Rozšíření o WMS vrstvy bylo jedním z podnětů, který vzešel z auditu povodňového modelu Aquarius. V rámci pracovní skupiny Mojžíš II, která funguje na půdě ČAP a zabývá se dopadem klimatické změny na pojišťovny, chceme Aquarius a jeho nové funkcionality maximálně využít. Tento relativně jednoduchý nástroj nám totiž může výrazně pomoci lépe analyzovat živelní rizika a zjišťovat řadu souvislostí díky využití velkého množství externích mapových zdrojů. Nová mapová prohlížečka pro WMS vrstvy umožní jednoduché zobrazení externích mapových vrstev a tím výrazně rozšíří analytické možnosti pojišťoven. Velký přínos očekáváme zejména v oblasti bleskových povodní na malých tocích, následně by to mohly být i lesní požáry nebo krupobití. Jako první velmi slibný zdroj externích dat se jeví Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., (dále VÚMOP). Jeho data půjde dobře uplatnit v likvidaci a úpisu majetkových nebo zemědělských pojištění.
Bleskové povodně na menších tocích
Jak již bylo řečeno v předchozím článku Josefa Lukáška z Allianz, povodně v roce 2002 vedly k velkému zájmu o zlepšení prevence nejen na straně pojišťoven, ale i u veřejnosti, díky kterému došlo k výrazným investicím do protipovodňové ochrany. Díky těmto investicím jsou dnes povodňová rizika na větších tocích výrazně menší, což nám ostatně ukázala i 20letá voda v roce 2013. Bohužel v posledních letech vidíme, že nám narůstají škody z bleskových povodní, tedy záplav způsobených intenzivními lokálními dešti, které se objeví jen na malém mikropovodí. Nicméně i právě bleskové povodně začínají působit nemalé škody (např. Šumvald 2020). Dle modelu zajistného makléře Aon se dokonce očekává, že škody z těchto „bleskových“ povodní v budoucnu převáží standardní povodňové škody při povodních na velkých řekách1 . Jde o odhad, který již v souladu s novými požadavky Solvency II zohledňuje i klimatické změny a jejich vliv na vodnatost toků nebo vydatnost srážek.
Proto jsme se zaměřili na hledání preventivních opatření, která by pomohla zmírnit dopady bleskových povodní, ať už jde o samotné úpravy volné krajiny a možnost vsaku vody, nebo spolupráci se zemědělci a zlepšení jejich hospodaření s půdou a vodou. Jednou z prvních velmi zajímavých oblastí se proto jeví spolupráce s VÚMOP, který monitoruje kvalitu půdy a hlídá dodržování agrotechnických postupů v rámci protierozní vyhlášky. Řadu dat a mapových podkladů dává veřejně k dispozici právě v rámci jednotlivých WMS vrstev, které vám zde chceme představit a ukázat, jaké očekávat přínosy jejich využití v pojistné praxi.
Monitoring eroze a protierozní kalkulačka
Protierozní vyhláška stanovuje přípustnou ztrátu půdy, kterou zemědělec nesmí překračovat. V případě, že je u něj opakovaně zjištěna eroze, musí si sestavit protierozní plán a je sankcionován za jeho případné porušení. V plánu zemědělec uvádí, jaké plodiny bude v dané lokalitě pěstovat a s jakou agrotechnikou, a díky protierozní kalkulačce vidí, zda je to vhodné vzhledem k dané lokalitě (odolnost půdy, délka a sklon svahu atd.), aby byla schopna zadržet standardní množství vody a nedocházelo k jejímu odplavování z polí. Při nedodržení vyhlášky může být zemědělec krácen na dotacích, v extrémním případě byl získán i regres a zemědělec zaplatil způsobenou škodu. Předpokládejme, že erozní vyhláška je dostatečně přísná, pak by její dodržování znamenalo, že při standardních bouřkách nedojde ke smyvu ornice ani k záplavě obcí v linii odtoku. Konkrétní příklady, kdy došlo ke zbytečným pojistným škodám díky nevhodnosti postupů, jsme popsali v Pojistném obzoru číslo 3/2020. Popsány jsou ročně stovky erozních událostí a jejich zákres je k dispozici jako WMS, stejně tak jsou k dispozici WMS vrstvy, které nám nyní dají k dispozici nástroj, který pojišťovně umožní zobrazit, odkud voda přišla a ve spojení s dalšími nástroji (například protierozní kalkulačka) i kdo v místě hospodaří a zda zvolená plodina odpovídá vyhlášce. Jak se tato informace dále využije, už bude na pojišťovnách, nicméně nástroj nabízí vyhodnocovat riziko bleskových povodní s dodržováním agrotechnických postupů. Společný tlak na šetrnější hospodaření s půdou může mít řadu podob od předávání informací o erozní události na VÚMOP (resp. SZIF) a tím krácení dotací nedbalému zemědělci, společný tlak na další posílení erozní vyhlášky až po systematické vymáhání regresů. Škody z bleskových povodní činí řádově sto milionů Kč ročně a je třeba počítat s nárůstem frekvence těchto lokálních přívalových dešťů.
Údaje o výši srážek na základě radarových snímků
De facto jde o srážkoměr v celé ploše krajiny, který můžeme využít pro vyhodnocení pojistných podmínek při likvidaci celé řady pojištění. Tento quick-win jsme odhalili v rámci procházení jednotlivých mapových vrstev.
Monitoring kvality půdy
Jak už název napovídá, věnuje se VÚMOP také monitoringu kvality půdy, zejména nás zaujaly změny s ohledem na sucho půdy a vhodnosti pěstování různých plodin. Věříme, že tato data mohou být zajímavým indikátorem pro celou řadu nových pojištění spojených s klimatickými změnami jako pojištění zásobování vodou, pojištění plodin proti suchu nebo lesních požárů.
Multikriteriální analýzy dle požadavku zadavatele
Bez zajímavosti není ani možnost využít analytické oddělení VÚMOP a nechat si připravit individuální multikriteriální analýzy na základě jejich dat. Taková služba by ale nebyla veřejnou službou této státní instituce, ale bylo by nutné si ji objednat. Nabízela by se zejména pro automatizaci procesů k výše uvedeným analýzám.
Update proběhne už letos
V rámci pracovní skupiny Mojžíš II se zabýváme hledáním dalších možných externích partnerů, kteří by nám pomohli prosazovat lepší prevenci v oblasti přírodních škod, ať už jde o vodu, kroupy, vítr, sucho, nebo dosud podceňovaný oheň. Rádi bychom jednotlivé WMS vrstvy připravili pro update modelu Aquarius ke konci letošního roku, včetně případného školení uživatelů.
Obrázek 1:
1. odtokové linie a identi kace zdroje vody
Zdroj: VÚMOP
2. díl půdního bloku, erozní kalkulačka a doporučené postupy
Zdroj: VÚMOP
3. erozní kalkulačka ukazující, zda jsou plodiny v souladu s erozní vyhláškou
Zdroj: VÚMOP
Obrázek 2:
Radarové snímky srážek jsou jednou z vrstev prediktivního modelu eroze. Model je schopen v řádu hodin ex post po srážkových epizodách identi kovat místa, kde velmi pravděpodobně došlo k erozním událostem na zemědělské půdě včetně informace z míst, která jsou velice obtížně přístupná. Identi kace je založena mimo jiné na postprocessingu dat dálkového průzkumu země (zdroj dat: Sentinel-2) a plošného kombinovaného odhadu srážek
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 3:
1. vhodnost plodiny pro rok 1960–2010
Zdroj: VÚMOP
2. vhodnost plodiny pro rok 2010 a dál
Zdroj: VÚMOP
1. Aon Impact Forecasting, Pojistný obzor 02/2022, Škody z povodní na menších tocích budou častější a větší.
