Jak zkonstruovat zelený produkt podle ESG?

Co sledují nové vrstvy?

ESG je nyní ostře sledovaná agenda, všichni se připravují na přicházející směrnice SFDR, PAI atd. Sledujeme svoji uhlíkovou stopu, připravují se klasifikace investičních nástrojů, abychom mohli dodat požadovanou informaci klientům. Dalším úkolem ale bude připravit pojistné produkty tak, aby je bylo možné klasifikovat zeleně, a právě při konstrukci těchto zelených prvků nám mohou pomoci veřejná data. V tuto chvíli přinášíme první sadu mapových vrstev, u kterých předpokládáme využití pro majetková pojištění. Nové WMS vrstvy jsou mapové podklady třetích stran, které jsou nově zobrazeny uvnitř modelu. Je řada veřejných i soukromých institucí, které sledují výskyt různých jevů nebo charakteristik a tato data uveřejňují formou map. Požadavkem pro zobrazení v modelu je, že tyto mapy třetích stran jsou někde na veřejném mapovém serveru, odtud WMS (web map service). Teoreticky bychom si mohli otevřít i webový prohlížeč a mapy sledovat přímo v něm. Nová funkcionalita modelu ale nyní umožňuje mapy zobrazovat přímo mezi našimi podklady, dávat jim různou průhlednost, vrstvit mapy jednotlivých jevů přes sebe a tím sledovat jejich vzájemné vztahy. 

Umožnit zobrazení WMS bylo jedním z požadavků auditu modelu a očekáváme, že nám může významně rozšířit obzory. Právě veřejná data třetích stran mohou být levným a snadno dostupným zdrojem informací, které nejsou dosud běžné v našich modelech, ale zároveň mohou pomoci nahlédnout požadované souvislosti ať už s novými riziky, nebo se změnami klimatu. Uplatnění může být skutečně různé, jak ukazují náměty v tabulce 1.

Všechny podobné informace mají potenciál přispívat k nápravě negativních jevů v oboru životního prostředí a dávají pojišťovnám možnost při jejich zohlednění naplňovat environmentální cíle ESG. Je jedno, jestli tyto informace využijeme při posuzování rizik v úpisu, nebo při pomoci s identifikací příčin škod v likvidaci, nebo jako data pro osvětu a prevenci v rámci CSR.

Podle navržených směrnic by měly být kladně hodnoceny tyto inovativní prvky v konstrukci produktů neživotního pojištění, viz tabulka 2.

Pojďme se nyní podívat, jak by tyto požadavky mohly být naplněny přímo v konstrukci produktu standardního majetkového pojištění.

Majetkové pojištění se zelenými prvky podle ESG

Pro prvotní fázi jsme z řady dostupných mapových podkladů vybrali mapy sledující prevenci lokálních povodní. Motivací byla znalost problematiky záplav a povodní, očekávaná rostoucí četnost a tím i význam lokálních záplav z přívalových dešťů, „bleskových povodní“, a relativně velká šance na účinná preventivní opatření. Podle dostupných studií VÚMOP1 lze očekávat, že až 80 % erozních událostí (smytí úrodné půdy z polí) by bylo možné zabránit v případě, že se dodrží zemědělské postupy stanovené v „protierozní“ vyhlášce o ochraně půdy. Podle velmi zjednodušených odhadů způsobí erozní události škody řádově za vyšší desítky milionů ročně a podle klimatických modelů jejich význam rychle poroste. Prosadit dodržování postupů daných vyhláškou by tak mohlo uspořit řádově desítky milionů ročně, zároveň tím naplňujeme cíle zelené dohody, jako jsou udržitelnost půdy, udržitelnost produkce potravin, zadržování vody v krajině, podpora kvality vody, ochrana biodiverzity.

A vzhledem k novým WMS vrstvám máme všechny informace k tomu, abychom mohli naplnit požadavky pro zelené produkty v souladu s tabulkou 2. Pro názornost vysvětlím na příkladech reálných situací ve dvou obcích (Opatov na Třebíčsku a Čechy pod Kosířem na Prostějovsku).

Úprava procesů na úrovni likvidace

Pro pochopení, co bychom mohli udělat, je dobré sledovat, jak vypadá typická erozní událost s dopadem do majetkových škod. Erozní události monitoruje VÚMOP, jejich vznik je podmíněn druhem půdy a sklonem terénu, vzhledem k těmto neměnným faktorům se půdy dělí na SEO/MEO/NEO, tj. silně/mírně/nízko erozně ohrožené. V kategorii SEO je dnes zhruba 2,5 %  plochy orné půdy a spadá pod přísnou ochranu, jsou zde jasně definované agrotechnické postupy dané vyhláškou. Nedodržení postupů by mělo vést ke krácení zemědělských dotací a v případě škod i k odpovědnosti zemědělce. Problém je, že v praxi by mělo být v režimu SEO cca 8 % orné půdy, a tak ročně mizí z našich polí úrodná půda, která plní v lepších případech meze, strouhy a rybníky a v horších případech zahrady, sklepy, garáže nebo obýváky. Velká část erozních událostí není vůbec hlášena, protože není v zájmu místních zemědělců své postupy měnit, natož dostat svou půdu do kategorie vyššího ohrožení.

To je ale příležitost pojišťoven sdílet své informace se státními institucemi a na nedodržení agrotechnických postupů upozorňovat. Není přitom třeba mít ve své likvidaci agrotechniky, stačí si uvědomovat tuto možnost a podat podnět na SPÚ2, který má vlastní „erozní likvidátory“, kteří se přijedou na místo podívat a situaci sami vyhodnotí. Systém zemědělských dotací pak v případě zanedbání odejme zemědělci dotaci a tím vytváří tlak na prevenci. Stejně tak zaznamenaná erozní událost může vést k faktu, že pozemky budou zařazeny do vyššího stupně ochrany a zemědělec bude napříště i právně odpovědný za případné škody.

Z hlediska podání hlášení je klíčové umět si spojit, co je erozní událost, tj. že jde o smývání půdy v důsledku intenzivního deště. Zde přikládáme 2 případy, které dokazují význam rostlinného krytu, v obou případech napršelo cca 80 mm srážek. V prvním případě, v srpnu po sklizni, kdy bylo pole zcela bez vegetačního krytu, byl v důsledku až 1 m bahna v obci a vznikly 1,5 m hluboké erozní rýhy. V druhém, v červnu, kdy je na poli vzrostlá kukuřice, která poskytuje velmi malou ochranu půdy a na SEO je bez dalších meziplodin zakázaná, je odnos půdy řádově menší.

Pro rozhodnutí, zda podat podnět na SPÚ, by nám měly sloužit následující vrstvy:

1) odtokové linie – pomohou s identifikací, ze kterého pole asi voda mohla přitéct,

2) klasifikace DPB (dílu půdního bloku = obhospodařovaného pole s jednou plodinou) – identifikuje, zda šlo o SEO/MEO/NEO, nebo

3) měřená eroze půdy – pomocí laserového měření zmonitorovaný dlouhodobý úbytek vrstvy půdy.

Pokud voda opravdu přitekla z pole a to patří mezi ohrožené, ať již pohledem na měření laserem, nebo na faktickou klasifikaci, pak je vhodné podat podnět na SPÚ. Zařazením předávání hlášení na SPÚ do našich směrnic a designu produktů naplňujeme tyto cíle ESG, viz tabulka 2: 9) sdílejí data se státními institucemi; 5) přispívají k preventivnímu chování; 6) pomáhají informovat pojistníky o nutnosti a významu jednotlivých opatření.

Příležitost pro CSR

Další z nových vrstev můžeme uplatnit v rámci CSR a vysvětlování preventivních opatření a práce s klienty. V současnosti se začíná hodně mluvit o adaptaci na změny klimatu. Není to nic nového, v minulosti naši předci svá pole odvodňovali. I my budeme muset do krajiny investovat a budeme se muset přizpůsobovat. Na úrovni povodí a krajů vznikají studie, jak s vodou v krajině pracovat, jaké projekty by se měly realizovat. Na tyto adaptační projekty se dají získat i prostředky formou dotací a pobídek. Bohužel ne vždy se na úrovni obce o těchto projektech ví, starostové nejsou zadavateli, a tak se na obci povědomí o studii rychle ztratí. Dalším úskalím jsou majetkové poměry, pokud je povědomí o projektech, ne vždy je vůle vlastníků s půdou jakkoli pracovat. V tomto ohledu je nejlepší využít možnosti mluvit se zastupiteli obcí ať při sjednávání pojištění, nebo při likvidaci. Nové mapové vrstvy se pokoušejí sesbírat základní přehled doporučení a studií navržených pro hospodaření s vodou v krajině, které eviduje jednak VÚV3 a jednak ministerstvo životního prostředí. Na následujících mapových vrstvách vidíme obec Čechy pod Kosířem na Prostějovsku, kterou vyplavil přívalový déšť opakovaně, komentovat bychom měli zejména:

0) Vyplavené území a ulice zahrnují atletický stadion.

1) Odtokové linie ukazují na dva zdroje vody, v obou případech se jedná o SEO, bylo by vhodné podat pokyn na SPÚ, případně požadovat regres na úhradu škod.

2) Při diskuzi v obci je ideální ukázat i navržená díla, která mohla předejít záplavě na stadionu, zde návrhy z VÚV, retenční nádrž a revitalizace koryta.

3) Podobně vidíme i starý katastr, který eviduje staré cesty stále ve vlastnictví obce, naši předci stavěli cesty tak, aby přerušovali linie odtoku. Nová SZP (Státní zemědělská politika) to také vyžaduje, ale místní zemědělci sice pole rozdělili do 30ha bloků, jenže z velké části ignorovali nutnost přerušení linií odtoku, v takovém případě se cíle SZP nenaplnily a k prevenci eroze nedochází.

Naší příležitostí z hlediska ESG je zařadit tuto edukativní činnosti do našich procesů a pomáhat obcím vysvětlovat význam a možnosti prevence. Z hlediska cílů ESG tak můžeme plnit například body (3), (5), (6), (9), (11). 

V případě zavedení těchto ESG prvků do produktu se nám nenaplňuje pouze cíl ESG, ale v dlouhodobém horizontu pocítíme i přínosy na straně prevence škod. Zde je vhodné připomenout, že bleskovou povodní nemusejí být postiženy jen obce se stálým vodním tokem. 

Prevence a osvěta

Osvěta a spolupráce se zemědělci a lidmi v obcích ohledně udržitelnosti půdy a vody v krajině jsou dlouhodobý proces podobně jako vzdělávání ohledně bezpečnosti automobilového provozu. Proto je třeba začít. Podobně jako v dopravě, kdy jsme měli v roce 1994 cca 1500 mrtvých při zjednodušeně 3,5 milionu registrovaných vozidlech, máme dnes po téměř třiceti letech méně než 500 mrtvých při 7 milionech registrovaných vozidel. Přejme si, abychom si za třicet let také mohli říci, že erozní události v důsledku špatného hospodaření klesly četností na třetinu bez ohledu na fakt, že počet intenzivních přívalových dešťů v důsledku klimatických změn vzrostl. Byl by to nejen cenný příspěvek pro naše škodní průběhy, ale také cenný společenský příspěvek v podobě úrodných polí a pestřejší krajiny, která nám bude lépe pomáhat odolávat výkyvům počasí.