plochu, a to v pobřežních vodách i na pevnině. Očekává se, že do roku 2050 bude třeba pětkrát více plochy, aby mohla být vybudována mořská akvakultura a v pobřežních vodách větrné elektrárny a plynová a ropná infrastruktura. Soutěž či zápas o prostor k vybudování infrastrukturních projektů můžou vést ke kumulaci rizik v oblasti přerušení provozu a národní bezpečnosti;
– lákající hlubiny – těžba nerostů v moři: Těžba nerostů z mořského dna bude novým odvětvím, které se stane brzy funkčním. V této oblasti je však stále ještě mnoho neznámých a mnoho potenciálních rizik. Jde například o vhodnou technologii, provozní rizika, účinky na životní prostředí a ekosystémy, ekonomickou životaschopnost a také o regulaci. I v tomto případě může být potenciálně zasažena řada pojištění, jako například pojištění pro případ přerušení provozu, pojištění škod na životním prostředí, pojištění odpovědnosti a speciální pojištění;
– recyklace – rizika spojená s novou energetickou infrastrukturou: Solární panely, větrné turbíny, baterie a jiné infrastrukturní objekty jsou spojeny s přechodem na zelenou energii. Ovšem na konci jejich životnosti není a nebude jejich recyklace snadná. Pokud jde o pojištění, může být dotčeno pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí, pojištění odpovědnosti, pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou úrazem nebo nemocí z povolání, pojištění majetku i pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti a managementu.
K tomuto výčtu nových a měnících se rizik je vhodné doplnit několik poznámek. Je třeba akceptovat tu skutečnost, že autoři studie pracují s pojmem „emerging risks“, pod nímž rozumí nová a měnící se rizika. V této souvislosti by bylo snad užitečné, pokud by bylo provedeno hlubší členění zvlášť na nová a zvlášť na měnící se rizika. Například dominance velkých technologických společností není novým rizikem v roce 2024, ale je jí čeleno již delší dobu, a to zvláště v oblasti regulace a hospodářské soutěže. Jestliže jde spíše o měnící se riziko, tak by bylo třeba tuto změnu či tendenci ke změně popsat. Dále je nezbytné silněji zdůraznit, že některá zmíněná rizika mají či mohou mít pro pojišťovnictví i kladný přínos. Například sociální média mohou pozitivně ovlivnit poptávku po pojištění, mohou pomoci při výběru pojistného produktu či pojistitele a vůbec posílit reputaci pojišťovnictví i konkrétního pojistitele. Také by stálo za úvahu blíže objasnit vazbu mezi makrotrendy a novými a měnícími se riziky s přihlédnutím k tomu, že sociální izolace a osamocenost se objevují v obou souborech. Nelze nezmínit, že SRI se věnuje novým a měnícím se rizikům průběžně, resp. každoročně. Například ve studii SONAR 2023 je mezi tato rizika zařazeno i otevírání Arktidy, kde vznikají nové lodní a obchodní trasy. Ekonomický a strategický potenciál tohoto regionu roste. Ale také je zde potenciál pro environmentální rizika a geopolitické napětí. To narušuje spolupráci a správu i řízení a vytváří nová rizika nebo stávající rizika významně mění. Je jasné, že rizika v Arktidě nezmizela (tání permafrostu – trvale zmrzlá půda – zvyšuje environmentální rizika), ale v roce 2024 si dal SRI asi za cíl přijít s novým souborem rizik a problém Arktidy zmínil jen letmo. Výsledek této každoroční výzkumné činnosti je ale nutno jednoznačně a vysoce ocenit.
Řízení rizik patří mezi klíčové činnosti pojistitelů. V této souvislosti je namístě si položit i otázku, do jaké míry mohou pojistitelé sledovaná nová a měnící se rizika ovlivnit. U podvodu v kyberprostoru mají jistě možnost požadovat po zájemci o pojištění pohotovostní plán, prověřit si zabezpečení sítě i počítačů, stanovit limity pojistného krytí. Ovšem jak mohou ovlivnit podfinancování veřejného zdravotnictví? Lze si samozřejmě představit reakci ve formě nabídky soukromého pojištění, což ale vyžaduje prostor v regulaci. Obecně by stálo za úvahu rozpracovat u jednotlivých rizik uvedených v souboru SRI možné akce či reakce pojistitelů, je-li to případné.
Pokud jde o terminologii, tak bylo v tomto textu akceptováno, že v anglickém znění studie SRI je používán výhradně pojem „risk“, tj. riziko, a to v obecném smyslu, spíše jako ohrožení či nebezpečí. Kromě toho v pojišťovací praxi se pojem riziko chápal (a možná stále chápe) v širokém pojetí jako:
- předmět ohrožovaný nahodilým nebezpečím (budova, vozidlo, strojní zařízení atd.),
- událost způsobující škodu, tedy zdroj rizika (požár, havárie, úraz atd.) – nejčastější způsob chápání pojmu riziko,
- pravděpodobnost vzniku náhodné události.[3]
V případě tohoto souboru nových a měnících se rizik nejde v žádném případě o pojistné riziko tak, jak bylo definováno v již zrušeném zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, tj. jako pravděpodobnost vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
Makroekonomické prostředí
Globální trh funguje v náročném rizikovém prostředí. Je nutno brát v úvahu globální rizika i nová a měnící se rizika či trendy v politické, ekonomické, technologické, demografické, environmentální oblasti, které mohou určitá rizika materializovat.
Při odpovědi na otázku, jak si globální pojišťovnictví vede v náročném rizikovém prostředí, je nutno nejdříve zmínit vývoj makroekonomického prostředí, které vývoj pojistného trhu významně ovlivňuje. V prvé řadě je nutno konstatovat, že inflace se v roce 2023 snížila a tento trend by měl pokračovat.
Tabulka 3: Vývoj globální inflace (index spotřebitelských cen – CPI) v %
Pokles inflace spojený se snížením cen energií a některých materiálů má pozitivní vliv na pojistná plnění v neživotním pojištění. I když dezinflace převládá, tak ohledně dalšího vývoje existují obavy a nejistoty. Mezinárodní měnový fond (IMF) upozorňuje zvláště na přetrvávající inflaci ve službách, která by mohla ohrozit normalizaci měnové politiky.[4] Inflaci může ovlivnit i zesílené geopolitické napětí, zejména na Středním východě, které by mohlo vést ke zvýšení cen energií a přepravních nákladů a narušit globální dodavatelské řetězce. Stávající inflaci může ohrozit též nárůst mezd ve větší míře, než se předpokládá, a stejně tak odolnost ziskových marží. Na vysokou inflaci reagovaly centrální banky zvýšením úrokových sazeb. I když se v posledním období snížily, tak tyto banky budou pravděpodobně spíše pokračovat v trendu tlumení inflace než v podpoře ekonomického růstu. Jinak je ale nutno uvést, že vyšší úrokové sazby přivodily nové kapitálové investice, vedly k nárůstu výnosů z investic, rozvoji životního a penzijního pojištění.
Za výše uvedených okolností byl globální ekonomický růst v letech 2022 a 2023 solidní a ukázala se v zásadě odolnost světového hospodářství. Podle IMF byl měl růstový trend pokračovat i v letech 2024 a 2025.
Tabulka 4: Globální hrubý domácí produkt (HDP) v %
Mírně odlišné statistické údaje zveřejnil SRI. V roce 2022 vykázal reálný růst globálního HDP ve výši 3,1 % a v roce 2023 ve výši 2,7 %.[5] To nic nemění na tom závěru, že makroekonomické prostředí bylo pro globální pojišťovnictví relativně příznivé. K tomu je třeba dodat, že globální údaj je v podstatě světový průměr a že ekonomický růst v jednotlivých zemích byl diferencovaný, i když řada ekonomů je názoru, že v roce 2023 se diference poněkud zúžily.
Tabulka 5: HDP a inflace
(tabulka sestavena autorem článku)
Z tabulky vyplývá, že nadprůměrný ekonomický růst se dostavil v roce 2023 v nově se rozvíjejících zemích, kam lze zařadit například Indii, Čínu a Indonésii. V USA se růst v roce 2023 oproti roku 2022 mírně zvýšil. Nízký ekonomický růst nastal ale v evropských zemích s tím, že v Německu, které je největší evropskou ekonomikou, byl nulový. Pokud tyto údaje doplníme o EU, tak v roce 2023 činil růst HDP toliko 0,71% a v eurozóně 0,66 %.[6] To tudíž znamená, že makroekonomické prostředí bylo pro pojistitele v EU náročnější než v jiných regionech světa. Údaje o inflaci potvrzují závěr, že v roce 2023 nastal oproti předchozímu roku pokles inflace, a to i v Turecku, které se však mírou inflace poněkud vymyká „normálnímu“ ekonomickému vývoji.
Výkon globálního pojistného trhu
Jaký byl ale v tomto kontextu výkon globálního pojistného trhu? Jeho vývoj každoročně detailně analyzuje SRI. Přestože je řada údajů předběžných a v příštím roce se vždy zpřesňuje, tak statistický soubor tohoto institutu, který patří do zajišťovací skupiny Swiss Re, je v mezinárodním kontextu unikátní.
Tabulka 6: Celkové globální pojistné
V roce 2023 vzrostlo globální pojistné o 2,8 %, ale v roce 2022 byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Vezmeme-li v úvahu výše uvedenou dynamiku globálního HDP, tak je nutno konstatovat, že dynamika růstu globálního pojistného byla ve sledovaném období nižší. Podíváme-li se blíže na jednotlivé regiony/organizace, tak je jasné, že k růstu globálního pojistného nikterak nepřispěla EU, neboť v roce 2022 dosáhl pokles 8,3 % a v roce 2023 pak 1,1 %.
Následující tabulky dokládají rozdílný vývoj v životním a neživotním pojištění.
Tabulka 7: Globální pojistné – životní pojištění
Tabulka 8: Globální pojistné – neživotní pojištění
V životním pojištění nastal v roce 2022 pokles globálního pojistného o 3,8 %, který byl ve značné míře ovlivněn snížením pojistného v EU, a to dokonce o 12,8 %. V roce 2023 byl v tomto segmentu obnoven globální růst ve výši 1,3 %. V neživotním pojištění k propadu nedošlo. I když zvýšení globálního pojistného bylo v roce 2022 jen nízké (+ 0,8 %), tak v roce 2023 byl již zaznamenán solidní růst ve výši 3,9 %.
Výhled vypadá oproti výsledkům v uplynulých dvou letech mnohem příznivěji. SRI prognózuje reálný růst celkového globálního pojistného v roce 2024 o 3,2 % a v roce 2025 o 2,6 %. Přitom globální pojistné životního pojištění by se mělo reálně zvýšit v roce 2024 o 2,9 % a v roce 2025 o 2,7 %. U neživotního pojištění se předpokládá v roce 2024 nárůst globálního pojistného o 3,3 %.
Dalším mírně pozitivním faktorem, a to přes relativně nízkou dynamiku růstu globálního pojistného, je ta skutečnost, že globální (průměrná) celková pojištěnost, což je podíl hrubého předepsaného pojistného v běžných cenách k hrubému domácímu produktu v běžných cenách, docílila v roce 2022 výše 6,8 % a v roce 2023 se zlepšila na 7,0 %.
Při hodnocení globálního pojistného trhu nelze zapomínat na proporce, resp. podíly jednotlivých pojistných trhů na globálním pojistném. Z tabulky 6 vyplývá, že USA, Kanada a EU se podílely na globálním pojistném v roce 2023 celkem 64 %. Tento fakt neznamená, že lze bagatelizovat nižší tempa růstu pojistného na vyspělých trzích v posledních letech, zvláště pak v podstatě dlouhodobý pokles podílu EU na globálním pojistném.
Tabulka 9: TOP 20 pojistných trhů ve světě
Světovému pojistnému trhu dominovaly v roce 2023 USA s celkovým pojistným ve výši 3 227 mld. USD. Jejich podíl na světovém pojistném trhu činil v roce 2023 cca 45 %. Rozdíl mezi USA a Čínou, pokud jde o celkové pojistné, je stále výrazný. Objem pojistného vyprodukovaného v USA v roce 2023 byl 4,5krát větší než v Číně. Tempo růstu celkového pojistného bylo v roce 2023 u skupiny TOP 20 vyšší (6,4 %) než tempo růstu globálního trhu (6,1 %). Nejvyšší růst byl docílen v Mexiku (+ 31,6 %), kdežto největší pokles nastal na Tchaj-wanu (minus 8,9 %).
Závěrem je možné uvést, že pojišťoven se dotýkají globální rizika, tak jak je například vymezilo Světové ekonomické fórum, ale také nová a měnící se rizika, resp. makrotrendy, jež by mohly vyústit do materializace některých rizik. Ke globálním rizikům patří i makroekonomická rizika. V každém případě bylo makroekonomické prostředí pro pojišťovny zvláště v roce 2022 velmi náročné a v roce 2023 se mírně zlepšilo. I když existují faktory, jež by mohly vést ke zhoršení stávající situace, například inflace, predikce pro roky 2024 a 2025 jsou příznivější než výsledky v předchozích dvou letech.
Resumé
Global insurance market in a changing risk environment
The objective of this article is to demonstrate how global risk environment including global risks, macro-trends, macro-economic factors and emerging risks can influence the development of the global insurance industry. Therefore the author has started with the presentation of global risks on the basis of their prioritization done by the WEF. Then he has shown the significance of so called emerging risks which can also influence the insurance sector. On the basis of the analysis of these risks he has formulated his own opinion on some of them. Further the analysis of macroeconomic environment follows and the global economic growth (the GDP) in the period of 2022–2023 is analysed. It enables to compare the dynamics of the GDP and global premiums. Author did not forget to state also the growth expectation for 2024 and 2025. He indicates that the outlook for the development of world insurance industry is now relatively promising despite of the fact that there are many uncertainties.
Klíčová slova
Globální pojistný trh, riziko, globální riziko, nová a měnící se rizika, makroekonomické prostředí, globální pojistné, inflace
Keywords
Global insurance market, risk, global risk, emerging risks, macroeconomic environment, global premium, inflation
Zdroje:
[1] WEF. The Global Risks Report 2024 [online]. 19. vydání. [citace 2024-08-28]. Dostupné z: https:// www3.weforum.org/docs/WEF_The_Global_Risks_Report_2024.pdf
[2] Ekosystémové služby jsou například přínosy, které lidem poskytují ekosystémy. Jedná se o výhody poskytované lidem přírodou, přičemž skrze využívání služeb ekosystémů mohou lidé dosahovat požadované míry blahobytu.
[3] DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2003. S. 12. ISBN 80-86119-67-X.
[4] IMF. World Economic Outlook Update [online]. Červenec 2024. [citace 2024-08-30]. Dostupné z: https:// www.imf.org/en/Publications/WEO/Issues/2024/07/16/world-economic-outlook-update-july-2024
[5] SRI. World insurance. World insurance: strengthening global resilience with a new lease of life. Sigma [online]. Č. 3/2024. 16. 7. 2024. [citace 2024-08-30]. Dostupné z: https:// www.swissre.com/institute/research/sigma-research/sigma-2024-03-world-insurance-global-resilience.html.
[6] Statista. Growth of the GDP in the EU a the Euro area [online]. [citace 2024-08-30]. Dostupné z: https:// www.statista.com/statistics/267898/gross-domestic-product-gdp-growth-in-eu-and-euro-area/.
