V době vzniku tohoto článku byl návrh zákona po schválení vládou a čekal na projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je evidován jako sněmovní tisk č. 732. Protože myslivecká jednota připravuje protesty a demonstrace, cítíme jako důležité návrh touto cestou podpořit a vysvětlit, v čem jsou navrhované změny potřebné a přínosné. V následujícím článku proto popíšeme, proč se pojistný trh rozhodl připojit k podporovatelům zákona a jaké přínosy od novely očekáváme.
K problematice stavu lesů jsme se jako asociace dostali postupně přes problematiku prevence škod z přívalových dešťů. V našich diskusích s odborníky jsme narazili na fakt, že přirozená obnova lesů po kůrovcové kalamitě téměř neprobíhá a obnova lesů výsadbou je velmi pomalá a příliš drahá. Obnovu lesa totiž komplikuje přemnožená spárkatá zvěř. Statistiky lesníků jsme následně ověřovali v našich pojistných statistikách z ČKP. Při pohledu na počty nehod v důsledku střetu se zvěří je situace alarmující. Od roku 2010 narostl počet střetů více než trojnásobně, jak ukazuje graf 1.
Zvěř na silnicích
Je důležité zdůraznit, že pozorování je zcela odděleno od inflace, neboť jde o počty nehod způsobených střetem se zvěří, nikoli o celkové škody. Dramatický nárůst stejně tak nelze nijak vysvětlit rostoucím počtem automobilů, což je zvýrazněno křivkou podílu nehod způsobených zvěří na celkovém počtu nehod – v roce 2010 to bylo 4,3 % ze všech nehod, zatímco v roce 2023 už 17,2 % všech nehod. Na konstrukci produktů pojištění střetu se zvěří se dlouhodobě nic nemění. Ostatně data o nehodách přebírá ČKP z policejních statistik, které jsou na typu pojištění i propojištěnosti nezávislé. Jediné možné vysvětlení takto prudkého nárůstu jsou tedy vyšší počty spárkaté zvěře. Pokud by se zachoval poměr nehod způsobených střetem se zvěří z roku 2010, pak bychom měli řádově 4 000, nikoli 17 000 nehod, což by při současné průměrné škodě při střetu se zvěří (43 600 Kč v roce 2023) činilo úsporu 560 milionů Kč ročně.
Počet zvěře dynamicky narůstá
Data, která máme k dispozici v rámci pojištění vozidel, pak velmi dobře korelují s odhadem škod, který vzniká v rámci pravidelného monitoringu národní inventarizace lesů, který provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. Z dlouhodobých statistik odlovů v ČR je všude patrný významný nárůst stavu všech druhů spárkaté zvěře, který má navíc silný rostoucí trend. Zejména stav divočáků je alarmující, ale podobně dynamický růst vykazuje i jelen nebo daněk, jen jejich počty nejsou zatím tak výrazné. Nutno podotknout, že ještě v 80. letech byly stavy divočáků také nevýznamné, ale právě dynamika růstu způsobila, že z počtu 12 000 zastřelených divočáků v roce 1981 narostl počet na současných 230 000 zastřelených kusů v roce 2021. Právě dynamika růstu počtu zvěře je neudržitelná, navíc ve statistikách sledujeme pouze počty zastřelených, nikoli počty narozených kusů, takže skutečná rychlost přírůstku je ještě vyšší.
Situace je dlouhodobě neudržitelná, to vidíme i ze srovnání s okolními zeměmi, kde počty zvěře na 1 ha jsou výrazně nižší, viz graf pro černou zvěř. V ČR je ročně sloveno 4krát více zvířat než v Rakousku a dvakrát více divočáků než na Slovensku nebo v Polsku. V Německu se situace přibližuje, ale i tak máme řádově o 50 % zvěře více (výjimkou je rok 2018, ale to je dáno především velkou volatilitou českých mysliveckých statistik). Na Slovensku a v Polsku působí aktivně místní šelmy, které udržují stavy na akceptovatelné úrovni, v Rakousku a Německu zase situaci napomáhá aktivnější myslivecké hnutí. Pro novelu zákona se proto řada opatření odvozuje především z rakouského a německého myslivectví, neboť jsou zde srovnatelné historické i přírodní podmínky.
Škody způsobené zvěří
Problém přemnožení zvěře dokládají další data a studie, ať už jde o ÚHÚL, IFER, Asociaci soukromých zemědělců, nebo sdružení vlastníků lesů. Souhrnná data o škodách na lesích jsou získávána z národní inventarizace lesů, sledováním kontrolních ploch v rámci cca 300 lokalit napříč ČR. Přehled vyčíslených ročních škod je prezentován v tabulce 1.
Zvěř komplikuje přirozenou obnovu lesa
K těmto vyčíslitelným škodám je nutné si připomenout význam lesa jako zásadního faktoru pro přírodní rovnováhu. Les nejlépe zadržuje srážky, vyrovnává teplotní extrémy a dodává vláhu během sucha. Ostatně tyto ekosystémové funkce nás vedly k diskuzím ohledně významu lesů v prevenci majetkových škod. Stále palčivěji si významnosti všímáme právě ve škodních událostech, kdy zhoršené zdraví lesů mělo významné dopady na velikost a rozsah způsobených škod. V roce 2020 to byl Šumvald, kde přívalový déšť způsobil škody za 600 mil. Kč. Škody odpovídaly stoleté vodě, ale průtrž mračen přinesla srážky jen cca 80 mm. Proč byly škody tak obrovské, když srážky neodpovídaly stoletým srážkovým extrémům? Neobvyklou výši škod spojujeme s kolapsem smrkových lesů. V povodí tvořily cca 40 % území čerstvě odkryté holiny, po kterých voda stekla téměř okamžitě. Povodňová vlna tak neměla možnost rozložit se v čase. V roce 2022 to byly pro změnu rozsáhlé požáry v Českosaském Švýcarsku, které neměly v historii České republiky obdoby. Kromě suchého počasí byla hlavním faktorem kumulace suchého dřeva v lesích v důsledku jejich napadení kůrovcem. Neexistuje jasná metodika, jak tyto ekosystémové funkce lesa vyčíslit, pravděpodobně jde ale o další jednotky miliard Kč ročně. S klimatickou změnou tento význam poroste. Nedávné události nás přesvědčují, že zdraví lesů bude hlavní oporou v boji s klimatickými změnami.
Novela mysliveckého zákona
Proto jsme se jako asociace rozhodli podpořit novelu mysliveckého zákona, která přináší celou řadu zásadních novinek. Předně jde o:
• stanovení povinné minimální výše lovu odvozené od míry poškození lesa,
• snížení minimálního výměru honiteb z 500 ha na 250 ha,
• udělování nárokových povolenek k lovu pro hospodařící subjekty se souvislými pozemky nad 30 ha,
• nový systém evidence ulovené zvěře, který bude nyní digitální a veřejně přístupný.
Každý z těchto nových prvků má svoje opodstatnění a v nějakém ohledu přináší dobrou praxi z okolních zemí, kde se dlouhodobě daří držet populace spárkaté zvěře na stabilních číslech. Předně je nutné stanovit povinnou výši lovu a zavést systém její evidence. Stávající systém selhává, a jak sám ministr uvádí, pouhá tužka stačila k jeho naplňování. Myslivecká jednota se bojí, že případné penalizace za nesplnění lovu mohou odradit myslivce od myslivecké činnosti, a tak ještě více klesne počet lovců. Lesníci a vlastníci lesů a zemědělské půdy si ale stěžují, že myslivci vůbec nemají motivaci lovit více, protože vysoké stavy zvěře vedou k větší atraktivitě honitby. V současnosti se spolky brání vstupu nových myslivců, kteří by měli zájem lovit „jejich“ zvěř, neboť z možnosti lovit se stal výnosný obchod a myslivecké spolky si tuto výsadu dosud bránily právě na úkor vlastníků. Odlivu myslivců by mělo proto zabránit posílení práv vlastníků. V souladu s praxí v Rakousku a v Německu by se měla zmenšit výměra honiteb. Očekává se, že vlastníci budou zakládat nové myslivecké spolky a myslivců bude přibývat. Stejně tak budou mít vlastníci právo vstoupit do současných spolků a lovit kolem svého území, pokud vlastní alespoň 30 ha půdy. Posledním krokem je elektronizace evidence ulovené zvěře; systém by měl být nově průkazný a veřejně dostupný, aby nevznikaly pochyby a dohady, co bylo odloveno ve skutečnosti a co pouze na papíře. Česká asociace pojišťoven se aktivně zapojila do diskuze nad připravovaným zákonem loni na podzim, a to hned dvěma cestami. Jednou z nich byla participace na legislativním procesu, kdy jsme se aktivně vyjadřovali v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu nového zákona. Naše stanovisko směřovalo právě na potřebu řešení stavu spárkaté zvěře v lesích, nutnost posílení práv vlastníků lesů a úpravu velikosti honiteb. Zde je vhodné upozornit, že účast na legislativním procesu, a to nejen v rámci připomínkového řízení, je jedna z hlavních aktivit asociace, kdy je naším cílem přijetí komentovaného zákona v co nejvhodnějším znění. Jsme přesvědčeni, že ačkoliv vždy je prostor pro zlepšení, aktuální znění návrhu novely rozhodně bude přínosem.
Druhá cesta naší podpory byla formou přípravy konference věnované obnově lesa. Konference se účastnili zástupci ČZU, ÚHÚL, ČMMJ. Za asociaci jsme prezentovali naše statistiky a ukázali výrazný nárůst škod v důsledku střetu se zvěří. ČAP tak přinesla nezávislý vhled do situace, kdy myslivci zpochybňují data lesníků s argumentem, že tato data nejsou plošná a prezentují jen krátkodobé lokální výkyvy. V tomto ohledu nelze naše data zpochybňovat. Jde o příklad iniciativy, kdy se asociace aktivně zasazuje o prevenci škod a tím ochranu zájmu pojistníků, navíc v tomto případě přispíváme i k celkově lepšímu stavu lesů, potažmo i adaptaci na klimatické změny.
